Na schůzce hlav států a premiérů v Bruselu ohledně problematiky bezpečnosti nyní zaznělo, že NATO by se mělo více zapojit do boje proti Islámskému státu. Tedy nikoli konkrétně se svými vojáky, ale technickou a materiální podporou i intenzivnějšími výcvikovými aktivitami. Není to trochu pozdě, nemělo se k tomu odhodlat daleko dříve? A nebylo by přece jen vhodnější, aby vyslalo i některé své podpůrné bojové jednotky, i když by přitom nechalo hlavní iniciativu na ozbrojených silách svých arabských spojenců, aby se konflikt ukončil co možná nejdříve?

Já si myslím, že likvidace Islámského státu nezávisí na tom, jestli se bude Severoatlantická aliance angažovat v tomto konfliktu méně či více než před dvěma lety. Islámský stát přežívá jen proto, že zájmy hlavních mocností na Blízkém a Středním východě jsou naprosto rozdílné. Něco jiného chce Turecko, Írán či Saúdská Arábie. Mezi těmito třemi státy probíhá boj o to, kdo povede islámský a tedy arabský svět. Írán chce podporovat především šíitskou linii. V Turecku jsou teď snahy o obnovení Osmanské říše na úkor stále rozbitého Iráku i Sýrie. Pokud Islámský stát bojoval proti Asadovi, tak Turecku vůbec nevadil, protože kdyby ano, udělalo by s ním rychle pořádek se svou největší armádou v NATO. Kromě toho jsou Turci ochotni udělat cokoliv, aby zabránili vytvoření autonomního kurdského státu, a tvrdě vystupují i proti kurdským Pešmergům, spojencům USA. Saúdská Arábie zase hájí zájmy sunnitů.

Mimo to stále platí, že Islámský stát (IS) musí porazit sami Arabové, aby to znovu nepochopili jako permanentní boj západního světa proti islámu. Ty poslední snahy vedení NATO o větší zapojení do operací proti IS vnímám jako snahu zalíbit se Donaldu Trumpovi a obhájit svoji existenci, ale nic zásadního to do konfliktu s islamisty zřejmě nepřinese.

Po masívnějším zapojení NATO v boji proti Islámskému státu volala dříve už řada politiků, a to nejen z České republiky. Neměla by Aliance nyní daleko razantněji vystupovat proti islámskému terorismu a tvrdě potírat základny al-Káida, Boko Haram a dalších teroristických organizací všude po světě? NATO je sice v prvé řadě obranným vojenským uskupením, nicméně pokud by začalo takto konat ve spolupráci s místními armádami, teroristé by neměli postupně kde cvičit svoje lidi. A neměli by se znovu Američané vrátit v plné síle i se svými spojenci do Afghánistánu?

Je celkem zřejmé, že silné teroristické skupiny potřebují pro své fungování především dvě věci. Jednak nestabilní politické režimy se slabými centrálními vládami, na jejichž území mohou působit, a zajištění toků peněz. Jakmile ty vlády ještě nějakým způsobem fungují, těžko tam budou zasahovat vojska NATO. No, a potom nesmí americký prezident pronášet plamenné projevy v Saúdské Arábii o tom, že hlavním strůjcem islámského terorismu je Írán, což ropní šejkové asi chtěli slyšet, ale je to zásadní překrucování skutečnosti, protože Saúdská Arábie podporuje třemi miliardami dolarů velmi tvrdou a nesnášenlivou odnož islámu - wahhabismus. Navíc si vydržuje řadu teroristických skupin sunnitských šmejdů, ať už působí v Sýrii nebo v Libanonu a o tom se Donald Trump nyní vůbec nezmínil. Některé mocnosti jsou vůbec vůči islámskému terorismu hodně pokrytecké. Pro Spojené státy je především důležité, že prodaly Saúdské Arábii ohromné množství zbraní za fůru peněz a mají tak odbytiště pro své výrobky a mohou rozšířit počet pracovních míst. To je evidentní.