Evropan Rouček varuje: Vytváříme neskutečnou netoleranci, škodíme tím i sobě

27. 7. 2018 9:32

EVROPAN LIBOR ROUČEK „Celní válka byla zažehnána.“ „Zcela správně byl stanoven cíl dosáhnout nulových cel na všechny průmyslové výrobky s výjimkou automobilů.“ Za dobrou zprávu pro všechny považuje výsledek jednání amerického prezidenta s předsedou Evropské komise bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček. Upozorňuje, že Donald Trump bude „veřejnosti a svým voličům nyní prezentovat, že taktikou vlastně dosáhl toho, že bude Evropa kupovat více amerického zemního plynu“. V rozhovoru Rouček reagoval také na aktivitu hnutí Žít Brno, poukazuje na aktuální čísla nelegálních migrantů a podotýká: „Drtivá většina jsou Rusové a Ukrajinci.“

Evropan Rouček varuje: Vytváříme neskutečnou netoleranci, škodíme tím i sobě
Foto: archiv L. Rouček
Popisek: Bývalý místopředseda Evropského parlamentu a europoslanec Libor Rouček

Anketa

Je Česká republika právní stát?

4%
96%
hlasovalo: 8684 lidí

Spojené státy a Evropská unie se dohodly na tom, že budou usilovat o nulová cla a nulové subvence na průmyslové zboží kromě automobilů. EU by měla nakupovat více sóji a amerického zkapalněného plynu. Je to dobrý obchod a skutečně průlom, který znamená konec celní války?

Je předčasné mluvit o průlomu, ale celní válka byla zažehnána, hlavně ta, která hrozila v automobilovém průmyslu. To by byla tragédie jak pro Evropany, tak pro Američany. Dám jeden příklad, firmu Fiat Chrysler, které ve středu zemřel šéf, Sergio Marchionne. Tato firma ukazuje, jak je automobilový průmysl propojený. Celní válka by poškodila ekonomiku, zaměstnanost, běžné zaměstnance, dělníky, kteří pracují na obou stranách Atlantiku. To se podařilo zažehnat. Zcela správně byl stanoven cíl dosáhnout nulových cel na všechny průmyslové výrobky s výjimkou automobilů. Společně vytváříme polovinu světového HDP, v každé zemi jsou miliony pracovních míst, existují vzájemné investice.

Koneckonců celní válka je kontraproduktivní i v zemědělství. Donald Trump vše začal, ale zjistil, že opatření postihují americké farmáře. Už teď, aby omezil ztráty, dává farmářům 12 miliard dolarů subvence. Doufejme, že i Donald Trump si uvědomil, že když začneme nějakou celní válku, tak nemá vítěze, akorát poražené. Snad jsme se dostali do bodu obratu a měli bychom, protože to je v našem zájmu, jít ve směru: nulová cla, nulové tarify.

Američané mají deficit zahraničního obchodu s EU, který činí 100 mld. dolarů ročně. Tady Evropská unie – docela rozumně, symbolicky, protože Donald Trump má obavy o státy, kde jsou zemědělci – přislíbila, že koupíme více sójových bobů.

Deficit mezi oběma kontinenty by se mohl snížit i tím, že se začne také stavět více terminálů na zkapalněný plyn ze Spojených států. Otázka je, proč jsme ho nedováželi dříve, ale Američané měli ochranářská opatření. Nejdřív si chtěli zajistit svůj trh a teprve před několika lety uvolnili export. Je to docela rozumné řešení.

Jistě, u Donalda Trumpa člověk nikdy neví – ale pokud se obě strany tohoto návrhu a řešení budou držet, pak je to dobrá zpráva pro nás pro všechny.

Donald Trump nedávno Německu vyčítal závislost na Rusku a podporu Nord Stream II. Jde o reakci i na tato vyjádření?

Je to tak. Takovým způsobem Donald Trump jedná. Kolikrát jde až brutálně na hranu, obviní nejbližší spojence jako je EU nebo konkrétně Německo, pak ustupuje. Veřejnosti a svým voličům nyní bude prezentovat, že touto taktikou vlastně dosáhl toho, že bude Evropa kupovat více amerického zemního plynu. Evropa ho ale potřebuje, protože naleziště v severní Evropě nejsou nekonečná. Musíme plyn dovážet, ať je to z Ruska, z Blízkého východu nebo ze Spojených států. Tím, jak spotřeba roste, nikdo na tom netratí, ani Rusko.  

Ještě bych se vrátila k summitu v Helsinkách. Trump se svým ruským protějškem řešili mnoho témat, včetně údajného ruského vměšování do amerických prezidentských voleb v roce 2016. Trump nejdřív překvapil tím, že nevidí důvod, proč by do voleb zasahovalo právě Rusko, pak se opravil. Bez ohledu na tuto situaci, sklidil zásadní kritiku amerických politiků za to, že Putina nekritizoval, jednal slabě a podle některých i zradil zájmy USA. Vyčítáno je i to, že konkrétní závěry schůzky nejsou známé, Trump ale pozval Putina do Bílého domu. Termín byl odložen. Po čase, co z toho všeho vyplývá?

Obsah schůzky, hlavně obsah dvouhodinového jednání mezi čtyřma očima, neznáme. Neznají ho ani kongresmani a senátoři ve Spojených státech. Ani ministr zahraničí pořádně neví, co Donald Trump slíbil a co neslíbil. Známe jen témata. To je realita, jaká vládne v Bílém domě, ve Spojených státech i v mezinárodních vztazích za Donalda Trumpa. S tím se celý svět musí vypořádat. Kongresmani a dokonce i ministerstvo zahraničí se snaží, když je Donald Trump nevypočitatelný, dát mu určité mantinely, ve kterých se musí pohybovat.

Není náhoda, že další schůzka, která měla být na podzim ve Washingtonu, byla odložena. Do vyjasnění některých věcí, jak obsahu minulé schůzky, tak vměšování do voleb 2016 či případného vměšování do voleb v roce 2017, žádná schůzka nebude. Pokud by trval Donald Trump na tom, aby se konala, veřejné mínění v USA se obrátí proti němu.

Pro nás z toho vyplývá sledovat situaci. Neškodí, když dvě největší jaderné mocnosti spolu jednají. Jen je také potřeba jednat veřejně, dát nějakou agendu. Je spousta věcí, které je potřeba řešit společně. Vidíme, že Rusko a Francie do určité míry společně řeší humanitární krizi v Sýrii. Bylo by dobré, kdyby se na tom nějakým způsobem podílely i Spojené státy.

Důležitá je i otázka Ukrajiny a Krymu. Určité zprávy hovořily o tom, že Donald Trump je pro uznání anexe Krymu, teď zase: nebude uznaná a ještě zpřísníme sankce. Je to iracionální. Pohybujeme se od pangejtu k pangejtu a to by v mezinárodních vztazích a mezi největšími nukleárními mocnostmi, které mají 90 procent veškerého jaderného arzenálu na planetě, nemělo být.  

Výsledek patnáctiletého zkoumání na Harvarské univerzitě zní: Největšími rasisty v Evropě jsou Češi. Hřebíček do rakve naší tolerance zasadil i nizozemský ministr zahraničí Stef Blok. Z uzavřeného setkání totiž unikl do médií záznam, kde říká, že kdyby migranti jiné barvy pleti přišli do Prahy či do Varšavy, pravděpodobně by je tam zbili. Co k tomu říci?

Nejen Harvardská univerzita, ale i ostatní instituce dělají pravidelně průzkumy po světě na nejrůznější témata. Když položíme otázku, koho byste chtěli mít nebo nechtěli za sousedy, tak z toho vyplývá, že např. Češi, Maďaři nebo Poláci řeknou, že pro ně muslimové nebo černoši jsou na posledním místě. Když položíme stejnou otázky v Americe, Francii, v Holandsku, v zemích, které jsou mnohonárodnostní multikulturní po generace, jsou výsledky úplně jiné, protože mají muslima nebo černocha za souseda, nemají s ním problémy. Od toho se odvíjí to, jak jsme vnímáni ve světě.

Holandskému ministrovi bych jen připomněl, že to nebyli Češi, kteří zmlátili černochy, ale holandští turisté, kteří zmlátili českého číšníka. Přesto, Holanďané žijí v zemi, kde tvoří padesát procent populace cizinci. Jsou zvyklí, do určité míry nedovedou pochopit myšlení a jednání lidí jako jsou Češi nebo Poláci, kde jsou země nejhomogennější z Evropy nebo snad z celého světa. My jsme také celou svou historii, ať to bylo za Rakousko-Uherska nebo za Československa, byli mnohonárodnostní stát, najednou jsme v podstatě etničtí Češi a pak z toho vyplývá, jak naše myšlení, tak vnímání nás těmi ostatními, kde multikulturní společnost po generace existuje. Je potřeba toto vidět a vysvětlovat jak doma, tak i Holanďanům, Francouzům atd., jinak vzniknou určité stereotypy, které nejsou dobré pro nikoho. Není to dobré ani pro Holanďany a další, protože se dále vytváří příkop mezi Východem a Západem. Je v zájmu každého člověka, aby byl vnímán co nejlépe.

Hnutí Žít Brno se rozhodlo zareagovat na výzvu italského premiéra Giuseppe Conteho. Ten totiž pozval Andreje Babiše do Říma v reakci na to, že odmítl  přijmout část z 450 uprchlíků zachráněných ve Středozemním moři. Hnutí Žít Brno naopak volá po přijetí několika desítek uprchlíků do Brna. „To byl čistě symbolický akt, my jsme se už nemohli dále dívat na to, jak náš premiér vnímá naši republiku jako tak nesebevědomý stát, který není schopen si poradit se začleněním několika desítek migrantů,“ uvedl v Událostech, komentářích Martin Freund z hnutí Žít Brno. V už uvedeném pořadu argumentoval poslanec ANO Bohuslav Chalupa tím, že jde o zachovávání základních principů. „Česká republika si nemůže dovolit po nějakém vydírání přijmout jediného migranta tímto způsobem, protože by to znamenalo poškození naší suverenity. Znamenalo by to vpuštění toho trojského koně na naše území a ty dveře už by potom nikdo nezavřel.“ Co vy na to?

Když se podíváme na průzkumy veřejného mínění u nás, zjistíme, že 80 procent populace je proti přijímání migrantů a dvaceti procentům by to nevadilo. Reakce hnutí Žít Brno zobrazuje názory dvacetiprocentní menšiny. Vycházejí z toho, že v Brně žijí muslimové, problémy nemají a myslí si, že vzít pár uprchlíků, abychom ukázali jinou tvář a budovali si po Evropě trochu jinou pověst než máme, by nám nic neudělalo. Na druhé straně máme reakci lidí jako je pan Chalupa, kteří i v jednom uprchlíkovi vidí trojského koně a porušování naší suverenity.

To jsou postoje, které u nás máme. Kolikrát jsou diskuse uměle vyvolávány jak sdělovacími prostředky, tak politickými stranami, které si myslí, že z toho vytěží politické body. I když tu žádní uprchlíci nejsou, točíme se v tomto kruhu už několik let. Je to iracionální, ale je to realita.

Ano, některé nelegální migranty tady máme. Ministerstvo právě tento týden zveřejnilo čísla. Ale z těchto čísel vyplývá, že naprostá, drtivá většina jsou Rusové a Ukrajinci. O tom se nemluví. Kdyby se k nám dostala jedna žena s dvěma dětmi, která by utíkala ze Sýrie, tak z toho máme celonárodní diskusi a trauma.

Obávám se, že v tomto kruhu, o kterém mluvím, se budeme točit dál. Neprospívá to politické kultuře doma, protože to vytváří neskutečnou netoleranci i vůči sobě navzájem, Čechů vůči Čechům, a nepomáháme si tím ani venku.


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Daniela Černá

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Profesor Jirák, legenda české teorie médií: Opravdu váhám, zda v kauze „mladý Babiš“ převažuje veřejný zájem nad ochranou soukromí. Co jsme se vlastně dozvěděli nového?

16:16 Profesor Jirák, legenda české teorie médií: Opravdu váhám, zda v kauze „mladý Babiš“ převažuje veřejný zájem nad ochranou soukromí. Co jsme se vlastně dozvěděli nového?

ROZHOVOR Dokud je kauza Andrej Babiš mladší tak živá, obtížně se posuzuje, zda šlo o veřejný zájem. …