Svaz průmyslu a dopravy, který sdružuje přes 11 tisíc českých firem, považuje za jednu ze svých priorit co nejrychlejší přijetí eura. Podle jeho prezidenta Jaroslava Hanáka bychom do eurozóny mohli při dodržení všech lhůt vstoupit v roce 2021. Jde prý jen o to, učinit politické rozhodnutí, protože kritéria pro přijetí eura splňujeme, takže se bude snažit přesvědčit lídry nejsilnějších stran. Zájmem velkého byznysu přijetí eura tedy je, jaké to je z pohledu celé České republiky?
Jsem zmatená – já už myslela, že euro je u nás překonané téma… Ale evidentně tomu tak není. Neprokázala snad eurozóna dostatečně, že má dost problémů sama se sebou, natož aby si přibírala ještě další problémové země? Ale dobře, vezměme to tedy jinak. Víc než tři roky jsme si simulovali, jaké by to bylo s eurem. Protože kurz koruny byl v podstatě fixní během intervenčního režimu, čili jako bychom euro měli. A co se nám za ty tři roky přihodilo? Všichni jsme si svorně začali stěžovat, jak platově zaostáváme za západní Evropou.
A víte co? Na tom má právě onen fixní kurz lví podíl. A další věc, na kterou si teprve stěžovat budeme, protože teď ji ještě tak dobře na vlastní kůži necítíme, ale to ještě přijde: Během těch tří let jsme začali technologicky zaostávat. Struktura ekonomiky se začala víc vychylovat směrem k vyššímu podílu levnější ruční práce a vzdalovat se technologické ekonomice s vysokou přidanou hodnotou. Budeme to napravovat dlouho, bylo by velké štěstí, kdybychom to stihli „anulovat“ za další opět tři roky.
Byla by Veronika Žilková dobrá první dáma, tedy manželka prezidenta?Anketa
Tenhle pokus nám ukázal, co by přijetí eura s námi udělalo: Nůžky v životní úrovni mezi námi a Německem by se začaly opět rozevírat. Ne – není v zájmu ČR přijímat euro. Zrovna jako to nebylo v zájmu Řecka, Španělska, Portugalska a dalších zemí, které na to nyní krutě doplácejí. Není to tedy vlastně ani v zájmu „velkého byznysu“, akorát ten si to ještě neuvědomuje, protože neblahé důsledky nejsou v průmyslu viditelné hned na první pohled, ale začnou ho pálit třeba až průběhu pěti šesti let.
Stejné téma se tento týden řešilo i v debatě Politologického klubu Fakulty sociálních věd Univerzity Karlovy. Od ministra financí Andreje Babiše na ní zaznělo, že koruna je pro Česko výhodná, zejména pro případ, kdyby přišla další hospodářská krize, navíc prý nechce ručit za řecké dluhy ani italské banky. Jeho předchůdce ve funkci Miroslav Kalousek naopak chce být v rychlejší části Evropy, protože s pomalými se nebude nikdo bavit. Dělicí hranice mezi rychlým a pomalým pruhem EU podle něj povede po hranici eurozóny. Argumenty koho z nich jsou vám bližší?
Pak Kalousek jako by tím vlastně říkal, že Švýcaři – protože nemají euro – jsou ta pomalejší a neschopnější část Evropy, se kterou se nikdo nebaví… Nechť si každý sám odpoví na otázku, zda to je pravda. V tomto konkrétním případě má pravdu Andrej Babiš.
Ovšem mám poněkud podezření, že takto vedená debata o koruně a euru páchá víc škody než užitku, protože je vedena jako politický boj, kde koruna je brána do úst coby předvolební argument, který má hrát na city. A když jeden politik řekne A, druhý se k tomu musí vymezit a říct B, i kdyby si myslel dvojité W. Prostě jen proto, aby se odlišil.
Otázka přijetí, či nepřijetí eura je ale pro naši ekonomiku naprosto klíčová. Bylo by, troufám si říci, až sprosté používat tak závažné a strategicky klíčové téma jako volební heslo. To není otázka, v níž by měly mít prostor city a dojmy; to je otázka pro ekonomy a racionální úsudek.
Půl roku před volbami už přicházejí politické strany se svými ekonomickými záměry. ODS představila daňový balíček, v němž navrhuje zavedení patnáctiprocentní sazby z hrubé mzdy namísto superhrubé, což by podle předsedy strany Petra Fialy vedlo ke zvýšení čisté mzdy zaměstnanců průměrně o sedm procent. ODS má ale nabroušeno na více daní. Zrušila by daň z nemovitosti, silniční, druhou sníženou sazbu DPH, solidární přirážku u daně z příjmu fyzických osob. Co si o takto pojatém návrhu na změny v daňové oblasti myslíte?
Už jsem viděla i mnohem horší návrhy. Chci říct, že snižování daní samozřejmě fandím, akorát se mi zdá, že takto postavený návrh je až nerealisticky ambiciózní, že jej nelze jednak politicky prosadit, jednak ani není průchozí z pohledu stability veřejných financí. Ale současně musím připustit, že zejména pro zrušení daně z nemovitosti a progrese u fyzických osob bych já sama ruku zvedla.
Psali jsme:
Více by lidem ponechala i předvolební vábnička předsedy TOP 09 Miroslava Kalouska, která spočívá v návrhu na snížení sociálních odvodů pro zaměstnance i pro zaměstnavatele o čtyři procenta. Výpadek na důchodovém účtu by kompenzoval tím, že by se na důchodový účet převádělo 30 procent z vybraného DPH. Jestli jsem dobře počítal, je to suma převyšující sto miliard ročně, tedy 1/12 ročních výdajů státu. Ať už jako ekonomku nebo voličku, oslovil by vás tento záměr TOP 09?
Opět platí to samé, co už jsem řekla: Nedůvěru ve mně vzbuzuje přílišná ambicióznost. Víte, snižování daní, snižování progrese, snižování obecně příjmů státu je výborná věc, ale za jedné podmínky: Totiž za podmínky, že se nejprve podaří stabilizovat veřejné finance. Nelze jen snížit daně a současně s tím ponechat stejně vysoké výdaje státu. U těchto daňových návrhů mi tedy chybí jedna věc, která by jim podle mého soudu měla předcházet. Totiž na prvním místě stabilizovat veřejné finance, tak aby rozpočet hospodařil vyrovnaně, a to nejen v dobách silného hospodářského růstu, ale i v dobách hospodářských krizí. Potom ve druhém kroku snížení výdajů státu. A ve třetím na to může navázat snížení příjmů, tedy snížení daní.
Ony totiž stabilita daní a stabilita veřejných financí jsou pro ekonomiku, jak se ukazuje, dlouhodobě zásadnější než konkrétní výše daní. Řečeno ještě jinak: Mít jeden rok vysoké a druhý rok nízké daně je méně ekonomicky přínosné, než mít dlouhodobě daně někde uprostřed. Ale pochopitelně nejvýhodnější je mít daně dlouhodobě nízké.
Co z ekonomické oblasti byste stranám jako volební tahák doporučila vy?
Tohle je strašně zákeřná otázka, protože jedna věc je předvolební tahák v tom smyslu, na co ulovit co nejvíc voličů. A druhá věc je, co opravdu ekonomika potřebuje, ačkoliv masy na to třeba tolik neslyší. Kdybych tedy měla mluvit jako nějaká PR agentura, pak určitě velkým tahounem stále jsou témata týkající se imigrace, politické korektnosti a podobně. Ale pokud bych měla říct, co opravdu udělat, aby ekonomika rozkvetla, pak je to vyrovnání státního rozpočtu, anulování regulací, které přineslo předešlé volební období, ať už je to odstranění EET, zrušení povinných školek, zrušení zákazu kouření v restauracích a podobně. A navíc bych byla i pro vypsání referenda o vystoupení z EU, ovšem ohlášenému s dostatečným časovým předstihem, aby se o této otázce mohla vést klidně třeba dva tři roky vážná diskuse.
Asi jste sledovala přestřelku mezi ministrem financí Andrejem Babišem a ministrem zemědělství Marianem Jurečkou, v níž se oba pánové trumfovali, kdo pro svůj resort vysoutěžil výhodnější mobilní tarif. Máme jako daňoví poplatníci jásat nad tím, jak stát šetří, nebo si zanadávat, že pro běžné občany jsou takové ceny naprosto nedosažitelné?
Jednak je samozřejmě dobrá jakákoliv úspora veřejných peněz, jednak je to další tlak na ceny. Přece jen pokud sám stát jde příkladem, že skousne jakkoliv vysokou cenu, těžko se pak může bouřit drobný spotřebitel.
Ing. Marian Jurečka
Do předlistopadových časů front se vrátili zájemci o dotace na nové kotle, z nichž někteří mrzli před krajským úřadem Středočeského kraje od úterního večera do čtvrtečního dopoledne, kdy se mohlo dostat na žádosti zhruba pro čtyři stovky z nich. Zaslouží si tento typ dotací jiný pohled, než je ten odsuzující, že dotace podporují korupci, vytvářejí nekalou konkurenci a ohrožují demokratické zřízení?
Můžu jen zopakovat, neb opakování je matka moudrosti, že dotace existují proto, aby vytvářely korupci a nekalou konkurenci, a ještě k tomu přidám, že principem dotací je přečerpávání peněz z efektivních míst, které peníze umějí vytvořit, k nesmyslným, neproduktivním činnostem, které peníze vytvořit neumějí, jen je umějí buď zneužít, nebo spotřebovat. A nejhorším typem dotací jsou ty „velké“ evropské dotace, tedy evropské strukturální fondy.
Já dlouhodobě tvrdím, že peníze, které čerpáme z evropských fondů, naší ekonomice nepomáhají, ale naopak jí spíš škodí. Jsem pro to, abychom peníze z Evropské unie prostě nečerpali. My je totiž musíme spolufinancovat, což znamená, že musíme dodávat naše vlastní peníze, které bychom jinak mohli použít užitečněji.
Prof. PhDr. Petr Fiala, Ph.D., LL.M.
Máte pochopení pro senátem čerstvě schválenou novelu zákona o nemocenském pojištění, která umožní mužům, kteří si platí nemocenské pojištění, aby si vybrali sedm dní placeného volna do šesti týdnů od narození potomka?
Ne, jsem proti. Přesněji řečeno: Je dobré, když si novopečený tatínek vezme po narození dítěte dovolenou. Ale to, že se vám narodí dítě, je vaše a jen vaše věc. Opravdu nevidím jediný důvod, proč do toho tahat vašeho zaměstnavatele. A už vůbec nevím, proč by vám váš zaměstnavatel měl plození dětí sponzorovat sedmi dny placeného volna.
Pokud váš zaměstnavatel není vyložený prevít, rád vám tu dovolenou dá i bez zákona. A pokud nedá, je na zváženou, zda pro takového zaměstnavatele dál pracovat. Ale pořád to je otázka normální lidské domluvy. Nařizovat formou zákona zaměstnavateli, aby vám povinně těch sedm dní dal, je spíš tyranie zaměstnavatele než co jiného. Nemusíme mít na všechno zákony.
Psali jsme:
ZLATÝ POKLAD aneb Pohádky o penězích, které vaši rodiče nesměli znát
Bohatě ilustrovaná kniha pohádek finanční gramotnosti ekonomů Šichtařové a Pikory. Pro děti ve věku přibližně 6 až 13 let.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník
