Džamila Stehlíková srovnala Zemana se Stalinem. Za exkrement si prý může sám

01.11.2016 10:40

ROZHOVOR „Já si myslím, že je opravdu nutné současnou situaci razantně řešit, že se opravdu nacházíme na důležité historické křižovatce, kdy se rozhoduje o našem dalším vývoji, zda budeme i nadále důvěryhodným partnerem pro Západ,“ říká lékařka, univerzitní pedagožka a bývalá ministryně Džamila Stehlíková. K tomu pak ještě dodává: „Jenže naši politikové se už nedokážou postavit tomu druhému mocenskému centru – Hradu – a proto to za ně přebírají lidé, kteří demonstrují. To je prostě selhání politických elit, a zejména slabého premiéra Sobotky.“

Džamila Stehlíková srovnala Zemana se Stalinem. Za exkrement si prý může sám
Foto: Hans Štembera
Popisek: Plastika představující Miloše Zemana zhotovená jeho odpůrci

Co se to s naší zemí poslední týdny děje? Návštěva dalajlámy, prohlášení ústavních činitelů k Číně a jeho kritika, kauza Brady, demonstrace na Staroměstském náměstí, křik na příchozí na recepci na Hradě, výzvy k „týdnu občanského neklidu“… Co z toho všeho vyvozovat? Co tady koho trápí tak vážného? Lze říci, co je hybatelem této vzrušené doby?

Myslím si, že došlo konečně k tomu, že se veřejnost probudila a chce, aby Hrad sloužil celé společnosti, a ne jen jednomu člověku. Zeman zprivatizoval funkci prezidenta a vytvořil na Hradčanech druhé mocenské centrum, čímž se vytvořila taková rozpolcená, schizofrenní společnost. Ale za to nemohou lidé, to přišlo shora od špičkových politiků. Někdy tak vidíme, že jedna ruka neví, co dělá ta druhá. To znamená, že vláda, prezident i parlament konají mnohdy v naprostém rozporu. Konkrétně Miloš Zeman rozdělil českou společnost a vrazil do ní klín, protože mu vyhovuje politika konfrontace a není pro něj důležité, když kritizují jeho samotného, okolí Hradu či mluvčího Ovčáčka, jelikož on potřebuje především rozjitřit vášně – popouzet. Tím totiž sjednocuje své příznivce proti elitám. Vždy si najde nějakého nepřítele, zprvopočátku to byli novináři, pak pražská kavárna a nyní jsou to imigranti. Tím vlastně vytváří pro okruh svých voličů potencionální terč, do kterého se mohou trefovat, čímž si uvolní napětí a zbaví se alespoň částečně frustrace ze svých nezdarů a stresů. Ta touha po silném vůdci, který pro některé vytvoří tolik „potřebný příběh“, aby se k němu mohli přidat a cítili se silnějšími v tom dnešním neklidném světě, nefunguje jen u nás, ale například i nyní v USA u prezidentských voleb.

Anketa

Příští vláda: Koalice ANO, KDU-ČSL a STAN. Premiér Babiš, vicepremiéři Bělobrádek a Gazdík. Co na to říkáte?

3%
2%
hlasovalo: 14002 lidí

Prezident Zeman prostě vytvořil ty dva nesmiřitelné tábory, které proti sobě stále štve, a samozřejmě to nedělá jen pro svoji zábavu, ale protože má velké mocenské ambice, určitě chce být i podruhé zvolen prezidentem.     

Miloše Zemana přinesli na Staroměstské náměstí znázorněného jako exkrement. Jistá část společnosti ho velmi nenávidí. Zaslouží si to prezident? Přetáhl strunu on, nebo jeho odpůrci? Může se stát, že v příštích týdnech přerostou protesty proti němu, zahrnující i pokřikování před Hradem, ve fyzické násilí? A nehrozí, že se proberou i Zemanovi příznivci a pojmou obranu prezidenta poněkud ostřeji? Jak zabránit takovému scénáři?

Tomu se dá těžko zabránit, když polínka do ohně nejvíce přikládá sám prezident. On je tím hybatelem společnosti. A domnívám se, že s tím nepřestane, jelikož mu to nesmírně vyhovuje, získává tím totiž velkou popularitu, aniž by se o ni nějak víc zasloužil. Jako kdyby byl třeba uznávaným politikem v zahraničí nebo schopným mezinárodním vyjednavačem atd. Vždyť on jezdí do Ruska a Číny častěji než do pro nás důležitého Německa. Autorem tohoto rozdělujícího scénáře je právě Miloš Zeman a jen těžko se tomu dá čelit, on v tom bude i dále pokračovat.
Ptáte se, jestli tyto spory nemohou vyvrcholit v násilí? Já si myslím, že ne. Ale přece premiér by měl velmi ostře vystupovat proti prezidentovým prohlášením. Oficiálním postojem Česka a Evropské unie je přece odsouzení Ruska za anexi Krymu a za podporu ukrajinským separatistům. Z tohoto důvodu přece souhlasíme s ekonomickými sankcemi vůči Kremlu. Jenže Miloš Zeman říká, že na Ukrajině probíhá občanská válka, o Krymu se nevyjadřuje a o sankcích několikrát veřejně prohlásil, že by měly být zrušené. Proč si to předseda vlády  nechá líbit a razantně neodporuje. Sobotka s tím u nás na veřejnost nechodí, jen to pak prohlásí někde v Bruselu. To je skutečně takový zbabělec? Vždyť si tak kope svůj politický hrob.    

Pokud jde o věcnou podstatu toho, co bylo: Měl se Herman setkávat s dalajlámou? Podrazil vládu, když se s ním setkal oficiálně, což nečiní politici žádné ze západních zemí? Byl dopis čtyř ústavních činitelů přehnaný? Jaký postoj vy osobně zaujímáte k Číně a Tibetu?

Já si myslím, že k tomu kolaborantskému dopisu čtyř ústavních činitelů přispěl i notnou dávkou prezident Zeman, který tím ale vtiskl sociální demokracii polibek smrti a dokonal tak svoji pomstu za incident z doby, kdy poprvé kandidoval na Hrad a někteří lidé z ČSSD ho přitom nepodpořili. On si přece tehdy vypracoval seznam 27 zrádců, a něco podobného prováděl v minulosti i Stalin. Miloš Zeman sice není žádný totalitní diktátor, ale mně se zdá, jako by měl předsedu socialistů stále v rukou jako nějakou svoji loutku. Když se bavíme o Číně, tak přispěl k tomu, že premiér Sobotka zavrhl ten havlovský humánní aspekt naší politiky, který prý bránil obchodu, a podepsali v roce 2014 s Čínou smlouvu o spolupráci, čímž zničili Česko jako lidskoprávní světovou velmoc. Změnili ho na provinční státeček, jenž poklonkuje velkým totalitním velmocím.
Moc nerozumím tomu, proč vlastně ty nynější špičky ČSSD se nechají ve vztazích s Čínou tak ovlivňovat Hradem, když v sociální demokracii funguje zemanovská klika – pátá kolona, která může na nastávajícím sjezdu socialistů Sobotkovi a jeho příznivcům řádně zkomplikovat život, přímo ohrozit jejich vládu. Že by bylo něco na tom, co se psalo v novinách, že by Čína mohla sociální demokracii finančně podpořit ve volbách? Nevím, nemám pro to důkazy, ale je to rozhodně podivné. Zahraniční politiku má dělat vláda a především ministr Zaorálek, který je víceméně neviditelný. V žádném případě se však nemůže tímto způsobem angažovat prezident, a to takovou formou, jakou to provádí Miloš Zeman. Já jen doufám, že se pan Zaorálek konečně pochlapí a nechá o sobě konečně v cizině i u nás více vědět. Ať nemusí za vládu dělat práci umělci, kteří nyní burcují národ.

Ohledně setkání ministra Hermana s dalajlámou mám zcela jasno. Klidně se s ním mohl setkat. Protože právě v té smlouvě o spolupráci, kterou ministr Zaorálek podepsal v roce 2014 s Čínou, je uvedeno, že se budou obě strany vzájemně respektovat a nebudou se vměšovat do svých vnitřních politických záležitostí. A žádný velvyslanec nebude diktovat našim ministrům, s kým se mohou potkávat. Navíc se už v roce 2011 dalajláma veřejně zřekl jakýchkoliv politických ambicí vůči Tibetu, pouze chce, aby se tam dodržovala základní lidská práva a nepotlačovala se místní kultura.

Navážu na vaši odpověď. Do dění nám každopádně vstupují umělci: Vojtěch Dyk a Jiří Bartoška varují před ohrožením našich svobod a – znovu – před posunem na Východ. Je to správné, či přehnané? Česká divadla „se chtějí otevřít svobodnému dialogu“ a také varují před tím samým. Pomohou podobné věci něčemu dobrému, nebo to spíše vrazí klín mezi umělce a lidi, kteří mají rádi Zemana? Mají čeští angažovaní umělci reálnou sílu, nebo jen zneužívají mediální prostor?

Anketa

Souhlasíte s „Dalmatinskou výzvou“ Patrika Nachera, že na aktuální problémy nelze pohlížet černobíle?

hlasovalo: 1853 lidí
Máme svobodu slova a svobodu shromažďování. Já jsem na tom Staromáku byla a viděla jsem ty spontánní reakce. Lidé tam přijeli z různých koutů republiky, z Ústí nad Labem i z Moravy. Umělci a studenti byli vždy svědomím národa – a to se nyní křiví. Oni jsou z toho zděšeni, kam se naše republika posouvá, a tak protestují. Vidí, jak je prezident nebezpečný, když vráží klín mezi nás a západní Evropu, mezi nás a Spojené Státy, kde ani nejezdí, protože ho tam nechtějí. Podceňuje bezpečnostní rizika, kdy se to u nás hemží ruskými špiony, a nahrává Putinovi, aby ovládl střední Evropu jako za studené války. Přispívá k znovuvytvoření bipolárního světa. Rusko je totiž pro nás větším nebezpečím než terorismus, což prohlásil i náš vysoký činitel v NATO generál Pavel. Každý z nás nyní musí v sobě zmobilizovat pud sebezáchovy, abychom se nenechali Zemanem natlačit do propasti. Co my můžeme z Ruska vlastně získat? Jen chudobu a válku.

Ta situace je dnes o to nebezpečnější, protože prezidentský kandidát Donald Trump se nechal slyšet, že on už Evropu – toho černého pasažéra za americké peníze  – chránit nechce a domluví se raději s Putinem. To znamená, že si chce s ním rozdělit Evropu jako před lety na Jaltě za II. světové války.   

Objevují se pravicové nářky, že křikem na Zemana se jen odvádí pozornost od Babiše a jeho plánů na EET a další čerpání dotací. Objevují se levicové nářky, že křikem na Zemana se odvádí pozornost od tíživé situace chudých zaměstnanců a sociálně potřebných. Ekonomové varují před další krizí, zástupci průmyslu kritizují politiky za politikaření. Čili věnujeme v naší zemi v minulých týdnech pozornost tomu, čemu máme?

Já si myslím, že je opravdu nutné současnou situaci razantně řešit. Že se opravdu nacházíme na důležité historické křižovatce, kdy se rozhoduje o našem dalším vývoji, zda budeme i nadále důvěryhodným partnerem pro Západ. Ty ostatní věci, jako jsou registrační pokladny a podobně, bude parlament i vláda řešit a nějak to dopadne. Jenže naši politikové se už nedokážou postavit tomu druhému mocenskému centru – Hradu –   a proto to za ně přebírají lidé, kteří demonstrují. To je prostě selhání politických elit a zejména slabého premiéra Sobotky.  

Oslava sedmnáctého listopadu určitě letos proběhne bouřlivějším způsobem. A s ním i bilance demokracie, naší cesty ke štěstí a prosperitě. Nevyhneme se opět úvahám, zda patříme na Západ či na Východ, a co v naší zemi děláme špatně či dobře. Povzneseme-li se nad „pěnu dní“, kterou jsme nyní čeřili, lze říci něco, co by u té příležitosti lidé určitě měli slyšet?

Ano, 17. listopad je určitě svátkem demokracie, kde se bilancuje její současný stav; a dnes můžeme konstatovat, že se nachází v ohrožení. Hrad přece nemůže zneužít lidového mandátu, který dostal přímou volbou, a otočit kormidlo směřování naší republiky úplně jinam. A to ještě s tím, že si přisvojuje pravomoci, které náleží jen vládě a ministrovi zahraničních věcí. I proto bude probíhat ve společnosti debata a 17. listopad je k tomu nejvhodnější příležitostí. Určitě tam musí zaznít to, o čem už jsem hovořila, tedy že prezident nesmí mezi nás a západní Evropu stavět zeď a nesmí se také podceňovat bezpečnostní rizika, která nám hrozí především z Ruska a Číny.     

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Andrej Babiš byl položen dotaz

dobrý den, sdělte prosím, jak to bylo:

viz: https://aeronet.cz/news/sok-pred-vanoci-vsechno-je-jinak-podle-dokumentu-hlasovala-pro-globalni-kompakt-cela-ceska-vlada-nikdo-se-nezdrzel-hlasovani-a-nikdo-nebyl-proti-ministr-zahranici-tomas-petricek-rekl/?utm_source=www.seznam.cz&utm_medium=z-boxiku

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

15:00 „Dvě loutky. Páprda a...“ Vyoral pustil peklo na Bidena s Fialou

PÁTEČNÍ ZÚČTOVÁNÍ TOMÁŠE VYORALA – Po návštěvě premiéra Petra Fialy v Bílém domě se z řad jeho podpo…