Islám je nebezpečnější než nacismus a komunismus. Vyjádření ještě silnější než to od Kláry Samkové

02.06.2016 17:23 | Zprávy

ROZHOVOR Islám je neporovnatelně nebezpečnější, než fašismus, komunismus či nacismus, tvrdí podnikatel, bývalý kolodějský starosta a bývalý lídr hnutí Pro Prahu Zbyněk Passer. V rozhovoru pro ParlamentníListy.cz zdůraznil přílišné kontroly, regulace a zákony pro obyvatele, které zavdávají ironickou úvahu, že kdyby islámský terorismus nebyl, musely by si jej západní vlády vytvořit, aby ospravedlnily fízlovaní vlastních bezúhonných občanů. Připomněl, že pracovat nebo žít v Dubaji či Saúdské Arábii znamená projít procedurou nesmírně přísné imigrační politiky islámského světa. Jakým právem se očekává od Evropy něco jiného?

Islám je nebezpečnější než nacismus a komunismus. Vyjádření ještě silnější než to od Kláry Samkové
Foto: Hara
Popisek: Zbyněk Passer

K prohlášením z Turecka, že by Česká republika měla obžalovat advokátku Samkovou kvůli jejím výrokům proti islámu, jste uvedl: „Jistěže každý muslim není terorista. Ale skoro každý terorista je muslim. Možná by pomohlo, kdyby Turecko přestalo terorismus financovat, vyzbrojovat a chránit.“ Je tedy v pořádku mluvit veřejně proti islámu tímto způsobem? Jde stále o svobodu slova, nebo bychom se měli držet zpátky?

Vypůjčil jsem si tuto smutně ironickou, leč pravdivou slovní hříčku, abych poukázal, že doktorka Samková – sice možná nevhodnou formou – řekla pravdu. Islám není jen náboženství, ale komplexní systém správy věcí veřejných, zasahujících do všech aspektů života lidského společenství, přičemž nejde o princip správy demokratický, nýbrž dogmatický, rigidní a znemožňující vlastní vývoj lidského společenství. Abyste tohle ověřili, stačí vyjet kamkoliv, kde je islám převažující či výhradní součástí správy věcí veřejných.
Ale k vašemu dotazu: Ano, jde o svobodu slova v její nejryzejší podstatě, kdy nynější svobodou slova zajišťujeme naši vlastní, budoucí, společenskou svobodu. Stejně jako doktorka Samková patřím ke stále rychleji rostoucí skupině velmi nespokojených občanů České republiky a Evropské unie, kteří se v žádném případě nebudou držet zpátky v hájení svobody slova a projevu bez ohledu na osobní následky. Toto omezování je projevem fašizace vládnoucí „liberální“ levice, která – protože nemůže dostatečně rychle vyměnit své frustrované voliče za závislé imigranty – alespoň omezuje základní lidská práva svých voličů způsobem, který je nevídaný v poválečné historii Evropy. Současné evropské elity – ty české nevyjímaje – zavádějí fašistický dohled a perzekuci vlastních obyvatel, které zároveň obviňují z fašizace. Je to buď neuvěřitelná drzost, nebo nás naše levicové vládnoucí elity považují za nesvéprávné a neschopné bránit demokracii a tradice evropských národů. Což je omyl, který bude stát současné vládnoucí elity jejich pozici a přinese podstatnou společenskou změnu v celé Evropě. Duch změn vane stále silněji ve stále více zemích, což dovádí politické, společenské a mediální elity k nepříčetnosti, projevující se ve způsobu vyjadřování a informování, jakož i ve snaze perzekvovat a zastrašovat nespokojené a vládu kritizující občany.

Jak jste vnímal právě proslov Samkové? Souhlasíte, že islám se rovná komunismu, nacismu a fašismu, jak prohlásila?

Ne, nesouhlasím. Nelze položit rovnítko mezi žádný ze jmenovaných „ismů“, natož mezi islám a kterýkoliv z nich. Islám je totiž neporovnatelně nebezpečnější, než kterýkoliv z výše uvedených politických systémů. V první řadě je komplexnější. Stojí na silných, srozumitelných a široce akceptovaných teologických základech. Je-li tedy islám napaden pro jakýkoliv svůj aspekt, ať už společensko-správní, lidskoprávní, politický, či jiný, okamžitě se brání nikoliv věcně, ale s poukazem právě na svůj teologický aspekt. Jinými slovy: napadnete-li chování některých muslimských komunit vůči ženám, způsobu parkování před mešitou, chování k pejskařům v evropských městech, či nátlak muslimských rodičů na změnu učebních osnov řady předmětů v evropských školách, odpovědí je málokdy věcná diskuse o meritu problému. Většinou je stěžovatel nařknut z útoku na islám jako náboženství a je mu vyhrožováno zákony, chránícími svobodu víry každého obyvatele Evropy, čímž má islám obrovskou výhodu před soupeřícími politicko-společenskými systémy, které ze své povahy musí být vždy kritizovatelné, má-li být zachována svoboda jednotlivce i společnosti.

Petice na podporu Samkové vyzývá, abychom bránili svobodu slova. Píše se zde: Společnost je totiž nemocná a lidé se v ní opět „bojí mluvit“. Mluvit bylo zločinem, říci cokoli opozičního bylo trestáno, vyjádřit se nesouhlasně vůči „jediné schválené pravdě“ znamenalo riziko udání a následné perzekuce. Vy jste podpořil petici zveřejněním na sociální síti. Bojíme se promluvit naplno? Bojí se obyvatelé v Evropě mluvit otevřeně? A proč?

Ano, bojí. Zatímco nám Středoevropanům jsou skrze média hlavního proudu dáváni Západoevropané za vzor politické korektnosti a vstřícnosti vůči zhoubným společenským trendům – neřízenou ekonomickou imigraci nevyjímaje, realita je zcela jiná. Trávím zhruba dvě třetiny času mimo Českou republiku a všude, kam se dostanu, se snažím najít čas na debatu s místními o stavu a vývoji Evropy. Němci, Rakušané, Norové, Angličané znají výroky, ba i celé projevy českého prezidenta Zemana, maďarského premiéra Orbána, slovenského politika Sulíka a nyní i Kláry Samkové a domnívají se, že středoevropská skepse ke schopnostem bruselské byrokracie a západních vlád tváří v tvář islámské agresi v Evropě je na místě. Doufají, že naše slabé hlasy budou v Evropě slyšet i nadále a že se nepodvolíme nátlaku orgánů Evropské unie, které vydírají řádně zvolené národní vlády sankcemi, zastavením dotací a kdyby měly k dispozici evropskou armádu, věřím, že touto dobou by již několik měsíců okupovala polský parlament a vládní budovy v rámci „bratrské pomoci a ochrany ústavních pořádků“ států Varšavské – pardon – Lisabonské smlouvy.

Západoevropané nemohou otevřeně hovořit, v atmosféře všeobecné politické korektnosti připomínající román „1984“ od George Orwella jsou zastrašováni, ostrakizováni, ba i vyhazováni z práce jak u státních, tak soukromých zaměstnavatelů za pouhé projevení odlišného názoru na oficiální imigrační politiku a z ní vyplývající rizika. Z tohoto pohledu u nás zatím panuje výrazně větší svoboda, než na západě.

Šéf Europolu přiznal, že mezi migranty v Evropě mohou být teroristé. Jak bychom se s tím měli vypořádat? Zvládnou je ohlídat zpravodajské služby? Máme se bát?

Šéf Europolu objevil Ameriku. Vlna imigrantů z Afriky a Středního východu s sebou nevyhnutelně přináší i jisté procento radikálních muslimů, potenciálních, či současných teroristů i zkušených frontových bojovníků. O těchto rizicích Evropa dobře ví už desítky let a mnohokrát před nimi Evropu varoval Muammar Kaddáfí, kterému se za ochranu svých hranic před vlnou islámské imigrace a radikalismu Francouzi a Italové odvděčili bombardováním s vidinou přístupu na libyjská naftová pole. Debaty se vedou o počtech a připravenosti islámských bojovníků v Evropě.

Ohledně zpravodajských služeb jsem skeptický; islámský svět je uzavřený, nedůvěřivý vůči cizincům, a konspiraci ovládá vcelku dobře. Hrozba terorismu je sice reálná, ale čistě statisticky se není třeba příliš bát o život. Evropa je ohromná a reálně zasáhnout obyvatele jejích osmadvaceti unijních států v desetitisících měst je nemožné. Terorismus je spíš psychologická hra. Teroristé zasáhnou společnost strachem, paralyzují její denní činnost a vážou na sebe bezpečnostní složky státu a velice drahá opatření. Domácí politici pak terorismus milují snad více, než samotní teroristé. Hrozba – byť potenciální – terorismu totiž ospravedlňuje stát, aby prolomil veškerá myslitelná individuální lidská práva, strkal nos do vašich záležitostí, zakazoval, přikazoval, vyhlašoval nepotřebný výjimečný stav, omezoval vás na osobní svobodě a zvyšoval pravomoci silových složek na úkor občanů. Nekonečná a mnohde zbytečná buzerace na letištích (bombu lze na mnoha letištích lehce pronést zcela jinou cestou, než kudy vedou vás nedůstojně, ve frontě, bez bot a pásku jako ovci na stříhání), všetečné dotazy bank na vaše transakce s výmluvou na zákon o financování terorismu, omezování držení hotovosti s výmluvou, že bankovkami platí i teroristé, záplava všudypřítomných kamer pro vaši bezpečnost, odzbrojení bezúhonných občanů od legálně držených zbraní, které se nyní v Evropské unii chystá, zatímco terorista s falešným syrským pasem od tureckého překupníka si načerno a bez zbrojního pasu koupí samopal na Slovensku, útočnou pušku v Bruselu na nádraží a materiál na výbušniny v zahradních potřebách místního hobby marketu. Neustálý dohled nad vaší polohou, komunikací, kontakty a dokumenty, které posíláte, je obhajován též prevencí terorismu. Zavdává to k ironické úvaze, že kdyby islámský terorismus nebyl, musely by si jej západní vlády vytvořit, aby ospravedlnily fízlovaní vlastních bezúhonných občanů – zatímco islámští teroristé s falešnými pasy pokojně a nerušeně cestují po Evropě, fotí si potenciální cíle a popíjejí espreso ve vaší oblíbené kavárně.

Jakou cestu z migrační krize navrhujete vy sám? Je to uzavření hranic Evropy bez výjimek? Měli bychom se zde uzavřít a nikoho nepouštět dovnitř? Případně, jak odlišit, kdo potřebuje skutečnou pomoc?

Hranice státu je neporušitelná, bez ohledu na to, zda jste občan jednoho či druhého státu, diplomat, prezident, válečný uprchlík nebo ekonomický migrant. Zákony se musejí dodržovat – a pokud chcete mermomocí žít v Evropě, musíte si zažádat o status uprchlíka v bezpečné zemi, sousedící s vaší zemí, v níž probíhá konflikt a následně kontaktovat ambasádu cílové země. K tomu jsou v oblasti Středního východu k dispozici pracovníci neziskovek i úředníci Evropské unie. To opravdu nemusí probíhat v Evropě. Pokud jste uprchlíkem dle ženevských konvencí, musíme vás přijmout, zajistit vám bezpečnost a základní potřeby po dobu konfliktu ve vaší zemi. Tato povinnost by se ale primárně měla vztahovat na země, které konflikt v Libyi a Sýrii zvenčí popoháněly a podporovaly, tedy Itálie, Francie, USA, Velká Británie, Turecko a zejména Saúdská Arábie. Kolik válečných uprchlíků přijal nekritizovatelný spojenec USA a předsednická země Výboru pro lidská práva při OSN Saúdská Arábie?

Pokud jste ekonomický imigrant, musí být vaše potenciální přijetí závislé výhradně na cílové zemi, o jejíž azyl žádáte. Máte-li jí požadovanou kvalifikaci a odbornost, má daná země plné právo stanovit, zda, na jak dlouho a zda, sám či s rodinou, v ní smíte pracovat a žít. Cílová země má i právo následně se rozhodnout, zda vám udělí trvalý pobyt, či občanství a zda dovolí přicestovat i vaší rodině. Toto musí být základním a nedělitelným právem každé země, bez ohledu na to, zda je, či není členem Evropské unie. Zkuste jet pracovat nebo žít do Dubaje či Saúdské Arábie. Uvidíte, jak nesmírně přísnou imigrační politiku má bohatý islámský svět. Jakým právem očekává od Evropy něco jiného?

Kdo podle vás může za současnou krizi nejvíce? Komu přikládáte zodpovědnost?

Krize nemá jednoho viníka, ani jeden převládající aspekt. Je mixem důsledků dlouhodobé snahy USA o destabilizaci řady zemí Středního východu, kterou tak hezky popsal americký generál Wesley Clark ve svém zřejmě nejslavnějším projevu. Dále střet velmocenských i korporátních zájmů nad ložisky ropy, plynu a trasami ropovodů a plynovodů, snahy místních bývalých autokratických vládců o vlastní (Kaddáfí, Asad) autonomii v rozhodování komu, za kolik a v jaké měně budou prodávat výše uvedené suroviny, což by vedlo ke zpochybnění petrodolaru jako primární rezervní měny řady zemí v oblasti.

Také setrvalé snahy USA a Saúdské Arábie dovést do konce takzvané Arabské jaro a instalovat ve střední Africe vlády více vyhovující korporátním a geopolitickým americkým zájmům, stejně jako sunnitskému wahhábistickému pojetí islámu ze strany Saudské Arábie. K tomu účelu byly v nyní zničených zemích dlouhodobě spojenci Západu podporovány, financovány a školeny nejen opoziční skupiny, ale i teroristické islámské organizace, které se zapojily do války o moc v Libyi, Sýrii, Jemenu a Iráku. Za krizi může zároveň přecenění svých vazeb se Západem, podcenění jeho diverzních schopností a špatná práce s některými etnickými i náboženskými minoritami a opozicí ze strany Kaddáfího i Asada. I dlouhodobé snahy OSN a části politiků Evropské unie realizovat dvacetiletý projekt Euromed, mající za cíl přesídlit přes padesát milionů muslimů ze severní Afriky a Středního východu do Evropy.

Co si myslíte o prohlášeních Erdogana v souvislosti s ochranou hranic a udělení bezvízového styku Turecka do Evropské unie? Měli bychom tuto cenu zaplatit? Má Turecko mít bezvízový přístup do Evropské unie?

Den, kdy Turecko získá bezvízový přístup do zemí Evropské unie, bude začátkem konce Evropské unie. Tak bezprecedentní bezpečnostní ohrožení Evropy neunesou Britové, některé ze států V4 a dost možná ani Nizozemsko. Nemluvě o Rakousku či Francii po blížících se parlamentních volbách. Erdogan pro mne je a vždy bude autokratickým diktátorem, za jehož vlády zemřela demokratická myšlenka Atatürka a Turecko se začalo vracet k islámským velmocenským ambicím z dob Otomanské říše. Turecko je pro Západní Evropu nesrovnatelně nebezpečnější, než Rusko – protože je však Turecko věží na šachovnici americké geopolitiky, evropská média jej zřídkakdy kritizují.

Přitom jde o zemi, kde militantní náboženství začíná nebezpečně srůstat se státem, kde jsou dlouhodobě upírána práva etnickým menšinám, které jsou vražděny vlastní armádou. Turecko se dodnes neomluvilo za arménskou genocidu, srovnatelnou jen s africkými kmenovými vyvražďovacími válkami a holokaustem. Zatímco popírání holokaustu je po právu zločin, popírání arménské genocidy je součástí vládní politiky Turecka. Turecko spolu s dalším spojencem USA – Saúdskou Arábií – prokazatelně podporuje, vyzbrojuje, financuje a obchoduje s teroristickými skupinami na Středním východě, proti kterým v Sýrii na oko bojuje Západem vedená koalice.

Turecko zastrašuje a zavírá novináře, kteří píší kriticky o vládní politice a zejména o oligarchovi Erdoganovi. Mnoho novinářů v Turecku za záhadných okolností umírá, nesrovnatelně více, než v Rusku. Zatímco každý v Rusku zabitý novinář je velké mezinárodní téma, vůči Turecku je Západ výrazně benevolentnější. Po výše uvedeném si sami odpovězte, zda chcete, aby takové Turecko mělo bezvízový styk s EU. Já tedy rozhodně nechci a považuji to za další v řadě neodpustitelných přešlapů německé kancléřky Angely Merkelové, která nadto jedná s Erdoganem za Evropu bez jejího mandátu, protože není představitelkou Evropské komise, ani Evropského parlamentu.

Tento článek je staršího data a je dostupný pouze pro předplatitele. Předplatné můžete vyzkoušet zdarma, nebo zakoupit, zde:

Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.

reklama

autor: Zuzana Koulová

Pane Fialo

jaký máte skutečný důvod k podporování Ukrajiny v tak obrovském rozsahu. Jsme malý stát , který má velké ekonomické problémy , není na důchody , zaostává zdravotnictví, školství, jsou problémy ve vězeňství a spousta dalších problémů . Na nic nejsou peníze , ale odkud se berou peníze na podporu Ukraj...

Odpověď na tento dotaz zajímá celkem čtenářů:

Jinde na netu:



Tato diskuse je již dostupná pouze pro předplatitele.

Další články z rubriky

„Zrušit to.“ Milan Knížák tvrdě o umělcích a dnešku. Vyřídil účty

4:45 „Zrušit to.“ Milan Knížák tvrdě o umělcích a dnešku. Vyřídil účty

Před několika dny se na veřejnost dostala petice širokého spektra umělců, které jinak dost podstatně…