Premiér Andrej Babiš i Ministerstvo financí tvrdí, že elektronická evidence tržeb pomohla zvýšit částku vybranou na daních. Podle Pirátů je však metodika vlády k výnosu asi tak spolehlivá jako cucání informací z prstu. Jak se na uváděné 5,4 miliardy korun zisku díváte vy?
Musíme se ptát, jestli vyšší výběr daní zapříčinila elektronická evidence tržeb, nebo prostě dobrý výkon ekonomiky, kdy se podnikatelům dařilo, měli vyšší zisky a logicky tak i více odvedli na daních. Víte, nejvíce mi vadí házení podnikatelů do jednoho pytle a tvrzení, že bez neustálé kontroly jen šidí a že je nutné každého na každém kroku kontrolovat.
Zároveň se ukazuje, že zpomalující ekonomika nutí vládu začít šetřit. Ministerstva mají přijít o vysoké procento svých financí, bude se škrtat. Premiér začal navrhovat zvýšení některých daní, odmítl zvýšení daňové slevy na poplatníka a už nechce obědy zdarma pro děti. Je už na dostatečná opatření pozdě?
Tak především: I vláda už pochopila, že mejdan končí a že na dárky napravo nalevo mít nebude. Ostatně to byl její jediný koncept. Uvidíme, kde a jak moc bude škrtat a škrtit. Pak se uvidí.
Jak vnímáte úroveň jednání v Poslanecké sněmovně po posledních týdnech? Dostáváme se na úroveň států, z nichž nám různé videozáběry ukazují nadávky a dokonce fyzické potyčky? Bude to vůbec někdy lepší?
Bylo to lepší, v minulém volebním období jsme se dokonce jako vedení Sněmovny shodli na tom, jak čelit vulgaritám – a fungovalo to. Je to vždy v rukou řídícího schůze, jak daleko to nechá dojít. Ale zároveň se podívejme, kdo ty vášně vyvolává – a zjistíme, že jsou to strany, které přesně tímto oslovují ty svoje voliče.
Je vůbec možné v takové atmosféře dospět k nějakému pokroku ohledně důchodů? Statistici začali ve zprávě pro vládu apelovat, aby se věk pro odchod do důchodu zvýšil na 67 let. Nenarážíme zde už trochu na limity lidského těla? Nebylo by spíše řešením zapřemýšlet nad alternativou k současnému průběžnému důchodovému systému? Máte nějaké návrhy?
To není otázka atmosféry ve Sněmovně – projednáme spoustu návrhů bez bouří a emocí, poměrně věcně. Důchodová reforma je jiná věc. ANO na ní v minulém volebním období zcela rezignovalo, ČSSD trpí pocitem, že jí vůbec nepotřebujeme. V tom je ta chyba; my jí už mnoho let vůbec neřešíme. Minulá vláda ANO, ČSSD a KDU-ČSL zrušila reformu Nečasovy vlády, třeba ne úplně povedenou, ale s ničím vlastním nepřišla. Odneseme to my všichni.
Známá americká neziskovka Freedom House zveřejnila každoroční žebříček měřící úroveň svobody v jednotlivých zemích. Česká republika pod Zemanem a Babišem si vysloužila skóre 91/100, o 3 body horší než Německo, ale o bod před Francií, o tři před Slovenskem a o pět před Spojenými státy. Jak vnímáte úroveň svobody v Česku vy?
Máme svobodu, o tom není sporu. Nespojujme to s prezidentem – se svými pravomocemi toho moc neovlivní. U premiéra je to vážnější. Zatím se naštěstí ani nepokusil realizovat svoje představy z knihy, kterou používal v předvolební kampani.
My musíme především svobodu chtít – a hlídat si ji: aby se neomezovala naše práva, aby si někdo neuzurpoval moc rozhodovat o našich životech.
Psali jsme:
Firma Huawei hrozí, že Českou republiku bude žalovat o 40 miliard, pokud NÚKIB nestáhne či nezmění svou zprávu, která varuje před technologiemi firmy. Co s tím? Má NÚKIB stát za svou zprávou? Pokud bychom případný soud prohráli, kdo bude za škodu odpovědný?
Státní úřad si platíme, aby nás chránil a nepodléhal tlakům firem. Pokud je zpráva pravdivá, měnit by ji rozhodně neměl.
Francie a Německo se rozhodly, že v bezpečnostní i zahraniční politice chtějí vystupovat jednotně. Znamená to pro ostatní členské státy Evropské unie, že budou mít ještě menší šanci prosadit své zájmy, pokud se budou od Francie a Německa lišit?
Především by všechny ostatní země měly zbystřit – a Itálie jako zakládající člen se už hlasitě ozvala. Teď uvidíme, nakolik je česká reprezentace opravdu aktivní tak, jak tvrdí za sebe Andrej Babiš.
Obě země mají dost svých problémů doma. Francouzský prezident Emmanuel Macron stále čelí problému Žlutých vest a nekončících protestů. Navíc na veřejnost prosakují videa a fotografie, které dokazují leckdy velkou brutalitu zasahujících policistů proti demonstrantům. Jak velký problém to znamená pro Macrona? A pro Unii?
Prezident Macron má velký problém. Ale to se stává všem, kteří se vyhoupli na vlně populismu; nutně své voliče zklamou.
Ani vztahy mezi Francií a Itálií nejsou v pořádku, podle Francouzů dokonce nejhorší od druhé světové války. Italský vicepremiér De Maio se totiž v Pařiži setkal se zástupci Žlutých vest a Francie to označila za zásah do její domácí politiky. Dokážou spolu ještě státy Evropské unie komunikovat?
Jasně, že dokážou, nic jiného jim nezbývá. Podívejme se, jaké problémy vyvolává vystoupení jedné jediné země – Velké Británie – z Evropské unie. Je to jako bolestivý rozvod s tvrdými finančními dopady. Opravdu chceme začít zase navazovat dvoustranné dohody a budovat celou evropskou architekturu znovu? Nebo vběhnout do náruče ruského medvěda?
Prezident Miloš Zeman řekl, že setkání s jeho americkým protějškem nebude, protože jak Donald Trump, tak Miloš Zeman jsou označováni za „ruské agenty“ a jejich setkání by podle Bílého domu nebylo prospěšné. Co vy na to? A znamená to, že Spojené státy mohou konat zahraniční návštěvy a setkání i se zeměmi, kde demokracie nefunguje, ale s českou hlavou státu nikoliv? Nebo nejsou takové úvahy reálné?
Tak především: takto to zdůvodnil Miloš Zeman, z úst druhé strany jsme to neslyšeli. Navíc prosakují zprávy, že by se do Bílého domu mohl podívat Andrej Babiš. Pokud to tak bude, tak rozhodně není problém v České republice jako takové.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Zuzana Koulová
