Kandidujete do Senátu na Praze 9. Máte již představu o tom, čím byste se v horní komoře Parlamentu zabýval?
Mám určitý dar lidi spojovat, a proto bych v Senátu rád působil tak, aby některé předlohy zákonů přicházející z Poslanecké sněmovny, které nesou punc nevraživosti typu koalice – opozice, vycházely ze Senátu v takové podobě, aby byly dobré pro občany a ne pro jednotlivé strany. Vzhledem k mé jazykové vybavenosti bych rád pracoval v oblasti, kde bych své znalosti uplatnil i na mezinárodním poli. Mezinárodní situace se velice rychle mění a je třeba měnit i dosud zavedené zvyklosti. Já nejsem zatížen velkostranickým diktátem a mám tedy zcela volnou ruku dovést věci do zdárného konce bez ideologických zábran.
Mgr. Petr Hannig
Co byste rád pro obyvatele pražského devátého obvodu v Senátu udělal?
Který porevoluční ministr zahraničí byl nejlepší?Anketa
To, co pro všechny obyvatele hlavního města. Bezpečnostní situace se stává čím dál tím složitější. Proto budu prosazovat zrušení ustanovení zákona o nepřiměřené obraně. Každý, kdo někoho, či něčí majetek napadne, musí počítat s tvrdou obranou napadeného. Prosazuji snížení hranice věku trestní odpovědnosti mládeže. Dospělí zločinci začínali už ve velmi mladém věku. Někdo prostě napravitelný není. Nutná je i pracovní povinnost ve věznicích a v ústavech pro mladé delikventy, možnost přiměřených tělesných trestů i ve školách. Jedna rána rákoskou je nad tisíc domluv. Protože se setkáváme s neustále narůstající brutalitou namířenou proti starším a bezbranným lidem, s narůstajícím terorismem, se sériovými vraždami a dalšími odpornými jevy, myslím si, že je třeba znovu se vážně zamyslet a usilovat o znovuzavedení trestu smrti za nejbrutálnější vraždy a terorismus. Dost už bylo bezbřehého humanismu, který znevýhodňuje slušné lidi a nahrává zločincům.
O senátorské křeslo svedete boj mimo jiné na „devítce“ se Zuzanou Baudyšovou (ředitelka Nadace Naše dítě, kandiduje za hnutí ANO), či s dosavadním senátorem Tomášem Kladívkem z ODS. Čím je chcete porazit?
Tím, že nejsem svázán stranickými diktáty či stylem politické korektnosti, budu moci prosazovat to, co je dobré pro občany a ne pro diktát z EU, či z jiných mezinárodních center. Buďme konečně sami sebou a nevlajme na tu stranu, kam nás momentální vítr unáší. Za koho vlastně kandidovala Zuzana Baudyšová v minulých volbách a v těch předminulých?
Byl jste známým hudebníkem, pak jste se ale dal na dráhu politickou a delší dobu jste táhl tuto káru s Janou Bobošíkovou. Já vím, už jste na to odpovídal, ale přesto: Můžete zopakovat, proč již s paní Bobošíkovou nespolupracujete?
Dá se říci, že politiku nedělám z potřeby zajištění, to asi každý, kdo zná mou úspěšnou skladatelskou a vydavatelskou činnost, ví. Málokdo však ví, že jsem si v osmdesátých letech koupil chalupu podle toho, kde jsem mohl poslouchat nerušeně všechny zahraniční stanice. Politika mě zajímala už od dětství. Proto jsem vlastně nikdy nebyl pionýrem, ani svazákem, o předpřevratové straně ani nemluvě. Po převratu se mi hrubě nelíbilo, že titíž, kteří byli vším tím, čím jsem nebyl já, otočili o 180 stupňů a najednou byli komunistobijci. Až v roce 2002 jsem založil stranu - do té doby jsem nikdy žádným straníkem nebyl - a v roce 2009 jsem nabídl spolupráci tehdejší europoslankyni Janě Bobošíkové, která seděla v europarlamentu hned za tehdejším předsedou Národní Fronty Jean – Marie Le Penem. V odvaze svých příspěvků se od něj nijak nelišila. Kandidovali jsme jako koalice do EU a získali zázračných 4,26 procenta. A to jsem tehdy paní Bobošíkové vnuknul myšlenku: „Na rozdíl od příspěvků v europarlamentu – nebojujte.“ Říkali jsme tomu – „pouze voňte, působte svou krásou“. Bohužel nebylo to oněch pět procent a Jana Bobošíková začala hledat někoho snad průraznějšího a politicky zkušenějšího, než by byl objevitel těch největších hvězd šoubyznysu. Našla Janu Volfovou, bývalou zkušenou členku ČSSD a začalo se bojovat proti všemu – slepice se vypouštěly na Angelu Merkelovou atd. I když jsem šoumen – tak toto se mi hrubě nelíbilo. Rozešli jsme se po volbách 2010 a dodržovali vůči sobě korektní vztahy. V roce 2012 jsme ještě kandidovali v součinnosti do krajů – nekonkurovali jsme si. Dnes už mezi námi není žádný politický vztah. Já si ovšem myslím, že chybnou marketingovou strategií česká politika přišla o výraznou osobnost, která by zřejmě dokázala třeba v EU hájit zájmy ČR.
Jak byste zhodnotil vládu Bohuslava Sobotky? Je podle vás přínosem pro obyvatele Česka?
Vládnutí je vždy kompromisem mezi ideály a možnostmi. V této vládě je několik výrazných osobností – samozřejmě naprosto suverénní ministr financí Andrej Babiš, který ovšem z byznysu ví, že pro dosažení cíle je třeba dělat dílčí ústupky. Sympatický autentický lidovec Marian Jurečka, ministr zemědělství, který jako farmář ví, o co kráčí. Jsou tam však i tací, které zásadně nemusím, jako například Jiří Dienstbier. A Bohuslav Sobotka prostě dělá, co může. A co nemůže, na to si nechá zajít chuť. Mimochodem, znáte na světě nějakou sympatickou vládu?
Jak jste se díval na hádky mezi pravicovou opozicí a koalicí kolem služebního zákona?
Celý ten služební zákon je pitomost, tak jako mnoho věcí nám nařizovaných z EU. Ale co se dá dělat. Dotace jsou dotace a pan prezident je pan prezident.
K normě se tento týden vyjádřil právě prezident Miloš Zeman, který plánované zřízení funkce tzv. politických náměstků na ministerstvech ostře odmítl. Obává se, že v nové úpravě nebude politický náměstek mít co na práci. „Bude sedět ve své kanceláři, sekretářka mu bude vařit kávu, bude si česat pěšinku a pak ho řidič zase odveze domů. A za to bude brát stotisícový plat,“ popisoval Zeman. Souhlasíte s ním?
Všichni tam budou brát stotisícové platy a už nebudou sváry mezi koalicí a opozicí, ale i mezi vládou a jejími neodvolatelnými nadřízenými a mnohdy asi i línými úředníky. Jen si vzpomeňte na Jistě, pane ministře.
Podle předvolebních preferencí je u voličů již delší čas jedničkou hnutí ANO Andreje Babiše. Čím podle vás Andrej Babiš u lidí tak „boduje“?
Protože mluví, jak mu zobák narostl. A je dost inteligentní na to, aby se při tom všem nezpronevěřil zákonům politické korektnosti.
Co říkáte na kauzy posledních let? Zatímco v devadesátých letech dominovaly hlavně kmotrovské vraždy, kauzy kampeliček, bank či lehkých topných olejů, teď média žijí hlavně z odposlechů, z korupce a „oblažují" nás aféry jako je třeba kauza Jany Nečasové – Nagyové, údajné uplácení tří poslanců ODS, případ Davida Ratha, který se stále zpovídá u soudu apod. Jak to na vás vše doléhá?
Škoda Ratha, byla s ním legrace. Ono jich krade daleko víc, ale není na ně tak vidět. Nechápu, jak se mohl Rath při jeho inteligenci nechat svést k tomu, aby podlehl penězům. Vždyť zákonitostí světa je to, když peníze nechceš, vyděláš. To nám říkali mistři skladatelé velkých jmen na konzervatoři i akademii: „Nikdy nemysli na peníze – utečou před tebou.“ Ono se dneska myslí příliš exaktně a suše, proto si myslím, že by vůbec nebylo na škodu, kdyby v Senátu zasedl umělec. Umělci totiž vidí se svou empatií věci v celé šíři.
Sledujete dění na Ukrajině? Jaké pocity ve vás vzbuzují dohady ohledně sankcí proti Rusku?
Je to strašné. Evropská unie vrší jednu chybu za druhou. Hned na začátku jsem říkal veřejně, aby se věci hlavně řešily se zdravým rozumem. Vždyť na tom Majdanu vládní, tehdy Janukovyčova, vojska do lidí nestřílela. Jak dnes po měsících od přímých účastníků slyšíme, ostřelovalo se hlavně do tehdy bezbranných oficiálních strážců pořádku, viz můj článek.
Samozřejmě když dráždíte krokodýla bosou nohou, tak vám ji ukousne, jako byl ukousnut Ukrajině Krym. Chce to jednat se zdravým rozumem. Sankce poškodí hlavně malé státy EU - a tudíž samozřejmě nás. Francie si prodá Rusům své ponorky a Němci budou s Rusy za zády celé EU čile obchodovat dál.
Bojíte se, že celá krize na Ukrajině skončí válkou? Jen připomínám, že ruský prezident Vladimir Putin ve čtvrtek na setkání se členy frakcí Státní dumy a členy ruské vlády prohlásil, že Rusko udělá vše pro to, aby zastavilo krveprolití na východní Ukrajině. Rusové se podle něj musí „mobilizovat" ve prospěch své vlasti, nikoliv pro konflikt s okolním světem...
Nejsem moudrý jako královna ze Sáby a ani nevěštím jako Sibyla. Ale copak ukrajinská vláda a prezident neznají pojem federace? Celá ta záležitost s Ukrajinou je jeden veliký problém a je mi hluboce líto těch pracovitých ukrajinských žen, jež u nás obstarávají práci, kterou by nikdo z Češek nechtěl dělat, že se musí bát o své mnohdy násilím odvedené manžele a syny do války. Je třeba, aby svět donutil ukrajinské vládce, aby si sedli za jednací stůl s ruskou stranou, třeba i se samotným Putinem.
Psali jsme:
Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.
