Máme v Česku stále svobodu projevu, nebo již vzala zasvé?
V devadesátých letech jsem říkal a psal, že sice máme svobodu, můžeme si říkat, co chceme, ale nikdo nás neposlouchá. Svým způsobem taková svoboda byla k ničemu. Vládnoucí oligarchie si totiž dělala, co chtěla, bez ohledu na názory občanů. Dnes je to naopak. Rozhodně si nemůžeme říkat, co chceme, protože nás udavači a státní zástupci bedlivě poslouchají.
Covidový teror nedává však velké naděje, že by příznivcem svobody a lidských práv bylo na rozdíl od bývalé pětikoalice třeba hnutí ANO. Otázky jako Brusel, rusofobie nebo nechuť ke skutečné demokracii bohužel hnutí ANO s bývalou pětikoalicí zatím těsně spojují. Ale třeba naše společná přítelkyně Marine Le Penová udělá zázrak v myslích a duších kolegů z ANO. Přál bych si to.

Tento článek je uzamčen
Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PLPráce autora se řídí redakčními zásadami ParlamentníListy.cz.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Přidejte si obsahový box PL do svých oblíbených zdrojů na Hlavní stránce Seznam.cz. Děkujeme.



