Ferjenčík: Je opravdu nutné stavět garáže? Vyloučené poslat pracovat

20.5.2021 6:24 dop. | Rozhovor

Jak zajistit vlastní bydlení Čechům, pro něž jsou současné ceny nedostupné? Kde začít při snižování státního dluhu a jak vysoká je šance, že se zvýší daně? A proč vůbec vstupovat do mechanismu, který je přípravou pro přijetí eura? Na tyto a další otázky odpovídal v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz poslanec a expert Pirátů na ekonomii Mikuláš Ferjenčík. V něm mimo jiné popsal, jak lze uspořit státní peníze a kde vůbec začít.

Ferjenčík: Je opravdu nutné stavět garáže? Vyloučené poslat pracovat
Foto: Hans Štembera
Popisek: Mikuláš Ferjenčík

Piráti představili start volební kampaně s Programem pro všechny. Je podle vás vůbec možné mít program pro všechny?

Anketa

Má ministr Arenberger skončit?

69%
18%
hlasovalo: 10263 lidí

Já myslím, že je to dokonce povinnost politické strany, aby program, který připravuje, pokrýval celé spektrum života lidí a snažili jsme se pomoci všem občanům.

Je to podle vás reálné? Nikdo nevyhoví všem, jak se říkává…

Samozřejmě že asi nějaká skupina v programu najde více opatření, která se jich týkají, nějaká méně, ale všechny návrhy, které předkládáme, jsou reálné a já věřím, že se nám podaří velkou část z nich realizovat.

Na konci minulého rozhovoru jsme se dotkli řešení státního dluhu a ekonomické krize. Piráti přiznávají, že pokud to bude nutné, budou muset zvýšit i daň z přidané hodnoty. Na kolik procent tedy hrozí zvyšování DPH?

Strukturální deficit státních financí je někde okolo dvou set až tří set miliard, spíše se blíží třem stům miliardám korun. Podle nás je naprosto nutné tuhle situaci řešit, jinak nám hrozí razantní nárůst nákladů na financování státního dluhu, což by se výrazně prodražilo a zvýšilo by to náklady na to, dát situaci dohromady ještě více. Máme plán, jak dát státní finance do pořádku. Jedním z pilířů je posílení ekonomického růstu například skrze větší podporu reinvestic a rychlejší investice do modernizace výroby v České republice a do transformace ekonomiky směrem k ekonomice s vyšší přidanou hodnotou, která se bude více soustředit na koncové produkty a méně na subdodávky. To je jeden pilíř. Pokud by se to dobře podařilo, může do státní pokladny přinést až sto miliard korun ročně – když bude růst rychlý.

Druhý pilíř je dostat skupiny lidí, kteří jsou dnes vyloučení z trhu práce, na legální trh práce. Mluvím například o lidech s exekucemi nebo v dluhových pastech, rodiče pečující o malé děti, kteří by si chtěli přivydělat na zkrácené úvazky. Podobně senioři, kteří by měli chuť ještě dobrovolně pracovat dál a také na částečný úvazek, kde jsou odvody, které platí, skutečně vysoké. Tady vidíme potenciál dostat významné množství lidí na legální trh práce, což by státu přineslo další desítky miliard korun ročně.

Dále vidíme velký prostor pro úspory. Jsme přesvědčení, že v oblasti veřejných zakázek je stát schopen ušetřit významné peníze, stejně tak je namístě osekat některé dotační programy. Určitě je potřeba zefektivnit fungování státu skrze digitalizace, kde vidíme další desítky miliard úspor. Až v případě, že tenhle balík opatření nezabere dostatečně a ukáže se, že nestačí na to, dát veřejné finance do pořádku, budeme se bavit o daních. A daň z příjmu fyzických osob určitě není tou první daní, která je na seznamu.

Je v tom plánu zahrnuto i to, jakým způsobem utíkají finance z České republiky do zahraničí v rámci dividend, daňových rájů a podobně? Jedná se o stovky miliard korun.

Rozhodně. To je další významná oblast – jednak zlepšení výběru daní, případně omezení daňových výjimek, kde bude zcela zásadní důraz na otázku vzájemných transferových cen. To znamená situace, kdy se skrze fiktivní faktury nebo faktury, které neodpovídají realitě, či přes nějaké účetní operace vyvádějí peníze z českých dceřiných firem do zahraničních mateřských firem bez toho, aby firmy odvedly daň z příjmů, kterou by měly zaplatit.

Nedá se tedy odhadnout, jaká je šance, že ke zvýšení daní z příjmů dojde?

Především bych se chtěl vymezit proti zvýšení daní z příjmu. Máme za to, že pravděpodobně bude potřeba zvyšovat některé daně, ale my bychom nejprve chtěli danit v oblastech, které, řekněme, mají nějaké negativní dopady na své okolí. O čem je namístě se rychle bavit, je vyšší zdanění těžby nebo komerčních nemovitostí, tady se například jedná o velkoskladech na polích… nějaké peníze může přinést zdanění konopí a je tady i digitální daň, která je už v poměrně pokročilém stadiu v Poslanecké sněmovně, to se také může posunout dopředu. Ještě nějaký prostor existuje. Další otázky jsou u spotřební daně, kde došlo k celkem nepochopitelnému snížení spotřební daně na motorovou naftu, kvůli čemuž stát přišel asi o šest miliard ročně. Máme seznam věcí, které jsou namístě řešit prioritně, a až potom se můžeme bavit o dalších velkých daních.

Jednou z těch dalších daní je daň pro komerční budovy – daň z nemovitosti. Se zvyšováním těchto daní a jiných kroků někdy přichází efekt, který způsobuje, že vyšší náklady nakonec dopadají na běžné a nejchudší spotřebitele. Jako příklad uvedu praxi některých firem, na kterou upozornil šéf odborářů Josef Středula. Po zrušení superhrubé mzdy se měla zvýšit zaměstnancům výplata. Jenže společnosti snížily mzdu tak, aby ji zaměstnanci měli stále stejnou. Jak chcete zajistit, aby tato různorodá opatření nakonec nedopadla na Čechy s nízkým příjmem?

Co se týká konečného dopadu daňového břemene, samozřejmě že efekt se vždy nějakým způsobem rozdělí, takže jen část výnosu dostane stát, ale to vidíme například na tom, že kvůli zrušení superhrubé mzdy porostou v následujících letech pomaleji důchody, protože stát nepřidával s tím, že se snížily daně. To se nakonec projeví v důchodech lidí. Podstatnou část zrušení superhrubé mzdy nakonec zaplatí důchodci, což byl jeden z argumentů, kterým jsme se vládě snažili vysvětlit, proč opatření nebylo rozumné, ale tak to bohužel skončí.

Ano, vždy když navrhujeme opatření tohoto typu, zamýšlíme se, jaký bude výsledný efekt, nicméně když se bavíme o zdanění komerčních nemovitostí, mohlo to by nakonec vést k větší efektivitě využití prostor. Například aby se haly nebo brownfieldy využívaly intenzivněji, což zase sníží tlak na zábor další zemědělské půdy. Tam mohou být i pozitivní efekty, podobně větší zdanění těžby může vést k tomu, že obce budou více promýšlet, jestli povolit, nebo nepovolit lom, protože peníze, které z toho lomu budou mít, mohou investovat do služeb občanům. S tím přijde i větší otevřenost o tom diskutovat než jen klást nějaký odpor.

Každopádně Piráti se také v programu věnují bydlení a výstavbě bytů pro mladé. Jenže současný realitní trh a cena vlastního bydlení je pro člověka nízkopříjmového naprosto nedosažitelná. Pokud se nějaké byty postaví, jejich cena je stejně tak vysoká, že na ni spousta obyvatel nedosáhne. Dá se tomuhle nějak pomoci?

Určitě může pomoci, pokud nastane výstavba veřejná, především obecní, to určitě trochu pomůže. Je namístě bavit se o zjednodušení stavebních norem. Třeba je otázka, jestli je všude nutné při stavbě nového bytu postavit i garáž – zda by se člověk nemohl zavázat k tomu, že nebude mít automobil, a potom není potřeba parkovací místo. Nebo že by si město samo určilo svoji vlastní strategii, jak bude vše nastaveno. Normy často výstavbu velmi prodražují.

Potom je další segment problému a velký otazník panuje ohledně Airbnb, kde se byty původně určené k bydlení staly fakticky byty hotelovými, ale přitom nesplňují požární normy a různá pravidla. Podle nás by se mělo srovnat hřiště, aby pravidla platila pro hotely jako pro nemovitosti, které jsou využívány hotelovým způsobem, ale jinou právní formou.

Domníváte se, že kromě těchto věcí lze nějakým způsobem dosáhnout toho, aby lidé, kteří nemají vyšší příjmy, dosáhli na vlastní bydlení? Víme, že všechny nemovitosti stouply na ceně razantně, a neočekává se, že by cena klesala.

Ještě je jedna zásadní cesta, a to je lepší propojení státu skrze infrastrukturu a větší decentralizaci státu, protože dnes podstatná část růstu cen nemovitostí vzniká tím, jak se lidé stěhují za prací blíže k velkým městům anebo přímo do nich. Naopak v okrajových regionech obce často dávají pozemky za korunu v případě, že se člověk zaváže do roka postavit dům a bude v něm bydlet. Naopak ceny nemovitostí v okrajových regionech často stagnují, takže pokud by se podařilo například skrze vysokorychlostní tratě, dokončení dálniční sítě a třeba i nějakou decentralizaci úřadů podpořit, aby byla v regionech lepší pracovní místa, případně aby bylo možné se do těch měst dostat rychleji nebo pracovat z domova, k tomu by rozhodně měl posloužit i dostupný vysokorychlostní internet po celé zemi... Jestliže by se podařilo realizovat tyto věci, klesne také tlak na růst cen bydlení i ve větších městech.

Velmi se mluví o zdražování po tom, co jsme v posledním roce prožili, a jak dostává ekonomika zabrat. Jak se dá v tomhle Čechům pomoci?

Růst cen má dvě složky, jednou je zrušení superhrubé mzdy, které vede k tomu, že část lidí, zvláště ta bohatší polovina populace, nashromáždila poměrně velké úspory a nyní bude mít chuť je relativně rychle utratit, tedy alespoň část z nich, což povede k velké poptávce a ceny porostou. Druhým faktorem je, že velmi rostou ceny surovin, rostou ceny emisních povolenek, což tlačí nahoru ceny energie, ceny dřeva na světovém trhu… takže celá řada komodit velmi výrazně roste, a v důsledku toho inflace nastane.

Co s tím? Zásadní poučení je nedělat uprostřed krize nesmyslné daňové změny, to je jeden krok, ale bohužel jde spíše o radu do budoucna, než co by nyní reálně pomohlo. Především se musíme snažit, aby služby státu nějak reflektovaly inflaci, to znamená, že bude potřeba udržet valorizaci důchodů, aby zahrnovala inflaci jako v současném mechanismu v zákoně. Zrovna tak je potřeba řešit výši rodičovské, pokud takto rychle porostou ceny.

Piráti jsou pro kroky, které připravují Českou republiku na vstup do eurozóny. Neobáváte se, že přijetí eura bude pro zemi znamenat ztrátu manipulačního prostoru, co se měny týká? Mnoho ekonomů dlouhodobě varuje, že euro jako měna není podložena oporou nějakého státu, a problémy nastávají v případě krizí. Řecko a Itálie se dostaly do dluhů, ale mají euro, takže nemohou pomoci ekonomice devalvací vlastní měny, což by přilákalo investory a investice do země. Stát by tak mohl svoji situaci zlepšit a z krize i zadlužení se dostat. To podle některých u eura není možné. Jaký je váš názor?

Především musím uvést na pravou míru, že neplánujeme v příštím volebním období přijetí eura, plánujeme vstup do systému ERM II (evropského mechanismu směnných kurzů, pozn. red.), což je významný rozdíl. Případné přijetí eura je rozhodnutí, které musí udělat až přespříští vláda, protože se to ani za čtyři roky stihnout nedá. Tohle není otázka, která je na stole, nicméně vstup do ERM II považujeme za velmi užitečnou věc. Co to znamená v praxi? Česká republika se zaváže, že koruna se vůči euru bude pohybovat v užším fluktuačním pásmu, typicky patnáct procent, což znamená větší garanci pro zahraniční investory. A když se díváme na náklady, které platí jednotlivé státy za správu státního dluhu, tak vidíme, že vstup do systému ERM II výrazně snižuje náklady právě na správu státního dluhu.

Bulharsko, které nemá euro, ale je v systému ERM II, platí o desítky miliard ročně méně za správu státního dluhu než Česká republika. To je asi ten hlavní argument. Podobně Dánsko má také velmi nízké náklady na dluhovou službu, přestože nemá euro, ale je v systému ERM II. Takže náš hlavní důvod je snížit náklady na správu státního dluhu. A co se týká případné devalvace měny, samozřejmě že kdyby přišla nějaká katastrofální krize, kdyby bylo nutné skutečně výrazně podpořit export, tak v nejhorším případě můžeme ze systému ERM II vystoupit, což je daleko jednodušší než vystoupit z eurozóny jako takové. I tady je samozřejmě případně nějaká cesta zpět, ale spíše si myslíme, že naše ekonomika je tak silně napojená na Německo, že budeme spíše kopírovat hospodářský vývoj v Německu, který je dost určující pro euro a na světových trzích tím pádem, když se nebude dařit eurozóně, tak bude kurzový trend v České republice srovnatelný s ekonomickou situací Německa.

Zeptám se jednoduše. Vy sám byste byl do budoucna pro přijetí eura? To znamená pro vstup České republiky do eurozóny?

Jsou tam samozřejmě nějaké podmínky, především je potřeba vyřešit otázku předluženého jihu, zemí, jako jsou Itálie, Portugalsko, Španělsko, které jsou mimořádně hodně zadlužené, a ani by nebylo fér, aby čeští daňoví poplatníci platili dluhy za tyto země. Ale pokud se podaří vyřešit tuto otázku, tak je podle mne časem namístě euro přijmout už kvůli tomu, že zjednodušíme podnikání pro české firmy, které jsou na Evropskou unii úzce navázané, a zjednodušíme lidem život skrze cestování.

Podnikání je nejčastějším argumentem pro přijetí eura, cestování už ne tolik, protože spousta lidí platí platební kartou. Přesto problémy jižních zemí Evropy jako Řecko a Itálie trvají, protože s eurem nemohou devalvovat svoji měnu a někam se pohnout...

Rozumím tomu, ale je otázka, až bude reálné, že by Česká republika vstoupila do eurozóny, zda v ní ještě bude Itálie. Argument, že euro není optimální měnová oblast, je silný, ale ten problém je primárně ve čtyřech jižních zemích a uvidíme, jakým způsobem se to eurozóně podaří vyřešit. Tohle je problém, kterým se nemusíme nyní extra zabývat, pojďme řešit problémy jako velmi rychle rostoucí náklady na růst státního dluhu, kde se blížíme dvouprocentnímu úroku u dlouhodobých dluhopisů. Při dluhu blížícímu se třem bilionům korun to znamená nějakých 60 miliard korun ročně. Až ten dluh stoupne, stoupnou i tyto úroky a bude to ještě větší částka. Kdybychom měli úroky běžné v eurozóně, platili bychom maximálně polovinu.

Redakci PL můžete podpořit i zakoupením předplatného. Předplatitelům nezobrazujeme reklamy.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama

autor: Zuzana Koulová

Ing. Jozef Síkela byl položen dotaz

Zákaz spalovacích motorů

Co jste jako ministr průmyslu udělal nebo v nejbližší době, například během našeho předsednictví, uděláte pro zrušení nebo přinejmenším odálení zákazu spalovacích motorů? Nebo už připravujete nějaké dotace pro lidi, aby si mohli elktoauta pořídit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Pád vlády. Obnovit uhelné elektrárny.“ A Zeman řekl PL, kde vzít peníze

17:01 „Pád vlády. Obnovit uhelné elektrárny.“ A Zeman řekl PL, kde vzít peníze

Prezident republiky Miloš Zeman v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz promluvil o ekonomické situaci v…