Copak já, ale problém s celým zákonem a jeho dosavadní exekucí měl Nejvyšší správní soud. Popravdě – asi nejčistší řešení je nouzový stav. Pokud je situace katastrofická, jinak to ani nejde. Nouzový stav vyhlásí vláda za pár hodin a musí ho nechat v platnosti Parlament a každý měsíc zvažovat. Hůře se to zneužívá. Držme se zákona a ústavy. 

Na druhou stranu se ruší opatření pro neočkované, už si můžou jít zaplavat do bazénu, zajít do divadla či zafandit svému sportovnímu týmu. Předpokládám, že toto opatření vítáte?

Od začátku bylo jasné, že opatření vůči neočkovaným jsou jen zastřeným nucením lidí do očkování. Pokud chtěl stát povinné očkování, tak to měl nařídit zákonem. Toto ale bylo mimo ústavní systém. Argument – Rakousko to dělá také – prostě nemůže obstát. Omezování mladých lidí u „nepovinného očkování“ bylo proti duchu Úmluvy o biomedicíně. 

Lidé ztrácejí zájem o očkování. Oprávněně?

Řada lidí se očkovala jen, aby je pustili na sjezdovku nebo do restaurace. Tohle končí. Ostatní měli asi rok na to se nechat očkovat. Tím, že se z očkování stala politika, tak se spousta lidí neočkovala, i když měla. Nemocní senioři prostě nepůjdou do O2 Universa a pak už se „zasekli“. Očkovací centra vypadala dobře v televizi, ale na vysvětlení babičce je nejlepší praktik, tomu věří. 

Proč k němu byli nuceni i mladí či zdraví, sportovně založení lidé i v době omicronu, proti kterému moc nezabíralo a pro tyto skupiny tato mírnější varianta nebyla nijak fatální? Slovy klasika – komu to prospělo?

To se musíte zeptat těch, kdo to vynucovali, když už vědecká data mluvila jasně o malém přínosu pro mladé a zdravé. Leč mnozí tu brojili i za plošné očkování malých dětí bez ohledu na vědecká data.  O omezovaní adolescentů raději nemluvím… Proč to dělali, nevím. 

Jaká jsou hlavní poučení z covidu?

Strach má velké oči a panika ničemu nepomáhá. Potřebujeme do čela státu lidi rozvážné, a ne lidi, kteří neuroticky reagují na každý článek v novinách. Bylo jasné, že lockdowny sice budou vypadat, že „se něco dělá“, ale také, že ničemu nepomohou a náklady budou velké. Druhým poučením je, že české zdravotnictví je sice robustní, ale že mizerná kondice obtloustlého a alkoholu holdujícího národa je velkým problémem. Také se ukázalo, že spíše potřebujeme velké a kvalitní nemocnice. Problémy nehlásila VFN nebo FN Motol. Pokud přijde něco vážného, co je důležité? Kvalita nemocnice, nebo fakt, že tam jedu o 20 minut déle? 

Psali jsme:

6. týden na trhu pohonných hmot ČMKB

Koudelka (Trikolora): NE novele pandemického zákona

Český statistický úřad: Cenová hladina vzrostla z prosince na leden o 4,4 procenta

Písek se bude podílet na správě lávky u Borečnice

Co nám ještě covidová doba ukázala? Na sociální síti píšete, že „ani v závěrečné fázi socialismu jsme nezažili takovou míru zásahu státu do života občanů. Média dávající prostor jen nositelům správného názoru...“ A také nálepkování, kdo se odchýlil od tohoto oficiálně prosazovaného názoru, byl dezinformátor. Asi jste si to zažil také...

Pro mnohé lidi byl covid životním obchodem, nebo kariérní šancí. Tak je to v mnoha takových situacích. Já třeba už nemohu učit na 1. LF UK, ale nemyslím si, že to je ideologie. Je to vyřizování mezilidských účtů schované za covid. O tom to často bylo. Lidé čekali rozvážné vědce, ale viděli festival hašteřivých akademiků, kteří se navzájem špičkovali a napadali. Asi to působilo jako zoufalá marnost. 

Přesto nejsme jako Česko v tomto ještě umírněná země? Mám zprávy z Kanady, a jak tam se utahovaly šrouby...

Tady je větší tradice „silného státu“. Stát se snaží jakoby vše řešit a lidé buď poslouchají, nebo švejkují. To je i v Německu. V Kanadě a v USA se lidé více ozvou, když se jim to nelíbí. Berou stát jako svůj. My víme, že patří „těm nahoře“. 

Jak zacloumají českým zdravotnictvím škrty připravované novou vládou? A jak vaším oborem – stomatologií?

Už jsou první škrty a pojišťovny na příští rok přišly s návrhem na to, že si nárůst nákladů daný inflací zaplatíme sami. Stát prostě méně platí za důchodce a děti a nechal to na zaměstnancích, kteří za méně peněz zase dostanou méně péče. Paradoxně, při malé konkurenci českých pojišťoven, pokud pacient nemá lékaře, nečerpá péči a vše je pro pojišťovny vlastně dobře… Pokud se to nezmění, doby čekání na různá ošetření se zase prodlouží, ale „na papíře“ bude vše super a zdarma…