Cílek: Flegr, toho znám. A pravda je taková. Deprese z covidu? Našel jsem informace

01.12.2020 10:25

Vědec a popularizátor vědy Václav Cílek komentuje pro ParlamentníListy.cz chystaná rozvolňování bezpečnostních opatření proti šíření koronaviru, která označuje jako kompromis, ze kterého není nadšený. Zastává se svého kolegy profesora Jaroslava Flegra a vysvětluje princip jeho apokalyptických předpovědí nárůstu covidové epidemie. V závěru se vyjadřuje k výsledkům amerických voleb a v návaznosti na to i k podstatě čínského úspěchu ve světě.

Cílek: Flegr, toho znám. A pravda je taková. Deprese z covidu? Našel jsem informace
Foto: repro ČT, tan
Popisek: Václav Cílek v České televizi
reklama

Pane doktore, po dlouhých diskusích se nakonec vláda usnesla, že v tomto týdnu odstartuje avizovanou první fázi takzvaného rozvolňování opatření přijatých proti šíření koronaviru. Není na to ale podle vašeho názoru ještě příliš brzy, jak se vyjádřil například i vicepremiér Jan Hamáček?

Já to vidím jako kompromis, kterému rozumím, ale nemůžu říct, že by se mi vysloveně líbil. Z hlediska koronaviru se domnívám, že ta stávající opatření ještě trvat měla. Z hlediska obchodního jde samozřejmě o vstřícný krok směrem ke kamenným obchodům, jež jsou často drceny vysokými nájmy a pro něž je právě prosinec tím nejexponovanějším, nejdůležitějším měsícem v roce, kdy se tržby zvýší třeba desetinásobně. Z té dosavadní situace až do této chvíle profitovaly především internetové obchody.

Dám příklad – a to knižní trh, kde se třeba i 50 procent zisku podaří vydělat v listopadu a v prosinci – prostě v době předvánoční.

Takže pro knihkupce je to rozvolňování dobrá zpráva. Ale zkuste si představit ten proces samotného nakupování, kdy stovky a tisíce zákazníků ohmatávají a listují týmiž knihami. A totéž se týká samozřejmě například i obchodů s oděvy, které si za den vyzkouší také X zákazníků, takže tam si myslím, že jsou určité pochybnosti opodstatněné.

Abychom ve jménu Vánoc nezpůsobili to, co v létě ve jménu dovolené – to znamená v pořadí už třetí vlnu epidemie koronaviru…

To je dost dobře možné. Já ten nárůst v každém případě očekávám ve druhé polovině ledna. Když to nebude rovnou ta třetí vlna, tak mírnější vlnka určitě přijde.

Je to do značné míry otázka osobní zodpovědnosti každého z nás. Jsme podle vás jako národ dostatečně zodpovědní?

Já si myslím, že jako národ historicky prostě nemáme rádi vrchnost. To je taková ta husitská rebelie proti těm bohatým a mocným atd. To svým způsobem přetrvává už staletí.

Synonymem strašáka vystupujícího v českých médiích se stal profesor Flegr, který v souvislosti s dalším údajně raketovým nárůstem nemocných koronavirem každému na požádání předkládal své apokalyptické scénáře a vize. Máte pro to jako vědecký kolega pochopení?

Já jsem s profesorem Flegrem spolupracoval v 90. letech a navzdory vší té kritice, která se teď snesla na jeho hlavu, musím říct, že je to člověk spolehlivý, přátelský, velmi otevřený a poctivý.

Já proti němu nemůžu říct nic špatného. A víte, ono to zase není tak složité se lidově řečeno seknout v těch předpovědích, když máte exponenciální křivku a striktně a úzkostlivě se jí přidržujete, tak se skutečně dostanete až k těm číslům, která on uváděl.

Vše nasvědčuje tomu, že koronavirus postupně dostane lékařská věda pod kontrolu. Jak nás ale tato doba změní – budeme poté odolnější vůči podobným hrozbám?

Já si myslím, že ta vůle se s něčím podobným poprat roste právě s intenzitou a silou té pohromy. Vlastně se dá paradoxně říci, že v takovém případě žijete intenzivněji, ale samozřejmě si nesmíte ty věci pustit tak k tělu, což se bohužel stává všude na světě, když se zvyšuje výskyt depresí, počet duševních poruch atd.

My neumíme s tím velkým stresem dost dobře nakládat a bránit se proti němu, protože jsme to prostě jako společnost relativně dlouhou dobu nepotřebovali.

Já zase uvedu příklad – když se zkoumaly deníky lidí, kteří žili v období první a druhé světové války, ale přitom nebyli přímo na frontě, tak tam se ukázalo, že zhruba po půl roce si na to ti lidé nějakým způsobem zvykli – a pak po jednom roce začali prožívat svoje každodenní radosti a strasti, jako kdyby válka ani nebyla, respektive jako kdyby to byla norma. Takhle se ten lidský mozek a ta psychika přirozeně brání. Samozřejmě ne ve všech případech, nelze to úplně paušalizovat. A my se teď jako společnost nalézáme stále ještě v té fázi depresivní – to znamená, ještě jsme si nezvykli. Záleží tedy na tom, jak dlouho ta situace ještě potrvá.

Velký progres nastává v posledních dnech v médiích, kde koronavirus přestává už leckde být tématem číslo jedna. Pozorujete to?

Určitě. Já jsem si toho všiml už před několika dny, ale tam je zajímavé vysledovat jakýsi fenomén mediální globalizace, protože přesně tatáž témata a dost často i tytéž závěry, nahrazují, samozřejmě s přihlédnutím ke specifikům té které země, to téma koronaviru, jen se tak děje třeba se zpožděním dvou, tří dnů.

Změňme i my ještě téma – jak se vám zamlouvá nový americký prezident Joe Biden. Pro Donalda Trumpa to celé skončilo porážkou, ale dá se říci, že Amerika zvítězila? Že to teď Biden začne všechno kormidlovat tím správným směrem?

Z nenávisti a odporu k Trumpovi bohužel často přehlížíme slabé stránky Bidena!

Trumpa i přes prohru volilo více než 70 milionů lidí. Věřím, že část z nich volila třeba jen protestně proti Bidenovi, ale většina z těch lidí zkrátka zcela jednoznačně chtěla za prezidenta Trumpa, což je vzhledem k těm informacím, které o tomto člověku obvykle slýcháme, opravdu pozoruhodné.

A ta americká média také stála vcelku jednoznačně proti němu. Jako by nebylo možné pochválit cokoliv, co Trump udělal – počínaje daněmi, přes vojenské veterány až po objektivní mírotvorné procesy ve světě.

Takže, abych vám řekl pravdu, já nejsem otrávený ani z Trumpa, ani z Bidena, ale z toho, že ani ta tradiční americká média mi nejsou schopna podat takové informace, ze kterých bych si mohl vytvořit vyvážený názor.

V podstatě svým způsobem chápu, proč se někteří lidé uchylují ke konspiračním teoriím, protože já sám mám taky velmi silný pocit, že zde existuje nějaké téměř protitrumpovské spiknutí. A to podotýkám, že nejsem žádný Trumpův fanoušek, ale zneklidňuje mě, že je mi de facto bráněno, abych si sám mohl učinit reálný obrázek o tomto světě.

Abychom byli konkrétní – domníváte se, že Čína, která na vlně koronaviru úspěšně stupňuje svůj státní kapitalismus, se díky současné rozhádanosti a rozháranosti USA dostane do role světového hegemona? Má k tomu předpoklady?

Já vám odpovím skrz závěry jednoho svého kolegy, který tady u nás v Česku velmi kritickým okem sleduje a zabývá se vietnamskou komunitou, tak ten vždycky říká – ještě, že tady máme Vietnamce a nikoliv Číňany. A já s ním tedy v tomto souhlasím.

Nechcete to trošku rozvést nebo dovysvětlit, abyste nebyl nařknut, že tady pledujete proti Číně?

Ano, samozřejmě. Když se podíváte na environmentální prostředí a celou historii Číny, tak to je prakticky jeden velký, nepřetržitý boj se všemi přírodními živly, jaké si vůbec umíme představit. A tam pochopíte naopak tu obrovskou čínskou houževnatost, pracovitost a semknutost, proti které bychom my tady ve střední Evropě byli dlouhodobě v podstatě bezbranní. Protože ta jejich historická průprava je zkrátka nesrovnatelná s tou naší.

Snad jsem to vysvětlil dostatečně pregnantně, abych se nestal terčem čínské kontrarozvědky...

Rozhovor vedl Tomáš Procházka.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: .

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Senátní diplomacie“ očima poslance Kobzy. Nepěkná slova. Fischer a pokus o státní převrat?

18:03 „Senátní diplomacie“ očima poslance Kobzy. Nepěkná slova. Fischer a pokus o státní převrat?

Turné na podporu výběru finančních prostředků a propagační výdělečná akce. Tak pojmenoval návštěvu S…