Expert z Armády spásy: Je rozdíl sedět v luxusní kanceláři Evropské komise a zanedbaném bytě v chudinské čtvrti Molenbeek

04.03.2016 21:44 | Zprávy

ROZHOVOR Pavel Kosorin, který od devadesátých let vede středisko Armády spásy v Brně a práce s bezdomovci a lidmi v těžké životní situaci je jeho „denním chlebem“, chudobu nevidí pouze z materiálního úhlu. Problém například vidí v zadlužení – lidé podle něj buď hloupnou, nebo je současný systém tak eticky prohnilý a marketingově rafinovaný, že i lidé s normálním IQ té masáži podlehnou.

Expert z Armády spásy: Je rozdíl sedět v luxusní kanceláři Evropské komise a zanedbaném bytě v chudinské čtvrti Molenbeek
Foto: Jan Rychetský
Popisek: V Paříži je nespočet multikulturních čtvrtí

Jako šéf Armády spásy se denně setkáváte s lidmi v nouzi. Co je to podle vás chudoba?

Především je důležité, odkud se na problém chudoby díváte. Jestli z luxusní kanceláře skvěle vydělávajícího úředníka Evropské komise nebo ze zanedbaného bytu plného nezaměstnaných a naštvaných přistěhovalců v chudinské čtvrti Molenbeek. Paradoxně obě tato místa v hlavním městě Evropské unie nejsou od sebe příliš vzdálena.

Chudoba se obvykle interpretuje dosti povrchně, což přináší velmi vážné důsledky. Pokud totiž nějaký problém špatně pojmenujeme, obvykle jej potom špatně řešíme. Chudoba je problém nesmírně komplikovaný a hluboký, mnohem komplikovanější a hlubší než absence auta, ledničky nebo televize. To zjednodušení je na jedné straně pochopitelné, protože materiální chudoba se dá dobře změřit a stát potřebuje čísla. Jenže pokud neberete v potaz další důležité rozměry chudoby – duchovní, duševní a sociální – nemůžete s ní v praxi efektivně pracovat. Duchovně chudý člověk má zanedbaný vnitřní svět, neuspořádané hodnoty a nulovou víru v budoucnost. U duševně chudého člověka převažují negativní emoce, necítí se dobře, trpí úzkostmi, strachem a nedostatkem samostatného myšlení. Možná má práci a možná i dobře placenou, ale postrádá její smysl. Sociálně chudý člověk má omezené množství kontaktů, neumí nebo nechce vytvářet kvalitní partnerské vztahy, není zapojen do komunitního života a doléhá na něj samota. Odvažuji se tvrdit, že všechny tyto tři aspekty chudoby se na kvalitě života podepisují mnohem víc než přechodná nebo trvalá absence čehokoli materiálního.

U nás se ale objevují statistiky, které mluví třeba o tom, že je chudobou ohroženo patnáct až dvacet procent obyvatel…

Ano, to je ta úředně změřená a materiálně orientovaná chudoba. Takže když připomeneme, že Česká republika dlouhodobě patří mezi země s nejnižší mírou chudoby, možná dokonce úplně nejnižší v celé Evropské unii, budeme spokojeni a můžeme změnit téma našeho rozhovoru. Jenže tak jednoduché to není. Ve skutečnosti se chudoba – jako rychle se šířící sociální nemoc – projevuje v té čtyřrozměrné metastázovité podobě, jak jsem ji popsal, tedy v podobě nikoli jen hmotné, ale taky duchovní, duševní a sociální. Začněme se, prosím, o chudobě bavit trochu inteligentněji. Nelze donekonečna přepočítávat kvalitu života na počet ledniček, aut, televizorů a zahraničních dovolených. To se hodí tak do padesátých let minulého století, kdy bylo po válce a v naší euroamerické části světa se vesele budovalo a prosperita rychle narůstala.

Tento článek je uzamčen

Článek mohou odemknout uživatelé s odpovídajícím placeným předplatným, nebo přihlášení uživatelé za Prémiové body PL

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: David Daniel

Ing. Kateřina Konečná byl položen dotaz

Vystoupení z EU

Nemyslíte, že když vystoupíme z EU, vedlo by to jen k tomu, že by se rozhodovalo o nás bez nás? Protože na evropském trhu jsme dost závislý.

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Majitelé“ ČT. Poznal Kavčí hory, teď Nerušil z SPD mluví

14:25 „Majitelé“ ČT. Poznal Kavčí hory, teď Nerušil z SPD mluví

Ředitel Souček měl dobrou snahu, ale narazil na odpor tzv. „majitelů České televize“, popisuje aktuá…