Letecký průmyslu v České republice má více jak stoletou tradici. Daří se podle vás na ni navazovat i v poslední době?
Na příkladech výrobců nejznámějších českých letounů, L-39 od AERO Vodochody a L 410 od Aircraft Industries, jsou vidět úspěšné modernizace vlastní konstrukce a snaha o udržení další přízně zákazníků. Dnešní nové generace českých letounů nabízejí různé varianty využití, počínaje cvičnými letouny, přes podzvukové bitevníky až po přepravu cestujících. Rovněž čeští výrobci leteckých komponentů a konstrukčních celků spolehlivě zásobují tuzemské výrobce a jsou také dobře začlenění do řetězců největších světových výrobců.
Letecký průmysl v minulosti patřil k poměrně rozvinutým odvětvím, a nejen za první republiky se významně podílel na rozvoji českého hospodářství. V jaké kondici se tento obor nachází dnes? Je možné vyčíslit jeho podíl na HDP, zaměstnanosti či českém exportu?
Podíl leteckého průmyslu na zaměstnaností se blíží čtvrtině procenta celkové zaměstnanosti v České republice. Za rok 2021 bylo v leteckém průmyslu zaměstnáno necelých 7200 zaměstnanců. Když k leteckému průmyslu přiřadíme průmysl vesmírný, tak zaměstnanost v tomto sektoru dosáhne 10 tisíc pracovníků a jeho celkový obrat se přiblíží 40 miliardám korun. Podíl leteckého průmyslu na celkové účetní přidané hodnotě českého hospodářství je pak necelých 0,20 procenta.
Přesto by se mohlo zdát, že letecký průmysl stále stojí ve stínu například automobilového průmyslu. Je tomu skutečně tak? A nezasloužil by si ze strany státu tedy větší pozornost?
Letecký průmysl nelze porovnávat s automobilovým. V případě letecké výroby jde o velmi specifický typ průmyslu, který se vymyká běžnému tržnímu prostředí. Letecký průmysl a v poslední době s ním spojovaný vesmírný průmysl vyžaduje špičkové technologie a je tak velmi investičně náročný. Ty musí být podporovány, protože cílem je dostat Českou republiku mezi lídry leteckého a kosmického výzkumu a vývoje. Rádi bychom využili průmyslové excelence a znalostního kapitálu českých týmů a stejně jako u leteckého průmyslu pomohli českým firmám ovládnout i vesmírné technologie.
Česká republika je jednou z mála zemí světa, která umí vyrábět letadla od A do Z. Dokáže podle vás tohoto potenciálu využívat i v dnešní době?
V České republice se dnes vyrábí již nové generace slavných letounů L-39 (AERO Vodochody) a L 410 (Aircraft Industries). Oba výrobci navazují na tradici, přesto dokáží nabídnout moderní verze letounů. AERO Vodochody nabízí kromě klasické výcvikové též verzi útočnou nebo průzkumnou. Rovněž kunovický L 410 je víceúčelovým letounem a vyrábí se ve více verzích včetně patrolovací. Podle nedávných informací začali v Kunovicích s vývojem plovákové verze L 410. A věřím, že možnosti modifikací tímto nejsou zdaleka vyčerpány. Ve výrobě ultralehkých letadel zůstáváme i nadále mezi světovými lídry.
Je podle vás v zájmu České republiky, aby se i nadále mohla opřít ve svých strategických či obranných úvahách o fungující český letecký průmysl, nebo to v dnešní globalizované době není potřebné?
V současném globálně propojeném světě nemůžeme uvažovat v kategoriích úplné soběstačnosti, platí to v i případě leteckého, obranného a bezpečnostního průmyslu. České firmy nabízejí špičkové a konkurenceschopné produkty. Nicméně ne všem požadavkům armády na schopnosti vojenských letadel dokáží naše podniky vyhovět (např. nadzvukové letouny). Musíme se proto spoléhat i na své sousedy a spojence, stejně jako oni se spoléhají na nás. Cílem prosazovaného zapojování domácího průmyslu při projektech vyzbrojování je udržet závislost na zahraničních dodavatelích v přijatelných mezích, zejména pro krizové stavy. Prioritně se proto orientujeme na bezpečnost dodávek, zapojování českých podniků do dodavatelských řetězců zahraničních firem, podporu výzkumu a vývoje a dlouhodobou spolupráci. Bezpečnostní hledisko je potřeba hodnotit i opačným směrem, a to zvažováním vhodnosti vývozu českých, tedy západních technologií a know-how do zemí, jejichž režimy je mohou obrátit proti nám.
Fotogalerie: - Vajíčkobraní s primátorem
Letecký průmysl vždy stál na „šikovnosti“ českých vývojářů i konstruktérů. Daří se podle vás i v dnešní době udržovat v naší zemi tyto klíčové profese? Kde vidíte možnosti dalšího zlepšení?
Letecký průmysl stejně jako jiná průmyslová odvětví čelí úbytku kvalifikované, technicky vzdělané pracovní síly, na který musíme reagovat. Absolventi některých oborů zcela schází nebo jejich počty nejsou dostačující ani na pokrytí požadavků na generační výměnu. Zaměstnavatelé nejsou dlouhodobě spokojení s oborovou strukturou a kvalitou absolventů. Je třeba, aby kompetence absolventů byly v souladu s aktuálními, ale i budoucími potřebami zaměstnavatelů. Z pohledu Ministerstva průmyslu a obchodu je zásadním faktorem pro zlepšení kvality a atraktivity technických oborů spolupráce škol a firem. Především co největší množství praktické výuky. Řešením může být zavedení prvků duálního odborného vzdělávání, to znamená praktické výuky přímo v reálném firemním prostředí již během studia.
Letecký průmysl nikdy nebyl jen „montovnou“ letadel, ale především motorem technologického pokroku související s permanentním vývojem. Daří se podle vás tento trend udržovat i dnes? Kde vidíte do budoucna ty největší příležitosti dalšího rozvoje?
Anketa
Má Marian Jurečka vaši důvěru?
1%
97%
hlasovalo: 31387 lidí
Letadla z naší země létají takřka po celém světě. Udržet si však pozice na světových trzích je mimo jiné i v důsledku války na Ukrajině stále těžší boj. Jaké kroky podniká stát k tomu, aby českým výrobcům pomohl uspět na zahraničních trzích?
Ministerstvo průmyslu a obchodu podporuje exportní snahy českých leteckých firem prostřednictvím dotací na účast na mezinárodních veletrzích a pořádáním obchodních misí, kam cestují zástupci firem se zájmem o navázání obchodní spolupráce v daném teritoriu. Ministerstvu podřízené agentury CzechTrade a CzechInvest usnadňují firmám navázaní mezinárodních obchodních vztahů prostřednictvím svých zastoupení a databází kontaktů i referencí.
Jaké další kroky podniká vaše ministerstvo, případně vláda k tomu, aby podporovalo český letecký průmysl?
Základním principem státní podpory průmyslu je umožnění rovného přístupu firem ze všech odvětví k dotačním programům. Žádný program není ušit na míru pouze leteckému průmyslu. Logicky ale je pro něj více možnosti v oblasti VaVaI (například společně s TA ČR probíhá program TREND), Program Country for the Future, podpora formou investičních pobídek, dotační programy s účastí evropských fondů – Operační program Technologie a aplikace pro konkurenceschopnost. Při udělování grantů je nezbytné dbát na nestrannost vůči všem subjektům, které splňují kritéria pro získání státní podpory, a to nejen v oblasti vývoje, ale například i propagace.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Karel Výborný
