Letecký průmyslu v České republice má více jak stoletou tradici. Daří se podle vás na ni navazovat i v poslední době?

 

Na příkladech výrobců nejznámějších českých letounů, L-39 od AERO Vodochody a L 410 od Aircraft Industries, jsou vidět úspěšné modernizace vlastní konstrukce a snaha o udržení další přízně zákazníků. Dnešní nové generace českých letounů nabízejí různé varianty využití, počínaje cvičnými letouny, přes podzvukové bitevníky až po přepravu cestujících. Rovněž čeští výrobci leteckých komponentů a konstrukčních celků spolehlivě zásobují tuzemské výrobce a jsou také dobře začlenění do řetězců největších světových výrobců.

 

Letecký průmysl v minulosti patřil k poměrně rozvinutým odvětvím, a nejen za první republiky se významně podílel na rozvoji českého hospodářství. V jaké kondici se tento obor nachází dnes? Je možné vyčíslit jeho podíl na HDP, zaměstnanosti či českém exportu?

 

Pandemie covid-19 zasáhla civilní letecký průmysl velmi silně. Během této celosvětové krize došlo k rozsáhlým omezením letecké dopravy, které se odrazilo také v dramatickém poklesu poptávky. V globálním měřítku již v tomto sektoru zaniklo přes 350 tisíc pracovních míst, zejména zaměstnanců leteckých přepravců, letišť a výrobců letadel. Pandemie rovněž ovlivnila poptávku po dopravních letadlech, například jeden ze dvou největších výrobců letadel, společnost Airbus, v roce 2020 propustil 10 procent zaměstnanců. Také český letecký průmysl zasáhly významné ztráty. Statistiky ukazuji, že oproti roku 2019 nastal pokles vývozu hlavně leteckých komponentů. Naproti tomu, nákladní letecká doprava a vojenské letectví jsou oproti civilnímu letectví zasaženy pouze mírně nebo vůbec.

Podíl leteckého průmyslu na zaměstnaností se blíží čtvrtině procenta celkové zaměstnanosti v České republice. Za rok 2021 bylo v leteckém průmyslu zaměstnáno necelých 7200 zaměstnanců. Když k leteckému průmyslu přiřadíme průmysl vesmírný, tak zaměstnanost v tomto sektoru dosáhne 10 tisíc pracovníků a jeho celkový obrat se přiblíží 40 miliardám korun. Podíl leteckého průmyslu na celkové účetní přidané hodnotě českého hospodářství je pak necelých 0,20 procenta.

 

Přesto by se mohlo zdát, že letecký průmysl stále stojí ve stínu například automobilového průmyslu. Je tomu skutečně tak? A nezasloužil by si ze strany státu tedy větší pozornost?

 

Letecký průmysl nelze porovnávat s automobilovým. V případě letecké výroby jde o velmi specifický typ průmyslu, který se vymyká běžnému tržnímu prostředí. Letecký průmysl a v poslední době s ním spojovaný vesmírný průmysl vyžaduje špičkové technologie a je tak velmi investičně náročný. Ty musí být podporovány, protože cílem je dostat Českou republiku mezi lídry leteckého a kosmického výzkumu a vývoje. Rádi bychom využili průmyslové excelence a znalostního kapitálu českých týmů a stejně jako u leteckého průmyslu pomohli českým firmám ovládnout i vesmírné technologie.

 

Česká republika je jednou z mála zemí světa, která umí vyrábět letadla od A do Z. Dokáže podle vás tohoto potenciálu využívat i v dnešní době?

 

V České republice se dnes vyrábí již nové generace slavných letounů L-39 (AERO Vodochody) a L 410 (Aircraft Industries). Oba výrobci navazují na tradici, přesto dokáží nabídnout moderní verze letounů. AERO Vodochody nabízí kromě klasické výcvikové též verzi útočnou nebo průzkumnou. Rovněž kunovický L 410 je víceúčelovým letounem a vyrábí se ve více verzích včetně patrolovací. Podle nedávných informací začali v Kunovicích s vývojem plovákové verze L 410. A věřím, že možnosti modifikací tímto nejsou zdaleka vyčerpány. Ve výrobě ultralehkých letadel zůstáváme i nadále mezi světovými lídry.

 

Je podle vás v zájmu České republiky, aby se i nadále mohla opřít ve svých strategických či obranných úvahách o fungující český letecký průmysl, nebo to v dnešní globalizované době není potřebné?

 

V současném globálně propojeném světě nemůžeme uvažovat v kategoriích úplné soběstačnosti, platí to v i případě leteckého, obranného a bezpečnostního průmyslu. České firmy nabízejí špičkové a konkurenceschopné produkty. Nicméně ne všem požadavkům armády na schopnosti vojenských letadel dokáží naše podniky vyhovět (např. nadzvukové letouny). Musíme se proto spoléhat i na své sousedy a spojence, stejně jako oni se spoléhají na nás. Cílem prosazovaného zapojování domácího průmyslu při projektech vyzbrojování je udržet závislost na zahraničních dodavatelích v přijatelných mezích, zejména pro krizové stavy. Prioritně se proto orientujeme na bezpečnost dodávek, zapojování českých podniků do dodavatelských řetězců zahraničních firem, podporu výzkumu a vývoje a dlouhodobou spolupráci.  Bezpečnostní hledisko je potřeba hodnotit i opačným směrem, a to zvažováním vhodnosti vývozu českých, tedy západních technologií a know-how do zemí, jejichž režimy je mohou obrátit proti nám.