Co když ani Západ, ani Rusko s útokem nemají nic společného? Generál Kostelka nabízí zcela jiný pohled na kauzu Skripal

Velkou Británií i Evropou otřásl případ otráveného bývalého ruského agenta Sergeje Skripala a jeho dcery nervovou látkou. Představitelé Velké Británie, Spojených států amerických i Evropské unie se shodli, že za útokem je Rusko, a použití látky zvané novičok označili za útok na suverenitu Spojeného království. Co si o této kauze myslíte?

Je složité se k tomu vyjadřovat, když k tomu nemáme podklady. Prozatím jde o tvrzení proti tvrzení.

Myslíte, že by Britové bez vážných indicií přistoupili k tak tvrdému opatření, jako je vyhoštění třiadvaceti ruských diplomatů?

V první řadě přemýšlím o tom, komu tento čin přinesl zisk. Nepovažuji Rusy za úplné hlupáky, aby v předvečer prezidentských voleb, v období složité ekonomické situace a neustálých obviňování z různých činů ještě přilévali olej do ohně. A ještě tak hloupě. To klišé „Putin to udělal“ je už tak nápadné, že si lidé nutně musí klást otázku, co je pravda a co propaganda. Docela jsem zíral při nedávném vystoupení bývalého ministra zahraničních věcí Lubomíra Zaorálka v České televizi, který mimo jiné vysvětloval, proč je věrohodná varianta ruského útoku tím, že „Rusové zveřejnili snad sedmnáct variant, jak k útoku mohlo dojít bez jejich přičinění“. Slova „zřejmě a pravděpodobně“ jsou skutečně málo dostačující k vynesení rozsudku. Na druhou stranu ruská varianta útoku spáchaného samotnými Brity je rovněž podle mého nesmysl. Co když ani Západ, ani Rusko s útokem nemají nic společného? Co když třetí strana chce diskreditovat Ruskou federaci, nebo nemá zájem na možném ruském dialogu se Západem. Napadá mě hned několik možností - třeba i ISIS. To, že látku bylo možné získat i mimo Rusko, potvrzují mnohé zdroje.

Bylo by dobře, i když s tím příliš nepočítám, kdyby jak Británie, tak i Rusko zveřejnily důkazy pro svá tvrzení. Do té doby by se rozumní lídři měli zdržet akcí, které budou dál eskalovat napětí mezi Západem a Ruskem.

Nebyla nešťastná reakce Ruska, když odmítlo odpovědět na otázky, které mu položila v této souvislosti Velká Británie?

Pokud jsem četl vyjádření Ruska, chtělo po Velké Británii, aby jim poslali nějaké vzorky a zapojili je do vyšetřování v rámci mezinárodní organizace, což neproběhlo. Pokud vím, britská předsedkyně vlády Mayová Rusům pouze řekla, aby doložili, proč tuto látku použili anebo komu se dostala do rukou. Na oplátku Rusové tvrdí, že ji nepoužili a uvádějí možnosti, kdo s látkou mohl disponovat.

Jak jste vnímal vyjádření Ruska, že látku novičok měla řada dalších zemí včetně České republiky?

Před rokem 1989, ještě za doby Varšavské smlouvy, se řada zemí zúčastnila různých výzkumů chemických látek. To je zcela normální. Nepochybuji, že po roce 1989 Česká republika takové látky nevyvíjela a nezkoumala. Ale k tomu, že se to dělo v socialistickém Československu, ruku na srdce, mohly se v době studené války v ČSSR otravné látky zkoumat?

Rusové neřekli, že ta látka pochází od nás, tedy z Československa, z České republiky vůbec ne, to je nesmysl, ale oni řekli, že Československo mělo schopnost tyto látky vyvíjet. Jako ostatní státy. Když tuto látku měl podle Wikipedie Írán, v Uzbekistánu, kde se látka údajně vyvíjela, Spojené státy pomáhaly likvidovat chemickou výrobu, tak nevím, kdo všechno k ní má přístup. Navíc tato látka není bohužel označena jako jedovatá. Četl jsem, že je dokonce legální ji vyrábět.

Myslíte, že všechno, co následovalo, tedy vyhoštění ruských diplomatů z Velké Británie, je předčasné, když nejsou známy důkazy, kdo tuto látku k usmrcení špiona Skripala použil?

Je to gesto, podle mě předčasné a bohužel opět zvyšující napětí.

Kdyby se nestalo něco podobného už v minulosti, v případě agenta KGB a FSB Alexandra Litviněnka, který byl v roce 2006 ve Velké Británii otráven radioaktivním poloniem, tak by možná reakce z Velké Británie nebyla tak rychlá a ostrá.

Ale tam jsem se také nedozvěděl, kdo to udělal.

Britský soud po veřejném soudním vyšetřování Litviněnkovy smrti označil za pachatele vraždy bývalé agenty Andreje Lugového a Dmitrije Kovtuna. Dokonce dospěl k závěru, že operaci FSB s cílem Litviněnka zabít nejspíš odsouhlasil také prezident Vladimír Putin.

Označeni byli. Bohužel opět tvrzení proti tvrzení. Ale připouštím, že mohlo jít, jako v mnoha jiných případech ve světě, o akci zpravodajských služeb.

Podle vás není správné, že Evropská rada souhlasí s Velkou Británii, že za útok na bývalého agenta Sergeje Stripala je zodpovědné Rusko.

Evropská unie dělá to, co dělat musí. Velká Británie je zatím součástí EU, takže musí vyjádřit solidaritu. Stejně jako NATO, kde je Velká Británie členem. Otázkou je, jakým způsobem.

Premiér v demisi Andrej Babiš prohlásil, že Česká republika v této souvislosti vyhostí tři lidi z ruského diplomatického sboru z České republiky. Je to podle vás dobrý nápad?

S tím souvisí i oznámené „vyhošťování ruských diplomatů“ z USA a EU. Včetně ČR. V první řadě je nutné říci, že jde pouze o symbolické gesto na základě domněnek- důkazy zatím jsou jen v rovině tvrzení. A „jednotu“ EU to rovněž prokáže stěží, protože některé členské země to odmítají. Rozhodně by to neprospělo nutnosti dialogu s Ruskem, o kterém mnozí západní politici, včetně hlav EU i NATO, často hovoří. Oslabí to vliv Západu v Ruské federaci a vyvolá další vlnu nevole u ruské veřejnosti, která je na tyto akce velmi citlivá. Povede k dalšímu snížení vzájemné důvěry a schopnosti řešit společně bezpečnostní problémy na Zemi. Samozřejmě, že odpověď Ruska bude reciproční. Nehledě na to, že asi nikdo z české vlády se nechce dopustit nějakého výrazného narušení vztahů s Ruskem. Navíc to považuji skutečně jen za gesto postrádající, v tomto okamžiku, racionalitu.

Do České republiky přijel republikánský předseda Sněmovny reprezentantů USA Paul Ryan. Má schůzky s nejvyššími ústavními činiteli včetně premiéra, ale schůzka s prezidentem Milošem Zemanem není naplánována. Jak si to vysvětlujete?

Nevím, je otázka, jestli vůbec Hrad usiloval o setkání s předsedou Sněmovny reprezentantů USA. Navíc pokud vím, tak se jedná o soukromou návštěvu, Paul Ryan přijede spolu s rodinou. Skutečně nevím, jestli je to věc americké strany, která řekla, že nechce jednat s prezidentem, nebo je to věc Hradu. Pokud by to bylo gesto Hradu, tak by to bylo hloupé, pokud by to bylo gesto pana Ryana, tak by to bylo hloupé taky. Anebo je to celé jinak a jen si domýšlíme něco, co neexistuje.

Ale myslíte si jako bývalý diplomat, že je obvyklé, aby při příjezdu vysokého ústavního činitele Spojených států amerických nedošlo ke schůzce na nejvyšší úrovni? V dubnu 2017 byl Paul Ryan v Polsku. Setkal se tehdy s premiérkou Szydłovou i s prezidentem Dudou.

Vzhledem k tomu, že jde o soukromou návštěvu, jsou možné varianty. Bohužel nevím, kdo tuto návštěvu připravoval ani na jaké úrovni. Faktem je, že u takto vysoce postavených osob to není obvyklé. Ale znovu, hovoříme o něčem, o čem neznáme pozadí.

Nemůže to být z americké strany reakce na útok Miloše Zemana na svobodu slova či nesouhlas s jeho příklonem k Rusku a Číně, nebo na jeho snahu ovlivnit vydání ruského hackera do Ruska místo do USA? Nebo reakce na odložení nákupu amerických vrtulníků?

Nepovažuji politiky USA za tak malicherné. Pokud jde o výzbroj, pak je pravda, že Spojené státy americké vždycky lobovaly za svoje zbraně. Sám jsem to zažil, někdy Američané lobovali nepříliš diplomaticky, když to nazvu diplomaticky. Ale podle mého názoru je normální lobovat za své výrobky. To Američanům vůbec nezazlívám. Ale nedomnívám se, že to hraje roli v této situaci. Na druhou stranu je povinností ministra obrany vybrat takový výrobek, který nejvíc odpovídá potřebám armády. Ať už americký nebo jiný.

Nová ministryně obrany Karla Šlechtová po svém příchodu na ministerstvo dala „přezkoumat“ všechny plánované nákupy techniky. Jak se vám jako šéfka resortu líbí?

Já fandím nové ministryni. To, co dělá, a je za to kritizována, s tzv. „připravenými a mašličkami převázanými akvizicemi“ je zcela normální a jakýkoliv jiný ministr by to udělal stejně. Mimochodem, pokud se zase ministr obmění, bude se tato situace logicky znovu opakovat. A podle mého názoru se k nápravě v pořizování velkých programů vyzbrojování nedojde bez zásadních změn v systému akvizic. Včetně personálních. Osobně bych byl rád, kdyby ministryně Šlechtová ve své práci mohla pokračovat.

Případ exministryně obrany Vlasty Parkanové, která byla obviněna z nezákonného jednání v souvislosti s nákupem armádních letounů CASA, se táhne už téměř šest let. Může být pro její nástupce odstrašujícím příkladem, aby si dali pozor?

Já do toho případu přímo nevidím, ale jsem přesvědčen, že její obvinění povede do ztracena. I když jsem neměl příliš vysoké mínění o jejím výkonu ve funkci, tohle jí zničilo život, ale nebude to mít žádný výsledek. Je potřeba si uvědomit, že ministr má kolem sebe lidi, kteří mu mají připravit takové podklady, které jsou neprůstřelné. Dávat za vinu ministrovi něco, za co mohou jeho podřízení, je problém. Má samozřejmě politickou odpovědnost, ale nemělo by se to podle mého názoru převádět do oblasti trestní, samozřejmě ale jen v případě, že z toho nemá osobní prospěch.

Jak hodnotíte změnu, která nastala v čele generálního štábu armády, kdy dosavadního náčelníka Josefa Bečváře nahradí od 1. května Aleš Opata, který dosud zastával funkci zástupce náčelníka generálního štábu?

Myslím, že generál Bečvář splnil, co splnit měl, už jednou mu byl mandát prodloužen a rozhodně nelze brát toto střídání ve funkcích jako nějaký trest pro něj. To, že do čela generálního štábu přijde nová krev, je podle mne v pořádku. Doufám, že generál Opata bude tuto funkci vykonávat dobře. Věřím, že ministryně s novým náčelníkem generálního štábu, který má mimochodem velkou podporu mezi vojáky, bude dobře vycházet.

Babišova vláda, jejíž členkou je i ministryně Karla Šlechtová, je vládou v demisi, protože nezískala v Poslanecké sněmovně důvěru. Myslíte si, že by měla dělat jen nejnutnější kroky, jak tvrdí opozice?

Pokud jde o obranu, myslím, že by neměla být zatížena nějakými politickými bariérami. Obrana je věcí celého národa a všech politických stran. Pokud jde o zvýšení obranyschopnosti a plnění závazků, měly by všechny strany táhnout za jeden provaz. Bránění výstavby a modernizace armády považuji za krátkozraké. Myslím, že opozice by neměla mít s dobře připravenými akvizicemi, třeba i v době vlády v demisi, problém.

Co říkáte jako bývalý ministr obrany za sociální demokracii tomu, že předseda sociální demokracie Jan Hamáček se vyjádřil, že ČSSD v případné vládě s hnutím ANO nestojí o resort obrany.

Já tomu rozumím. Pokud ČSSD má nějaké programové priority, tak hlavní programové priority jsou v sociální oblasti, a to bohužel nemá s armádou co dělat. Takže se nedivím, že chtějí resorty, kde mohou plnit své programové prohlášení. Obrana jim těžko jejich programové prohlášení naplní.

Ale sám jste řekl, že otázka bezpečnosti je natolik důležitá, že by měla být prioritou všech parlamentních stran. Nebo myslíte, že čeští občané to nepovažují za významné téma?

Mám takový pocit, že jsme si zvykli na určitou bezpečnost, že se nám žije dobře. Lidé si neuvědomují, že zvyšování napětí a narušování bezpečnostního prostředí je pro nás dost nebezpečné. Stále vidím, když hodnotím síly Západu a Východu, síly Ruska a NATO, že Rusko není v současné době největším ohrožením. Už několikrát jsem říkal, že prezident Putin je pragmatik, takže nevěřím, že by měl v plánu rozpoutat nějaký válečný konflikt. On ho nepotřebuje, ekonomicky by to Rusy zruinovalo a ani sami Rusové by na to nešli. Já tvrdím, že Putin je naopak zárukou toho, že se v Moskvě nedostanou k moci daleko militantnější síly, které tam jsou. Větší nebezpečí vidím v rozpadu Ruska a chaosu v zemi vlastnící jaderné zbraně. Za Jelcina k tomu nebylo tak daleko.

Za největší nebezpečí považuji stále nelegální migraci. A to nemluvím o Islámském státu, který podle mne neskončil a dlouho neskončí. Velkou hrozbou je terorismus, ale cítím, že ještě větší hrozbou je možnost, třeba i za několik dekád, rozšíření ideologií a náboženství, která nejsou vlastní evropské civilizaci. V rámci demokracie nemůžete zabránit tomu, aby nevznikly islámské strany, nemůžete zabránit tomu, aby neměly voliče, aby voliči nezvolili tyto strany do parlamentu, nemůžete zakázat, aby takové strany získaly postupně většinu a aby pak přijímaly zákony, které nebudou v souladu s tím, co je zvykem a tradicí v křesťanském státě. Pokud někdo namítne, že u nás jsou v podstatě islámští utečenci ve velmi omezeném počtu, pak rozhodně v Evropě jsou a nikdo nezaručí, že jejich počet nevzroste i u nás.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama