Cyril Svoboda varuje, kdo nemá vést po volbách českou diplomacii

Spustit čtení článku

Tato funkce je dostupná jen pro přihlášené uživatele s aktivním předplatným typu Lepší čtení a vyšší. Předplatné i Prémiové body PL můžete získat i zdarma, přečtěte si více v tomto článku.

30.08.2025 17:00 | Rozhovor

„Každou válku někdo začne tím, že druhého napadne. Mír nastává porážkou jedné strany, nebo podstatným vyčerpáním válčících stran,“ říká Cyril Svoboda v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz, kde se vyjadřuje k současné situaci na Ukrajině, roli Donalda Trumpa v mírových jednáních a budoucnosti evropské diplomacie.

Cyril Svoboda varuje, kdo nemá vést po volbách českou diplomacii
Foto: Hans Štembera
Popisek: Cyril Svoboda

Donald Trump se silně angažuje ve vyjednávání o ukončení bojů na Ukrajině. V polovině srpna se sešel na Aljašce s Putinem. Očekáváte, že Trump dotlačí Ukrajinu k nějaké dohodě typu „ber, nebo neber“? Může taková pozice fungovat v reálné diplomacii?

Donald Trump dosáhl dvou pozic. Předně získal pozici hlavního aktéra jednání. Přiznal stejnou pozici Vladimíru Putinovi. Za druhé dali spolu s Putinem procesu jednání dynamiku. Donald Trump přistoupil na jednání s Ruskem o globálním nastavení vztahů mezi klíčovými mocnostmi, včetně Ruské federace. To je první zisk pro Moskvu. Dojde-li ke globální dohodě o vlivu, dojde i k dohodě o míru na Ukrajině. Mírová dohoda bude muset vycházet z globální dohody o vlivu. Mír a bezpečnost nelze dohodnout jinak než politicky. Návrh mírové dohody nebude Ukrajině předložen na principu „ber, nebo neber“, ale velký prostor Ukrajině nebude dán. Možná, že řešení potřebuje ještě nějaký čas. Všem půjde o bezpečnostní záruky, Ukrajině, spojencům v NATO i Rusku.

Řekl jste, že obětování části území je jedinou cestou k míru. Není ale takový přístup nebezpečný precedent pro další agresory?

Každou válku někdo začne tím, že druhého napadne. Mír nastává porážkou jedné strany, nebo podstatným vyčerpáním válčících stran. Téměř všechny války světa skončily překreslením hranic států nebo jimi ovládaným územím. Dějiny světa jsou také dějinami válek. Ta na Ukrajině není v historii poslední. Nesmíme opomenout válku v Gaze. Palestinci jsou lidé jako my, a z důvodů mocenských žijí doslova v pekle. I když důvody pro vedení válek jsou rozličné, jde především o udržení nebo rozšíření moci za stávajícími hranicemi. Naopak stabilní mír je založen na vnitřní integritě moci a síle, která je s to odradit agresora, a na vyváženosti státních a národních zájmů, aby nebyl „důvod“ k agresi. Chybí-li jedno nebo druhé, nebo konce obojí, dojde dříve nebo později k nové válce.

Pokud by Zelenskyj na případný americko-ruský návrh nepřistoupil a USA „daly ruce pryč“, co by to znamenalo pro budoucnost Ukrajiny – i celé Evropy?

Anketa

Bude se koncem roku 2025 na Ukrajině stále válčit?

82%
12%
hlasovalo: 8009 lidí
Ukrajina i Rusko jsou válkou vyčerpané. Ukrajina více, chybí jí mužská vojenská a pracovní síla. Bez ní se nedá dlouho ve válce pokračovat. Kdyby USA „daly ruce pryč“ od Ukrajiny, nastal by nejhorší scénář. Evropa svou dosavadní politikou ukázala, že nemá šanci přimět Rusko k jednání. Evropa nemůže Rusku nabídnout to, o co mu jde, totiž uznání jako supervelmoci. To mohou jen ostatní supervelmoci, USA a Čína. To je návrat do první ligy s Evropou jako vedlejším účastníkem. Bez uznání statusu Ruska jako supervelmoci bude Rusko ve válce pokračovat. Evropa je dobrý partner pro mírový stav. Je druhým největším trhem, ale není supervelmoc. Umí pomoct v obnově a rekonstrukci, ale je slabým partnerem ve válečném konfliktu, protože ji tvoří velký počet států různé velikosti a síly a jejich sjednocení do otevřené války je úkol mimořádně složitý, ne-li nemožný. Ani v době druhé světové války se celá Evropa proti Německu nesjednotila.

Když se podíváme na Evropskou unii, tak ta stále více prosazuje centralizaci a další integraci. Myslíte si, že to může narazit na větší odpor, například ze strany Maďarska, Slovenska nebo možná i Česka, které míří k volbám a může dojít k výměně vlády?

Problém integrace Evropské unie není v institucích, ale v politice členských států. Jsou to šéfové států a vlád členských států, kteří mají tvořit evropskou politiku. Oni rozhodují o obsazení klíčových pozic v unii. Oni nesou první odpovědnost za nedobrý stav. Ani jeden z nich neví, jak má Evropa politicky vypadat ve 21. století. Ohánějí se citáty otců zakladatelů Schumana, Adenauera, De Gaulla, ale ti tvořili Evropu před 80 lety. To je historie. I u nás se politické strany rozhodují o evropské politice podle pravila „já na bráchu, brácha na mě“. Vůbec netušíme, jakou vizi Evropy mají členové Evropské komise, vysoká představitelka pro SZBP nebo předseda Evropské rady. Evropští lídři nabízejí nereálné projekty jako je například společná evropská armáda. A tak úřednický aparát EU může volně pokračovat v regulaci, zvyšuje tím svůj vliv. Lobbisté se mezi nimi pohybují jako ryby ve vodě. Aparát je spokojen.

Ani jeden z politických lídrů neví, jak má Evropa politicky vypadat ve 21. století, jakou má reálnou ekonomickou, politickou a strategickou váhu. Určitě není unie bezvýznamná nebo určena k zániku, ale musí si získat své místo vedle silných hráčů. S nimi. Ne proti nim. Podle mě jde u unie o tři politiky, které zůstanou: společný trh, společná měna a schengenský prostor volného pohybu uvnitř unie. To činí unii silnou. Ostatní zájmy a politiky jsou hodny revize.

Politické strany v členských státech používají EU jako nástroj proti Slovensku nebo Maďarsku. Jde o boj mezi politickými proudy v Unii.

Když už jsem zmínil volby v ČR, jaký odhad máte pro volební výsledek hnutí ANO, které je favoritem? Vidíte reálnou šanci, že Andrej Babiš znovu sestaví vládu?

Anketa

Máte se koncem léta roku 2025 lépe než koncem léta roku 2021?

hlasovalo: 9338 lidí
Výsledek voleb neznám, proto nemohu předvídat. Co je možné sdělit. Je velmi pravděpodobné, že hnutí ANO vyhraje volby. Vládu bude skládat ten, kdo získá podporu Poslanecké sněmovny. Bude tedy velmi záležet na tom, kolik stran se dostane do Poslanecké sněmovny, jak se budou rozdělovat mandáty za propadlé hlasy. Scénáře jsou všechny možné od koaliční vlády k vládě jednobarevné. V žádném případě nepůjde o ohrožení nebo konec demokracie v České republice. Jaká bude nová vláda, rozhodnou politické strany. Důležité je, aby nepovýšily své partikulární stranické zájmy nad zájem státu

Pokud by se Andrej Babiš stal premiérem, co by to podle vás znamenalo pro směřování české diplomacie? Změní se styl, témata, nebo i orientace?

Andrej Babiš byl ministrem financí a předsedou vlády, je předsedou politického hnutí. Máme s ním dlouhodobou zkušenost, že je politikem, který jednoznačně chce mít silné slovo v EU a v NATO. Tam je jeho politický zájem. Nevšiml jsem si ničeho, co by mělo svědčit o opaku. To, že se liší v některých pohledech od vlády, je přirozené. To opozice dělá. Když se podíváme na politické scény v Evropě, zjistíme, že naše problémy nejsou vážnější než jinde.

Česká diplomacie v posledních letech často jen přejímá postoje Bruselu či Washingtonu. Očekával byste s novou vládou větší důraz na národní zájmy?

Ono je to pohodlné jít s hlavním proudem v zákrytu velkých. Je podezřelé a varující, když nás konkurence (jiné státy) chválí. Tak se dějiny netvoří. Je třeba jít vlastní cestou a být schopni se dohodnout. Ne, kverulantství nebo vydíráni z principu. Máme si sami určit svoje státní a národní zájmy a je sledovat. Jiné státy to dělají. Je dobré, když jiné státy vědí, že s námi musejí jednat, aby se dospělo k výsledku, je vší chvály hodné, když držíme slovo a je na nás spolehnutí. Určitě není naším státním a národním zájmen poučovat Slováky nebo Maďary, jak si mají vládnout.

Kdo by podle vás byl ideální kandidát na post ministra zahraničí v příští vládě? Měl by to být politický lídr, nebo spíš profesionální diplomat s odstupem od stranické politiky?

Bude to velmi složitá doba. Mandát nové vlády bude přesahovat konec války na Ukrajině a bude trvat v době nových poměrů sil ve světě. Na stole bude poválečná obnova Ukrajiny. Obrana Evropy před masivní migrací právě přes Ukrajinu. V politice, i mezinárodní, vděk nepanuje. Málokoho bude zajímat, co jsme dělali na začátku války. Přijdou noví hráči a budou se obsazovat nové role. Nejhorší by bylo, aby naše ministerstvo zahraničních věcí vedl „staromilec“. Přijde čas nových vztahů a my máme mít v čele diplomacie člověka, který se bude do času změny hodit. Je nezbytné, aby si vybudoval respekt jako osobnost, se kterou má smysl jednat a uzavřít dohodu.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

Ukrajina (válka na Ukrajině)

Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.

Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.

autor: Marek Bláha

Ing. Barbora Urbanová byl položen dotaz

dětský certifikát

Za to, že jste se zasadili o větší ochranu dětí vás mohu jen pochválit, ale má otázka zní, co jste udělali proto, aby se děti rodili ve větším počtu a nevymírali jsme? V tomto ohledu jste podle mě udělali žalostně málo, i to navýšení rodičovské bylo vzhledem k dnešním cenám směšné, navíc nespravedli...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 46 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Uživateli nejlépe hodnocený komentář

Ideální kandidát na post ministra zahraničí?, Uživatel se přihlásil ke kodexu Dobré Diskusevesan , 30.08.2025 17:07:20
Drulák například. Kobza například. Každý z nich o třídu lepší než ten klaun který tam je dnes.

|  14 |  0

Další články z rubriky

Mašín: Putin ústupky neudělá. NATO se nezaručí a Evropa na to nemá

0:01 Mašín: Putin ústupky neudělá. NATO se nezaručí a Evropa na to nemá

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Nevidím v České republice žádnou stranu, kterou bych tam volil. Vidím cestu v kro…