Gazdík nabídl Babišovi odvážnou sázku. Abych se bál svým čtyřem dětem podívat do očí, promlouvá o velké nemravnosti této vlády

12.06.2015 5:42

ROZHOVOR Místopředseda Poslanecké sněmovny Petr Gazdík je ochoten se vsadit s ministrem financí a šéfem hnutí ANO Andrejem Babišem, že zavedení elektronické evidence tržeb nepřinese Babišem očekávaných dvanáct miliard korun. Poukázal na čísla z Chorvatska, kde se výběr daní po jejím zavedení naopak snížil o půl miliardy kun a navíc zkrachovaly tisíce živnostníků. Kritizuje i politiku Evropské unie ve vztahu k utečencům.

Gazdík nabídl Babišovi odvážnou sázku. Abych se bál svým čtyřem dětem podívat do očí, promlouvá o velké nemravnosti této vlády
Foto: Hans Štembera
Popisek: Místopředseda sněmovny Petr Gazdík

Anketa

Který středoevropský politik je váš nejoblíbenější?

hlasovalo: 21885 lidí

„My nemůžeme přijmout všechny. Většina Afriky a Blízkého východu se nemůže odstěhovat do Evropy za lepším živobytím,“ prohlásil poslanec za TOP 09 a Starosty Petr Gazdík v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Vláda už posvětila elektronickou evidenci tržeb, ale předseda poslaneckého klubu TOP 09 a STAN Miroslav Kalousek prohlásil, že ji opozice zablokuje. Neobáváte se, že když neprojde nebo nepřinese očekávaných 12 miliard korun, mohou sociální demokraté oprášit svůj volební program na zvýšení korporátních a zavedení sektorových daní, protože se ministrovi financí nedaří výběr daní, ale vláda nehodlá omezovat výdaje?

Obávám se, že slova o lepším výběru daní zůstanou i nadále jen slovy. Politici vládní koalice po nástupu do funkce tvrdili, že najdou úspory v řádech desítek miliard korun. Nic takového se nestalo, přitom už budou u vlády rok a půl. Žádné úspory nenašli, naopak zjišťujeme, že ministerstva začala ještě víc plýtvat, utrácet za IT služby, za externí právníky apod., jde to do částek mnoha desítek milionů. Jak jsem si zjišťoval v Chorvatsku, elektronická evidence tržeb po zavedení v Chorvatsku nepřinesla téměř nic, jen menší výběr daní o půl miliardy kun zhruba méně a tisíce krachujících živnostníků. Myslím, že to je experiment, který nám nic nepřinese. A klidně se s panem Babišem vsadím, že rozhodně nepřinese dvanáct miliard korun.

Jenže ministrovi financí Andreji Babišovi se nedaří zvýšit výběr daní, i když ekonomika roste, a tak doufá v příliv peněz od nejmenších podnikatelů.

Nás jako starosty velmi trápí, že se daně skutečně vybírat nedaří, zejména zjišťujeme, že problémy jsou ve velkých firmách, které evidentně této vládě nevěří, a tak jí platí co nejmenší daně. Uvidíme, jaká budou čísla za červen a první polovinu roku, to bude signifikantní srovnat s minulým rokem.

Když jste si ochoten vsadit, že i když elektronická evidence tržeb projde, nepřinese očekávané výsledky, bude mít vládní koalice, pokud nechce omezovat výdaje, jen dvě možnosti: smířit se s vyšším deficitem státního rozpočtu, nebo nějakým způsobem zajistit vyšší příjmy, nejjednodušší je to prostřednictvím zvýšení daní. K čemu se podle Vás v takovém případě spíš přikloní?

Vláda si evidentně se schodkem nedělá hlavu, žijeme na úkor našich dětí. Vytvářet takřka stamiliardové deficity v čase tříprocentního růstu ekonomiky, největšího v Evropě, je prostě nemravnost. Ekonomika roste, ale vláda daně nevybírá a utrácí. Kdyby teď, a já si to samozřejmě nepřeji, přišla hluboká finanční krize, vláda se dostane do mnohasetmiliardových schodků. Na jednání této vlády doplatíme v budoucnu, kdy bude muset přijít nějaká vláda, která bude muset tyto věci korigovat a tvrdě šetřit. Teď, když jsme si mohli vytvořit určitý polštář, aby to v budoucnu, kdy přijdou hubenější léta, nebolelo, vláda nedělá nic, jen rozhazuje.

Myslíte si, že by tedy vláda dala přednost vyššímu schodku rozpočtu než zvyšování daní, na kterém by se koalice možná nebyla schopna shodnout?

Přiznám se, že si nedovedu představit, jak by pan Babiš se svým hnutím ANO porušil svůj zásadní volební slib. Dá se to pochopit, když během volebního období nenadále přijde hluboká finanční krize a jsme velmi napojeni na evropskou ekonomiku, což neovlivníme. Ale výběr daní v České republice můžete ovlivnit. Ale zvyšovat daně v situaci, kdy rosteme o tři procenta meziročně? Daně se přece mají zvyšovat v situaci, kdy je krize, kdy se ekonomika propadá, prostě když už je nejhůř.

Takže byste to v žádném případě nepodpořili?

Určitě ne. To bych pak měl strach se svým čtyřem dětem podívat do očí kvůli tomu, co jsem na ně přehodil.

Objevily se spekulace, že by Starostové a nezávislí mohli jít v příštích volbách místo s TOP 09 do voleb s hnutím ANO. I když je to předčasné, můžete tuto možnost připustit?

To jsou skutečně spekulace. My vůbec neřešíme, s kým půjdeme do koalice v příštích sněmovních volbách. My řešíme krajské volby, snažíme se být konfederační stranou, snažíme se kraj od kraje domlouvat s různými regionálními hnutími, případně stranami, budeme se snažit odstranit komunistické koalice v těch krajích, kde vládnou. Myslím, že politika je souboj argumentů a názorů, diskutujeme se svými kolegy, ať je to Andrej Babiš či kdokoli jiný, s některými věcmi nemusím souhlasit, s jinými ano. A já zase respektuji, že jiní politici nemusí souhlasit se mnou. Od toho parlament je, abychom si tříbili názory, abychom předkládali na stůl čísla a argumenty, abychom došli k tomu nejlepšímu řešení.

Ale s některými stranami máte jistě víc společného než s jinými. Už jste říkal, že chcete odstranit komunistické koalice v krajích, takže ke komunistům máte méně blízko než k jiným stranám či hnutím.  Pořád Vám zůstává programově i názorově nejbližší TOP 09?

My máme s TOP 09 uzavřenou platnou smlouvu, kterou dodržíme. Prostě starostenská podaná ruka platí. Všechno ostatní jsou mediální spekulace. Věřím, že by média ráda slyšela, že půjdu s Frantou nebo půjdeme radši s Jardou, ale já to opravdu nevím, protože teď to neřeším. Budu to řešit po krajských volbách. My rádi budeme pracovat s každým, komu je blízký princip subsidiarity, to znamená, aby se to, co je možné rozhodnout blízko občanovi, se rozhodlo co nejblíž občanovi. Myslím, že to, že se to neděje, je jedním z hlavních důvodů byrokracie, neprosperity a korupce, která u nás je. Kdyby se rozhodovalo blíže občanovi, k takovému množství byrokracie a korupce nedochází.

V současné době hýbe evropskou politikou i veřejností problém migrace. Jak se díváte na stanovení povinných kvót pro přijímání utečenců jednotlivými členskými zeměmi Evropské unie?

My nemůžeme přijmout všechny. Když to přeženu do extrému, většina Afriky a Blízkého východu se nemůže odstěhovat do Evropy za lepším živobytím. To je fatální nesmysl. Myslím, že by to měla Evropská unie řešit tam, odkud problém vychází, a pomoci jen těm uprchlíkům, kteří jsou ohroženi válečnými konflikty bezprostředně. Jinak bychom měli pomáhat přímo v těch místech, odkud utečenci pocházejí, zřizovat tam uprchlické tábory, ne je směrovat do Evropy. Druhá věc: Evropská unie by měla aktivně zabraňovat pašerákům, aby nemohli lidi pašovat, zasahovat co nejblíže africkým břehům, aby se lidi na moři netopili.  A také abychom svojí sociální politikou nepodporovali obchod s lidmi, jak se to teď ve Středozemním moři děje. Evropa by se měla velmi aktivně snažit o co nejrychlejší ukončení válečných konfliktů a vyzvat také bohaté arabské státy, aby se podílely na přijetí uprchlíků ze Sýrie, Eritreje, Iráku.

A co s těmi desítkami tisíc utečenců, kteří už na jihu Evropy jsou a kterých stále přibývá? Jste pro to, aby byli rozděleni podle kvót do jednotlivých členských zemí EU, jak navrhuje Brusel?

Nemyslím, že kvóty jsou řešení. Myslím, že ani samotní uprchlíci netouží jít do jakékoli země Mluvil jsem nedávno s předsedou německého Bundestagu i prezidentem Německa, oni moc dobře vědí, že cílem uprchlíků není Česká republika, ale Německo nebo Švédsko a jejich štědrá sociální politika ve vztahu k migrantům. Navíc společensky je pro mne něco nepřijatelného, že by nám bylo nařízeno, kolik utečenců musíme přijmout. A pokud by se to stalo, nevěřím, že by tady utečenci zůstali.

Neměly by se také lépe chránit hranice schengenského prostoru?

Není na mně, abych radil špičkám Evropské unie, co mají dělat. Myslím, že Evropská unie má dostatek prostředků, aby si poradila.


 

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Libuše Frantová

Mgr. Ing. Taťána Malá byl položen dotaz

Sexuální násilí

Jak se v praxi bude dokazovat, jestli byl k souloži udělen souhlas či nikoliv? Nemám nic proti tomu, že jste změnili zákon, ale k čemu to v praxi bude? Co když jedna si budou strany v tom, zda byl udělen souhlas či nikoliv protiřečit?

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Výmysly Víta Rakušana. Lež, co se zjistí až za dva roky, rozebírá právník Rajchl

18:10 Výmysly Víta Rakušana. Lež, co se zjistí až za dva roky, rozebírá právník Rajchl

Vláda z obav o stabilitu vlády toleruje lži ministra Rakušana o migračním paktu. ParlamentnímListům.…