Svaz průmyslu a dopravy, který sdružuje přes 11 tisíc českých firem, považuje za jednu ze svých priorit co nejrychlejší přijetí eura. Podle jeho prezidenta Jaroslava Hanáka bychom do eurozóny mohli při dodržení všech lhůt vstoupit v roce 2021. Jde prý jen o to, učinit politické rozhodnutí, protože kritéria pro přijetí eura splňujeme, takže se bude snažit přesvědčit lídry nejsilnějších stran. Zájmem velkého byznysu přijetí eura tedy je, jaké to je z pohledu celé České republiky?

Jsem zmatená – já už myslela, že euro je u nás překonané téma… Ale evidentně tomu tak není. Neprokázala snad eurozóna dostatečně, že má dost problémů sama se sebou, natož aby si přibírala ještě další problémové země? Ale dobře, vezměme to tedy jinak. Víc než tři roky jsme si simulovali, jaké by to bylo s eurem. Protože kurz koruny byl v podstatě fixní během intervenčního režimu, čili jako bychom euro měli. A co se nám za ty tři roky přihodilo? Všichni jsme si svorně začali stěžovat, jak platově zaostáváme za západní Evropou.

A víte co? Na tom má právě onen fixní kurz lví podíl. A další věc, na kterou si teprve stěžovat budeme, protože teď ji ještě tak dobře na vlastní kůži necítíme, ale to ještě přijde: Během těch tří let jsme začali technologicky zaostávat. Struktura ekonomiky se začala víc vychylovat směrem k vyššímu podílu levnější ruční práce a vzdalovat se technologické ekonomice s vysokou přidanou hodnotou. Budeme to napravovat dlouho, bylo by velké štěstí, kdybychom to stihli „anulovat“ za další opět tři roky.