Praha 10 jako jediná pražská část zvedla nájemné v obecních bytech během koronavirové krize, co na to říkáte?
Radnice vycházela z usnesení Rady P 10 z 6. 1. 2020, kdy ekonomika v ČR byla v poměrně dobré kondici. Březnové události spojené s rychlým šířením viru COVID-19 i na území ČR však celou situaci změnily. Dne 12. 3. 2020 byl vyhlášen vládou nouzový stav, v rámci kterého bylo uzavřeno významné množství provozoven, škol a mateřských škol. Mnoho nájemníků z řad zaměstnanců, OSVČ, rodičů dětí a dalších nízkopříjmových skupin obyvatel přišlo ze dne na den o příjmy nebo jejich příjmy citelně poklesly. Naopak veškeré životní náklady včetně základních potravin a služeb prudce vzrostly.
Vedení radnice bylo opakovaně nájemníky i mnohými zastupiteli Prahy 10 vyzváno otevřenými dopisy k neprodlené reakci na aktuální situaci spojenou s ekonomickými dopady celosvětové pandemie COVID-19, a poskytnutí pomoci nájemníkům obecních bytů ve formě odložení účinnosti usnesení o zvýšení nájemného a jeho snížení na úroveň roku 2019, a to za účelem ochrany zajištění jejich základních životních potřeb, a to alespoň po dobu, než jejich příjmy znovu dosáhnou úrovně z roku 2019, ze kterých ve svém rozhodování o navýšení nájemného o dvacet procent radnice vycházela. Radnice ostatních městských částí naproti tomu v reakci na krizovou situaci nájemné zmrazily a neuplatňovaly pro rok 2020 smluvní inflační doložky, poskytovaly slevy na nájmech. Hledaly cesty, jak svým obyvatelům ve složité situaci pomoci.
Renata Chmelová
- BPP
- zastupitelka měst. části
Vláda během koronavirové krize zakázala zvyšovat nájemné, zákaz však začal platit až poté, co radnice zvýšení provedla, nebylo by „lidské“ se zvýšením také počkat?
Vzhledem k tomu, že starostka Chmelová je zároveň senátorkou, jen velmi těžko by v jejím postavení obstála argumentace, že by s předstihem o připravovaném cenovém memorandu zakazujícím pronajímatelům po dobu mimořádného stavu nájemné zvyšovat, nevěděla. Vědět měla a mohla. Stejně tak o postojích ministerstev, obsažených např. ve stanovisku MV ČR zveřejněném 1. 4. 2020 k možnostem obcí v oblasti poskytnutí slev na nájemném nebo doporučeným postupům obcí vydaném MMR ČR ze dne 23. 4. 2020. Nájemníkům bylo doporučováno se s majiteli bytů domlouvat na snížení nájemného, alespoň po dobu trvání krize. Mnozí soukromí majitelé bytů a mnohé radnice v celé ČR vyšli svým nájemníkům vstříc a někteří dokonce platby nájemného nájemníkům zcela odpouštěli.
Vedení radnice Prahy 10 žádosti nájemníků i požadavky opozičních zastupitelů na projednání odložení účinnosti zvýšení nájemného nebo poskytnutí úlev na nájemném striktně odmítlo, jakožto neopodstatněné a nájemné vyšší o dvacet procent tak nabylo k 1. dubnu účinnosti. Občané nemohli uvěřit, že k takovému kroku radnice navzdory krizi přistoupila, a když jim v prvním dubnovém týdnu dorazily do schránek vyčíslené nedoplatky za zvýšený nájem (přestože splatnost navýšeného nájemného byla do 30. 4. 2020), považovali to za nemístný aprílový žert. Radnice poté na konci dubna nabídla nájemníkům uzavírání splátkových kalendářů, čímž je de facto přímým způsobem zadlužila a dále je odkázala na to, aby o pomoc namísto radnice požádali stát. Faktické kroky realizované radnicí se tak ocitly v ostrém kontrastu s projevy paní starostky v Senátu ČR, v nichž sama upozornila na skutečnost, že na pozdější úhrady splátek vedle plateb běžného nájemného nebudou mít nájemníci dostatek prostředků a budou tak ohroženi vystěhováním. Stejně tak v Senátu ČR upozornila na to, že nájemníci na příslušné sociální dávky nedosáhnou, zejména pokud jim už na nájemném vznikl dluh.
Jednání Renaty Chmelové, jakožto i postoj vládnoucí koalice na radnici Městské části Prahy 10, pokládáme za nevhodný a neetický, především s ohledem na skutečnost, že jako senátorka riziko vzniku dluhové pasti a následné ztráty bydlení nemajetných skupin obyvatel reflektuje a kritizuje, přitom jako starostka městské části tato rizika na obyvatele přenáší, navíc v průběhu nouzového stavu a krizového období. Vzpomínám si v tomto kontextu na nedávnou kauzu, kdy byl na rok a půl vězení za krádež pěti housek potrestán muž, protože spáchal trestný čin v době nouzového stavu. Ten muž je bezdomovec a měl hlad, tedy byla ohrožena jeho základní životní potřeba. Muži kvůli nouzovému stavu v době spáchání krádeže hrozilo až osm let vězení. Velmi by mě zajímalo, zda radnice přijme politickou a především lidskou odpovědnost za všechny obyvatele, kterým v době nouzového stavu zvýšila nájemné, a kteří se díky tomu ocitli na pokraji svých finančních možností, jsou ohroženi zadlužením, exekucemi i ztrátou bydlení. Je velká škoda, že politici nemají trestní zodpovědnost, protože ta by zde byla na místě.
Proč podle vás šla Praha 10 jako jediná městská část opačným směrem?
Radnice odůvodňuje svůj postup péčí řádného hospodáře, a tím, že nehodlá dělat populistické kroky. To by pravděpodobně mohlo být v pořádku, pokud by ekonomika celé země nebyla ze dne na den „vypnuta“ a nezačala tak ekonomická krize, o jejíž existenci dnes již snad nikdo nepochybuje a jejíž následky budeme jako stát i jednotliví občané pociťovat ještě mnoho dalších let. Co se týká výroku radnice o odmítání populistických kroků, navíc v nouzovém stavu, není třeba jej snad ani komentovat. Shledáváme jej naprosto nepatřičným a asociálním, neboť považovat v době krize pomoc svým obyvatelům za populismus, je naprosto mimo chápání většiny veřejnosti.
Jak vám bylo oznámeno zvýšení nájmu? Byl zde prostor k nějaké diskusi či se zvýšení bránit?
Dopis o zvýšení nájemného byl datován 9. 1. 2020 a oznámen nájemníkům v průběhu ledna 2020 doručením návrhů smluv do schránek. Bez jakékoliv předchozí diskuse nebo oznámení, Rada Prahy 10 rozhodla o zvýšení pouze na základě možnosti dané Občanským zákoníkem, bez jakékoli předchozí analýzy. Alespoň základní analýzu si zpracovala až v polovině 06/2020, a dovolím si tvrdit, že se tak stalo až poté, kdy jsem o základní analytická data požádala na základě zákona č. 106.
Dopis doručený občanům obsahoval pouze odkaz na využití možnosti pronajímatele uvedené v § 2249 odst. 3 a v § 3074 odst. 2 Občanského zákoníku, v platném znění. V odůvodnění poukazoval na růst cen a navýšení důchodů a upozorňoval, že aktuální výše obvyklého nájemného ve srovnatelných bytech v Praze 10 dosahuje 370 Kč/m². Návrh na zvýšení nájemného obsahoval dále informaci, že pokud nájemník na navrženou výši nájemného nepřistoupí, bude mu tato výše určena soudem ve výši obvyklého nájemného. Nájemníci, vědomi si svého slabšího postavení vůči pronajímateli, z obavy ze ztráty bydlení a úhrady poplatků spojených se soudním řízením, návrhy smluv v určeném termínu 2 měsíců ode dne doručení dopisu v naprosté většině podepsali.
V době vyhlášeného nouzového stavu bylo obtížné mezi sebou komunikovat, neboť vycházení z bytů bylo omezeno pouze na nejnutnější cesty, shromažďování zakázáno, úřední hodiny zrušeny a omezeny na elektronickou komunikaci. Vzhledem k tomu, že mnozí nemají ani počítač, neměli v podstatě žádnou šanci se proti jednání úřadu bránit.
Fotogalerie: - Rozpuštěné a vypuštěné
Opozice navrhla snížení nájmu na původní výši, ale bod se ani nedostal na program. Pro projednání bodu o snížení nájemném hlasovalo nejvíce zastupitelů z hnutí ANO, proč se k nim nepřidali i ostatní?
Toto je pravda a je velmi smutné, že ze strany vedení radnice nebyla sebemenší vůle k projednání ani snaha k nalezení cesty k případnému kompromisu. Považuji za tristní, s jakým výsledkem hlasování dopadlo. Velmi trefně ilustruje nezájem vedoucí koalice VLASTA-PIRÁTI-ODS o osud svých občanů v otázce zcela zásadní povahy, jako je bydlení:
- ANO: 6 hlasů PRO, 1 omluven
- SpP: 2 hlasy PRO
- Piráti: 9 se zdrželo, 1 omluven
- VLASTA: 10 se zdrželo, 1 nehlasoval
- ODS: 8 nehlasovalo
- TOP 09: 4 hlasy PRO, 2 omluveni
- Nezařazený: 1 omluven
Přestože jsem jménem nájemníků adresovala dopisy všem zastupitelům, dodnes jsem např. z ODS žádnou reakci neobdržela. Z Pirátské strany, kterou jsem požádala o oficiální stanovisko v této věci, jsem obdržela odpověď Evy Horákové z MHMP, která uvádí, že „naší“ problematice bylo již věnováno dostatečné množství času a další od paní Olgy Richterové, ve kterém se bez dalšího ztotožňuje s vyjádřením zastupitelky Prahy 10 paní Zuzany Freitas (asistentky paní O. Richterové a členky výboru pro bydlení ZHMP v jedné osobě) hodnotícím postoj radnice Městské části Prahy 10 vůči nájemníkům obecních bytů jako zcela adekvátní. Jak si to mám vysvětlit opravdu nevím, stejně tak jako nevím, jaký „svůj časový limit“ určuje politik občanovi.
Vy sama jste na zastupitelstvo přišla, jaká tam byla atmosféra a jak se k celé problematice postavila starostka Renata Chmelová?
S ohledem na to, že v době konání ZČM platila krizová opatření, rozhodla paní starostka o oddělení veřejnosti a jejího vyloučení z jednacího sálu. Veřejnosti byla vyhrazena chodba s 15 židlemi a obrazovkou s přenosem z jednacího sálu. Nastavená hlasitost reproduktoru vyžadovala, aby se veřejnost, pokud chtěla alespoň slyšet, soustředila v její těsné blízkosti. Občané, kteří se přihlásili o příspěvky ve „své“ vyhrazené hodině, byli jednotlivě do sálu vyvoláváni. Zastupitelé vedoucí koalice na šestiminutové příspěvky občanů reagovali a čtyřminutový časový limit překračovali. Odhadem takto zkrátili čas věnovaný příspěvkům veřejnosti minimálně o třetinu, tedy se na všechny přihlášené příspěvky občanů nedostalo. Paní starostka Renata Chmelová v reakci na můj příspěvek a dotaz ohledně disproporcí jejích projevů v Senátu a jednáním ve funkci starostky ve věci poskytnutí pomoci nájemníkům, odpověděla velmi vyhýbavě a odkázala nájemníky na využívání dávek státní sociální podpory. Slovy paní starostky: „Stát má vybudovaný velmi robustní dávkový systém.“
Jak ono zvýšení nájmu zasáhlo do vašeho života?
Nikdy jsem si peníze nepůjčovala a zadlužování se velmi bojím. Vlastními silami, bez pomoci státu, jsem sama vychovala 2 děti. Celý život jsem byla zvyklá šetřit a z mála uživit tři lidi. Díky zdražení nájemného budu nucena finanční deficit nějak dorovnat, nejspíše přiberu další pracovní úvazek. Současná situace na trhu práce pro ženu samoživitelku ve středním věku, v době propouštění a snižování platů, není příliš nadějná. Prozatím jsem zvolila cestu omezení výdajů za jídlo a ošacení, přes dovolenou budu na brigádě, z čehož asi nebude můj lékař zrovna nadšen, neboť jsem diabetik. Nájem (i ten zvýšený) hodlám zaplatit za každou cenu, protože s vážně nemocným synem bydlet potřebujeme a nemohu si dovolit riskovat vystěhování.
Řeší s vámi celou vzniklou situaci z vedení městské části někdo? Někdo, kdo by vám pomohl?
Jak jsem již řekla, vedení radnice se od problémů nájemníků distancuje a odkazuje lidi výhradně na dávky státní podpory. Nehodlám však se na tyto dávky spoléhat, navíc pro člověka, který celý život pracuje a je soběstačný, je ponižující namísto práce trávit celé hodiny na úřadech. Nevěřím, že dávkový systém takovou zátěž dlouhodobě unese, proto nechť stát těch pár korun, kolik bych možná dostala, raději věnuje seniorům, paliativním pacientům a samoživitelům s malými dětmi, ti všichni pracovat nemohou. Uvědomuji si velmi dobře, že žádná kasa není bezedná, ani ta státní.
Obyvatelé obecních bytů o příspěvky zažádali? Je ale vůbec správné převést pomoc z městské části na stát?
Ve svých úvahách o dávkách sociální pomoci došla paní starostka ještě dál. Dne 21. 4. 2020 jsme obdrželi první (a jedinou) reakci paní starostky na naše otevřené dopisy, z níž si dovolím citovat: „Výše příspěvku na bydlení se dle zákona stanovuje na základě doloženého příjmu a vynaložených nákladů na bydlení. Žádost lze podávat vždy za uplynulé čtvrtletí, tzn. za 2Q 2020 (duben, květen, červen) žádáte do konce července. Pokud ale uvažujete, že budete platit méně či dokonce platby odkládat (neplatí to pro zálohy na služby), bych Vás chtěla upozornit, že pokud nezaplatíte nájemné za 2Q, přicházíte o možnost získat v plné výši příspěvek na bydlení, protože se vypočítává pouze z uhrazených nákladů na bydlení. Jak z toho ven? Můžete si požádat o jednorázovou dávku mimořádná okamžitá pomoc u Úřadu práce, která je až 50 000 Kč. Z té nájem uhradíte a následně si za 2Q v červenci požádáte o příspěvek na bydlení, což už je opakující dávka, která Vám dá jistotu, že to finančně zvládnete do doby, než se budete mít opět dostatečné příjmy.“
Realita je podle údajů MPSV taková, že od 1. 3. do 22. 5. byla MOP (mimořádná okamžitá pomoc) ve výši 50 tisíc korun přiznána pouze 4 lidem v celé ČR. Od 1. 3. do 29. 6. bylo za celou ČR podáno 13 983 žádostí o dávku mimořádné okamžité pomoci, vyhověno bylo 7847 žadatelům. V průměru činila vyplacená dávka 3742 korun. Praha 10 má ve vlastnictví 3375 bytů, počet osob v nich žijících je zhruba dvojnásobný. 70 procent z obecních bytů je určeno pro kategorii sociální a dostupné bydlení. Průměrná výše nákladů na bydlení u 40 m² činí 9500 Kč.
Nájemníky, kteří se na mne obracejí, vždy žádám, aby nejdříve zkusili postup doporučený paní starostkou. Mnozí již tak učinili v průběhu května a června, bohužel málokteří v žádostech uspěli, MOP přiznána nebyla, příspěvky na bydlení alespoň u seniorů a nezaměstnaných, kterým nevznikl dluh na nájemném, byly přiznány. Zajímavým zjištěním bylo, že pokud např. samoživitel s jedním dítětem pracuje za průměrný plat ve státní správě, na žádné dávky nárok nemá. To je jistě pro mnohé dosud pracující (byť za nízké mzdy) velmi demotivační. Dlouhé fronty na Úřadu práce na začátku července svědčí o tom, že lidé o sociální dávky zkouší požádat, mnohým nic jiného totiž již nezbývá.
Jsem si vědoma toho, že v krizové době zvýšení nájemného pouze zvýší počet a okruh lidí závislých na dávkách sociální pomoci, resp. příspěvků na bydlení, které byť by byly všem přiznány v nejvyšším možném rozsahu, domácnostem nepomohou, pouze jimi bude saturován rozpočet obce. Jednoduše řečeno – nájemníci, kterým pronajímatel zvýšil nájemné a budou jim přiznány příspěvky na bydlení z rozpočtu MPSV, se stali pouhými „prostředníky“ finančního toku mezi pokladnami MPSV a MČ Prahy 10. Tato praxe, pokud by se jednalo o soukromé pronajímatele bytů, byla v minulosti velmi často odborníky i veřejností kritizována a v extrémních případech označována jako „obchod s chudobou“. Celá situace tak na mne působí jako promyšlený kalkul Městské části Prahy 10, jak zvýšit příjmy rozpočtu Městské části Prahy 10, bez ohledu na vzniklou ekonomickou krizi i na to, jaký bude mít dopad na rozpočet MPSV ČR zvýšený počet žadatelů o příspěvky na bydlení v souvislosti se zvýšením nájmů. Zároveň si plně uvědomuji, že postup doporučovaný paní starostkou není pro mnohé občany motivací k soběstačnosti, o kterou se mnozí z nás po celý život snaží, a povede pouze ke zvýšení závislosti občanů na státních podporách a k další zátěži rozpočtu MPSV.
Domnívám se, že pokud by se obdobnou cestou jako Městská část Praha 10 vydaly i další městské části a obce, zvláště pak v době ekonomické krize a státních kompenzací, pravděpodobně by takto razantní nárůst občanů nově závislých na sociálních dávkách mohl vést i ke kolapsu celého dávkového systému a prohloubení schodku státního rozpočtu. Aktuálně se obdobně již zachoval Magistrát hlavního města Prahy, který zvýšení nájemného oznámil médiím na konci minulého týdne. Navýšení nájemného obecních bytů přispěje podle názoru ekonomů „k růstu celkové hladiny nájemného v celé metropoli a možná i v přilehlých oblastech“. Pokládám za pravděpodobné, že dále povede k růstu počtu obyvatel závislých na příspěvcích na bydlení. Jsem přesvědčena, že obce mají dle platné legislativy ČR zajistit uspokojení potřeby svých občanů i v otázkách bydlení.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Barbora Richterová
