EU navzdory. Co zmůže nová vláda? „Může udělat hodně,“ říká ekonomka Švihlíková

27.12.2025 4:44 | Rozhovor

Ačkoliv řada problémů ČR vychází z EU, spousta jich je místních. „Řada problémů je našich domácích a je možné je napravit,“ říká ekonomka Ilona Švihlíková v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz. Mluví o zachování průmyslu, znovuzavedení EET i jak se asi bude Babišova vláda stavět k důchodům. A také o tom, co od Babiše nečeká.

EU navzdory. Co zmůže nová vláda? „Může udělat hodně,“ říká ekonomka Švihlíková
Foto: Archiv PLTV
Popisek: Rozhovory PL- Ilona Švihlíková

Na pozici ministryně financí se vrací Alena Schillerová. Co myslíte, že je její nejdůležitější úkol? Zjistit, jaké kostlivce nechal na ministerstvu Zdeněk Stanjura? Přestat flikovat rozpočet?

Určitě se musí seznámit s reálnou situací – připomenu, že ministerstvo financí se v uplynulém období chovalo nestandardně. K rozpočtu nepřikládalo zákonem povinné přílohy, což téměř znemožňovalo udělat pořádnou analytiku. Nevedl se řádný sociální dialog k rozpočtu. Takže je opravdu hodně co napravovat. Předpokládám, že se MF vydá cestou boje proti šedé ekonomice, což bylo jedním z hlavních témat ANO ve volební kampani. Tj. dominantně navýšit daňový výnos bez zvyšování daní.


 

Je tu něco, co Fialova vláda schválila, co by měla Babišova vláda skutečně kvapem otočit?

Anketa

Máte důvěru v novou vládu Andreje Babiše?

94%
4%
hlasovalo: 11892 lidí

Musí si hlavně udělat pořádek v rezortech. Otočit by bylo třeba hlavně závazky na evropské úrovni – to se týká zejména emisních povolenek – protože odklady nejsou řešení – a samozřejmě migrační pakt. Nová vláda má před sebou řadu nesnadných úkolů.

Jak se stavíte k opětovnému zavedení EET, které bude s hnutím ANO určitě na stole?

Je to očekávaný krok. Je pozoruhodné, jak se u nás bere jako újma něco, co by mělo být běžné - tj. vykazovat příjmy. Uvidíme, jestli vláda zůstane jen u EET, nebo postoupí dál, protože tenhle problém má hlubší pozadí. Očekávám, že se znovuzavedení pozitivně odrazí v daňovém inkasu a hlavně v nastavení prostředí, které by jaksi v 21. století v našem civilizačním okruhu mělo být normální.

Jak by se nová vláda měla postavit k zahraničním řetězcům a kapitálu? Lze od vlády ANO, Motoristů a SPD změnu v přístupu předpokládat?

Tady upřímně nic moc nečekám. V programovém prohlášení sice najdeme zmínky k této problematice, ale žádný komplexní návrh řešení tam není. Ale třeba budu pozitivně překvapená.

Já jsem k tomuto tématu psala obsáhle v programu pro Stačilo!. Co se týče řetězců, myslím, že pan nový ministr zemědělství je zkušený profesionál a že si uvědomuje rozsah problémů. Já bych zmínila možná jednu méně známou věc – a sice právní formu. Ona totiž ta veřejně obchodní společnost má jaksi daňové dopady, například. Samozřejmě je třeba podpořit české odbytové sítě – COOP, a také spolupráci zemědělců v odbytových družstvech.

Co se týče odlivů zisků, je třeba, kromě sektorové bankovní daně, výrazně posílit finanční správu. Tam je totiž podobný problém jako v armádě – samý generál a málo těch dole, co makají a nesou odpovědnost. Podívejte se, jak nakynulo Generální finanční ředitelství a jaký je věkový průměr pracovnic (obvykle to jsou ženy) na finančních úřadech. Lepší spolupráce s celní správou a hospodářskou kriminálkou může také hodně pomoci. Ale to staronová paní ministryně financí určitě ví.

Měla by nová vláda uvažovat nad zavedením sektorových daní? Třeba na zbrojaře?

Neočekávám, že tohle bude na stole. Sektorové daně mělo v programu Stačilo!, ale to neuspělo. Takže nová vláda může říkat, že není politická vůle po těchto opatřeních. Pro mě by byly důležité sektorové daně nejen u zbrojařů, ale hlavně u velkých bank, které jsou hlavním zdrojem odlivů zisků z této země.

Má vláda nějaké možnosti, jak pohnout v Česku s reálnými mzdami, které dlouhodobě stagnují?

Samozřejmě. Má řadu nástrojů – ty přímé jako je minimální mzda. Kvalita sociálního dialogu, podpora zaměstnanecké participace. Vývoj platů ve veřejné sféře. A pak samozřejmě opatření dlouhodobějšího charakteru – zadržování přidané hodnoty na našem území (to jsme zase u těch zisků), práce se značkou Czech Republic, která je komunikována neefektivně a zmatečně. Podpora českých finalistů výroby – s čímž souvisí značné množství opatření spadajících pod MPO. K relativně jednodušším bude patřit boj proti mzdovému dumpingu, což znamená se – i z daňových důvodů – pořádně podívat na agentury práce a výrazně omezit jejich počet. Bude potřeba se podívat i na pracující cizince u nás, například, pokud jsou nuceni pracovat na smlouvy o dílo. Cizinci v taxislužbě, často s kreativně zajištěnými řidičáky, jsou další ukázkou šíře tohoto problému. Kdyby se MPO a MF podařilo vyřešit jen několik z těchto problémů, bude to úspěch.

Vidíte nějaké odvětví, ve kterém se Česká republika teď může prosazovat? Není žádným tajemstvím, že německý průmysl chřadne a ten byl tahounem toho českého, takže je asi zapotřebí se poohlédnout jinde.

Náš průmysl prozatím není v takové krizi jako německý. Vzhledem k nižším mzdám pořád vytváří, i navzdory kontraproduktivní energetické politice EU, prostor pro zisk. Ale je patrné, že zaměstnanost v průmyslu klesá. Je nejvyšší čas na sektorovou analýzu toho, kam se ekonomika bude dál ubírat – pokud tedy nedojde k zásadní revizi Green Dealu. Země EU totiž byly poměrně hodně dobré v tom „tradičním“ průmyslu, který je ale dneska považován za něco téměř hanebného. V řadě nových odvětví země EU předběhla Čína, někde USA. Najít prostor nebude snadné, zemím EU pro všechny ty vyšší hodnoty ujel vlak. Výbornou práci tady udělal bývalý ministr hospodářství Německa Altmaier. Jenže předběhl dobu a ozval se jekot, že průmyslovou politiku ne. Uplynulo pár let a spíš se těžko bude hledat země, která se nepokouší dělat průmyslovou politiku – takže měnit ekonomickou strukturu země. Podívejte se na Trumpovu agendu – tam má reindustrializaci dokonce v bezpečnostní strategii.

Pro začátek – potřebujeme zachránit kapacity. Tj. uchovat si páteř těžkého průmyslu – jak třeba chcete být průmyslovou zemí bez výroby oceli? Potřebujeme mít dost kapacit na rozvoj bydlení – tím myslím celý řetězec, od štěrku, betonu, panelů dál. A musíme zachránit kapacity v oblasti zemědělství (skutečnou produkci, ne sečení trávy) a potravinářství. To jsou strategické sektory, ty musí fungovat.

Není česká ekonomika podvázaná nízkou nezaměstnaností? Tam, kde už všichni práci mají, bude těžké získávat někoho pro nový projekt, když to znamená, že je nutné ho přeplatit.

Já nepatřím k těm, kteří by byli nešťastní, že je nezaměstnanost nízká. Vidíme nicméně, že dochází ke změnám na trhu práce, dané také ukrajinskými občany, kteří přišli na naše území. Klesá zaměstnanost v průmyslu, vzrostla zaměstnanost žen ve službách. A nakynulo i zaměstnávání ve státní správě – to ale není vina těch zaměstnanců, ale celkového nastavení fungování procesů ve státní správě. Myslím, že nová vláda to chce změnit. A potřebujeme dál posílit robotizaci a automatizaci i v menších a středních firmách. Držet pracovní místa spjatá s minimální mzdou nedává žádný smysl. Nepřekvapím, že dovoz dalších desetitisíců pracovníků bůhví odkud považuji za nevhodné řešení, z hlediska bezpečnosti i bytové politiky, nemluvě o mzdovém dumpingu.

Zachová podle vás Babišova vláda změny v důchodech, které protlačila vláda Petra Fialy?

Senioři jsou velkým voličským segmentem hnutí ANO – myslím, že bude snaha důchodový systém upravit poněkud sociálnějším směrem. Více motivovat, ale ne represivně, k pozdějšímu odchodu do důchodu. K narovnání pomůže i náprava na trhu práce – viz zmíněné pracovní agentury – a řádné odvody do sociálních systémů.

Kolik toho reálně může vláda udělat, než narazí na problémy na unijní úrovni?

Může udělat hodně. Ano, základní rámec – válečné štvaní a militarizace, zelená tranzice – to jde z EU. Ale řada problémů je našich domácích a je možné je napravit, viz předchozí odstavce. Boj proti prioritám EU, které asi nejen já považuji za choré a extrémně nebezpečné, tj. válečná hysterie, zelená tranzice v současné podobě (emisní povolenky, uhlíková cla, která dál zdraží například také hnojiva!) a nárůst digitální kontroly ze strany EU, to bude chtít spolupráci a vytváření spojenectví na úrovni EU. Je třeba zdůraznit, že EK dělá obří chyby, viz půjčka pro Ukrajinu, které mohou vést až k jejímu rozkladu. Řada opatření je vyloženě sebedestruktivních jak dovnitř, tak oslabující pozici EU navenek. To, že v Nové bezpečnostní strategii USA označují Evropu za civilizaci v rozkladu, to není ironické dloubnutí, ale bohužel holá realita.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

MUDr. Zdeněk Hřib byl položen dotaz

Proč najednou chcete být poslanec?

Původně jste nechtěl do sněmovny kandidovat, a teď dáte práci poslance přednost před prací náměstka. Není to náhodou proto, že nejste schopný vyřešit problém s dopravou v Praze? Přijde vám to fér někomu předávat dopravu v nejhorším stavu, co kdy byla? Nebo vy máte na dopravní situaci v Praze snad ji...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Diskuse obsahuje 9 příspěvků Vstoupit do diskuse Tisknout

Další články z rubriky

EU navzdory. Co zmůže nová vláda? „Může udělat hodně,“ říká ekonomka Švihlíková

4:44 EU navzdory. Co zmůže nová vláda? „Může udělat hodně,“ říká ekonomka Švihlíková

Ačkoliv řada problémů ČR vychází z EU, spousta jich je místních. „Řada problémů je našich domácích a…