Docent Konvička: Češi v epidemii. Mistrovství v neukázněnosti a netrpělivosti. Zasloužená odměna? Zničená země s Bartošem v čele!

05.04.2021 16:20

CIVILIZACE A MY „Náš národ předvedl mistrovské kousky v rozmazlenosti, netrpělivosti, nekázni a hlavně v nebetyčné hlouposti a není nadsázkou tvrdit, že jsme svědky rozkladu celého společenského uspořádání,“ varuje aktivista a entomolog docent Martin Konvička. V rozhovoru na téma civilizace upozorňuje, že místo návratu k soběstačnosti navrhují světové elity další omezování drobných radostí života pod záminkou ekologie. A pandemie jim v tom zdárně pomáhá. Podle Konvičky nakonec přijde rasová válka, která bude někomu vyhovovat. Největší historickou vinu Evropana vidí ve ztrátě páteře, hrdosti a rozumu, za což bude připojen, zotročen a vyhlazen.

Docent Konvička: Češi v epidemii. Mistrovství v neukázněnosti a netrpělivosti. Zasloužená odměna? Zničená země s Bartošem v čele!
Foto: Daniela Černá
Popisek: Martin Konvička v Ostravě

Právě probíhá sčítání obyvatel. Je námitka, že je v něm možné vyplnit jen dvě pohlaví, správná?

No, pěkně začínáte. Pohlaví, latinsky sex, je u savců definováno uspořádáním chromozomů X a Y v buněčných jádrech. Vzniká při oplození vajíčka spermií, které z mnoha dobrých důvodů probíhá tak, aby dosahovalo dvou stavů, XX, kterému říkáme „samice“ či „ženy“, a XY, kterému říkáme „samci“ či „muži“. Během vývoje jedince se podle uspořádání chromozomů vyvíjejí nejprve genitálie, později i druhotné pohlavní znaky. Velice vzácně se mohou vyvinout odchylky od tohoto upořádání, nebo dokonce různé poruchy, někomu se ty poruchy mohou přihodit třeba kastrací.

Smyslem sčítání obyvatel však odjakživa bylo zjistit, jak na tom ta která populace je z pohledu nejzákladnějších charakteristik, což může být důležité třeba pro odhad životních šancí žen a mužů, nebo pro plánování důchodové, sociální či jakékoli jiné politiky. Vnášení roztodivných výmyslů do statistických souborů do nich vnáší jen chaos. 

Co podobná diskuse o sexuálních pohlavích vypovídá o české společnosti? Je to téma pro rok 2021?

Nezaznamenal jsem v české společnosti žádnou takovou diskusi, ale v celém západním civilizačním okruhu, včetně Česka, s údivem zaznamenávám projevy, které by mladý vídeňský lékař a zapálený návštěvník alpských chat, jistý Sigmund F., bez váhání označil za hysterii pramenící z nepřijetí či nezvládnutí vlastní sexuality – a odtud role v rodině a společnosti.

Výše jsem hovořil o vzácných, řekněme genetických a fyziologických odchylkách. Nyní přidejme, že samozřejmě existují i odchylky vývojové a psychické, kvůli kterým se ten či ta osoba necítí vyhovovat nepsanému standardu, který společnost od samců či samic očekává. Třeba si netroufá na jiné samce ve fyzické konfrontaci... nebo se bojí mateřství... nebo holt je – a to se stává – víc přitahován či přitahována více stejným než opačným pohlavím.

Anketa

Jste pro okamžité otevření restaurací?

43%
57%
hlasovalo: 17047 lidí
To se vždy v nějaké míře dělo, snad všechny společnosti měly takové produktivní role. Co jiného byli antičtí herci, šamani, členky a členové mnišských řádů, indičtí hidžrové nebo východoasijští ladyboys. Možná se jich za jistých podmínek, jako je urbanizace nebo přelidnění, objevuje více. Nejspíš takové podmínky nastaly i v rozmáchané, zpohodlnělé a současně stresované a neurotické západní společnosti.

Zmatek ve vlastní pohlavní roli je definičním znakem některých poruch osobnosti. A ze spousty těch poruch lze časem normálně vyrůst.

Problémem není, že někteří muži nejsou nebo nechtějí být tak docela stereotypními muži – a ženy ženami. To bylo vždy, dějiny znají spousty jmen lovkyň a válečnic nebo krejčích a cukrářů. Problémem je, že na běžné variabilitě, možná krapet komplikované moderní dobou, parazitují dva typy zájmů.

Prvým je politický zájem některých kruhů rozbít tradiční společnost – kupodivu tu evropskou... klukům a holkám v Kongu žádný misionář neříká, že jsou možná nějaká jiná pohlaví.

Druhým jsou zájmy farmakologicko-lékařských šarlatánů a psychopatů, všelijakých vyšinutých psychologů, prodavačů hormonální terapie a plastických chirurgů, kteří větří obrovské peníze. Zženštilý muž nebo zmužilá žena žili po staletí jako muž a žena, jen to dělali trochu jinak v ložnici. Dnes je jim ládováno do hlav, že jsou vlastně nešťastní a měli by platit, zobat pilule, které je zbaví možnosti stát se rodiči, nechat do sebe řezat na nejcitlivějších místech, a taky svou jinakost, která se týká možná pětiny populace, takže žádnou jinakostí není, demonstrovat někde v ulicích. 

Téma pro rok 2021 to rozhodně není. Čekají nás jinačí starosti. A co se týká přešívací propagandy, tu je třeba držet daleko od dětí a puberťáků. Pokud po chemické, mechanické nebo jen psychologické kastraci touží dospělý člověk, budiž mu přána. Ale pryč s tím od neplnoletých.

Po covidových omezeních se začalo diskutovat o omezeních ekologických, tedy ve prospěch planety Země. Bylo by správné na ně navázat?

Předešlu, že jsem velmi zklamán z toho, jak naše země zareagovala v podmínkách pandemie. Došlo na má slova, že kdo chce chránit ekonomiku místo životů – že ztratí životy a zničí si ekonomiku.

Náš národ předvedl mistrovské kousky v rozmazlenosti, netrpělivosti, nekázni a hlavně v nebetyčné hlouposti a není nadsázkou tvrdit, že jsme svědky rozkladu celého společenského uspořádání. Technicky jde vina za premiérem, jeho lakotou, neschopností a obecnou tupostí. Metafyzickou vinou je netrpělivost, s níž se lidé chtěli v uvozovkách vracet před únor, myšleno pochopitelně ten loňský, tak nedočkavě, že se před něj možná nevrátí nikdy.

Mě samotného zklamala hlavně takzvaná vlastenecká alternativa nebo alespoň její viditelnější segmenty. Někdy od srpna skočila na špek zastáncům promoření z bankovních a korporátních kruhů, stejně jako cynikům z řad probruselských politiků, kteří zastávali linii ‚čím hůře, tím lépe‘. Šířením fám, chaosu a občanské nekázně posloužila bruselským jako úderné jednotky, v podstatě potrava pro děla, na léta dopředu zdevalvovala jakoukoli antisystémovou opozici, a dostane za to zaslouženou odměnu – zničenou zemi s vládou piráta Ivana Bartoše.

Ptala jste se ale na opatření. Takže – opatření by dávala smysl, pokud by byla rázná, rychlá a systematická a kladla by si za cíl eliminaci viru jako v Číně, ve Vietnamu nebo v Austrálii. Taková opatření jsme zde měli na jaře loňského roku.

To, co zde máme od podzimu, je maximální přidušení všeho, co dělá život snesitelným, aby mohl fungovat ten druhý život – výroba pro zahraniční koncerny. Podlidem z malé země bylo dáno najevo, kde je podle mocných jejich místo. Od přelomu roku se mocní navíc vakcinují, zatímco podlidé se řízeně promořují. Za takové situace musí být opatření drastická – všechny ty zákazy cest z okresu do okresu, aby byla alespoň trochu účinná a udržela zátěž nemocnic a umírání na samé hraně snesitelnosti. Že epidemii nezastaví, je zjevné. Ukazují však mocným, že si mohou dovolit prakticky vše.

Pravdou je, že pandemie odhalila ledacos ohledně ekologie. Především zranitelnost celého systému. To, že se prakticky všechno spotřební zboží vyrábí v jedné oblasti světa, v jihovýchodní Asii, že se léčiva, krmiva pro dobytek i základní potraviny převážejí přes celý kontinent i mezi kontinenty – to je nejen epidemiologický a bezpečnostní hazard. Je to i šílenost z hlediska životního prostředí.

Osobně jsem před rokem doufal, že právě rizikovost globální závislosti přivede státy k zamýšlení, jak se vydat cestou větší regionální soběstačnosti, která by byla i více ekologická. Stal se pravý opak. Namísto návratu k soběstačnosti ve výrobě potravin, energií a podobně navrhují světové elity další omezování drobných radostí života – pod záminkou ekologie.

Můžeme očekávat, že k takové snaze dojde?

Už k ní samozřejmě dochází – co jiného je třeba rostoucí tlak Evropské unie na elektromobilitu, kterou nikdo nechce, je absolutně antiekologická a zvyšuje zmíněnou zranitelnost celého hospodářsko-politického systému? Co jiného byl odpor proevropské části politického spektra proti vyšší soběstačnosti republiky ve výrobě potravin?

Kdyby to zmínění mysleli s klimatickou i ekologickou bezpečnostní vážně, nefantazírovali by o alternativních zdrojích energie, například o dřevu do elektráren převáženému přes Atlantik, a o změně konzumních vzorců jako omezení spotřeby masa... Ale pracovali by na lepším využití domácích zdrojů, například uhlí, a na větším podílu masité stravy z ekologicky vedených pastvin, zvýšení produkce zvěřiny a podobně. Nic takového se neděje.

Jaký efekt bude mít koronavirová pandemie na projekt Green New Deal?

Anketa

Jste pro okamžité otevření restaurací?

43%
57%
hlasovalo: 17047 lidí
Abychom si rozuměli: My potřebujeme takzvanou zelenější politiku, byť by se nemusela jmenovat New Deal, neb to slovo je dávno zprofanováno. Potřebujeme však víceméně pravý opak toho, co nám nabízejí klimatičtí hochštapleři všeho druhu, s vedením Evropské unie v čele. Vysvětloval jsem to nesčetněkrát, takže ve zkratce. Problémem nejspíš není změna klimatu, neb to se měnilo a mění neustále a nikdo nikdy nedefinoval optimální klima. Problémem je, že se nám klima rychle mění na planetě, která je přelidněná, její zdroje jsou vymrskány, jejíž biodiverzita se smrskla na fragmenty a jejíž ekosystémy jsou nekompletní a nefunkční.

A druhým problémem je, že to zasáhlo civilizaci, která je závislá na převážení krmiv pro dobytek a dřeva do elektrárenských kotlů z kontinentu na kontinent, a která není schopná ani krátkého uskrovnění v podobě například jednoročního zmražení zbytného cestování mezi zeměmi. My se potřebujeme vrátit k diverzitě – podnikání, výroby, vlastnických vztahů, přístupů k půdě a lesům. Potřebujeme v ekosystémech více velkých zvířat, na polích a v sadech pestřejší složení odrůd, ve veřejném prostoru větší pluralitu názorů... a tak dál ad infinitum. Pak nás nějaká klimatická změna neohrozí. V opačném případě nám pěkně pocuchá perka, a nějaký New Deal s tím nic nenadělá. 

Jak už jste zmínil, stále větší tlak je vyvíjen na automobilový průmysl a přechod na auta elektrická. Ta ale zase vyžadují elektrickou energii, nehledě na součástky, z nichž některé mají do ekologie daleko. Evropská unie značně omezila automobilový průmysl, avšak výrobci tvrdí, že jejich nejmodernější motory jsou ekologičtější než právě vozy na elektřinu. Jak to vidíte vy?

Už jsem elektromobily pohanil výše. Obecně ale platí, že když s něčím přijde Evropská unie, nemůže to být dobře.

Celkově vzato, co bude podobná honba za ekologií znamenat pro svobodu lidí?

To, co máte na mysli, není honba za ekologií, ale honba za státní a korporátní buzerací maskovaná ekologií. A buzerace svobodě nikdy nepřála.

Kanadská vědkyně Corinne Le Quéré navrhla lockdown jednou za dva roky pro celou planetu. Cílem má být odvrácení klimatické krize. Týká se to například omezení cestování a pohybu. Je to dobrý nápad?

Už to, že kolegyně, která si zasloužila vědecké ostruhy modelováním geochemických procesů v oceánech, což je extrémně komplikovaný obor, chce vyřešit klimatickou krizi něčím tak prostinkým, jako je občasné omezení lidských aktivit, napovídá, do jakého populismu klimatičtí nabobové upadli.

Jaké následky do budoucna může mít zavedení covidových očkovacích pasů pro cestování? Obáváte se v tomto směru něčeho?

Očkovací pasy byly a snad ještě jsou naprostou samozřejmostí při cestování do zdravotně rizikových oblastí planety. Nyní holt jsme zdravotně rizikovou oblastí my, vyspělý Západ. Nemuselo to tak být, Čína, Vietnam nebo Nový Zéland zdravotně rizikové nejsou, protože tam holt nevládnou a nežijí úplní blbci.

Ale když se ptáte na obavy – ta hlavní obava je, že pro blbce vakcíny nejsou a nebudou, a tudíž nebudou ani příslušná razítka v očkovacích pasech. Vládcové blbozemí, jako je ta naše, samozřejmě očkováni jsou, a časem dojde i na takzvanou služebnou elitu – významné akademiky, sportovce, novináře nebo střední management korporací. Ten zbytek... si za to může sám; nikdo nás nenutil sednout loni v létě na špek promořovačům.

Zatímco je většina pozornosti věnována pandemii, téma islámu bylo v médiích upozaděno. Pronikly však do médií konflikty. Ve Velké Británii se nyní schovává učitel, který žákům ukázal karikaturu Mohameda. Ve Francii přišlo několik lidí o život setnutím hlavy. Francie zavádí nová pravidla kvůli radikálnímu islamismu, přesto tam vyrůstá jeden z největších muslimských svatostánků v Evropě. Můžeme očekávat rostoucí konflikt?

V atmosféře všeobecné cenzury, autocenzury a chaosu je těžké rozklíčovat, zda konflikt s islámem v zemích západně od našich hranic narůstá, klesá, nebo stagnuje. Osobně tipuji, že stagnuje; řezání nevěřících hlav ani učitelé skrývající se před svými vrahy nejsou nic nového a převratného. Zjevné ale je, že různé části islámského světa se k pandemii postavily různě, byly jí různě zasaženy a různě se s ní vypořádaly.

Snad nejostudněji se zachovalo Turecko, které se ji pokusilo použít jako zbraň – v podobě promořených migrantů proti Řecku, později proti Arménům v Náhorním Karabachu. Chovalo se podobně odporně, jako obě tuzemské opozice – probruselská i národovecká – když pandemickou situaci používaly proti vládě. 

Našly se však i islámské státy, které epidemii dostaly pod kontrolu; díky svému bohatství zvládají vakcinaci a už nyní jsou v situaci, že mohou přebytečné vakcíny nabízet návštěvníkům ze zamořených zemí. Je to naprosto nová dynamika, kdy ekonomicky zajištěný – a protislužbou zavázaný? – nevěřící je víc, než celé bratrství mezi souvěrci a solidarita islámských států. Ten vývoj se jistě nějak projeví i v islámských enklávách v neislámských zemích, zatím je ale brzo soudit.

Jaký vývoj ohledně islámu v Evropě očekáváte?

A co to bylo, ta Evropa...?

Ale vážněji – pokud bude na našem kontinentu pokračovat kombinace epidemiologického chaosu, ekonomické kleptokracie a kvazi-zelené buzerace, může se islámská ideologie jevit narůstajícímu počtu prostých lidí jako východisko z nouze.

Podmínkou je, aby se islámské agendy chopily ty režimy, které se v současné krizi projevily jako racionálnější. Otázkou ale je, zda takové režimy o nějakou Evropu vůbec stojí. Podle mě nestojí, my objektivně jsme chaotičtí a zdravotně rizikoví lepráci. Těch pár atraktivních blondýnek do sbírek si dovezou za slib dovezených ruských a čínských vakcín.

Takže to zůstane na naprosto zločinném Turecku, které chce výboj pro výboj – a na mešitových enklávách v evropských městech, které už nejspíš nekontroluje vůbec nikdo. Tamní radikály ale čeká ještě jeden zápas – s nefalšovaným černým rasismem, přesněji s ideologií černé nadvlády a bílé genocidy, která sem bude pronikat ze Spojených států.

Jisté je, že domorodých Evropanů se nikdo ptát nebude.

Svět začíná poznávat termín „cancel culture“, neboli „kulturu rušení“ například děl, která se nějak týkají rasismu, vyloučení názorů z diskuse a podobně. Koneckonců i film Sever proti Jihu teď obsahuje varování. Co na cancel culture říkáte?

Vše, co svět udiveně poznává, znám velice dobře už od let 2015 a 2016, kdy cenzurní zásahy zničily velké protiislámské skupiny na sociálních sítích a prakticky jsem v komunikaci nemohl používat vlastní jméno. Trošku novinkou je, že někdo našel tu drzost říkat cenzurnímu barbarství kultura – ono je opakem kultury.

A také to, že zatímco tehdy šlo z hlediska cenzorů jakoby o obranu jejich vysněných představ o islámu, o lidské sexualitě, o dění na Ukrajině či na Blízkém východě – nyní jde o ofenzívní likvidaci lidí. Zmizí-li jméno ve veřejném prostoru, socha, literární dílo, odkaz na badatele IXX. století ve velkém muzeu, zmizí problém – myslí si ti blbci.

Město Evanston v Chicagu jako první ve Spojených státech rozhodlo o udělení reparací Afroameričanům. Rodiny dostanou peníze za utrpení jejich předků. Pomůže to vyřešit etnické spory ve Spojených státech?

Vím, že se ptáte návodně. Samozřejmě nepomůže, naopak je dále rozdmýchá. Část americké společnosti prostě chce válku rasovou, a tak ji bude mít. Přijde den, a ano, vím, co říkám, kdy budou historici hodnotit genocidu Židů za druhé světové války jako malou epizodku, která se stala kdesi daleko, nikdo ani neví, kde. V živé paměti totiž budou mnohem rozsáhlejší genocidy – i tento plurál je záměrný – které si navzájem nadělí takzvané etnické skupiny v zemi, která sice nezvládla respirační epidemii, zato zvládla zfalšovat prezidentské volby.

Má takzvaný bílý muž cítit vinu za kolonialismus? Jaká je jeho historická vina, a má mít vliv na současnost?

Nemám rád pojem bílý muž, protože jde o jazyk nepřítele a protože zdaleka ne všechny bílé země měly kolonie, některé naopak byly koloniemi. Dlužno ale přiznat, že zvláštností evropské kolonizace – proto se jí též říkalo kolonizace, a ne třeba připojování, zotročování, vyhlazování – byl přinejmenším v pozdějších fázích nefalšovaný zájem o lidi, přírodu a kulturu kolonizovaných zemí.

Spousta nespravedlností se samozřejmě děla a dějí se vždy, když silnější ovládá slabšího, ale Britové, Francouzi, Nizozemci, Portugalci, Rusové a další v těch zemích skutečně stavěli železnice a přístavy, zaváděli poštovní služby, zdravotní systém, vakcinaci, školní vzdělání a podobné věci. A také popisovali rostliny a zvířata, dokumentovali tradiční kultury, sepisovali slovníky a gramatiky místních jazyků. Ale dobyvatelé osmanští, arabští, nebo co já vím bantuiští nikdy nic takového nedělali – jen připojovali, zotročovali a vyhlazovali.

Historickou vinou Evropana, nebo chcete-li bělocha, je, že ztratil páteř, hrdost a rozum a neumí ty výše uvedené dobré věci slušně, leč rezolutně připomenout. Za to samozřejmě bude připojen, zotročen a vyhlazen. Už ostatně klečí.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Kde byla „hysterka“ Němcová? Ani vidu, ani slechu. Tomáš Vyoral tuší proč

16:30 Kde byla „hysterka“ Němcová? Ani vidu, ani slechu. Tomáš Vyoral tuší proč

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA Pokud jde o to, zda je Miloš Zeman schopen, či neschopen vykonávat …