Při volbách rakouského prezidenta se dostal Norbert Hofer z „protiuprchlické“ Svobodné strany (FPÖ) až do finále a měl velkou šanci stát se hlavou státu. Navíc výsledek nedávného prvního kola, které zcela vyřadilo kandidáty mainstreamových stran, byl podle řady médií šok. Podle exministra Alexandra Vondry o žádné překvapení nejde, ale pozornost by tomu prý měli věnovat především Němci. V zemi, kde dosud vládne Angela Merkelová, je navíc dle posledních průzkumů třetí nejsilnější stranou protimigrantská a eurokritická Alternativa pro Německo (AfD). Může v Evropě nastat bouře v podobě nástupu nových, a jak někdo říká, „nesystémových“ stran?

Já si myslím, že tyto tendence trvají už delší dobu, kdy voliči věnuji větší pozornost radikálnějším hnutím. To je zcela evidentní. Dá se říct, že lidé nejčastěji volí ze dvou cest. U nás voliči dávají přednost takovému realistickému směru, který třeba nabízí hnutí ANO, a snaží se tak víc odpoutat od tradičních politických stran, jejichž konkrétní činnost se moc nezobrazovala ve výsledcích a společnost to unavovalo. To neplatí jen u nás, ale i obecně v Evropě, a podobně to například nyní funguje i ve Spojených státech. U té druhé cesty hledají lidé ten správný směr bohužel v názorech u extremističtějích nebo někdy dokonce nacionalistických stran.

To, co se děje, je jev zcela přirozený a právě na Rakousku můžeme sledovat, jak se změnil postoj lidí, kteří dříve naprosto odmítali, že by mohl být vůči uprchlíkům jiný přístup než velmi vstřícný. Dnes má řada z nich úplně odlišný názor, který vyrcholil právě v prezidentských volbách.