Paní senátorko, když jsme spolu mluvili naposledy, říkala jste, že Milion chvilek neměří všem stejně a jde hlavně proti hnutí ANO. Teď se Mikuláš Minář znovu pustil do vlády kvůli České televizi a Českému rozhlasu. Na protestu 5. května na Staroměstském náměstí říkal, že Babišova vláda chce veřejnoprávní média „ukrást občanům“ a „natvrdo je ovládnout“. Nepřehání už to trochu?
O Milionu chvilek už nikdo nepochybuje. Předstírají, že měří všem stejným metrem, ale pravda je taková, že je to byznys model Mikuláše Mináře, který je celý postavený na antiBabišovi. A politici, kteří by se jinak nedostali do médií, se na tom rádi vezou. Zvlášť ve volebním roce.
Ale prosím, jen ať si kritizují, překvapuje mě ale, že jim nevadí, že veřejnoprávní média nejsou kontrolovaná Nejvyšším kontrolním úřadem. Že nekritizují, že to současná opozice nikdy nechtěla prosadit. Přitom je úplně normální, aby byli kontrolovaní a transparentní, když tam teče tolik peněz.
Milion chvilek mluví o „zestátnění“ ČT a ČRo, o autoritářských manýrech a chystá další pochod před Úřad vlády. Jak tuto novou vlnu protestů vnímáte? Je to skutečná obava o média, nebo spíš další mobilizace proti vládě ANO?
Odpověď znáte a vlastně jste ji sám uvedl. Ano, jistě, je to mobilizace vůči vládě schovaná pod rouškou boje za veřejnoprávní média. Fakta. V 18 zemích jsou veřejnoprávní média placena ze státního rozpočtu nebo jinou formou. Funguje to tam. Nikdo nemá problém s tím, že by nebyla nezávislá.
Psali jsme:
Na akcích Milionu chvilek zaznívají i hodně dramatické obrazy. Režisér Václav Marhoul v Pardubicích mluvil o možné okupační stávce v ČT a ČRo a varoval, že vláda by se mohla uchýlit k násilí a „bití“. Co vám proběhlo hlavou, když jste to slyšela?
Mrzí mě, že tak úspěšní a schopní lidé se nechají strhnout tou náladou davu a říkají veřejně takové nesmysly. Víc k tomu nemám. To ani nestojí za komentář.
Chcete, aby vypukla stávka v ČT?
Vy jako předsedkyně senátorského klubu ANO podporujete petici za zrušení koncesionářských poplatků. Říkala jste, že podpisy přibývají a lidé často zmiňují, že ČT nebo ČRo prakticky nesledují, případně chtějí větší kontrolu přes NKÚ. Co vám lidé při podpisu petice říkají nejčastěji?
Potkávám ty, co změnu financování podporují, ale samozřejmě i občany, kteří s tím nesouhlasí. Ta debata je pro mě vždy velmi užitečná.
Odpůrci zrušení poplatků tvrdí, že financování ČT a ČRo ze státního rozpočtu otevře cestu k politickému tlaku. Vy naopak připomínáte, že podobný model funguje v řadě evropských zemí a návrh počítá i s valorizací. Jak by měl vypadat systém, aby lidé nemuseli platit povinný poplatek, ale zároveň nebyl prostor pro strašení „ovládnutím médií“?
Anketa
Proto podporujeme model, který bude mít jasně daný a předvídatelný mechanismus financování, například navázaný na pevné procento státního rozpočtu nebo zákonnou valorizaci. Tím se zabrání tomu, aby vláda mohla každý rok rozhodovat podle momentální politické nálady. Současně musí existovat silná kontrola hospodaření a transparentnost vůči veřejnosti.
Premiér Andrej Babiš po připomínkách k návrhu ministra kultury Ota Klempíře řekl, že to „nevypadá dobře“, a chce, aby ministr návrh vysvětlil. Vláda přitom slibuje zrušení poplatků od 1. ledna 2027. Je pořád reálné tento termín stihnout?
To já neumím posoudit, nepracuji na té legislativě a nejsem ani součástí vlády. Vzhledem k tomu, že jsme to voličům slíbili, ale věřím tomu, že premiér udělá vše pro to, aby se to stihlo.
Fotogalerie: - Sjezd Sudeťáků začal
Fotogalerie: - Nesmiřitelní a smíření
Vedle sporu o veřejnoprávní média se v Brně koná sudetoněmecký sjezd, který vyvolal silné reakce. Prezident Petr Pavel navíc opakovaně udělil záštitu festivalu Meeting Brno, letos ale v citlivém kontextu právě kvůli této akci. Jak na vás působí, že se Hrad k festivalu staví takto vstřícně právě teď?
Myslím si, že v otázkách spojených s poválečnou historií a sudetoněmeckou problematikou je potřeba maximální citlivost vůči české veřejnosti i historické zkušenosti naší země. Právě proto chápu, že záštita prezidenta republiky v tomto kontextu vyvolává emoce a otázky.
Od prezidenta bych očekávala především citlivé vnímání nálad ve společnosti a jasné zdůraznění toho, že české národní zájmy a poválečné uspořádání nejsou předmětem zpochybňování. Právě to je v podobných chvílích důležité, aby nevznikal prostor pro zbytečné obavy nebo další rozdělování společnosti.
Fotogalerie: - Brňáci proti landsmanšaftu
Fotogalerie: - V pavilonu
Do sporu vstoupila i část senátního výboru pro lidská práva. Někteří jeho členové označili sněmovní usnesení proti sudetoněmeckému sjezdu za „hanebné“, postavili se za Meeting Brno a předseda Senátu Miloš Vystrčil (ODS) festivalu udělil záštitu. Část senátorů se má navíc účastnila Pouti smíření. Co říkáte jako senátorka na to, že se část horní komory takto zapojuje do události, která u části veřejnosti vyvolává silný odpor?
Senát je demokratická instituce a každý senátor má právo vyjadřovat své postoje nebo poskytovat záštitu akcím, které považuje za důležité. To respektuji. Na druhou stranu je potřeba si uvědomit, že u témat spojených se sudetoněmeckou otázkou existuje v české společnosti stále silná citlivost a část veřejnosti podobné kroky vnímá velmi negativně.
Pokud se někteří senátoři rozhodli akce zúčastnit nebo jí udělit záštitu, je to jejich politická odpovědnost. Za sebe ale považuji za důležité, aby zazníval také hlas lidí, kteří mají obavy, že podobné akce mohou být vnímány jako jednostranné nebo necitlivé vůči českému pohledu na historii.
Mgr. Jana Mračková Vildumetzová
Psali jsme:
box PL na Seznam.cz + ParlamentníListy TV
sledujte PL na YouTube + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na GoogleZprávy + ParlamentníListy.cz
sledujte PL na Facebooku
Dokumenty, zásady a pravidla ParlamentníListy.cz
Váš názor? (Hlasovalo 0 čtenářů)
Měl by hospodaření ČT a ČRo kontrolovat NKÚ?
