Devastace českého zdravotnictví probíhá řadu let, povzdechl si lídr TOP 09 Pikner

V roce 2012 překročila TOP 09 a STAN práh pro vstup do zastupitelstva jen těsně. Nyní, po rozdělení stran, jdou Starostové od voleb v rámci čtyřkoalice. Naproti tomu TOP 09 kandiduje samostatně. Neuvažovali jste také o koalici s některou ze stran? Proč?

TOP 09 je dnes etablovanou, názorově ukotvenou parlamentní stranou. V roce 2012 měla za sebou pouze tři roky existence a neměla ještě dostatečnou strukturu na úrovni krajů. Nyní jsme stranou, která má dostatek kvalitních kandidátů a je s nimi schopna a chce prezentovat svůj program.

Jak vidíte vaše šance? Troufnete si odhadnout, kolik mandátů strana získá?

TOP 09 je stranou pro odpovědné, vzdělané, aktivní lidi se smyslem pro demokracii. Věřím, že takových voličů je hodně. Důležité je, aby v hojném počtu přišli k volebním urnám. A za úspěch budu považovat zisk šesti a více mandátů.

Stál jste o to být lídrem nebo jste nabídku dlouho zvažoval?

Nabídku jsem zvažoval několik týdnů, neboť být lídrem s sebou nese především odpovědnost. Angažuji se pro lepší budoucnost svých dětí, přátel a vůbec pracovitých slušných lidí, kterým nejde jen o přítomnost, ale i o budoucnost naší země. Mojí osobní ambici bylo a je pomoci demokratické, středopravé nepopulistické straně, a to navzdory současným trendům. Chci ukázat, že cesta pro slušné lidi existuje. Existuje v ideově stabilní straně bez populismu a jednoduchých řešení. Nechtěl jsem jen sedět doma a nadávat u zpráv.

Jakou léčbu byste jako primář naordinoval na uzdravení zdravotnictví v kraji? Jak zajistit dostupnou a kvalitní péči v celém kraji?

Devastace českého zdravotnictví probíhá řadu let. Důvody jsou nekoncepčnost, nedostatek vizí a chybějící pravidla řízení. Posledních osm let ukázalo, že jen investice do nových nemocnic a budov či nákup nových přístrojů nepomůže. Zcela jsme zapomněli na zdravotnický personál. To byla naprosto strategická chyba vedení kraje.

Náprava bude pomalá a nebude hned. Chceme více investovat do lidí a méně do přístrojů. Slučovat krajská zdravotnická zařízení, koordinovat poskytování péče a dosáhnout navýšení platů zdravotníků. Nabídneme finanční podporu na zřízení ambulancí tam, kde lékařské služby chybí.

Chceme, aby kraj byl ombudsmanem pro soukromé praxe, například při jednání s plátci zdravotní péče. Budeme apelovat na vládu, že je nezbytné navýšit cenu práce zdravotnického personálu a zohlednit to v úhradách za poskytovanou zdravotní péči. A to řádově víc, než slibovaných pět až deset procent.

Vedení kraje bývá vyčítáno, že v okresu Tachov není žádná nemocnice. Podle hejtmana je to ovšem kompenzováno tím, že v okrese funguje šest plně vybavených stanovišť zdravotnické záchranné služby, které dokážou udržet vysoký standard zdravotní péče, jinak v kraji fungující, i na Tachovsku. Souhlasíte, nebo plánuje současný stav napravit?

Bylo chybou minulých vedení Plzeňského i Karlovarského kraje, že koncepčně neřešili dostupnost zdravotní péče v daném regionu. Došlo tak k zániku nemocnice v Plané u Mariánských Lázní a i v 15 kilometrů vzdálených Mariánských Lázních. Záchranná služba není plnohodnotné řešení, ale řešení stavů akutního ohrožení života. Neměla by nahrazovat běžnou nemocniční pohotovost. Může totiž pak v důležité chvíli někde chybět. Řešení je třeba hledat společným postupem obou krajů s poskytovateli péče. Je ale třeba říct, že velkou část odpovědnosti zde nesou i pojišťovny a stát.

Je podle vás krize ve zdravotnictví důvodem, proč se řada politiků rekrutuje právě z tohoto oboru? Nebo kde vidíte příčinu, a jak podle vás mohou být lékaři české politice přínosní?

Je to docela možné. Zdravotníci patří do skupiny zodpovědných, pracovitých lidí, jejichž činnost je zcela závislá na státu. Chronické nešvary, nespravedlnost a nekoncepčnost s absencí dlouhodobých vizí a plánování nás zřejmě také motivují se angažovat v nápravě.

Zdravotník je obvykle člověk, který umí naslouchat, vcítit se a musí být schopen analyzovat a řešit zdravotní problémy a to jak krátkodobě, tak i dlouhodobě s prospěchem pro druhého. To jsou podle mě vlastnosti, které jsou v české politice jednoznačně přínosem.

V roce 2014 byl Plzeňský kraj hodnocen jako nejlepší kraj pro život v rámci celé republiky. O rok později skončil třetí a letos dokonce až osmý. Kde vidíte příčinu, a jak budete chtít opět pozvednout životní úroveň v kraji?

Také jsem si všiml, že úspěch prezentovala současná levicová koalice ČSSD a KSČM na každém rohu. Nyní, když se kraj propadl do průměru, vedení kraje o tomto žebříčku vůbec nemluví. Vypadá to, že usnuli na vavřínech. Ale to jen na odlehčení. Je třeba podporovat ty oblasti, kde v tomto srovnání ztrácíme, a vylepšovat ty, ve kterých jsme dobří. Ukázalo se, že oproti jiným krajům máme rezervy zejména v internetovém pokrytí kraje, budování kanalizace nebo v nedostatečném počtu míst v domovech pro seniory. To jsou všechno oblasti, kde kraj může být výrazně nápomocen.

Nejen v Plzeňském kraji vzrostl počet sociálně vyloučených lokalit. Máte představu, jak s tímto negativním trendem bojovat?

Bohužel v posledních osmi letech došlo v Plzeňském kraji ke zvýšení počtu těchto lokalit ze 17 na 42. Dříve byly sociálně vyloučené lokality téměř výhradně záležitostí měst a větších sídel obecně. Nyní se rozrůstá jejich počet i v odlehlých oblastech bez infrastruktury. Budování infrastruktury pro lepší život ve venkovských oblastech je tak jedno z nabízejících se řešení, která by měla pomoci.

Problémem také je, že dochází k obrovskému nárůstu lidí žijících v ubytovnách. To je chyba zejména státní politiky podpory bydlení, která ubytovny často neúměrně sanovala. Řešením je také individuální přístup, například v podobě rekvalifikací, podpoře dlouhodobého zaměstnávání a podobně. Vše je však nutné také spojovat s kontrolou a vyžadováním pravidel. Problém se musí řešit na úrovni obcí, kraje a státu s intenzivním zapojením neziskových organizací.

Kraj také trápí odliv mladých a vzdělaných lidí, kteří po absolvování vysoké školy obvykle zůstávají v Praze nebo v Plzni a nevracejí se domů na venkov. Máte představu, jak vylidňování venkova zamezit?

Městský a venkovský způsob života se samozřejmě liší. Trend vylidňování venkova a přesun lidí do měst postihuje desítky let nejen ČR, ale i ostatní vyspělé země. Důvody lze hledat třeba v mechanizaci zemědělství a úbytku pracovních příležitostí na venkově. V různých etapách života také lidé často mění preference mezi městským, hektičtějším, a vesnickým, spíše klidnějším způsobem života. Já jsem toho typickým příkladem. Pracuji ve městě a bydlím na vesnici. Těžko tedy lze vylidňování zamezit. V našem kraji však musíme podporovat podmínky, které ho budou zpomalovat. Základem je dobrá dopravní obslužnost veřejnou dopravou, podpora podnikání v malých sídlech a i zde dostupné a kvalitní vzdělávání.

Neméně závažným problémem kraje je vysoká dopravní zátěž. Jaké investice do dopravní infrastruktury považujete za stěžejní?

Podporujeme výstavbu obchvatů obcí na klíčových komunikacích – Plzeň-Klatovy, Plzeň-Domažlice, Plzeň-Písek – v dostatečné vzdálenosti od obcí. Účinné a rychlé řešení je také rozšiřování stávajících silnic v problematických úsecích na tři pruhy, zejména v místech stoupání. Jedná se sice o silnice, které spravuje stát, ale v rámci kraje chceme na tyto projekty výrazně tlačit.

Klíčovou krajskou investicí je dokončení západního okruhu města Plzně, které bude mít pozitivní dopad nejen pro Plzeň. Neustále je třeba vylepšovat krajskou síť silnic prostřednictvím investic s jasně stanovenými kritérii – intenzita dopravy, bezpečnost, dostupnost lokalit, ekonomická výhodnost a podobně. Cílem jsou krajské silnice bez výmolů. Ať se tedy časem svezeme jako v sousedním německém pohraničí.