Dva měsíce na vyjádření, žádná doba. Od listopadu sledujeme problémy s přiznáním penzí, nejen mimořádných, ale i řádných. Lidé čekali např. půl roku, aniž by měli zpětnou vazbu. Jak zvládá Česká správa sociálního zabezpečení (ČSSZ) administrativní zátěž koncem června, a víte o nějakých sankcích za to, že lidé nedostali peníze v termínu a často se jim na život skládala rodina?
Jste pro to, aby homosexuální páry směly adoptovat děti?Anketa
Je neomluvitelné, že Ministerstvo práce a sociálních věcí a vláda nechaly věc zajít až takto daleko. Místo toho, aby ji příslušní činitelé okamžitě řešili a aby těmto lidem urychleně poskytli finanční pomoc na jejich životy, tak plánují velkou a nedomyšlenou reformu v organizaci činnosti České správy sociálního zabezpečení, aniž by měli vyřešené skutečně akutní problémy současného stavu v této oblasti.
Když čekali senioři delší měsíce, úřady byly údajně schopny pomoct alespoň přiznáním dávky okamžité hmotné pomoci, aby lidé měli na zaplacení nájmu a energií. Jaká byla a je praxe?
Velice rozdílná dle jednotlivých okresů. Protože tuto agendu vyřizují absolutně přetížené pobočky úřadu práce, které mají spoustu práce s dalšími agendami, nyní hlavně s příspěvkem na bydlení, a je zde nedostatek personálu. Takže záleží na situaci v jednotlivých regionech, ale ani tak není úplně jednoduché a rychlé se k této dávce, která se nazývá mimořádná okamžitá pomoc, dostat.
Jak je to s principem dalších dávek? Zůstává stále realitou, že se lidem nevyplatí pracovat? Že se vlastně rozhodují, jestli žít administrativou, která je spojená s tím, aby na sociální příspěvky dosáhli, nebo zvolit dříve obvyklý pracovní úvazek?
Tato otázka je širší. Na jedné straně jde o problematiku klasického zneužívání sociálních dávek, kde určití lidé nebo i skupiny osob žádají o dávky, na které nemají zákonný nárok. Přitom využívají mezer v legislativě, uvádějí v žádostech nepravdivé údaje a kvůli nemožnosti efektivní kontroly to nelze bezezbytku prokázat nebo dávku rychle odebrat apod.
Těch variant je mnoho a pracovníci úřadu práce mi o nich vyprávěli dlouhé hodiny.
To by šlo do velké míry eliminovat, kdyby byl schválen můj návrh na novelu zákonů o pomoci v hmotné nouzi a o státní sociální podpoře. Ale v minulém volebním období jej zablokovali Piráti a v současném všechny strany vládní koalice.
A pak jde samozřejmě i o to, že mzdy v mnoha profesích, nejen manuálních, jsou nesmírně nízké. Navíc se ještě sníží poté, když projde Stanjurův konsolidační balíček zvyšující některé odvody a rušící některé daňové slevy.
Velmi nízká je i minimální mzda a zaručené minimální mzdy v různých skupinách profesí. To také nepřispívá k motivaci pracovat, jestliže v souhrnu sociálních dávek může mít člověk stejný, nebo jen o něco nižší, příjem zcela bezpracně.
A závažným problémem je oblast exekucí, kdy se stovkám tisíc osob naprosto nevyplatí pracovat v oficiálním zaměstnaneckém poměru, protože jejich čistá mzda je po odečtení exekučních srážek doslova žebrácká, a tak raději volí kombinaci práce načerno a pobírání sociálních dávek.
Máme hospodářskou krizi, lidé nemají na zaplacení základních věcí, přesto byly zájezdy k moři obsazené v rekordním čase a cestovní kanceláře hlásí nesrovnatelně velký zájem. Mimochodem, jen do Chorvatska vyjede letos asi milion Čechů. Jak si to vysvětlujete?
Docela jednoduše, protože v předchozích třech letech nebylo prakticky možné do zahraničí cestovat kvůli pandemii koronaviru. V letech 2020 až 2021 téměř vůbec, vloni ještě poměrně omezeně. Takže nárůst počtu dovolených je primárně dán tímto faktorem, nikoli proto, že by lidem stouply příjmy a úspory.
V tomto ohledu je situace právě opačná, jak vidíme na relevantních statistikách o míře úspor domácnosti, o počtu osob v příjmové chudobě, o poklesu reálných mezd a podobně.
Psali jsme:
Zatímco v Poslanecké sněmovně byla na programu tento týden obranná smlouva ČR s USA, v ulicích Prahy se proti ní protestovalo. V Ostravě a ve Zlíně odboráři zase vyjadřovali nesouhlas s konsolidačním balíčkem. Na evropské poměry Češi nejsou, co se týká demonstrací, příliš radikální. Přesto, o čem obecně protesty svědčí?
Ano, Češi na rozdíl od jiných evropských národů nejsou ohledně demonstrací příliš radikální, ani se jich neúčastní ve vysokých počtech, snad možná s výjimkou opravdu velkých dějinných zlomů nebo událostí zásadního významu.
Ale demonstrace odborů proti vládním asociálním návrhům zákonů v oblasti důchodů nebo daní plně chápu a podporuji je, klidně bych se jich i zúčastnila nebo na nich promluvila.
A co se týká obranné smlouvy? Jak hodnotit výsledek za poslední dny?
Jako očekávatelný. Vládní koalice s podporou naprosté většiny poslaneckého klubu hnutí ANO smlouvu posunula do druhého čtení. Všichni přítomní poslanci našeho hnutí SPD hlasovali pro její zamítnutí a neschválení.
Vláda projednává balíček změn předpisů ke konsolidaci veřejných financí, která má v příštích dvou letech ušetřit 150,7 miliardy korun. Ministr financí Zbyněk Stanjura počátkem týdne uvedl, že očekává schválení balíčku bez výraznějších změn. Sněmovna by se měla balíčkem začít zabývat 11. července. Před čím varujete vy a co očekáváte?
Tento balíček, který je de facto rozsáhlým souborem zvýšení daní prakticky všech typů a všem, nejvíce poškodí pracující rodiny s malými předškolními dětmi. Těm sebere z jejich čistých příjmů, kvůli zrušení školkovného, což je daňová sleva na odečtení nákladů spojených s pobytem dítěte ve školce, a kvůli razantnímu omezení okruhu rodin, které budou mít nárok na daňovou slevu na manželku či manžela pečující doma o děti a pracující na částečné úvazky, minimálně 42 000 korun ročně. A to je velmi citelné a velmi hanebné.
Vraťme se ještě k čistě sociální politice. Předložila jste návrh na zvýšení rodičovského příspěvku pro rodiny pečující o děti do čtyř let věku. Současně navrhujete zakotvit do zákona jeho každoroční valorizaci zohledňující aktuální růst inflace. Mimochodem, vláda chce zvýšení rodičovského příspěvku spojit se zkrácením maximální doby jeho čerpání ze čtyř na tři roky. Co vy na to?
Vládní návrh, který je již oficiální, je doslova hanebný. Nejenže rodičovský příspěvek zvyšuje pouze o 50 000 korun, což ani zdaleka nepokrývá růst inflace od posledního zvýšení tohoto příspěvku v roce 2020. Já navrhuji zvýšení o 100 000 korun, ale vláda hlavně přiznává toto zvýšení pouze u rodičovského příspěvků pro rodiny s dětmi narozenými po 1. lednu roku 2024.
To je nepřijatelná a asociální diskriminace rodin jen na základě data narození dítěte.
Stejně tak nepřijatelné je i zkrácení doby pobírání rodičovského příspěvku ze 4 let na 3 roky. V době, kdy absolutně nemáme dostatek kapacit ve školkách, kdy pobyt dítěte ve školce lze mnohdy zajistit jen za cenu vysokých nákladů a kdy vláda ruší školkovné.
Na tomto příkladu lze jasně demonstrovat, jak se Fialova vláda nepěkně a naprosto asociálně vybarvila.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
