Hejtman Vondrák na konci roku: Green Deal je ušitý horkou jehlou. Nemůžete paušálně zavádět něco, co zavést ani nelze

30.12.2021 17:11 | Rozhovor

SVĚT KRIZE A NADĚJE „Mně také připadá Green Deal jako rozhodnutí od kulatého stolu, se kterým se budou potýkat všechny středoevropské země. My přece nemáme možnost postavit větrníky na mořském pobřeží či spoléhat jako jižní státy na fotovoltaické elektrárny, nám nezbývá jiná možnost než jít cestou jádra,“ říká v bilančním rozhovoru hejtman Moravskoslezského kraje a předseda Výboru pro vědu, vzdělání, kulturu, mládež a tělovýchovu Parlamentu ČR Ivo Vondrák (hnutí ANO).

Hejtman Vondrák na konci roku: Green Deal je ušitý horkou jehlou. Nemůžete paušálně zavádět něco, co zavést ani nelze
Foto: Zuzana Koulová
Popisek: Hejtman Moravskoslezského kraje Ivo Vondrák

Anketa

Budete se o Vánocích omezovat při setkávání s přáteli a příbuznými?

14%
83%
hlasovalo: 27928 lidí

Jak byste zhodnotil právě končící rok 2021. Co si myslíte, že se vaší už bývalé vládě hnutí ANO letos opravdu podařilo, a co se naopak moc nepovedlo? A jakým způsobem se to promítlo do života ve vašem kraji?

Začal bych těmi špatnými událostmi, tedy pandemií covidu, která negativně ovlivnila ve všech směrech život v České republice a samozřejmě i v celém světě, o tom není sporu. Závěr roku byl ale také obtížný i z jiných hledisek. Čelili jsme a čelíme velké inflaci, za což ale Babišova vláda určitě nemůže. Jedná se o tzv. nákladovou inflaci, která je způsobená mimo jiné také nebývale vysokými cenami energií.

Povedlo se naopak nastartovat Fond spravedlivé transformace strukturálně postižených krajů, jako jsou regiony ústecký, karlovarský a náš moravskoslezský. Dále bych vyzdvihl určitě práci minulé vlády za poslední čtyři léta v oblasti školství. Co se povedlo dosáhnout Babišové vládě v tomto resortu, to se nepodařilo žádné jiné vládní garnituře. Ať se to týká zvýšení mezd pedagogů či vyřešení jiných problémů. Je tedy do budoucna na čem stavět, což nyní oceňuji i jako nový předseda školského výboru Parlamentu ČR.

V průběhu letošního podzimu opět udeřila velmi tvrdě pandemie covidu. Evidovali jsme rekord v počtu nakažených za den, znovu umíralo až 150 lidí denně a nemocnice v celé ČR se dostávaly do krizové situace. Opatření vlády v demisi ale byla oproti loňskému roku velmi měkká, a to i v porovnání s řadou západoevropských zemí. Málokdo si sice přál tvrdé lockdawny, nicméně nemalá část veřejnosti očekávala alespoň tvrdší zpřísnění některých opatření, např. co se týká pořádání větších společenských akcí. Při zpětném pohledu, změnil byste něco na rozhodnutí bývalé vlády ohledně covidu nebo jste vždy stoprocentně souhlasil s jejími rozhodnutími?

Tak určitě se mohlo začít dříve testovat, a to zvláště na školách. To je však také v kompetenci hygieniků. Nicméně si myslím, že vláda udělala za této situace, co mohla. Očekával jsem ale širší podporu ze strany opozičních stran, která bohužel nepřišla. Konečně to vidíme i na současné situaci, kdy nová vládní reprezentace zrušila nouzový stav. A ta nová opatření, která ho mají nahradit, se mi zdají vzhledem k tomu, co nás čeká, jako velice nedostatečná.

Vůbec jakákoliv snaha bývalé vlády o konsenzuální řešení společně s opozicí většinou zkrachovala. Na straně opozice byla k tomu vždy minimální vůle a každé vyhlášení nouzového stavu nebo i jiných opatření k zamezení rozšiřování nákazy se potkávala s kritikou a neshodami. Tento nesoulad pak také vedl k tomu, že nemalá část společnosti nechtěla dodržovat nastavená pravidla, což vidím i nyní jako dost velký problém.

Nová vláda je skutečně ještě benevolentnější než ta „vaše“ předchozí a dne 26. prosince opravdu zrušila nouzový stav. Ten nahradila směrem i k silvestru, jak jste uvedl, některými mírnými opatřeními, za což si vysloužila kritiku české vědecké komunity včetně poradního orgánu MeSES kolem epidemiologa Petra Smejkala. Jste vy sám i nadále zastáncem vyhlášení nouzového stavu či jste přivítal jeho zrušení, když čísla nakažených alespoň přechodně poněkud klesla?

Já jsem od začátku pandemie zastáncem využívání nouzového stavu, i když ten název je dost zavádějící. Jsem pro něj proto, jelikož přesně definuje legislativní rámec pro přijímání nezbytných opatření plošného charakteru. Už jsem hovořil o tom, že díky opozici se k němu vytvořila velká averze, což je problém, kdy se při různě nebezpečných vlnách nákazy nebudou moci přijímat důležitá, velmi specifická opatření, a to velmi rychlým způsobem. Dám příklad, nám v Moravskoslezském kraji v jednom z vrcholů pandemie začínaly docházet ecmo přístroje (přístroje k zavedení mimotělního oběhu), takže jsme okamžitě zařídili financování mobilního ecma, což by bez nouzového stavu nebylo možné a můžeme tak zachránit životy dalších těžce nemocných lidí. Proto je v takových případech nouzový stav velmi prospěšný.

Teď si myslím, že nová vláda od něj ustoupila i proto, že se chce zalíbit určitě části veřejnosti, která tvrdí, že se jedná o omezení osobní svobody. To je ale pravda jen do určité, menší míry a spíše by se mělo zdůrazňovat, že se jedná o stav, který umožňuje přijímat v krizové momenty velmi rychlá a efektivní opatření, tedy dovoluje rychle a účinně zasahovat.

Podle předpovědi našich lékařských specialistů nás čekají velmi tvrdé zimní i jarní měsíce. Ve většině západní Evropy už řádí omikron, další, velmi nakažlivá mutace covidu, která opět trhá rekordy v počtu postižených. Připravujete se už ve vedení kraje na příchod této mutace? Budou se ještě více rozšiřovat kapacity zdravotnických zařízení či se začnou třeba zřizovat „polní nemocnice“? Budete více tlačit na přeočkování populace posilujícími dávkami nebo dokonce už uvažujete o vyhlášení svého lokálního stavu nebezpečí?

Stav nebezpečí nemůžeme vyhlašovat, protože omikron postihuje celou společnost a nikoliv jen kraj nebo pouze jeho část. To měl právě řešit pandemický zákon. Kraje podle toho, jaké mají možnosti, už toho moc proti omikronu udělat nemohou. Nouzový stav především potřebuje vláda, aby mohla přijímat plošná opatření. My nemůžeme nařizovat lockdown ani už nejsme schopni navyšovat kapacitu lůžek v nemocnicích, jelikož ještě nedozněla vlna mutace delta.

Omikron se rozšíří v nastávajících dvou měsících a bude zasahovat celou populaci a zvláště pak ty neočkované. My nemáme v kraji ani v republice technický problém se zajištěním vakcinace. Velice intenzivně už očkujeme třetími dávkami, čímž posilujeme tu větší část populace. Problémem ale zůstává, že máme více než 3 miliony neočkovaných, jak se odborně říká, primárně naivních proti infekci, kteří ani neprodělali covid a mají tedy minimální imunitu a omikronem se tak s největší pravděpodobností nakazí. Samozřejmě se mohou infikovat i ti očkovaní, ale mají zásadně nižší riziko těžkého průběhu. Vakcinace je jednoznačně život zachraňující, a to si mnozí odmítači nechtějí připustit a spoléhají na infúze monoklonálními látkami. Jenže ty v případě omikronu nezabírají.

Největším problémem v očekávané pandemii omikronu jsou tedy ti neočkovaní lidé, kteří zatím neprodělali ani nákazu. Právě ti mohou zahltit naše nemocnice.

Příští rok má být ale také dost náročný v ekonomické oblasti. Žijeme v rekordní inflaci, koncem roku skokově narostly ceny za energie. Samozřejmě nikdo nemá k dispozici křišťálovou kouli, aby mohl věštit náhlé kritické momenty. Ale nebyla to přece jen chyba Babišovy vlády podporované tehdy ještě opoziční ODS v návrhu na zrušení superhrubé mzdy, jež pomohlo nastartovat nynější velkou inflaci? Budete mít tak v příštím roce dostatek financí na důležité investice ve vašem kraji, jako je například výstavba nových sociálních bytů, modernizace infrastruktury a podobně?

My máme rozpočet na příští rok nastavený jako výrazně proinvestiční, počítáme se 4 miliardami, které chceme investovat tak, abychom nastartovali rozvoj regionu, abychom mohli dát firmám i lidem práci. Já si opravdu nemyslím, že na inflaci mělo zásadní vliv zrušení superhrubé mzdy. Jednalo se spíše u nás v republice například o problémy v automobilovém průmyslu, na který je navázána celá řada strojírenských firem, kdy chyběly čipy a také dost zdražily veškeré energie. Za to opravdu nemohla Babišova vláda, a to si uvědomuje nyní i pravicová koalice, jež se bude se zdraženými energetickými vstupy také v tomto roce potýkat.

Nákladovou inflaci, o které jsem už hovořil, můžete zvládnout jen dalšími úsporami na konečném produktu, například zvýšenou produktivitou práce. Dá se to ale dosáhnout i vhodnými investicemi, kupříkladu do robotizace.

Co se týká výstavby sociálních bytů, tak ty plánujeme stavět třeba v Kopřivnici, což je zahrnuto už do těch zmiňovaných 4 miliard. Jako zdroje pro financování také použijeme dotace z EU i jiné finanční podpory.

Green Deal, tedy Zelený úděl, který prosazuje současné vedení Evropské unie, je strašákem části střední a východní Evropy. S jeho tvrdým a rychlým prosazováním nesouhlasila minulá vláda, ale výrazně proti němu vystupuje i nynější vládní garnitura Petra Fialy, jež poukazuje zejména na to, že by došlo v Česku ke zhroucení velké části našeho strojírenského i energetického průmyslu, což by mělo nedozírné následky na českou ekonomiku. Jak byste doporučil současné vládě postupovat, abychom si nezničili naši hospodářskou strukturu, ale zároveň abychom si výrazně nenarušili vztahy s našimi důležitými obchodními i politickými partnery?

Já se přiznám, že mně také připadá Green Deal jako rozhodnutí od kulatého stolu, se kterým se budou potýkat všechny středoevropské země. My přece nemáme možnost postavit větrníky na mořském pobřeží jako Němci či spoléhat jako jižní státy na slunce a nastavět zde především fotovoltaické elektrárny. Nám nezbývá jiná možnost než jít cestou jádra. A jsem rád, že na to měly a mají stejný názor bývalá i současná vláda. Myslím si, že první velké problémy nastanou, až Němci odstaví své poslední jaderné elektrárny.

Naději ale vidím v tom, že Francouzi také jádro podporují a budou ho moci prosazovat při svém nastávajícím předsednictví Evropské unie, ve kterém je pak v polovině příštího roku vystřídá právě naše republika. To je šance náhled na jádro změnit a měli bychom ji určitě využít. Přece nemůžete u všech zemí něco paušálně zavádět, co zavést ani nelze. Uhlí už kvůli znečišťování využívat nemůžeme, takže jedině pomocí jádra jsme schopni vybudovat „tvrdé“, spolehlivé zdroje až nastanou výpadky energie. Přiznám se také, že jsem dost zklamaný z toho, že EU už nepočítá s plynem, který my budeme nutně potřebovat při přechodu od uhelných elektráren k jaderným. A to nebude trvat jen pár let, zabere to delší dobu a budeme muset investovat nemalé finance.

Tedy máme k projednávání s EU řadu důležitých záležitostí, abychom se ochránili před energetickou chudobou.

Ve vedení vašeho kraje už dlouhodobě dobře spolupracujete i se zástupci nynější pravicové koalice, z jejich řad máte už delší dobu pět náměstků. Domníváte se, že se bude řízení kraje nějak zásadně měnit s příchodem nynější Fialovy vlády?

Tak to nepředpokládám, protože jsme tady autonomní skupina lidí, kterou zvolila v krajských volbách většina moravskoslezské veřejnosti. Mohou nás ovlivnit jen v plošných nařízeních, ale to si myslím, že jen také do určité míry, jelikož máme ve vedení kraje i dost zástupců nynější pravicové koalice, se kterou by měla být vláda ve shodě, když budou předkládat různé své návrhy.

Hlavně očekávám, že dojde k úpravě rozpočtového určení daní pro jednotlivé kraje, která je už nezbytná a delší dobu ji připravujeme s naší odbornou skupinou. V úpravě se musí zejména zhodnotit, jaké strukturální změny čekají každý region. Daně se přece nemohou jen vypočítávat dle počtu obyvatel. Náš region s postupným utlumováním těžkého průmyslu (snad nejznámější je postupný zánik OKD), prochází velmi významnou strukturální změnou, jež se přece musí zohlednit, když z dřívějších průmyslových gigantů vznikají menší firmy, kterým kraj poskytuje svoji podporu. Tu bychom potom rádi dostávali zpět od státu i díky té jmenované změně v rozpočtové úpravě daní.

Za pár dnů budeme všichni slavit silvestra. Co byste hlavně popřál lidem s příchodem nového roku?

Především bych všem popřál pevné zdraví, které je v současné době hodně důležité. Ale také, aby se lidé vrátili k respektu k názorům druhých. Svoboda opravdu není jen o tom, že si mohu dělat a říkat co chci, ale je také o odpovědnosti k druhým lidem, abych jim svým jednáním nijak neuškodil. To jsou prostě ty základní stavební kameny demokracie, které se musí v současné době upevnit. Naše společnost je rozpolcená a pak dochází k tomu, že se nedodržují opatření, která jsou klíčová pro celou společnost. Je třeba si uvědomit, že moje svoboda nesmí ve svém důsledku omezovat svobodu jiného člověka. Popřál bych tedy celé naší společnosti více respektu a úcty k druhým lidem.

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Jan Štěpán

Mgr. Ondřej Kolář byl položen dotaz

návrat Ukrajinců

Je podle vás fér někoho nutit jít válčit, když nechce, a lze takové lidi vůbec nějak motivovat? Jestli někdo před válkou utekl, myslíte, že je něco, co ho přiměje jít válčit? Vždyť není nic cennějšího, než život. A jelikož se válka pro Ukrajinu nevyvíjí vůbec dobře, není třeba řešit, co bude Ukrajin...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:


Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

Islamizace EU! Varování z roku 2015, vše se naplňuje, hrozí se publicista a politik

0:01 Islamizace EU! Varování z roku 2015, vše se naplňuje, hrozí se publicista a politik

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „Jednu totalitu jsme se zvoněním klíčů zdárně opustili a do další, jen trochu jiné…