Divadlo s chemickým útokem. Totální blbci. Terorismus USA. Křesťané Asada podporují, chrání je před islamisty. Katolický kněz otevřeně o dění v Sýrii

20.04.2018 18:18

ROZHOVOR Evermod Jan Sládek je katolický kněz, který se dlouhodobě zabývá děním v Sýrii, kde má své přátele. „Jistěže se Západ vždy bude ohánět tím, že chce pomoci Blízkému východu k demokracii a tak ho uzdravit, ale zatím jsme viděli spíše něco, co lze přirovnat k snahám o vyléčení chřipky tím, že pacientovi naočkujeme dýmějový mor. A tento způsob léčby zdá se mi poněkud nevhodný,“ říká.

Divadlo s chemickým útokem. Totální blbci. Terorismus USA. Křesťané Asada podporují, chrání je před islamisty. Katolický kněz otevřeně o dění v Sýrii
Foto: Archiv EJS
Popisek: Evermod Jan Sládek

Prezident republiky Miloš Zeman označil útok USA a spojenců v Sýrii za kovbojskou akci, která brání návratu uprchlíků do své vlasti. Ozbrojený útok na jakoukoli zemi může dle něj být veden jen se souhlasem Rady bezpečnosti OSN (s výjimkou islámských teroristů)... Co vy na to?

Já si dovolím s panem prezidentem nesouhlasit. Většina kovbojských akcí totiž byla velice racionální – shánění stád na pastvu, k vodě a na jatka, jejich počítání a značkování, stavění plotů. Život a práce kovboje nebyla selanka a byla to činnost těžká a převážně mizerně placená. Ale především v té době a na onom místě to byla práce užitečná, což se o sobotním (před týdnem) bombardování Sýrie říci nedá. To totiž byla akce, kterou lze nazvat zbytečným mrháním obrovských finančních prostředků se značným rizikem, že způsobí velké ztráty na životech a na majetku. Co je proti tomu pár vypálených kulek v hospodě a několik zlomenin a vyražených zubů mezi kovboji…

A pak je tu ještě pár nepodobností. Většina oněch kovbojských přestřelek a rvaček byla způsobena „horkou hlavou“ samotných a následně postižených. Ale v noci z minulé soboty jen někdo mačkal čudlíky a vydával rozkazy a také to bylo vše dopředu dobře připravené a promyšlené, a hlavní aktéři na to vše měli svoje figurky. Takže více než kovbojku mi to vše připomíná gangsterku.

V čem jsem s panem prezidentem zajedno, je to, že šlo o obejití souhlasu Rady bezpečnosti OSN. Ale na to bychom měli již být zvyklí, že „kormidelníci demokracie“ se na nic neptají – Balkán, Irák, Libye – a nakonec jim to projde a zodpovídat se nemusí… Kdo si na ně troufne? Jsou to takoví Naši furianti třetího tisíciletí.

A jen tak mne napadá, kde asi soudruzi z Francie udělali chybu? Když je Asad takový záporák, proč mu dávali v roce 2001 velkokříž Řádu čestné legie?

Západ dle Zemana navíc „neuvěřitelně rozvrtal Střední východ“ včetně Iráku, kde se zbraně hromadného ničení nenašly, a včetně Libye, „díky“ čemuž směřují do Evropy ilegální imigranti Tyto intervence označil za debilitu a hloupost...

Co si tak pamatuji, tak byl Blízký východ vždycky poněkud „rozvrtán“, ale asi to Západu nestačilo a tak nasadil výkonnější vrták a pustil se do toho s novým elánem a to celé nazval honosně „arabským jarem“. Výsledek je, že se do Blízkého východu udělal větší počet větších děr a špony od vrtáku lítají až do Evropy – a my tomu říkáme migrace.

Co si myslíte o celé věci s chemickým útokem? Nebyl by Asad trochu magor, že by to udělal poté, co Trump řekl, že chce Američany ze Sýrie stáhnout?

To by byl, a ne trochu.

Je vcelku pochopitelné, že když dospělý učí nějaké děcko hrát šachy, tak ho nechá třeba i nesmyslně vyhrát a i ve chvíli, kdy má vítězství jasné a šachmat je na dosah, odkryje a vydá všanc svého krále, aby u dítěte povzbudil vítězstvím jeho chuť se této hře i nadále věnovat. Pochybuji ovšem, že pan prezident Asad chce v Trumpovi povzbudit chutě po tom mít Sýrii na lopatě. Na to ho považuji za příliš inteligentního, a i když se nám mohou „bombardéři“ Trump, Mayová a Macron z mnoha jejich projevů jevit jako malá trucovitá děcka, nebude zrovna Asad takový naiva, aby je v jejich choutkách podporoval. Tady se totiž nejedná o zábavu, ale o bytí či nebytí země, za kterou on nese odpovědnost a jejíž občané mu většinově důvěřují. Je to přece lékař, a ne sebevrah.

Z přítomnosti Američanů na území, kterému vládne, nemůže být rozhodně nadšený a jistě není takový blázen, aby dělal vše prot o, aby tam měly americké ozbrojené síly sebemenší záminku setrvávat.

A co jsou zač ty tzv. „Bílé přilby“? Viděl jste ty videozáběry ošetřovaných dětí, které přesvědčily britské tajné služby?

Nu, většinou dostávají ocenění Americké filmové akademie herci, režiséři, producenti a podobné existence v zábavním průmyslu. Vzhledem k tomu, že Oskara obdržel i tento do značné míry ochotnický spolek, bude se jednat zřejmě o nějakou formu „lidové zábavy“, popřípdě „hrané reality“.

Nechápu, jak někdo takový může dostat Oskara. Jejich herecké výkony mne totiž nikterak nepřesvědčily. Když už mám hrát v něčem záchranáře při chemickém útoku, tak si aspoň zalistuji v učebnici branné výchovy, kde je této problematice věnována dosti značná část. Pokud to chci zahrát ještě přesvědčivěji, tak si najdu nějakého vojenského chemika, nebo prohrabu archiv instruktážních filmů...

Dle výkonu tohoto herecko-teroristického spolku lze soudit, že se takovými podružnostmi nehodlali zdržovat. Asi nebyl čas! Ovšem stejnou výpovědní hodnotu má pak i jejich ohodnocení filmovou akademií. Páni porotci asi dostali rozkaz a nebyl čas ptát se, kdo je kdo.

Že ovšem jejich výkony přesvědčily řadu politiků, ať již světového či místního významu, je na pováženou. A naskýtá se otázka – to my všichni, bez jakékoli moci zasáhnout do velkoscénáře, jsme jen statisti v nějakém značně pitomém filmovém představení?

Exposlanec KDU-ČSL Gabal říká, že to, že máme ambasádu v Sýrii, je „jako bychom měli ambasádu u Hitlera v roce 1942, 1943. To znamená u zločinného režimu, který se dopustil válečných zločinů.“

Při vší úctě k lidské bytosti, která kdysi byla ústavně činná, bych navrhl vámi zmíněnému pánovi návštěvu nějakého specializovaného oddělení, které by mu snad ještě mohlo pomoci s vítězstvím nad celým spektrem fobií, které ho (možná se mylně domnívám) značně limitují.

To že se po volbách nedostal na sesli, kterou několik let blokoval, vidím jako důkaz, že volič obecný není až takový blbec, jak se nás o tom pokouší přesvědčit jakýsi spolek samozvaných (j)elit.

„Syřané prchají nejen před Islámským státem, ale i před tím damašským řezníkem Bašárem Asadem, který dnes za pomoci Ruska dělá v Sýrii genocidu. To, čeho se tam dopouští režim Vladimira Putina spolu s režimem Asadovým, jsou válečné zločiny,“ myslí si religionista Tomáš Halík. „Skutečně tam bombardují nemocnice. Masakrují desetitisíce civilního obyvatelstva. A to jenom proto, aby se diktátor Asad udržel u moci, protože se stává loutkou v rukou Moskvy. Tady neselhává Evropská unie, tady selhává OSN. Protože v OSN je možné, že nedemokratické státy jako Rusko a Čína mohou zablokovat projednávání těchto zločinů,“ dodal. Co míníte o tomto?

Jeden můj známý často říkává, že pokud má člověk mluvit precizně, měl by sousloví „myslím si“ raději nahradit souslovím „mylně se domnívám“.

A co se týče válečného zločinu, dovolím si akademickou otázku: Je válečným zločinem bojovat s pomocí svých spojenců na vlastním území s terorismem, nebo vojensky vstoupit na cizí území a na něm bez jakéhokoli mandátu operovat a zakládat si tam základny a toto území bombardovat? Myslím, že správná odpověď je každému rozumnému člověku jasná.

Jak se na celou věc kolem chemického útoku dívají syrští křesťané a církve v Sýrii působící?

Na stránkách radiovaticana.cz můžeme číst: „Poslední vývoj událostí v Sýrii ukazuje, že vůle k míru chybí. Jak místní aktéři, tak světové mocnosti „jakoby stále více hledali důvody k ještě tvrdším zásahům a k boji“ – říká pro agenturu AsiaNews latinský apoštolský vikář z Aleppa, mons. Georges Abou Khazen, v komentáři k posledním zprávám o užití chemických zbraní.“

A dovolil bych si též ocitovat slova kardinála Zenariho, který působí v Damašku jako nuncius: „Zažili jsme tady v Sýrii mnoho kritických okamžiků, v této chvíli k nim však přistupuje ještě větší obtíž. Tato válka, která se doposud držela v jistém smyslu v regionálních mezích, může přesáhnout jejich hranice. A to všechno je vyvoláno údajným, opakuji údajným, užitím chemických zbraní v městě Dúmá. Domnívám se, že za této situace je úkolem mezinárodního společenství, zejména OSN, aby ověřilo, co se vskutku stalo. Vyšetřit to přímo na místě. A pokud skutečně došlo k trestuhodnému užití chemických zbraní, Rada bezpečnosti Spojených národů by měla přijmout náležitá opatření, která jednou provždy zabrání opakování těchto hanebných deliktů. Avšak chtěl bych dodat, že viníků, na které lze poukázat je celá řada. Ukázal bych prstem právě na Radu bezpečnosti. Jestliže jsme dospěli až do této tragické a delikátní chvíle, nese za to do značné míry odpovědnost selhání OSN. V Radě bezpečnosti jsme v těchto letech byli příliš často svědky stagnace, rezolucí zablokovaných vetem některého z pěti stálých členů rady.“

A snad nejrychlejší reakci máme z neděle 15. dubna ve vyhlášení „Patriarchátu Antiochie a celého Východu“, ve kterém můžeme číst: „Nepodložené obvinění USA a jiných zemí o tom, že syrská armáda používá chemické zbraně a že Sýrie vlastní takovýto druh zbraní jsou tvrzením, jež není podloženo ani podporováno dostatečnými a jasnými důkazy.“ Celé prohlášení v češtině si může zvídavý čtenář najít zde.

Co se týče osobně mých syrský přátel, ať již křesťanů či nekřesťanů, není mezi nimi žádný, který by z chemických útoků za celou dobu války Sýrie proti terorismu vinil vládní ozbrojené síly.

A jak se syrští křesťané staví k režimu Bašára Asada?

Snad se nebudu mýlit, řeknu-li, že mnoho z nich v tomto režimu vidí záruku svého možného dalšího setrvání ve své vlasti, která se ostatně pyšní tím, že právě tam se poprvé začalo říkat křesťanům křesťané. A pak z letité zkušenosti již víme, že na území, nad kterým ztratila kontrolu syrská armáda, byli křesťané ti, kterým se jako jedněm z prvních přestalo „dařit“.

A je znám i výrok samotného pana prezidenta Asada, ve kterém již před nějakým tím rokem vyzýval křesťany, aby neodcházeli ze země, neboť si bez nich nedokáže představit obnovu poválečné Sýrie a vidí ji téměř nemožnou.

Co si myslíte o názoru, že Západ a USA v Sýrii a na Blízkém východě podporují islámské teroristy?

Krom vámi výše zmíněného pana exposlance Gabala bych si dovolil jmenovat i jiného reprezentanta KDU-ČSL, který se nikterak netají svými sympatiemi k protiasadovským bojujícím skupinám (což jsou stručně řečeno teroristé), a to pana poslance z Bruselu, doktora Svobodu.

Též bych si dovolil i zmínit bezmeznou důvěru většiny západních politiků k „Bílým přilbám“, kterým přezdívají někteří Syřané „Přilby zla“ a „Ďáblovy přilby“.

A nejčastější výčitka, která je směřována od syrských křesťanů vůči Západu zní: „Západ nás opustil!“

Jistěže se Západ vždy bude ohánět tím, že chce pomoci Blízkému východu k demokracii a tak ho uzdravit, ale zatím jsme viděli spíše něco, co lze přirovnat k snahám o vyléčení chřipky tím, že pacientovi naočkujeme dýmějový mor. A tento způsob léčby zdá se mi poněkud nevhodný.

A jak se díváte na to, jak se Západ a katolická církev na Západě staví k osudu blízkovýchodních křesťanů?

Naštěstí není Západ jen politická reprezentace, ale Západ jsou i lidé a mnozí z nich se snaží zmírnit i důsledky, které způsobila jejich reprezentace. A tak třeba na jedné základní škole, kde učí má kamarádka, každý rok pořádají sbírku na nějaký smysluplný účel. Před nějakým rokem tam školáci uspořádali sbírku na nákup ovcí pro osvobozenou Maaloulu. A i já znám osobně několik lidí u nás, kteří se snaží blízkovýchodním křesťanům pomoci.

Ale jsou i vlády, popřípdě některé poslanecké aktivity, které pomáhají ve vzniklé humanitární blízkovýchodní krizi, i to u nás.

Ano?

Rád bych i zmínil nedělní sbírku, která probíhala ve všech katolických kostelích na repatriaci migrantů a jejímž účelem bylo mimo jiné i podpora těch, kteří se vracejí domů, aby mohli obnovit své domovy, které jim byly zničeny válkou…

Co ovšem považuji za nejsmutnější, je to, že nadále trvají sankce EU vůči Sýrii, které komplikují to, aby se pomoc dostala snadno a rychle tam, kde je zapotřebí… To je právě často jeden z hlavních důvodů, který vede syrské křesťany, a nejen je, k tomu již výše zmíněnému: „Západ nás opustil“

Souvisí podle vás dění okolo chemického útoku s kauzou jedu novičok?

Okřídlené úsloví praví „Všechno se vším souvisí“. Ale abych pravdu řekl, tak nevím, co si o všech těch jeduplných kauzách, které se rojí v poslední době jak vosy na shnilou hrušku, mám myslet.

Ale jestli dovolíte, tak bych se vrátil k filmovému umění. Mnoho z nás má jistě v paměti americký film „Vrtěti psem“, který ve své době měl slušný ohlas. Víme, že mnozí filmaři se někdy snaží, z úspěchu jednoho filmu uvařit další úspěch a tak se vesele natáčí dvojka, trojka… a někdy i celý seriál, který ovšem zřídka dosáhne úspěchu jedničky a dost často je výsledkem jen slabý a mnohokrát nastavovaný odvar bez chuti a nepoživatelný.

Kdybychom žili v kulisách a ne v realitě, mohli bychom si i myslet, že zrovna točíme další díl „Vrtěti psem“, který se mezitím změnil v nějakou nekonečnou „Esmeraldu“ nebo „Ordinaci v růžové zahradě“ a režií pověřili totálního blbce bez vkusu a jakékoli zpětné vazby na cílového konzumenta.

Doufám však, že to, kde žijeme, je stále ještě realita, a že ještě máme naději. Nebo, myslíte, že jsem až příliš velký naiva?

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Lukáš Petřík

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Exkluzivně: Dubček, Husák a informace, které se o roce 1968 příliš neříkají. Historik Macháček zná sovětské archivy, nyní promluvil

18:08 Exkluzivně: Dubček, Husák a informace, které se o roce 1968 příliš neříkají. Historik Macháček zná sovětské archivy, nyní promluvil

ROZHOVOR Český historik Michal Macháček je autorem oceňované knihy o Gustávu Husákovi. Při práci na …