Pandemie covidu-19 je v ČR už více týdnů na ústupu a život se pomalu dostává do normálních kolejí. Která z opatření bychom ale měli stále dodržovat, abychom neopakovali chyby z loňského roku, kdy po naprostém uvolnění v létě nastala na podzim katastrofa. Vláda totiž už velmi vážně uvažuje i o omezení testování a také chce postupně zrušit nošení respirátorů ve veřejných prostorách. Alespoň tak o tom informují některá média. Začínají se už také povolovat velké, hromadné akce. Není to příliš brzy?
Myslíte, že se Dominik Feri ještě vrátí do politiky?Anketa
Blíží se čas dovolených a spousta lidí se už těší na relax u moře, a to zvláště v letošním roce, kdy je počasí u nás velmi chladné a deštivé. Nemůže to ale znovu zvrátit vývoj pandemie ke kalamitnímu stavu? Nepřivezou si lidé nějakou další mutaci, zejména ze zemí, kde se tolik neočkuje jako u nás? Jaká byste k tomu přijal opatření? Neměl by se každý rekreant, který se vrátí z ciziny nechat otestovat PCR testem? Ty by prý měly být od počátku června 2x do měsíce zdarma.
Cestování do nejoblíbenějších destinací, jako je Chorvatsko, Itálie, Francie, Polsko, nepovažuji při dodržování rozumných opatření za výrazněji rizikové než cestování u nás. Stejně jako u nás jsou rizikové uzavřené prostory s velkým počtem lidí, restaurace, krytá sportoviště, blízké kontakty atp. Možnost bezplatného vyšetření PCR testu velice vítám a zejména lidé, kteří vědí, že by infekcí po návratu z těchto zemí mohli ohrozit své blízké či spolupracovníky a kamarády, by této možnosti měli využít. Naopak povinné vyšetření musí být zachováno po návratu ze zemí s rizikovými mutacemi, stejně jako i karanténa. Cestování do těchto oblastí, kam nyní spadá třeba celá jižní Asie, je jistě riskantní.
Máte už některé novější informace, jak se to bude dále vyvíjet s očkováním? To znamená, kdy lidé, kteří už absolvovali dvě dávky, budou muset jít na další přeočkování, aby zůstali stále chráněni. Jak je vlastně dlouho účinná vakcinace látkami od Pfizer/Biotech či AstraZeneca?
Vakcíny obou uvedených výrobců jsou velmi podobné, u obou jde o princip vnesení nepatrné části mRNA, která následně vede k tvorbě virového spike antigenu, a poté velmi rychle zanikne. Nicméně celý princip vede k velmi účinnému navození jak protilátkové, tak buněčné imunity zprostředkované T buňkami. Délka ochrany u obou těchto vakcín se nebude výrazněji lišit. Otázkou, kterou nyní medicína intenzívně zkoumá, je, kdy bude vhodné imunitu posílit a jakým způsobem. Informace, které máme, dávají tušit, že přeočkování – boosterovaní bude nutné možná za 18 až 24 měsíců, ale může se stát, že nás předběhne potřeba reagovat na proměny viru cílenou úpravou mRNA vakcíny s potřebou doočkování v kratším termínu. Už nyní víme, že proti brazilské a indické mutaci uvedené vakcíny, zejména po první dávce, chrání méně. Nepochybuji o tom, že výzkumné týmy již na modifikacích vakcín pracují, o finálních produktech ještě ale zatím žádné informace nemáme.
Je všeobecně známo, že senioři u nás jsou více ochotni se nechat očkovat než mladší lidé. Jakou máte s tím vy sám praktickou zkušenost, co by primář infekčního oddělení? A přibližně kolik procent populace byste tipoval, že se stihne naočkovat do konce letošních letních prázdnin?
Na přesnější čísla stran očkování mladších si musíme ještě počkat, kategorie 30+ se spustila teprve tento týden, ale to, co říkáte, nemusí být výhledově pravda. Mladší lidé jsou v uvažování pružnější, mají dostupnost daleko širšího spektra informací, chtějí cestovat, žít normální život a očkování jim tuto možnost přinejmenším přibližuje. Bohužel na oddělení máme stále starší pacienty, kteří se odmítli očkovat, a nyní jejich život visí na vlásku. Mělo by být úkolem právě mladých – příbuzných či známých, aby jim potřebu a bezpečnost vakcíny vysvětlili. Když jsem zmínil starší lidi, je potřeba uvést, že v současné době vidíme, že se skladba hospitalizovaných pacientů u nás významně posunula i do mladších věkových kategorií, výjimkou nejsou dvacetiletí pacienti s covidem.
Jaké procento populace se do konce léta naočkuje, si netroufám odhadnout. Byl bych moc rád, kdyby to bylo alespoň 60 procent, jako je tomu nyní například v USA a ještě raději, kdybychom atakovali osmdesátku. Byl by to skvělý signál světu o rozumnosti českých lidí. Toho by bylo možno dosáhnout, kdyby se média, politici a zdravotníci spojili do jedné masívní vlny podpory očkování, a tím vlastně i do podpory zdravého rozumu. Bohužel takovouto vlnu u nás zatím nevidím.
Domníváte se, že vakcinace v příštím roce už bude probíhat s inovovanými látkami, které budou účinnější proti různým mutacím, jako je například ta brazilská či indická?
Odvádí Hana Lipovská dobrou práci coby členka Rady ČT? (Ptáme se od 26. 5. 2021)Anketa
V České republice existuje nyní nejvíce lidí, kteří jsou očkováni vakcínou Pfizer/Biotech, která je charakterizována jako zatím nejúčinnější látka proti covidu-19 a s nejpřijatelnějšími vedlejšími účinky. Pokud jí bude i nadále dostatek, má tedy vůbec význam se nechat očkovat například preparátem od AstraZeneca, která má nižší účinnost a vyšší výskyt nežádoucích zdravotních problémů?
Jak jsem už zmínil, u nás všechny dostupné vakcíny proti infekci covid-19 mají podobný mechanismus účinku, liší se jen způsobem vnesení mRNA do buňky. U všech vakcín je uvedené určité riziko nežádoucích účinků, tyto jsou ale ve srovnání s rizikem ohrožení života a trvalých následků infekcí extrémně nízké, což se týká i vakcíny firmy AstraZeneca. V médiích vidím naprostý nepoměr ve prospěch informací o přeceňovaných nežádoucích účincích vakcín proti informacím o jejich obrovském přínosu. Bohužel nejedná se jen o problém specifický pro Česko.
Jak bude vůbec vypadat systém očkování v příštích měsících? Získal jste k tomu už některé informace? Budou pro vakcinaci veřejnosti stále stěžejními zařízeními očkovací centra a nemocnice nebo se tato činnost skutečně více přesune do ordinací praktických lékařů, jak o tom hovoří někteří specialisté, jež spolupracují s Ministerstvem zdravotnictví?
Pokud bude pandemie slábnout a bude v rozumných mezích, přejde další očkování logicky do rukou praktických lékařů. Když dojde k novému vzplanutí epidemie a potřebě rychle populaci proočkovat, případně potřebě proočkovat modifikovanou vakcínou, pak se bez očkovacích center neobejdeme.
Myslíte si, že se Česko v podzimních a zimních měsících uchrání před další vlnou covidu-19 anebo je spíše reálné, že se některá tvrdší protiepidemická opatření přece jen znovu vrátí?
Byl bych velmi rád, kdyby se určitá rozumná protiepidemická opatření, zejména roušky, jak jsem už i dříve uvedl, nemusela zavádět znova, ale platila v odůvodněných mezích stále. Zda podzim přinese větší riziko, bude záležet na mnoha faktorech, jako je právě proočkovanost, mutace viru a chování lidí. Pokud dojde k podzimní vlně, pak jsem přesvědčen, že bude jiná než ty předchozí a věřím, že bude méně krutá.
Co bylo podle vašeho názoru hlavní příčinou toho, že Česko je v počtu úmrtí na 100 obyvatel stále druhé na světě? Přitom náš zdravotní systém je robustní a celkem kvalitní, a i když si lékaři a zdravotníci sáhli až na dno, přece jen zdravotnictví nikdy plně za pandemie nezkolabovalo. Co se tedy při boji s nákazou nejvíce nepovedlo?
Nechvalná příčka je pro mne velmi nepříjemná a pevně věřím, že je do určité míry ovlivněna statistickou chybou, nejednotným vykazováním. Údaje z různých zdrojů se liší. Možnosti dostupné léčby se u nás neodlišují od jiných vyspělých zemí, určité parametry máme dokonce lepší. Nicméně překročení 2procentní smrtnosti nemocných na covid-19 v ČR je číslo velmi zarážející. Vysvětluji si jej nejpravděpodobněji zavlečením infekce do nejzranitelnějších a nejrizikovějších skupin obyvatel a také pozdním příchodem samotných pacientů k cílené péči. Zejména prvně uvedený důvod by měl být i do budoucna pro nás obrovským varováním.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
COVID
Více aktuálních informací týkajících se COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MZ ČR. Přehled hlavních dezinformací o COVID-19 naleznete na oficiálních stránkách MV ČR. Pro aktuální informace o COVID-19 můžete také volat na Informační linku ke koronaviru 1221. Ta je vhodná zejména pro seniory a osoby se sluchovým postižením.
Zcela jiné informace o COVID-19 poskytuje například Přehled mýtů o COVID-19 zpracovaný týmem Iniciativy 21, nebo přehled Covid z druhé strany zpacovaný studentskou iniciativou Změna Matrixu, nebo výstupy Sdružení mikrobiologů, imunologů a statistiků.
autor: Jan Štěpán