Pokud budete zvolen, stanete se nejmladším senátorem, protože teprve v těchto dnech splníte podmínku věkové hranice čtyřiceti let. Ale bude to těžký boj, protože v Praze 8, kde kandidujete, je téměř nejvíc uchazečů o senátorské křeslo. Proč mají voliči zrovna vás volit, co jim nabízíte?
V programu máme pět priorit, které se týkají oblastí, kterým se věnuji. První z nich je otevřená veřejná správa, to znamená, aby se smlouvy a jiná rozhodnutí veřejné správy musely zveřejňovat. Druhá věc je maximálně úřad zelektronizovat, aby lidé nemuseli se vším chodit na úřad, aby se dala spousta věcí zařídit z domova. Druhé oblasti říkám „chránit malé, hlídat velké“. Problém máme v tom, že poslední vlády dělají stále různá byrokratická opatření, která zatěžují pouze drobné a střední podnikatele a těm velkým nechávají volné pole působnosti. Mám na mysli EET a další. Kontrola musí být, ale malí se kontrolují jednoduše, dávají se jim velké likvidační pokuty a velké mohou optimalizovat daně, dostávají investiční pobídky, stát jim dává dotace. Česká republika bude jedním z mála států, který podporuje dotace pro velké miliardářské firmy. Byl bych rád, aby se všechno, co se týká byrokracie a zátěže na podnikatele, ale i občany, omezovalo a aby se kontrolovaly velké firmy, které ty peníze nepotřebují. Když dáte dotaci velkému podnikateli, jeho firma ještě naroste, zlevní ceny a zlikviduje na trhu malé a střední podniky, což je špatně. Další oblastí je odpovědnost politiků a úředníků. Jde o zákon, který jsem už před šesti lety napsal s kamarády.
Fotogalerie: - Mnichov se vrací
Čeho přesně se týkal?
Byl bych rád, kdyby tady byla jasná pravidla pro utrácení veřejných peněz. V Nizozemsku, Velké Británii, Kanadě a dalších zemích tato pravidla fungují už dlouhá léta, u nás to politici stále odmítají. Problém je, že když nemáte jasná pravidla a něco se stane, tak vlastně nemůžete vymoci odpovědnost. Nikdo nic vlastně neporuší, a tím pádem nikoho dohnat nemůžete. Nechci nikoho kriminalizovat, ale když někdo něco pokazí, ať se sebere a odejde ze svého místa. Další oblastí jsou mezinárodní organizace. Určitě jsem proti snahám některých stran zpochybňovat naše členství v NATO a Evropské unii. To je pro mne velká motivace, proč do Senátu chci jít. Chci bránit změnám ústavy, které by nahrávaly extremistickým stranám, a chci bránit snahám o vystoupení z Evropské unie. A druhá půlka obsahu činnosti senátora je práce ve vlastním senátním obvodu. My už v rámci kampaně spolupracujeme s několika občanskými sdruženími, pomáháme jim, snažíme se získat podporu pro jejich projekty. Třeba v jedné ulici v Praze 8 radnice postavila černou stavbu, budovu, ve které chce udělat kanceláře pro své úředníky, lidé v domě naproti jsou z toho nervózní. Snažíme se získat nějaké informace, pro senátora je to často snadnější než pro občana, protože radnice ho nemůže ignorovat, jak někdy ignoruje občany, kteří usilují o nějakou změnu. Jsou věci, které je potřeba řešit, například zahloubení Holešovické ulice, protože je tam obrovský problém s nárůstem dopravy po dokončení tunelu Blanka. Domy lidí, kteří tam bydlí, praskají, je tam nadměrný hluk. Blanka za takové situace vůbec neměla být otevřena, protože nesplňuje potřebné parametry. Politici slibují, že to budou řešit, ale neřeší. Praha má hodně peněz na účtu, protože minulá vláda na magistrátu neinvestovala.
Na vaši facebookovou stránku jste si dal heslo Budu hlídat politiky, ale musíte se kvůli tomu sám stát politikem?
Jako senátor mám mnohem větší právo dostat se k informacím, senátor má právo se dotazovat, to je účinný způsob kontroly. Takže mám velkou šanci posunout úroveň toho, co už patnáct let dělám, dál. Senátor také může vychytávat účelové trojské koně a díry v zákonech. Například zákon, který kritizuje i prezident Miloš Zeman, o obnovitelných zdrojích. Jedna poslankyně do něj na poslední chvíli vtělila místo jednoho čísla jiné číslo bez desetinné čárky a byl z toho velký problém. Nechápu argument, že politik nemůže hlídat jiné politiky. Vždyť v případě trestné činnosti policistů vyšetřují policisty jiní policisté, z jiného útvaru nebo GIBS, v případě státních zástupců dozorují trestnou činnost státní zástupci a v případě soudců to opět soudí jiný soudce. Takže samo o sobě to není žádný protimluv, je to normální, je to jen o vnitřní integritě politika, aby to bral vážně. To je celé.
Často čelíte otázkám nebo kritice, že jste v minulosti uvěřil Andreji Babišovi, že chce bojovat s korupcí, a stal jste se po roce 2013 na tehdy jím řízeném Ministerstvu financí prvním náměstkem. Mrzí vás to, nebo to byla užitečná zkušenost, kterou teď můžete zužitkovat, pokud se dostanete do horní komory Parlamentu?
My jsme připravovali zákon, o kterém jsem mluvil, Andrej Babiš mi při naší schůzce slíbil, že toto téma podpoří, dal to nakonec do svého volebního programu a po volbách mne pozval, abych dělal náměstka na Ministerstvu financí a prosazoval to. Po půl roce moje práce na ministerstvu skončila. Je pravda, že jsem na počátku jeho lžím uvěřil, ale nebyl jsem určitě sám, a na ministerstvu se mi podařilo některé dobré věci prosadit. Třeba to, že díky mně a mému týmu se daly veškeré smlouvy a faktury na internet, podařila se i řada dalších pozitivních věcí. Byla to pro mne určitě velká zkušenost, ale i ponaučení, že se mnoha lidem nedá věřit, zejména těm, kteří mají zájem o vrcholovou politiku, že je mezi nimi mnoho těch, kteří si v politice chtějí jen nahrabat peníze díky dotacím, a ne udělat něco dobrého pro tento stát.
Také jste na vlastní kůži viděl, jak to na státních úřadech chodí, když jste chod Ministerstva financí poznal detailně zevnitř.
Mám dnes zkušenost jak s úřadem samotným, s úředníky, tak s politickou úrovní, takže vím, jak to funguje v reálu.
Andrej Babiš prohlásil, že bude úřad řídit jako firmu. Mnozí jeho voliči to přivítali, protože si mysleli, že to povede k prospěchu občanů a celé České republiky. Ale je to tak?
Mně se to zpočátku taky líbilo. Ale já bych řekl, že manažer, který má na starosti úřad nebo společnost, může řídit úřad jako firmu, ale stát není firma, která by měla jednoho vlastníka. Stát má podle mne přes deset milionů akcionářů, každý máme jeden hlas, jednu akcii, naše názory musejí politici poslouchat. V rámci voleb máme nějakou politickou nabídku, kterou si zvolíme nebo nezvolíme. To neznamená, že máme jednoho vlastníka státu, který by měl přes těch deset milionů akcií. On je pouze ten, kdo pro lidi vykonává jejich zájmy a jejich názory. Stát se tedy nedá řídit jako firma v pojetí toho, že firmu vlastní jeden majitel jako Agrofert. Tohle pojetí pana Babiše neplatí, je to nesmysl. Je to úplně naopak.
Vede tedy vláda Andreje Babiše ku prospěchu českých občanů, České republiky, nebo ku prospěchu Andreje Babiše?
Myslím, že způsob jeho řízení státu může potlačovat demokratické názory všech, pluralitu názorů. Jak jsem pochopil, demokracie někdy bohužel trvá déle, než by byl člověk rád, od toho jsou zákony, které se projednávají v Parlamentu. Pořád se schvalují nové věci, třeba zlevněné jízdenky pro důchodce. Já jsem pro to, ať se důchodcům zlevňuje, jak to jde, ale standardní proces by byl, kdyby prošla změna státního rozpočtu Poslaneckou sněmovnou. Ona má právo rozpočet schvalovat, a to se nestalo. Řeklo se, že se něco ušetřilo, takže se dá říci, že Babišova vláda obchází principy demokratického vládnutí. A to je špatně. Pokud má Babiš ve Sněmovně většinu, tak to Parlament schválí, ale pokud ji nemá, tak neprojde. On ji ve Sněmovně dnes má, ale ani se nezabývá tím, aby ty základní principy dodržoval.
Evropská komise se má zabývat možným střetem zájmu Andreje Babiše, protože jeho firma Agrofert pobírá dotace a vláda, kterou řídí, o podmínkách přidělování dotací rozhoduje. Babiš argumentuje tím, že splnil podmínky zákona, když firmu dal do svěřeneckého fondu, a že už na ni nemá žádný vliv. Jak to tedy podle vás ve skutečnosti je?
Tvrzení, že Andrej Babiš splnil podmínky zákona, je krok stranou. Hlavní je podle nového evropského nařízení, jestli pan Babiš je, nebo není ovládající osobou holdingu Agrofert prostřednictvím svěřeneckého fondu. Ve dvou českých zákonech a evropském nařízení je přesně stanoveno, kdo je ovládající osobou. Je jí i ten, kdo založí svěřenecký fond, je to ten, který z toho má příjmy, to znamená, že je obmyšlený, je to ten, který tam má osoby, které ho kontrolují, protože manželka pana Babiše kontroluje svěřenecký fond. A z toho všeho vyplývá, že pan Babiš je ovládající osobou holdingu Agrofert. Aby to bylo pochopitelné, ovládat někdy znamená víc než vlastnit. Když máte akciovou společnost, vlastníte devadesát devět procent akcií, ale někdo má jednu zlatou akcii, která má právo o všem rozhodovat. A majitel této jedné akcie nevlastní všechno, ale ovládá to a má větší práva než většinový vlastník. Reálně má větší vlastnická práva než ten, kdo má ostatní akcie. Takže pan Babiš je ovládající osobou. Cílem evropského nařízení bylo dosáhnout toho, co je v celé Evropě normální, aby politik, který rozhoduje o dotacích, sám dotace nebral. To je jasný střet zájmů. Uvidíme, jak to všechno doběhne. Ale podle mne to musí být jednoznačné. Opravdu je to porušování evropského práva a zároveň českého zákona, takže je to protiprávní. A pokud to protiprávní je a prokáže se to, pak můžeme říci, že Babiš obírá o miliardy korun důchodce i děti v mateřských školkách, protože neoprávněně bere peníze. A to je špatně.
Není pochyb o tom, že Andrej Babiš ovládá Agrofert prostřednictvím svěřeneckého fondu i tím, že sám jmenuje a odvolává vedení fondu? Vždyť ho neřídí nějaké nezávislé osoby, ale kromě manželky i lidé, kteří pro něj pracovali řadu let. A největším argumentem pro to je přece fakt, že z fungování holdingu má jako vlastník prospěch.
To je další znak, těch znaků je víc. Kdyby dal svůj majetek před vstupem do politiky do nějakého fondu, který by spravovala nějaká cizí, mezinárodní banka a on by neměl žádnou kontrolu nad členy samotného fondu, tak by to tak být třeba nemuselo, ale to, jak to udělal on, podle mého názoru zákon nenaplnil, on ho obešel. Stejné to bylo s korunovými dluhopisy, kdy také obešel zákon, s Čapím hnízdem obešel zákon. On všechno, co dělá, dělá jen jako, nikdy reálně, žádné konkrétní kroky, které by byly správné, nedělá.
Teď jste jmenoval některé z kauz, které orgány činné v trestním řízení nebo finanční správa nějakým způsobem šetří. Věříte tomu, že Andrej Babiš je postižitelný, že ho v České republice dožene spravedlnost, pokud se ukáže, že některé jeho kroky nebyly v souladu se zákonem?
Pokud má Andrej Babiš pod sebou Ministerstvo financí, paní Schillerovou, která je tchyní jeho největšího sponzora v Brně a která je nadřízená šéfa finanční správy, kterého si vybral sám Babiš, a ten má kontrolovat Babiše samotného, je to dopad střetu zájmů. Jakkoli finanční správa rozhodne, tak tomu nikdo z nás nemůže věřit. Takže bohužel v tuto chvíli finanční správě nevěřím ve vztahu ke kontrole Andreje Babiše, protože střet zájmu je enormní. Je to bizarní. Já nechápu, že šéf finanční správy Janeček už nebyl dávno vyhozen. Máme tady kauzy, že někteří manželé museli prokazovat rok zpátky účtenky ze svatby a takové nesmysly. A ten úředník, který to chtěl, je stále na svém místě. A ministryně financí tvrdí, že ho nemůže vyhodit, protože tady máme služební zákon. To je lež. Ona by ho měla hodnotit podle výkonu práce, pokud je špatný, měla by ho negativně ohodnotit a při dvou negativních hodnoceních ten člověk odchází ze státní služby. To se nestalo, takže buď paní Schillerová podporuje jeho kroky proti lidem, pak tam má zůstat, nebo je nepodporuje a pak lže. To je jednoduché. Podle mne je pan Janeček Babišův poskok.
Někteří Babišovi zastánci střet zájmů Andreje Babiše obhajují tím, že byl demokraticky zvolen. Myslíte si, že když voliči někoho demokraticky zvolí, i když o střetu zájmů u něj vědí, že u něj pak ten střet zájmů pro jeho působení v politice vlastně nevadí?
Ale volili ho lidé tak demokraticky, že chtěli, aby zneužíval střet zájmů? To je otázka.
Někteří voliči hlavně uvěřili, že tvrzení o střetu zájmů je jen kampaň a účelovka.
Ano. My tady teď máme rozjetou volební kampaň před komunálními a senátními volbami a lidé si neuvědomují, že Babiš vlastní i média. I to je porušení zákona o střetu zájmů. Babiš vlastní vydavatelství MAFRA, tedy MF Dnes a Lidové noviny, ale lidé si neuvědomují, že vlastní také třeba Metro, takže kdokoli jde ráno do metra, vezme si noviny nabízené zdarma, které jsou vlastněny politikem a jeho firmou, takže jde vlastně o stranický tisk. Já bych to dal na úroveň komunistických Haló novin. Lidé si myslí, že to jsou „normální“ noviny, přitom je to plátek spojený s Andrejem Babišem. Jde opět o střet zájmů, protože je to jasné zvýhodnění v politické soutěži. Pokud je v těchto novinách jakýkoli článek o politice, o jakémkoli politikovi, ať už o Babišovi nebo o jeho protivníkovi, je to zneužívání postavení.
Jak vnímáte nedávné silné protesty, kdy lidé různým způsobem vyjadřují nesouhlas s politikou prezidenta Miloše Zemana a premiéra Andreje Babiše. Andreje Babiše vypískali před Českým rozhlasem, na předvolební akci po něm hodili vejce, u Sněmovny prázdnou plastovou láhev. Je tohle ještě regulérní forma protestu, nebo to už je za nějakou hranou?
Ty různé protesty na Václavském náměstí jsou legitimní, ti lidé mají právo, protože doufám, že pořád ještě žijeme v demokracii, vyjádřit svůj názor. Pokud jde o pískání u rozhlasu, co bylo hodně komentováno v médiích, především v těch Babišových, je pravda, že to byla pietní akce. Na druhé straně chápu, že když přijdou vzpomenout na výročí okupace Československa vojsky Varšavské smlouvy účastníci, jejichž rodiče byli perzekvovaní za komunismu takovými lidmi, jako byl agent Bureš, který udával a donášel, tak to pískání chápu. Když jdete k rozhlasu položit kytku a vidíte tam evidovaného agenta StB, on říká, že vyhrál soud, ale nevyhrál ani jeden soud, prohrál vrcholné rozhodnutí na ústavní rovině, je zkrátka evidovaný agent StB, jak tam mluví o demokracii, jak se můžete cítit? Babišova řeč byla výsměchem lidem, kteří tam byli. Bohužel se to potkalo navzájem, byl tam jednak v roli premiéra i v roli estébáka, který za komunismu donášel a měl z toho prospěch. Ty emoce u rozhlasu proto musely propuknout, to je normální. Já bych asi ty emoce také neudržel. Ty emoce vyvolal estébák, ne protestující lidé. Babiš dává najevo, že může všechno.
Máme hospodářský růst, vláda navyšuje platy a výdaje. Ekonomové ale varují, že bychom se měli raději připravit na horší časy, které zákonitě přijdou, a ne v dobách hojnosti utrácet. Hodnotíte pozitivně, že vláda schválila rozpočet s deficitem 40 miliard, tedy o 10 miliard méně, než původně plánovala, nebo je to málo?
Před pár dny bylo výročí krachu banky Lehman Brothers, což nastartovalo celosvětovou krizi. Kdykoli může přijít něco podobného. V době ekonomického růstu, který je opravdu v tuto chvíli vysoký, je nesmysl mít schodkový rozpočet. Kdyby to bylo kvůli velkým investicím, bylo by to fajn. Ale když se podíváte do výroční zprávy NKÚ ke státnímu závěrečnému účtu za minulý rok, je ve zprávě několik závěrů, které jsou úplně šílené. Za prvé: minulý rok se zvýšilo reálně zadlužení státu o 11,3 miliardy. Takže pokud Babiš říká, že šetří, není to pravda, nešetří, naopak zvyšuje zadlužení. I NKÚ kritizuje, že v době ekonomického růstu je zbytečné mít schodkový rozpočet, že by měl být vyrovnaný. A třetí závěr je, že minulý rok byl nejhorší v oblasti investic za posledních dvanáct let. Stát naplánoval investice a polovinu z toho utratil, protože víc nebyl schopný. Vystavilo se pouze sedmnáct kilometrů dálnic, rok předtím šestnáct kilometrů, ale rok předtím, v roce 2015, jen pět kilometrů dálnic. Když se podíváme na jednotlivé reálné ukazatele, můžeme říci, že máme super ekonomický růst, máme poměrně jeden z nejnižších státních dluhů v poměru k HDP na světě, on se jakoby snižuje, protože HDP strašně roste, ale co reálně dělá vláda? Je neschopná utrácet peníze, je neschopná využívat evropské fondy, zadlužuje reálně občany, postavila 17 kilometrů dálnic, extrémně narostl počet úředníků. Takže reálná fakta jsou jiná, ale my slyšíme jen lži a dezinformace, protože budou volby. Takže stát se neřídí jako firma, je to jen populismus nejhrubšího zrna, k tomu ještě lži v médiích, kdyby nebyl ekonomický růst, tak by to byl moc velký problém.
Pirátská strana, za kterou kandidujete jako nezávislý, prosazuje otevřenost v politice, státní správě i na internetu. Jak se díváte na boj poslance ODS Václava Klause mladšího, aby Facebook nemohl mazat příspěvky, které považuje z nějakých důvodů za nepřijatelné?
Mám zkušenost z kampaně, kde nám na naše stránky píší z fiktivně zřízených účtů trollové zlé komentáře, jeden psal, že jsem německý žid, který chce zprivatizovat pohraničí. Na druhou stranu je problém něco cenzurovat. Je to oboustranné, na jedné straně jsou tady dezinformační weby, pak tady máme možnou cenzuru. Piráti jsou proti cenzuře, dokonce se plíží cenzura z oblasti Evropského parlamentu, kde lidová frakce prosazuje, aby se kvůli autorským právům nemohly některé věci dávat na internet. Pak nebudeme moci dát na Facebook a internet cokoli, roboti nám to budou cenzurovat, nebude možné zveřejnit vůbec nic, tím se svobody vzdáme. Ale u pana Klause mám spíš pocit, že mu jde o to, aby ty dezinformační weby mohly fungovat. S jeho názory hluboce nesouhlasím a myslím, že jeho motivací není to, aby byla zachována otevřenost, ale aby proruští agenti mohli dávat fake news na internet. To je můj názor.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Libuše Frantová
