Dalibore, jak hodnotit pomalu končící rok 2025? Jak vnímáte atmosféru ve společnosti?
Máte důvěru v novou vládu Andreje Babiše?Anketa
Jestli ti lidé dokáží odlišit, kdo je třeba v té určité diskuzi odborník, kdo tomu rozumí. A teď to budu brát všeobecně. Ať je to nějaké oteplování nebo ochlazování planety. Pár dní je mínus deset a už se blíží doba ledová. Podívejte, já pamatuji v dětství, že byly obrovské závěje a pamatuji, že bylo teplo a nemohli jsme bruslit, nebyl led. Je to pořád dokola a ta příroda si s námi stejně udělá co chce. Nedej Bůh, aby někde vybuchla nějaká sopka, nebo nějaké jiné hrůzy. Protože my si neuvědomujeme, že tyhle věci nemůžeme ovlivnit a nevážíme si toho, že to takto zatím funguje. Takže ano, buďme k přírodě šetrní, ať jezdí ve velkých městech elektromobily, ale nemůžete s nimi jezdit v zimě na velké vzdálenosti, když je třeba mínus deset. To je prostě blbost. A hlavně by se to mělo nějak postupně řešit samo a ne že do toho někdo bude investovat a pak na tom vydělávat miliardy. Takže tento systém se mi nelíbí, ty sociální sítě, které takto fungují, cílí tímto způsobem na lidi. Řada z nich je z toho pak vyděšená a zneužívá se toho.
A co tedy podle vás rozděluje společnost v tuto chvíli nejvíc? Je to přístup k pomoci Ukrajině, nebo třeba ta nenávist části společnosti k Babišovi, nebo co vlastně…?
Já si myslím jednu věc. Kdyby ta politická scéna neměla pana Babiše, tak si vymyslí někoho jiné. Věřte tomu. Taková doba dnes je. Oni potřebují nějakého protivníka vždycky. A už jsme zase u toho. Dnes snad každý politik funguje na nějakých sociálních sítích. Jeden tam tancuje, druhý tam dělá opičky, třetí zase něco jiného, čtvrtý tam diskutuje s mladými lidmi, pátý podporuje důchodce….Všechno je to pelmel tohoto a lidi na ně reagují. Myslím si, že kdokoliv se tam vyjadřuje a někoho pomlouvá, třeba i sprostě, tak by tam měl mít své skutečně jméno, přesnou identitu. Když se tam nějaký s prominutím Pepík Jonášek chce takto vyjádřit, tak ať se tam podepíše. To je fér. Ale takto to nikam nevede. A jestli čekáme na to, že budeme mít někdy v úctě nějakého politika, budeme si vážit pana premiéra, prezidenta…. Tak to tak nikdy nebude. Já vždycky říkám v uvozovkách – všichni také neměli rádi Karla Gotta (smích). Karel mi vždycky vyčítal, že já mám raději Waldemara Matušku. To je tak i v té politice. Někdo má rád Babiše a někdo má rád Fialu (smích). To je přece každého věc.
Ing. Andrej Babiš
Když jste zmínil Karla Gotta, pokud si to dobře vybavuji, vy jste ho třikrát sesadil v rámci Zlatého slavíka z trůnu…..
Já jsem ho porazil čtyřikrát. Jednou byl až třetí a já druhý. A třikrát jsem byl první a za mnou Karel Gott. A v roce 1989 mě pak Karel porazil o nějakých šedesát hlasů (smích).
Vy jste se nedávno zmínil, že vás zase nepozvali na Českého slavíka. Přitom, jak tady probíráme, jste měl ve Zlatém slavíku velké úspěchy. Jak si to tedy vysvětlit?
To je jednoduché. Já mám své vlastní vydavatelství, Hurikán. Nedělám tedy u těch velkých vydavatelství, které to tak různě sponzorují, vytváří ten program… každý tam má nějaký vliv a do toho programu si dodávají nějaké své věci a také lidi. Ale tak prostě ten šoubyznys funguje. Takže, jak se říká lidově – když s nimi chcete býti, musíte s vlky výti. Takže já s nimi nevyju a nejsem s nimi v holportu. Oni ze mě nemají žádné finanční bonusy, tak proč by mě tam zvali a proč by o mně mluvili…. Takhle to prostě funguje. Spíš mě mrzí takoví ti hudební kritici, kteří si vždycky něco přisadí, něco odsadí… Měli by být trošku víc féroví a ta rádia taky. Měla by víc hrát to, co mají rádi lidi a ne to, co mají rádi oni osobně. U nás to ale vždycky takhle fungovalo. Že byla určitá sorta lidí, která si v podstatě někoho hrozně vybájila, zvedla ho nahoru a pak začala zase říkat, to už je stereotypní, podbízivé…. Jak to bylo ve Švejkovi – napřed mě pohodili a pak mě zase našli….
Celkově, co říkáte k současné české kultuře….
Zase musím zabrouzdat do těch sociálních sítí. Dnes už to funguje spíš tam, kde se ti lidé proslavují, jejich fanoušci je lajkují…. Tohle je dnes vlastně trend. V televizi už ta zábava taková není. Udělat si nejlépe z někoho srandu, to je teď populární v takových těch vědomostních soutěžích. Mě teď také do nějakých takových zvali a říkali – to je právě dobře, že třeba něco nevíte. Když někdo něco neví, tak to je dnes strašná sranda. Místo, aby se zamysleli, že je třeba někdo s prominutím blbej, tak se tomu hrozně smějí. Už kdysi pan Werich říkal krásnou větu – to je blbý, to se bude líbit. A ono to funguje. Dříve, a to i v devadesátých letech, byly všelijaké hitparády v televizi, kde se mohly zpívat především původní písničky. To bylo i na Slovensku. Tam ještě celkem pořád podobné pořady jsou. Zrovna nedávno jsem tam ve dvou takových byl.
Fotogalerie: - Okamura na Slovensku
To jsou třeba ty Legendy popu a podobně. Lidi to dost sledují. Nevím, proč to tady není. Jestli nevědí, kdo by tam mohl zpívat, kdo nemohl. Protože to opět vidíte, že když někdo je propojený s Novou, tak ho zase nechtějí na Primě, když je někdo na Primě, tak ho nechtějí v ČT… Takto tady funguje taková podivná pahra. Já mám dobré, že nepatřím do žádné stáje, takže mě do těch pořadů volají celkem často. Ale bohužel, je to pořád jen o tom kecání, kdy si tam sednete do křesla a vyprávíte pořád to stejné….. A když máte zazpívat, tak vezmete kytaru a zahrajete kousek nějaké písnička a to je všechno. Dříve, když byly různé ty hitparády, tak tam se vytvářela nová původní tvorba. Zpěváci zpívali své nové písničky, které lidem představili. Dnes je to jinak. Hlavně, aby to mělo na sociálních sítích sledovanost.
Když jste zmínil to Slovensko… Naše vztahy za dnes už bývalé vlády nebyly až zase tak růžové. Takže, jaká je nyní na Slovensku atmosféra vůči Čechům? Vy to můžete posoudit, protože tam hodně jezdíte…
Jezdíme. Skoro polovina z těch letošních 53 koncertů byla tam. Já na Slovensko jezdím strašně rád, mám tam opravdu hodně fanoušků. Dokonce musím říct, že mi dříve ze Slovenska posílali do slavíka víc hlasů než v Čechách. Poslední letošní koncert jsme měli v Bratislavě a bylo to opravdu úžasné. Mám Slováky moc rád. Měl jsem babičku na Slovensku ve Slavošovcích, takže jsem tam měl část rodiny. A fanoušci jsou tam strašně milí. Vezměte si, že mi slovenská děvčata říkají Daliborček.
Fotogalerie: - Československo v Darney
Takhle mi tady v Česku nikdy neřeknou (smích). Takže mě strašně mrzelo, že se ti naši politici takto chovají. Protože politici se mění, ale lidi tam si to pamatují, že jsme tady měli vládu, která na ně tak trošku „plivala“. To mě dost vadilo. Také jsem se na těch koncertech párkrát za to naše chování omluvil. Ať si každý myslí, co chce, politici mohou mít nějaký názor, ale ne takovým způsobem, aby něco hodnotili za celý náš stát, za všechny lidi. To je trapný a blbý. Nebyly to jen jejich osobní výlevy, řeči…. Vypadalo to, že my, jako Česká republika, jsme něco jiného, my děláme všechno správně…. No tak to podle toho vypadalo, že děláme všechno správně.
Dokonce i někteří čeští umělci vystoupili na protivládních demonstracích na Slovensku…..
Já se nechci vyjadřovat k těm umělcům, které jsem měl rád jako herce, obdivoval jsem jejich filmy…. Mně nevadí, že mají ti herci nějaký názor, to ať ho mají. Ale že chodí na manifestace… Mně připadá, že to je takový až trochu přehnaný fanatismus. Opravdu, když jdu vykřikovat na pódium, tak to beru jako fanatismus. Ničemu to nepomůže. Když je ten umělec dobrý a lidi na něj chodí a pak toho takto zneužívá…. Vezměte si po roce 1989, co těch umělců nalezlo do různých těch politických stran…, do toho Občanského fóra. Mě se někdo nedávno ptal, proč jsem také někam nešel… No protože jsem přece nevěděl, co je politika. Že si někde sednu a hned rozumím, jak by se politika měla dělat. Oni to najednou všichni věděli.
Kdo byl rychlý, tak se tam usadil, pak najednou měli nějaká křesílka. Já jsem tohle nikdy nechtěl. Myslím, že i dnes to lidi hodnotí kladně. Říkají mi, že jsem nikdy nikomu nelezl do zadku. A také mám i po 45 letech 53 vyprodaných koncertů za rok. Člověk má dělat to, co umí, co má rád a neplést se do jiných věcí, ve kterých není kovaný. Pak nás někteří ti lidé háží do jednoho pytle a říkají – no ti umělci, ti jsou takoví a takoví… Není to pravda. Všichni umělci takoví nejsou a ti, co tak trošku drží pusu, to není tak, že se vezou. Nevezou, prostě se do toho nepletou, protože ví, že politice nerozumí. Dobří herci nebo zpěváci jezdí a mají vyprodáno a měli by si vážit publika jak napravo, tak nalevo.
A mají tedy pravdu ti, kteří říkají že někteří umělci ohledně té politiky své popularity tak trochu zneužívají?
No samozřejmě! A dělá jim to dobře. Dělá jim dobře, že jim tam ti lidé tleskají. Protože tam přijdou většinou jen příznivci té jedné strany, tak proč by jim netleskali. Ale na druhou stranu si neuvědomují, že určitým způsobem ztrácejí ty fanoušky, kteří jsou na opačné straně. A my přece děláme muziku nebo celkově kulturu pro všechny lidi. Že by někdo řekl – hele, mě tihle, co volili tu a tu stranu, nezajímají, zajímají mě jen ti, co volili tu druhou stranu. To přece tak není. Ale že jsou někteří tak zfanatizovaní, že najednou jdou na ty demonstrace, křičí ty nesmysly, vybalují tam transparenty, mluví sprostě o protistraně… Já úplně koukám, že to jsou lidi, které obdivuji, mám je rád, vážil jsem si jich… Tak si najednou říkám – krucinál, jsou oni opravdu tak fajn, jak jsem si myslel? Nebo to dělají pro peníze?
Vy jste se před časem zhrozil nad tím, jak, cituji, se o nás ty supermarkety starají. Tedy ironicky. Poukázal jste na pribináček. Co vás přesně tak nadzvedlo ze židle?
No já jsem si s tím pribináčkem zadělal, to vám řeknu (smích). Teď mi je lidi nosí na koncerty. Helejte, mě tam zaujalo, jak ty malé pribináčky zmenšili a pak se dělají ty maxi, které stojí ale dvakrát tolik. Takže je to taková ta doba – my nezdražujeme, my akorát zmenšujeme. Ale to je dnes snad se vším.
Fotogalerie: - Zboží a ceny v moskevském supermarketu
A co vás tak napadne, když jdete nakoupit a vidíte ty ceny, především potravin?
No tak já tím, že nechodím často nakupovat, tak ty ceny nedokáži moc posoudit. Ale ano, zdražuje se. Já, zaplaťpánbůh, na tom nejsem tak, že bych musel koukat na to, kolik stojí rohlík nebo chleba. To si pořád ještě peníze vydělám. Ale neumím si představit, jak někteří lidé mohou vyžít z důchodu. To bych musel asi prodat polovičku svého majetku.
Když se tedy podíváte na situaci českých důchodců a porovnáte například s důchodci v Rakousku nebo v Německu. Co k tomu říci, tolik let od revoluce?
Když jsem byl ve Vídni a viděl ty důchodkyně, to jsou ještě děvčata a jdou si tam sednout na ten sacher, kávičku, popovídají si…. a chodí tam na tu kávičku každý den. Představte si u nás, při těch důchodech, dortík za 150 – 200 korun, k tomu kávička, že by tam ta paní důchodkyně chodila s kamarádkami každý den. Stačí, když řeknete jen tohle. To, že si jednou za rok koupíte nějaké pěkné šaty, dobře… Ale tohle je důležité. Protože čeští důchodci většinou takto opravdu nežijí. Oni si vezmou k tomu důchodu často ještě zaměstnání, aby zaplatili elektriku, plyn… Místo, aby si stěžovali, šli stávkovat, což by se třeba ve Francii nebo v Německu dávno stalo. A zase se vracíme k tomu Švejkovi. Tam se celý ten náš národ vidí. Pokecat si, ponadávat, po hospodách a jede se dál…
Fotogalerie: - Kříže před německou ambasádou
Máme novou vládu. Co od ní očekáváte?
Já bych to zjednodušil. Přál bych si, aby byl trochu klid a pohoda. Aby si lidé uvědomili, že ať to bude Petr nebo Pavel (smích), vždycky si média najdou otloukánka, budou na něm hledat zápory… Protože z čeho by ta média jinak žila. Vidíte, že zabírají spíš takové ty negativní zprávy. Takový je celý svět. A pokud se to nezmění, politika bude spíš pořád takovou zábavou… Trochu mi přijde, že oni jsou dnes takoví ti baviči, komedianti a my jsme spíš tak trochu ve vleku.
Fotogalerie: - Zasedání vlády
A co byste tedy popřál České republice do nového roku?
Prosím vás, hlavně mír. Ať ta válka na Ukrajině skončí. I kdybych tady přišel o půlku zahrady, tak nechci, aby mě někdo za to zastřelil, že mu tu půlku zahrady nedám. Já už to takto musím říct. Vždyť je to hrůza, když tam umírají tisíce a tisíce lidí. Krucinál, lidský život nikdo nenahradí. Vždycky v historii musely být nějaké ústupky. Počítejme s tím, že vždycky ty velmoci budou rozhodovat, je to tak nastavené po staletí a my malé státy kecáním nic nezměníme. Stejně se to bude rozhodovat mezi těmi největšími. Evropa už ztrácí pozice, dokonce už třeba i Anglie, která byla velmocí poloviny světa. Všechno se to mění. A pokud nenaskočíme na ten vlak, tak zůstaneme trčet na nějaké vedlejší koleji.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Souhlasíte s názory Dalibora Jandy?
