Otče, co říkáte na nedávno pronesená slova profesora Halíka o tom, že dosavadní církevní praxe je nelidská a nekřesťanská?

Jistě máte na mysli rozhovor uveřejněný serverem Echo24, protože tam byl tento výrok použitý jako titulek, což, musím uznat, bylo velice chytré. Takový titulek jistě upoutá pozornost čtenářovu. Svět je vlastně jedno velké tržiště, jak zboží, tak i myšlenek a názorů a celých ideologií. A jak se říká, každé zboží má svého kupce.

Pokud bych měl ovšem kupovat zboží profesora Halíka, tak bych si, jako svědomitý a opatrný zákazník, prověřil historii firmy. Firma „Prof. Halík“ přeci v církvi působí již dostatečně dlouho, přesně od roku 77, kdy byl v Erfurtu vysvěcen na jáhna a další rok pak na kněze. Jakožto příslušník kněžského stavu byl tedy od roku 77 oprávněn a také se podílel na praxi církve. Takže se klidně můžeme pana profesora zeptat: „Takže svým vyjádřením myslíte, že i Vy jste od roku 77 až do letoška, v lepším případě do zvolení kardinála Bergoglia papežem, praktikoval své církevní fungování nelidsky a nekřesťansky?“ Jistě by jeho odpověď byla zajímavá…

Jako zákazníci však již víme, že reklamní slogany ne vždy popisují zboží výstižně a přesně, mají jen nalákat – sám jsem zvědav, jaký titulek k tomuto rozhovoru fláknete tentokrát ve vaší redakci (smích). A tak mi po přečtení celého rozhovoru odlehlo, neboť profesor Halík měl na mysli jenom svátostnou praxi uplatňovanou na partnerské vztahy, které jsou zmiňovány v Amoris Laetitie.

Z rozhovoru pro Echo24 je jasně zřejmé, jak profesor Halík tuto exhortaci čte. Jak ji čtete vy?

Víte, pane redaktore, na to by se odpovídalo hodně dlouze, neboť se dá tato exhortace číst více způsoby a čtenáře by nejspíš výklad unudil. Pokusím se tedy o jakousi zkratku.

Můžeme ji číst jako dobývání se do otevřených vrat, protože vlastně nic nového nepřináší a jen hledá nový způsob pojmenování problémů. Tak by ji mohl číst „obyčejný katolík“, který dobře zná učení církve a prakticky ho i žije a bere dosavadní učení církve v těchto otázkách za své.