V Lidových novinách jste 15. října představil čtenářům román Jeana Raspaila Tábor svatých. Nyní na něj kriticky na svém blogu reagoval romský aktivista Karel Holomek, který píše: "Předestřel nám děsivou vizi autora, v níž je evropská civilizace zničena hordami uprchlíků, kteří si zde berou, co nemají, od těch, co to mají, ale nejsou schopni to ubránit: pro jakousi chimérní laskavost a bezhraniční tolerantnost. Prostě apokalypsa! Popsanou situaci přirovnává k Orwellovu roku 1984, který se, naštěstí, u nás neuskutečnil." Tato kniha vyšla v roce 1973. Někdo ji bere jako prorockou, v době svého vzniku čelila nařčení, že je rasistická. Jak ji hodnotíte vy?
Byla kontroverzní tehdy i dnes. Sledoval jsem její přijetí ve Spojených státech v sedmdesátých letech a pak o dvacet let později. Pokaždé vyvolala kontroverzi. Někteří lidé ji považovali za prorockou, upozorňující na relevantní děje, které se můžou spustit. Jiní ji považovali za rasistickou, to je pravda. Prorocká je podle mě v tom, že předpověděla masovou migraci lidí z chudších částí zeměkoule především z ekonomických důvodů do bohatších vyspělejších částí světa. Což znamená hlavně do Evropy a Severní Ameriky. Částečně i do jiných oblastí jako je Austrálie a Japonsko. Ale tyto dvě země mají extrémně restriktivní imigrační politiku. Proto nejsou až takovou cílovou destinací imigrantů.
Trošku mám problém v knize v tom, že příliš ztotožňuje západní civilizaci s bílou rasou. Tímto si autor naběhl, protože civilizace je definovaná hodnotami, morálkou, náboženstvím, politickým režimem. A ne rasou. Když to řeknu vyostřeně - angolský nebo kubánský černošský křesťan antikomunista je v podstatě příslušník západní civilizace. Zatímco novopohanský německý nebo skandinávský neonacista, či ruský bílý neoimperialistický neokomunista nejsou součástí západní civilizace. Tohle je největší chyba této knihy, že civilizaci ztotožňuje s rasou.
V románu autor předpovídal migraci především ekonomickou. Jaká je ve větší míře současná migrační vlna - ekonomická, či jde o uprchlíky před válkou?
Je to kombinace obojího. Mnozí jsou skutečně uprchlíky před válečným konfliktem, jsou to lidé, na které se vztahuje podle našich principů právo azylu. Hlavně těm, kterým hrozí perzekuce až smrt v jejich zemích. Ale mnozí další, hlavně ze severní Afriky, jsou především ekonomičtí migranti. Například se uvádí velké množství lidí z Eritreje, kde nyní není konflikt. Válka mezi Eritrejí a Etiopií už skončila. Lidé ze severní Afriky jsou často právě ekonomickými migranty, nebo v případě mladých eritrejských mužů prchají před velice dlouhou povinnou základní službou. Myslím, že je to sedm, nebo až deset let povinné vojenské služby. Prchají před tímto zákonem. Ale v podstatě nejsou azylanti.
Před takto dlouhou vojenskou službou bych také prchal...
Ano. To je pochopitelné. Ale pokud je nějaký nespravedlivý zákon, není řešení, že všichni odejdeme pryč. Ale že změníme zákon, a když to nejde, tak změníme režim. Součástí naší tradice je, že pokud je vláda tyranská, tak lid má právo ji svrhnout a změnit. Tohle je řešení. Kdyby všichni emigrovali pryč, tím ulehčují tyranským režimům snadnější vládnutí. Naopak je nutné dát režimu najevo, že s ním nesouhlasíme. Naši lidé opustili protektorát v roce 1939 ne proto, aby měli lepší život na Tahiti, ale aby bojovali za svobodu země. To je správný postoj.
Ještě se vrátím k blogu Karla Holomka. Tvrdí, že si nemyslí, že k nám imigranti přinášejí kulturu, kterou by nám chtěli vnucovat a že by hodlali měnit naši civilizaci. Jak to vidíte vy?
Když je množství migrantů z jiné kultury spíše menší než větší, tak jsou obohacením té kultury a civilizace. V případě, pokud je jejich příchod mnohem početnější, tak pochopitelně postupně kulturu mění. Můžu uvést dva příklady - v částech evropských měst, kde žijí především potomci islámských migrantů, nastávají jakési zlomy, ve kterých policie víceméně rezignuje na vynucování pořádku, a nahrazují je místní normy, které se vymykají evropskému právnímu řádu. Nemůžeme tedy říci, že by islámská imigrace do západní Evropy nepozměnila společnost.
Druhý příklad je méně dramatický a týká se USA. Spojené státy byly vždycky multirasovou, multietnickou společností. Ale vždy tam byla většina imigrantů evropského původu. Evropská identita Ameriky byla silná. Což v čase klesá. Procento černošského amerického obyvatelstva zůstává stejné - třináct, čtrnáct procent. Ale výrazně stoupá zastoupení Američanů latinskoamerického a částečně i východoasijského původu. Tím se také americká zahraniční politika, která byla vždy primárně evropocentrická, mění. Amerika je teď zemí všech azimutů. Dívá se na jih do Latinské Ameriky, na západ přes Pacifik do Asie. Takže imigrace z Latinské Ameriky a východní Asie mění zahraniční politiku a politickou kulturu Spojených států méně ve prospěch Evropy a více pro ostatní části světa.
Takže tvrdit, že pokud imigrace dlouhodobě funguje, přichází do země, že by si imigranti s sebou nepřinášeli nic, žádné zvyklosti, politické preference, je naivní tvrzení. Imigrace v malém množství společnost obohacuje, ve velkém pozměňuje a utváří k obrazu svému.
Bývalý náčelník Generálního štábu Armády České republiky generál Jiří Šedivý v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz uvedl, že Evropa, co se týče migrační vlny, zaspala, řeší věci nepodstatné na úkor těch podstatných, dělá nesystémová opatření místo systémových a přijímá rozhodnutí až pod vlivem událostí, to znamená v určitém spěchu. Připadá vám to také tak?
Bohužel mám ten samý názor jako pan generál. Je to tak. Evropští státníci jsou pod vlekem událostí. Krásně je to vidět na tom, že jako hlavní téma si vzali kvóty. Otázka distribuce uprchlíků. Přičemž to je až druhořadé či třetiřadé téma. První je samozřejmě zastavení takovéto nezvladatelné migrační vlny a vytvoření bezpečných zón pro imigranty. Až když budeme vědět počty migrantů, kteří přijdou do Evropy, pak se můžeme bavit o tom, jak budou rozděleni, kde budou žít.
Nezmění se kvůli těmto chybám evropských politiků mapa politické Evropy? O víkendu výrazně vyhrála v Polsku konzervativní strana Právo a spravedlnost. Je to určitá předzvěst podobného vývoje? I když v Polsku samozřejmě hrály roli i jiné vlivy...
Ano, hrály. Právo a spravedlnost byla osm let hlavní opoziční stranou, takže je jasné, že časem nastane její návrat k moci. Ale otázka imigrace jí pomohla. Polští voliči nesli nelibě, že vláda Občanské platformy dosluhující premiérky Kopaczové narušila solidaritu středoevropských zemí a podlehla tlaku ve prospěch kvót. To se většině polských občanů nelíbilo. Můžeme uvést předtím i volby ve Švýcarsku, kde velice ostře protiimigrantská švýcarská Lidová strana výrazně posílila. Můj názor je, že ano. Voličská reakce nastane.
Jsou jen dvě možnosti - buď standardní strany - levopravé - pozmění svůj postoj a vyjdou vstříc voličům a nálady voličů jsou více restriktivní než liberální vůči imigrantům. A nastane jakési přivření dveří. To už udělalo Dánsko. Kdysi velice otevřená země vůči imigrantům má nyní na základě politického konsenzu velice restriktivní imigrační politiku. Myslím, že toto nastane ve všech zemích. A pokud to nenastane u těch zodpovědných stran pravého středu, tak to povede podle švýcarského vzoru k tomu, že extremistické krajně pravicové strany posílí. Evropští lídři mají na výběr. Buď budou respektovat preference svých voličů, nebo se nechají marginalizovat extremisty. Vidíme to už i v Německu, kdy v CDU-CSU se ozývají hlasy výrazně kritické k postoji kancléřky Merkelové. Až dostanou voliči možnost hlasovat ve volbách, bude tento kritický hlas ještě silnější.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
