Popište nám aktuální dění kolem novely zákona o potravinách z Vašeho pohledu.
Obrovská kampaň podporovatelů cizího kapitálu a zahraničních dodavatelů, kteří 30 let likvidují české zemědělství. Lži o nekonkurenceschopnosti českých potravin, zvyšování cen při dodávkách českých potravin.
Jak to myslíte? Opravdu si myslíte, že nám třicet let někdo jiný likvidoval naše zemědělství? Nemáme na tom také svůj díl viny?
Ano, samozřejmě, že máme. Po revoluci 1989 naše třetí garnitura začala vyjednávat podmínky vstupu do Evropské unie, tedy včetně zemědělství. Naše zemědělství bylo z pohledu všech základních atributů, tedy rozvoje, konkurenceschopnosti a produktivity práce na podstatně vyšší úrovni než mnozí producenti z tehdejších starých států EU. Muselo tedy dojít k rozbití zemědělství a uvolnit trh se zemědělskými komoditami pro staré země EU. Prvním krokem bylo rozbití podniku zahraničního obchodu Koospol, který vyvážel většinu zemědělských a potravinářských komodit do celého světa ve velkých objemech pro jednoho odběratele, a tím dokázal domluvit dobré ceny pro naše producenty. Měli jsme totiž velké množství a vysokou kvalitu, o kterou byl zájem.
Zrušení Koospolu bylo podle Vás tedy prvotním důvodem k tomu, že naše zemědělství šlo takzvaně od desíti k pěti?
Jeho zrušením byly zpřetrhány obchodní vztahy. Jelikož jsme byli v potravinách exportní země, došlo k obrovskému nadbytku naší zemědělské produkce, která se u nás začala hromadit. Což znamenalo, že se ceny v podstatě zřítily na následující úroveň - dojnice se na jatka prodávaly za 9 korun na kilo živé váhy, býci za 13 korun. Za tyto ceny pak rychle vzniklé společnosti, většinou ve vlastnictví bývalých komunistických pohlavárů, vyvážely produkci mimo republiku, dokonce s velmi zajímavými profity. A problém byl na světe.
To mi ale přijde jako běžné konkurenční prostředí. V té době jsme vyváželi my do jiných státu. Teď je situace obrácená.
Máte pravdu, prodávali jsme levněji a oni kupovali. Ale není to jako dnes. My jsme tehdy vyráběli levněji bez podpor než země na západ od nás. Pokud někdo dokáže vyrobit levněji, bez dalších dotací, tak mluvíme o zdravé konkurenci a proti tomu nikdo nic nenamítá. Ale jak jsem řekl. Zrušení Koospolu byl teprve začátek. Nebyl to ten rozhodující úder našich západních sousedů. Cílem už tehdy podle mého bylo nejen rozbít podniky, ale vytvořit podstatně jiné podmínky k hospodaření, aby se uvolnil náš trh pro staré země Evropské unie a ty mohly co nejrychleji likvidovat naši výrobu.
Před přijetím České republiky do Evropské unie byly pro výpočet podpor využity výsledky za nejhorší roky po rozpadu většiny podniků způsobené vydáváním restitucí a hlavně nastavenou transformací.
Tomu přesně nerozumím. K čemu tedy došlo, co tento stav způsobil?
Podniky tak neměly dostatek prostředků na koupě strojů, hnojiv, genetického materiálu a dalších vstupů, a tím u nás razantně klesla výroba. Z těchto nejhorších roků 2000 až 2002 byl nastaven základ podpor a ten činil pouze 25 procent ve srovnání ze starými zeměmi EU. S tím, že k navýšení podpor ve výši pět procent za rok bude možné, ale z vlastních zdrojů státu. Bylo také přislíbeno, že podpory se vyrovnají na úroveň starých zemí EU nejpozději v roce 2013. A který rok se píše dnes?
Vím, že jste pro ParlamentníListy.cz říkal několikrát, že podpory jsou stále nastaveny různě. Jaká je tedy realita?
Podpory na plochu máme poloviční a jsme výrazně pod průměrem EU. Například Belgie dostává 400 eur na hektar zemědělské půdy, Holandsko 396 eur na hektar, oproti tomu je u nás cca 219 eur na hektar, v závislosti od kurzu koruny vůči euru. Národní dotace vyplácené v současné době jsou na úrovni 20 až 25 procent, což je 4 až 5krát méně. Takto zmanipulovaný vstup do EU se nazývá Společná zemědělská politika a jednotný trh.
Jde v podstatě o nastavení kolonizačních vztahů ve společenství Evropské unie, které likvidují nás a další nově přistoupivší země v roce 2004 a později. Nejen, že jde o nekalou soutěž a záměrnou likvidaci našeho zemědělství a potravinářství, ale v běžných obchodních vztazích se tomu říká využívání dumpingových cen k likvidaci sousedních států, a to se ve světě řeší nastavením cel. V EU se tomu říká „společná zemědělská politika a jednotný trh“.
Kdo by měl sestavovat vládu?Anketa
Tato, s prominutím, zvěrstva, se nepokusila řešit žádná dosavadní vláda od roku 1990, je to ostuda a velké nebezpečí nechat zlikvidovat vlastní zemědělství a nastolit ještě větší závislost na potravinách, to není o ničem jiném než o likvidaci českého národa. Vymazat samostatnou Českou republiku, vždyť současná hrubá zemědělská produkce nedosahuje úrovně ani roku 1936, kdy ještě řada vesnic neměla ani elektrickou energii. Je toto normální?
Vy tedy radíte, mimo novely zákona o potravinách, co přesně?
My bychom neměli ustupovat, ale vystoupit proti cílené likvidaci českého zemědělství a napadnout použité způsoby, nikoliv se bát toho, když nám někdo začne hrozit sankcemi. My jsme se nedopustili ničeho, co by narušovalo přístupovou smlouvu, ale ze strany starých zemí je tato smlouva v rozdílných podporách narušována 30 let. Máme se nechat strašit sankcemi, když škody nám způsobují staré země EU svou lživou hospodářskou politikou?
Nesmíme dopustit, abychom se stali jen námezdnou pracovní silou i při produkci potravin. Je opravdu neskutečné, že se někdo dokáže nazvat ekonomem a mluvit o nekonkurenceschopnosti, když máme ve všech komoditách mírného pásma podstatně nižší náklady na jednotku produkce. To nemůže být ekonom, ale záměrný likvidátor všeho českého ve prospěch někoho, kdo ho platí.
Nechápu ani politiky, například paní komisařku Jourovou, ta už ani neví, co říká, místo aby řešila nesrovnalosti ve vztazích uvnitř unie a špatné nastavení společné politiky. Vystupuje proti zájmům českého obyvatelstva, šiří nepravdy a přispívá k další závislosti naší země v potravinách.
Fotogalerie: - Krutá tradice kontra tofu kapr
Největším manipulátorem je pan Prouza, ten už ani neví, kdy lže a kdy mluví pravdu. Záměrně lže a překrucuje zákon o potravinách. Podívejme se třeba na ceny z dovozu u současných přebytkových brambor. Naši sedláci prodávají vytříděné brambory v letošním roce za 2,20 až 2,40 korun za kilogram, někdy i za méně, a brambory nabízené v maloobchodním prodeji se prodávají za 24 korun kilogram, po superslevě za 18 korun za kilogram, přičemž jsou dovezené z Francie. Kdo tady lže, ti, kteří chtějí změnit zákon, aby se nezvyšovaly ceny na pultě, nebo lháři o růstu cen od českých dodavatelů? Jde ze strany pana lháře a manipulátora o šíření poplašné zprávy se záměrem poškodit naše spotřebitele a český národ?
Tito lidé dostávají nejvíce prostorů v médiích, aby mohli lhát a poškozovat naši zemi a našeho zákazníka. Je to smutné, když nedokážeme obhajovat pravdu a média dávají prostor mystifikátorům, kteří se snaží poškodit vlastní národ a jeho obyvatele. A je hrozné, když v době pandemie oslabují naše pozice ještě i politici. Tyto skutečnosti uvádí i pan docent Lubomír Pána, zakladatel Vysoké školy Evropských a regionálních studií, který uvádí: „Opozice by se měla chovat konstruktivně, ale vystupování pánů Bartoše, Fialy, Rakušana, Jurečky považuji za politický hyenizmus. Těmto pseudopolitikům nejde o lid této země, ale o vlastní kariéru a moc.“
Proč jste si vybral zrovna pana docenta Pána?
Protože je to obrovská kapacita. Má velmi zajímavé názory. On například za zásadní považuje významné utlumení konzumu a návrat k dlouhodobě udržitelné ekonomice postavené na regionální produkci a spotřebě zboží. Proč? Protože se omezuje cestovaní i dalekosáhlý transport zboží okolo světa. A proč ještě? Protože chceme jíst zdravé, české, čerstvé potraviny a chceme žít v zemi, která nebude znečišťována výfukovými plyny z více jak stovky tisíc kamiónů, které zboží dovážejí. A že to je v souladu s pravidly EU? To přeci bývalý rektor evropských a regionálních studií ví. Mimo jiné se mi velmi líbilo, když řekl, že: „Naším úkolem je pochopit tento složitý proces, kterým prochází celý svět a udělat vše pro to, abychom ubránili naši zemi a vrátili zpět to, co jsme ztratili – své národní hospodářství, svou suverenitu a ideovou svébytnost. Proměna našeho životního stylu je bezpochyby nevyhnutelná. Naučíme se žít skromně a jinak než dnes. Pro mnoho lidí bude taková změna těžká. Kdo ale začne hledat skutečné lidské hodnoty a začne žít uvědomělým životem, přizpůsobí se mnohem snáze. Je třeba přestat myslet na sebe a začít myslet na naši vlast. Musíme do nové doby vkročit připravení a odhodlaní společně zachovat naše národní hodnoty a šťastnou budoucnost pro naše děti.“
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Tomáš A. Nový
