Exministr a generál Kostelka ještě ke konvoji USA: Víte, co mi na tom vadilo? Ne ten přejezd spojenců, ale...

8. 4. 2015 4:40

ROZHOVOR. Exministr obrany a bývalý český velvyslanec v Rusku generál Miroslav Kostelka se ve sporu prezidenta Miloše Zemana a amerického velvyslance Andrewa Schapira postavil na stranu svého vrchního velitele ozbrojených sil. Podle něj takto běžně diplomaté v hostitelské zemi do médií nemluví. „Vyjádřit se takto veřejně považuji minimálně za neprofesionální. Ono to pak totiž působí jako chování konzula v okrajových provinciích Římské říše,“ prohlásil bývalý diplomat v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Exministr a generál Kostelka ještě ke konvoji USA: Víte, co mi na tom vadilo? Ne ten přejezd spojenců, ale...
Foto: Hans Štembera
Popisek: V areálu kasáren 17. listopadu si mohli lidé prohlédnout americkou vojenskou techniku zblízka. I přes nepříznivé počasí byl zájem velký
reklama

Jak se díváte na to, že Evropa začíná tlačit na Ukrajinu, aby také začala plnit dohody z Minsku, například dala autonomii Donbasu?

Myslím si, že je to jedině správná věc, která už měla proběhnout dávno. Na Rusko se tlačí dost, takže by se mělo tlačit i na Ukrajinu tak, aby boje přestaly, protože minské dohody jsou narušovány. Aby už konečně došlo k ukončení konfliktu, aby si jak Ukrajina, tak Evropa oddychly.

Věříte, že se to za této situace povede?

Chtěl bych být optimistou, bohužel některé signály mi naznačují, že by to tak zcela být nemuselo. Nemám na mysli ukrajinského prezidenta Petra Porošenka, protože mám pocit, že ten by byl víc nakloněn nějakým pozitivním krokům k jednání než předseda vlády Jaceňuk a předseda Bezpečnostní rady Turčynov. Ale myslím, že současná ukrajinská vláda příliš o mír nestojí, protože Ukrajina je na tom ekonomicky velmi špatně, a v případě, že by došlo k narovnání situace, nehledě na to, že by se mohlo zvednout její hospodářství, mají možná někteří lidé obavy, že by přestal přísun zahraniční finanční pomoci. Ale to je jen moje domněnka. Pak když poslouchám třeba svého oblíbeného George Friedmana ze Stratforu (americký zpravodajský expert, zakladatel a šéf přední americké soukromé konzultační zpravodajské agentury Stratfor – pozn. red.) na různých fórech, například naposledy na Chicagské radě, kde otevřeně velmi pragmaticky hovoří o tom, že politika Spojených států by měla být taková, aby nedopustila nějaké sjednocení Evropy, domluvy Německa s Ruskem a podobně. Takže to jsou věci, které mi trochu v optimismu brání, ale věřím tomu, že jednou bude ten minský dohovor naplněn.

Dá se říci, že v samotném Kyjevě jsou různé síly, které jsou víc nakloněny Spojeným státům, Evropě, nebo Rusku?

Domnívám se tak z některých kroků premiéra Jaceňuka a z některých jeho vystoupení v minulosti. Jen si vzpomeňme třeba na jeho vystoupení v Německu. Obecně v hlavním městě nebo vůbec na Ukrajině jako celku, když si samozřejmě odpustím východ země, jsou proruské síly silně potlačeny a bezpečnostní služba Ukrajiny dělá všechno pro to, aby potlačovány byly. Návrh nového zákona o válečném stavu Ukrajiny, jestli je to pravda, předpokládá prý i internaci, neříká se ruského, ale obyvatelstva, které tzv. napadá Ukrajinu, v nějakých internačních táborech, takže i to zřejmě směřuje k tomu, aby tam lidé byli trošku méně proruští, než jsou.

Myslíte si, že Kyjev ustoupí od toho, co schválil ukrajinský parlament nad rámec minských dohod, že autonomie a volby v Donbasu budou až poté, co se rozpustí separatistická armáda?

Záleží na tom, jestli převládnou síly, které by skutečně chtěly mít klid a stabilní Ukrajinu, protože stále nevěřím tomu, že by Ruská federace chtěla zabrat Donbas. Nemluvím o Krymu, ale pokud jde o východní části Ukrajiny, o ně nebude mít Rusko zájem. Jde o to, která část a pod jakým tlakem Evropské unie či evropských velmocí nebo Spojených států převládne. Pokud si ponechají ten názor, který vyjádřili, pak si nemyslím, že by boje v Donbasu a na východní části Ukrajiny byly ukončeny.

V ruských médiích se objevily dokonce informace, že údajně ukrajinský prezident Porošenko nabídl Rusku Donbas a ten že to odmítl. Považujete to za pravděpodobné?

V ruských médiích se to objevuje, v ukrajinských médiích se zase objevuje, že mu Putin špatně porozuměl, že Porošenko rusky řekl Putinovi, aby šel pryč. Myslím, že tohle je otázka, kterou těžko zodpovíme. Pokud neřekne něco francouzský prezident Hollande nebo německá kancléřka Merkelová, těžko to budeme moci posoudit. Rusové to ani nepotvrzují, ani nevyvracejí. Mně osobně se tomu nechce příliš věřit.

Co říkáte tomu, že vůdce polovojenské, ultranacionalistické skupiny Pravý sektor se s vládou dohodl, že jeho prapory budou začleněny do ukrajinské armády?

Otázka praporů Ajdar, Dněpr a dalších má delší historii. To už se řeší dlouho. Velmi dlouho Pravý sektor odmítal začlenění do pravidelné armády. Nakonec přišli s vyhlášením, že budou souhlasit, pokud na ukrajinském ministerstvu obrany vznikne funkce jakéhosi velitele těchto sil. Zdá se, že zřejmě se tímto velitelem, ne poradcem, stal vůdce Dmytro Jaroš. Nikde to zatím napsáno není, takže to nemohu tvrdit, ale domnívám se, když dostal takové pravomoci, že těmto silám, konkrétně výsadkové brigádě, která má vzniknout z těchto praporů, bude velet.

Považujete za pozitivní, že se tyto prapory, které na východě země bojovaly proti povstalcům paralelně s ukrajinskou armádou, dostanou pod jednotné velení ozbrojených sil?

Samozřejmě, protože dva kohouti na jednom smetišti nikdy nedělají dobrotu.

Na Ukrajinu míří vojenští instruktoři ze Spojených států a NATO, kteří mají cvičit ukrajinskou armádu, protože ta se v bojích na východě země proti separatistům podporovaných Moskvou příliš nevyznamenala. Rusko se však postavilo proti. Ale mohou pomoc s výcvikem vojáků Rusové označovat za „vyzbrojování“ Ukrajiny?

Osobně se domnívám, že vyzbrojování ukrajinské armády už běží. Samozřejmě vyslání amerických instruktorů na Ukrajinu nebude Rusko hodnotit příliš pozitivně, ale podle mne osobně to není tak velký eskalační krok.

Ruským a proruským silám vadí daleko nevinnější akce, jako byl průjezd amerického konvoje ze cvičení v Pobaltí a Polsku přes naše území. Byla to podle Vás demonstrace síly, jak tvrdili někteří kritici, nebo to byl běžný přesun spojeneckých vojáků?

Já to nepovažuji za ukázku síly, považuji to skutečně za demonstraci spojenectví, tedy toho, že Spojené státy jsou ochotny zabezpečovat obranu zemí střední a východní Evropy. Jinak to byl běžný průjezd vojenského konvoje, ze kterého se udělala šou.

Ale nezpůsobili tu, jak vy říkáte šou, právě kritici, kteří přirovnávali průjezd našich spojenců z NATO k ruské okupaci v roce 1968, takže lidé vyšli do ulic, kudy kolona projížděla, vítat americké vojáky s vlajkami?

Víte, co mi nejvíc vadí? Ne konvoj jako takový, pár amerických obrněných vozidel a pár set spojeneckých vojáků projíždí Českou republikou běžně a není z toho žádná šou, i když tentokrát to byl podle mne propagandistický tah. Ale vadí mi to, že dřív jsem se o průjezdu tohoto konvoje přes naše území dočetl na zahraničních serverech, než mi to řekla moje vláda nebo konkrétně ministerstvo obrany. Jestli se dva dny před tím, než to projedná česká vláda, na zahraničním serveru dočtu, že konvoj projede, považuji to za špatné. Jsem přesvědčen, že ministerstvo obrany o tom vědělo dlouho dopředu a mělo informovat veřejnost. Pak by nevznikly různé fámy a dohady, ani hysterie, která byla naprosto zbytečná.

A nevyvolali by odpůrci NATO a proruské síly, které se tady sešikovaly po ukrajinském konfliktu, tuto hysterii stejně, i kdyby se o ní dozvěděli dřív od české vlády?

Byla by to taková nárazová akce, kdyby vláda normálně řekla, pojede tudy konvoj, odsouhlasili jsme to. Ale je otázka, jestli míra veřejné účasti nebyla míněna vážně z obou stran, to znamená jak ze strany tzv. příznivců konvoje, i těch, kteří proti němu protestovali. Osobně to považuji za zbytečný humbuk, protože šlo o normální konvoj spojenců, kterých tady ročně projíždějí možná desítky.

Takže jste vítání americké kolony nebral, jak to nazval třeba filmař Václav Marhoul, jako naše referendum o členství v Severoatlantické alianci?

Určitě ne. Ti lidé, kteří se na konvoj přišli podívat, měli zájem jednak o Američany, jednak o jejich vojenskou techniku. Udělala se z toho zbytečná šou, která nikomu neprospěla. Ani odpůrcům, ani tzv. příznivcům. A neprospěla ani Spojeným státům americkým, protože se možná zapomíná na to, že vždycky máme svoje vzory, buď na Východě, nebo teď zase na Západě, a ani jedno z toho není zcela správné.

Jak vnímáte jako voják i bývalý diplomat, že český prezident pojede jako jeden z mála vrcholných evropských představitelů Evropy na oficiální oslavy vítězství ve druhé světové válce, a na diskusi, která se kolem toho rozpoutala? Americký velvyslanec Andrew Schapiro v České televizi řekl, že není na něm, aby hodnotil prezidentovy kroky, že chápe symboliku vzdání holdu všem spojeneckým zemím ze druhé světové války, ovšem že by mohlo být prekérní, kdyby do Moskvy dorazil 9. května jako jediná hlava státu Evropské unie. Miloš Zeman reagoval tím, že si od žádného velvyslance nenechá do svých cest mluvit a že Schapiro má nyní dveře na Hrad zavřené.

Musím říci, že většinou se velvyslanci nevyjadřují běžně do médií tak, jak se vyjádřil pan Schapiro. Není podle mého názoru součástí diplomatické praxe se takto vyjadřovat . Pokud velvyslanec vyjadřoval mínění Spojených států amerických, měl se vyjádřit prostřednictvím nóty, a pokud vyjadřoval svoje mínění, bylo by normální se přihlásit na audienci u prezidenta a tam mu to mezi čtyřmi očima nebo za přítomnosti několika lidí sdělit. Ale vyjádřit se takto veřejně považuji minimálně za neprofesionální. Ono to pak totiž působí jako chování konzula v okrajových provinciích Římské říše. A pokud jde o prezidenta, jestli se jednou takto rozhodl, tak do Ruska pojede. Já se ještě stále cítím vojákem a svého vrchního velitele nebudu kritizovat.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Libuše Frantová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Fronty na banány? O tom soběstačnost není, říká expertka. A počítá, jak funguje dovoz jídla a markety

9:32 Fronty na banány? O tom soběstačnost není, říká expertka. A počítá, jak funguje dovoz jídla a markety

POTRAVINOVÁ SOBĚSTAČNOST A SUVERÉNNÍ STÁT Čím více se mluví o potravinové soběstačnosti, tím častěji…