V Helsinkách se setkali Donald Trump a jeho ruský protějšek Vladimir Putin. Oba si setkání pochvalovali. Jaký význam a dopady bude mít podle vás tato vrcholná, ostře sledovaná schůzka klíčových hráčů na globální scéně?

Nejdůležitější je, že se setkali, jednali racionálně a řekli, že se nebudou bavit o věcech, na které mají rozdílný názor, ale o tom, kde by mohli najít společný zájem velmocí. Jedna z nich je odzbrojení. Hodnotil bych to jako velmi pozitivní záležitost.

Skutečně začíná nová éra vztahů mezi Spojenými státy a Ruskem? Jaká asi bude?

Nemyslím si, že by oba prezidenti měli tuto ambici. Pamatujeme si, jak dopadl Medveděv s Barackem Obamou.

Z obou stran na schůzce zazněly dvě důležité věci. Ta první byla, že vztahy jsou nejhorší v historii, a ta druhá, že za to mohou obě strany. A to je dobré východisko pro to, aby se vztahy mohly zlepšovat. Třetí věc, kterou považuji za velmi důležitou, je, že se začali bavit o tom, že by v některých případech, například v boji proti terorismu, mohly zase spolupracovat tajné služby obou zemí, což by bylo po dlouhé době novum. Ještě tam byl jeden zajímavý moment, který se týkal vyšetřování případného ruského zasahování do amerických voleb, kdy Vladimir Putin řekl, že za předpokladu, že dojde k reciprocitě, dovolí americkému vyšetřovacímu týmu, aby vyslechl dvanáct důstojníků, tuším vojenské tajné služby, které vyslechnout chtěli. Z druhé strany se ozval Donald Trump, který říkal, že volby vyhrál demokraticky a v pořádku.