„Řešení epidemické krize ukázalo slabost národa, který spadl ze svého piedestalu,“ prohlásil v listě Le Monde politolog Jerome Fourquet. Až nyní podle Syručka vyplouvají na povrch problémy, které se ve Francii projevily v podcenění koronaviru. Vždyť na následky tohoto viru zemřelo už téměř třicet tisíc Francouzů a Francouzek. Jen za posledních 24 hodin se objevilo 1 059 nových nakažených. Na druhé straně se akce StopCovid, která má pomoci stanovit trasy, jak se šíří nákaza, účastní milion uživatelů této aplikace.
„Mezi ty problémy, jež vyplouvají až nyní, patří skutečnost, že se 15. března konaly komunální volby, aniž se zajistila maximálně možná bezpečnost. Například se nedezinfikovaly hlasovací lístky, seznamy voličů a mnoha dalšího, nehledě už na to, že nebyly ani rozestupy jak mezi členy volebních komisí, tak těmi, co přicházeli hlasovat. Zdravotní důsledky se však počítají až nyní,“ hodnotí situaci Syruček.
Druhé kolo těchto voleb proběhne 28. června. Uvidíme – kromě volebních výsledků –, jaké jiné důsledky se projeví. „Ze šestnácti pařížských volebních okrsků jsou v patnácti rozehrané partie, o nichž bývalý starosta města a prezident Jacques Chirac prohlásil, že to je situace abrakadabra. O pařížské primátorské křeslo budou soupeřit Rachida Dati za republikány a Agnes Buzyn za stranu prezidenta Macrona „Francie na pochodu“. V tom posledním, který je jinak pátou čtvrtí, takový problém není – do druhého kola jdou obě strany se stejnou kandidátkou, Florence Berthoutovou. Jak je to možné, to vám nikdo nepoví, prostě to je Francie. Z politického útlumu se zdvihají francouzští komunisté, kteří očekávají, že obsadí radnice 61 měst s více než deseti tisíci obyvateli. Mezi jinými například přístavní město Le Havre, kde je protikandidátem dokonce současný premiér.“
Fotogalerie: - Oáza koronavirové stezky
V pravidelnosti nalézej (téměř) jistotu
To bychom ani nebyli ve Francii, abychom nebyli prakticky každou sobotu s pravidelností sobě vlastní svědky demonstrací. Nedávno se jich podle Milana Syručka zúčastnilo 23 300 lidí v deseti městech a bouřili se nikoliv proti policii, ale proti policejní zvůli a násilí. Jejich hlavním heslem bylo: Skutečným virem je rasismus. To v souvislosti s tím, že se zjistilo, že na osm tisíc policistů si na Instragamu a jiných sítích vyměňuje své protirasistické názory.
Protesty nepřekvapí, jde o francouzský kolorit. Ale…
„Demonstrace ve Francii mě nepřekvapují. Spíš naopak, očekával jsem je a obávám se, že je to pouze začátek, nebo spíše pokračování občanské války, která začala v roce 2005. Podle mě se situace bude zhoršovat,“ prognózuje temně rabín Bohbot.
„Jako člověk, který vyrostl v Izraeli, poznám, co se děje. Vím, jak radikální islám začíná přebírat moc a měnit lidi. Vzpomínám si na změny, které jsem zažil. Pomalu, pomalu, krok za krokem, se změnila například Gaza. Z města, kde jste se klidně procházeli ulicemi a dali si kdekoliv hummus, se stala zóna s velkou koncentrací nebezpečných teroristů, kde obyčejní lidé žijí ve strachu a vládnou tu silní a násilní muži.“
„Bohužel to, co se stalo v Izraeli, se v současné době děje po celé Evropě a zejména ve Francii. Asi před rokem jsem navštívil Paříž. Byla to moje druhá návštěva po osmi dlouhých letech. Cítil jsem se nepříjemně a nejistě. Paříž se úplně změnila. Opevněné město, kde kulturní památky připomínají pevnosti a Eiffelova věž vězení, město rozdělené mezi dvě náboženství. Na jedné straně náboženství sekularismu, na druhé náboženství islámu. Na předměstích jsem cítil, že i já, s mnohaletými zkušenostmi v nebezpečných místech a situacích, mám pocit nejistoty a ohrožení,“ pokračuje dále David Bohbot. „Stále jsem měl před očima Prahu, její čisté a bezpečné ulice, kde dnes žijeme, a stále jsem myslel na to, že tohle se u nás nesmí stát.“
Psali jsme:
Cíl islámu: Převzít a opanovat!
Oficiálním důvodem současných demonstrací ve Francii je podle Bohbota vražda George Floyda v Americe. „To ale je jen zástupný důvod. Myslím, že násilí a násilné demonstrace ve Francii mají tři úplně odlišné hlavní příčiny. Tou první je růst chudoby a nezaměstnanosti v chudinských čtvrtích, druhá je mezirasové a mezináboženské napětí a třetí je nekontrolovatelné posilování islámských hnutí. Všechny tři důvody souvisejí s tím, před čím jsem už roky varoval – s masivní migrací a uprchlíky.“ V západní kultuře je totiž obvyklé, že pokud prostředí, ve kterém se osoba narodí, jí neposkytuje osobní bezpečnost a práci, hledá štěstí v jiných zemích. „V islámu je ale imigrace vnímána odlišně. Mohamed, podle muslimů poslední prorok islámu, ve svém rodném městě Mekce s původní verzí islámu neuspěl. Získal pouze pár spojenců, pro svá proroctví byl ponižován, opovrhován a téměř zavražděn. V roce 622 musel emigrovat do dnešní Medíny, a začal obracet místní lidi k islámu. Po krátkém období asi dvou let se stal vládcem Medíny a velitelem armády, která brzy dobyla celý Arabský poloostrov a jeho obyvatele přinutila přejít k islámu, který začal být pod Mohamedovým vedením úspěšnou ideologií.“
„Mohamed je muslimskými autoritami považován za dokonalého muže, který se nemůže mýlit,“ pokračuje Bohbot. „Každý muslim proto musí následovat Mohameda a napodobovat jeho chování. Islámští myslitelé přistěhovalectví považují za prostředek k tomu, aby muslimové převzali země, kam se přistěhovali, a učinili z nich země islámské. Proto žije mnoho muslimů v komunitách, izolovaných od většinové společnosti geograficky, kulturně, sociálně i ekonomicky, a chová se k původním obyvatelům nepřátelsky.“
Nejsme – a nemůžeme! – být jako oni…
V ČR máme podle odborníka na bezpečnost zatím štěstí. „Muslimové, žijící u nás, jsou většinou umírnění, přišli pracovat a respektují naše zákony. Navíc nemáme štědrou finanční podporu pro přistěhovalce. Ve Francii však velké množství imigrantů šíří mezi místními muslimy velmi špatnou islámskou ideologii. Ne všichni, ale je to velké procento migrantů, kteří negativně ovlivňují i druhou a třetí generaci muslimů, žijících ve Francii. A co dělá francouzská vláda? Vůbec nic!“
„Stejně jako celá Evropa i Francie je dnes ochromena a pošpiněna „politickou korektností“, vírou v multikulturalismus a falešnými výčitkami z toho, co Evropané dělali původním obyvatelům kolonií po celém světě. Její vláda je v pasti a nemá jinou možnost, než se zaměřit na změnu klimatu a koronavirus. Nemají na výběr, nikdo jim nepřijde na pomoc. Všichni kolem mají stejný problém. A já se ptám: tohle opravdu chceme? Probudí se zbytek Evropy skutečně až poté, kdy země jako Francie podlehne radikálnímu islámu?“ uvádí pro ParlamentníListy.cz David Bohbot.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Václav Fiala
