Ivan Bartoš pro PL: Piráti věděli, jak sehnat roušky. Vládu to nezajímalo

06.04.2020 6:07

ROZHOVOR „Vláda a tým PRistů kolem Andreje Babiše by si měli konečně uvědomit, že toto není hra o počet minut v televizi a o jejich preference, ale že tu jde o životy skutečných lidí. Raději ať dělá méně tiskových konferencí a dělá věci promyšleně a napoprvé správně,“ říká Ivan Bartoš, předseda České pirátské strany. „Dnes platí: Kdo rychle pomáhá – dvakrát pomáhá. Když někdo dostane peníze za půl roku, už to bude skoro jedno. Jasně, jednoduše a rychle. Podpora jednotlivců a domácností. Podpora malých a středních firem. Testy, testy a zase testy. Ať víme, na čem jsme a ať to ví i vláda, než bude navrhovat nevratné změny. Ať je jasné, kdy si budeme moci společně říci, že jsme to skutečně zvládli,“ dodává.

Ivan Bartoš pro PL: Piráti věděli, jak sehnat roušky. Vládu to nezajímalo
Foto: archiv I. Bartoš
Popisek: Předseda Pirátů Ivan Bartoš
reklama

Zažíváme všichni zcela mimořádnou situaci, kterou nikdo z nás nezažil. Hranice zavřené, prakticky zákaz vycházení a setkávání se svými blízkými, a kolem nás létá zákeřný virus, který nikdo nevidí. Navíc nevíme, jak dlouho to bude vše trvat, což je náročné na psychiku. Co lidem doporučíte či vzkážete v této situaci?

Anketa

Obstál prezident Zeman v koronavirové krizi?

87%
13%
hlasovalo: 16408 lidí

Čeká nás pravděpodobně ještě několik týdnů, během nichž nebude moci většina z nás fungovat tak, jak jsme zvyklí. Není to samozřejmě úplně lehké, věřím ale v lidskou solidaritu, v semknutí a vzájemnou podporu, kterou v těchto těžkých časech vidím všude kolem. Buďme nablízku těm, kteří to opravdu potřebují, a pomáhejme si.

„Nechtěl by se premiérův tým místo apokalyptických zpráv ze zemí, kde to zvládají hůř, radit s odborníky ze zemí, kde to zvládají dobře? A ač se to při pohledu na facebook Andreje Babiše nezdá, dobré příklady existují,“ napsal jste na svůj facebook. Přiznám se, že také spíše znám ty negativní příklady, a pozitivní je snad jen, že tam, kde pandemie vznikla, ve Wu-chanu, už nové případy nehlásí. Mimochodem, po třech měsících. Jaké jsou tedy ty dobré příklady?

Například v Japonsku začali již na začátku nákazy, v první polovině února, testovat prakticky všechny, kdo mohl být v kontaktu s těmi, kdo se vrátili z Číny. Operativně zvýšili testovací kapacitu, zjistili 10 dalších případů nákazy a díky karanténě se jim daří držet počet nakažených na minimální úrovni. Při výskytu další infekce na začátku března bylo opět přistoupeno k opatření, otestováni všichni možní nakažení a vydezinfikována místa, kde se nositelé mohli pohybovat.

Různé přístupy můžeme vidět i v Evropě. Švédsko zatím patří k zemím, kde je počet výskytu nízký, ačkoliv nejsou zavřená veřejná místa a oproti ČR jsou opatření na nízké úrovni. Zde si ale zatím nedovoluji hodnotit, do jaké míry bude tento přístup úspěšný. Oproti asijským zemím jsme přece jenom o několik týdnů pozpátku. Obecně lze říct, že klíčem k podchycení pandemie je včasné, plošné a spolehlivé testování širokého okruhu osob, nejen těch, kdo mají příznaky. Naprostá většina nositelů je totiž bezpříznakových.

Druhým zásadním principem je ochrana klíčového personálu, tedy především zdravotníků. V tom naše vláda katastroficky selhává a pouze si honí PR body na dodávkách předraženého a nefunkčního materiálu. Vedle toho lidé sbírkami podporují soukromé výrobce a vláda se tváří, že je to její zásluha.

Když se však podívám na obrázky z Německa či z Francie a vidím tam ve velkém chodit lidi bez zakrytí obličeje, říkám si, že my tady u nás ve středu Evropy jsme disciplinovanější a zda tedy zvládneme tuto pandemii dříve, než na západ a jih od našich hranic?

Skutečně si myslím, že jsme velmi disciplinovaný národ. Vláda chce něco, co je v dané chvíli nemožné dodržet, tak začneme šít roušky. Spustila se řada dobrovolnických aktivit. Televize mimořádně zřídila kanál pro seniory a televizní vyučování pro děti. To jsou věci, které jdou příkladem a dávají nám naději.

Do značné míry ale závisí výsledek na našem osobním přístupu. Bavlněné roušky, jaké má většina lidí, protože jiné prostě nelze sehnat, samozřejmě nejsou samospásné. Ministr zdravotnictví ještě nedávno mluvil o tom, že je třeba je nosit i v případě, kdy člověk jede sám v autě, případně s blízkými, se kterými sdílí domácnost. To je samozřejmě nesmysl, v takovém případě se riziko infekce zvyšuje, nejenom virové, ale třeba i množení bakterií nebo plísní. Je třeba si zachovat zdravý rozum, a to platí i pro členy vlády.

Je velkým problémem, že některé ochranné pomůcky se ve velkém vyrábějí jen v Asii? Nechtělo by to do budoucna změnu přístupu, abychom byli v těch zásadních věcech alespoň částečně soběstační a tyto věci aby se vyráběly tady i za cenu toho, že to přijde dráž?

To je poměrně zásadní strategická otázka. Je třeba se ptát, zda má stát tuto výrobu zabezpečit, případně zda má existovat zdravotní plán na nadnárodní úrovni, protože pandemie není věcí jednotlivých států, ale šíří se bez ohledu na hranice.

Ústřední krizový štáb začal aktivně koordinovaně s domácími firmami komunikovat teprve na přelomu března a dubna. Piráti, ale i další iniciativy sestavili a prověřili seznam cca 220 domácích firem schopných dodávat různě technologicky náročná vybavení. Od roušek, přes respirátory až po složitější zařízení. Ty měla vláda oslovit také na začátku, kdy již bylo jasné, že nápor bude veliký. To se, nevím proč, nestalo. Naopak se díky „stát jako firma“ vše řídilo centrálně přes vládu, kdy se nedokázala domluvit ani tři ministerstva.

Ožehavým tématem je Čína. Tam (asi?) ten virus vznikl. Nicméně, sami si to odnesli a určitě nenakazili svět schválně. Naopak, teď Číňané třeba Itálii pomáhají a vysílají tam týmy odborníků. A nám patrně dodávkou ochranných pomůcek vyloženě vytrhli trn z paty. Jak k ní tedy v této oblasti přistupovat? Máme ji nadávat, nebo děkovat?

Do Číny jsme na začátku krize, dokud se s krizí potýkali zejména tam, poslali pomoc zdarma. Krátce na to začaly prosakovat informace o nakažených a o podhodnocování statistik. Komunistická vláda chtěla záležitost tajit a věc se nakonec vymkla z rukou. Zde leží velká odpovědnost na politickém vedení.

Následně se nákaza přesunula do Evropy a byly to státy EU, které se najednou potýkaly s nedostatkem materiálu. Čína jej poskytla za úplatu a následně se ukázalo, že velká část respirátorů je nefunkční a masky jsou příliš malé. S podobnými zjištěními přišly i úřady v Itálii. Jednání Číny rozhodně není žádným vytržením trnu z paty, je to obchodní vztah a zároveň taktika jejího politického vedení.

V některých věcech kritizujete vládu, za což vám část veřejnosti spílá. Jak těžké je odlišit v této situaci – kdy je spíše vhodné držet pospolu – konstruktivně kritizovat vládu, ale zároveň nesklouznout k tomu, aby to vypadalo, že si opozice honí body ve chvíli nouzového stavu?

Vláda a konkrétně Andrej Babiš na začátku krize mluvil o dostatku ochranných pomůcek, o dostatečných testovacích kapacitách, nepochopitelně dlouho otálel se zřízením krizového štábu, patrně aby nepřišel o pozici před kamerami... Nedokázal zajistit distribuci materiálu, mění časy nákupů pro seniory, že se v tom během chvíle nikdo nevyzná... A pak vystupuje v televizi, kde tvrdí, že dělá co umí, a na twitteru posílá doporučení americkému prezidentovi. Takto dle mého názoru opravdu nevypadá strategické a odborné řízení země v době takto velké krize. Vládě jsme nabídli pomocnou ruku v oblasti řešení i zákonů. Řadu věcí přijala, i když je pak prezentovala jako své.

Co vládě nejvíce vyčítáte? A je něco, co můžete ocenit i pozitivně?

Ze strany vlády bohužel vidím často pohrdání prací zdravotníků, pracovníků bezpečnostních složek a dalších, kteří jsou denně v práci nebo v pohotovosti. Ministr zdravotnictví dokonce obviňuje zdravotníky z toho, že šíří infekci, přitom jim ani není schopen dodat ty nejzákladnější ochranné pomůcky. Takže jednoznačně vláda nezvládá zajistit podporu ať už našemu zdravotnictví, tak i sociálním službám, kde mám největší obavy o životy našich seniorů, kde si vláda v jejich ochraně také vůbec nevede dobře.

Vláda a tým PRistů kolem Andreje Babiše by si měli konečně uvědomit, že toto není hra o počet minut v televizi a o jejich preference, ale že tu jde o životy skutečných lidí. Raději ať dělá méně tiskových konferencí, které jsou skoro každý den a trvají hodinu, a ať dělá věci promyšleně a napoprvé správně.

Pozitivní na současné situaci je, že vláda odsunula nasazení 3. a 4. vlny EET, ačkoliv ministryně Schillerová tvrdila, že to není legislativně možné. A také to, že zkostnatělé orgány státu konečně začaly využívat jednání přes internet, to však není zásluhou vlády.

Jaká opatření Piráti navrhují ke zmírnění dopadů této pandemie a jejích ekonomických následků? Určitě je toho celá řada, tak snad jen to nejzákladnější…

Od propuknutí krize jsme navrhli celou řadu opatření. Mezi těmi, co přijala vláda, je to odložení dalších vln EET, odpuštění odvodů osobám samostatně výdělečně činným, prodloužení ošetřovného a rozšíření i na osoby samostatně výdělečně činné, poskytování bezúročných půjček i v menším rozsahu než 500 tisíc Kč a posílení tzv. kurzarbeitu, tedy zvýšení podílu státu na mzdových nákladech. Také jsme navrhli České bankovní asociaci pozastavení splácení hypoték a úvěrů, což má dle svého vyjádření navrhnout ministryně financí na vládě. U přeshraničních pracovníků jsme navrhli využít tzv. chytré karantény, aby desetitisíce lidí, kteří za prací dojíždějí přes hranice, nezůstaly spolu se svými rodinami bez příjmů.

Lidi také určitě zajímá, jestli se politici dovedou mezi sebou jen hádat, nebo zda dokážou v době koronavirové zahodit své politické antipatie. Daří se vám vaše nápady a návrhy prosazovat? Jste schopni s vládou při řešení této krize spolupracovat? A je ona schopna spolupracovat s vámi?

S představiteli vlády se scházíme a jak jsem zmínil, celou řadu našich návrhů vláda přijala. Je třeba říct, že na podobě opatření se často shodujeme s opozicí. Co spolupráci brzdí, je už zmíněná snaha o medializaci každého kroku vlády a zmatek, kdy jeden den neplatí to, co ten předchozí.

Někdy by stačilo, aby nevymýšleli v tuto chvíli komplikované změny, které navíc nepůjdou vrátit. Když tvrdíte, že se neví, co bude, tak je důležité se soustředit na rychlá řešení. Dnes platí: Kdo rychle pomáhá – dvakrát pomáhá. Když někdo dostane peníze za půl roku, už to bude skoro jedno. Jasně, jednoduše a rychle. Podpora jednotlivců a domácností. Podpora malých a středních firem. Testy, testy a zase testy. Ať víme, na čem jsme a ať to ví i vláda, než bude navrhovat nevratné změny. Ať je jasné, kdy si budeme moci společně říci, že jsme to skutečně zvládli.

Co říkáte na návrh Ministerstva obrany, aby v případě neakceschopnosti Parlamentu krizové rozhodování přešlo zcela na vládu? A v případě nefunkčnosti vlády má rozhodovat premiér?

Na toto ohrožení demokracie jsme upozornili novináře my. V principiálním hledisku se jedná o ohrožení principů parlamentní demokracie a dělby moci, kdy exekutiva se musí opírat o důvěru a souhlas parlamentu. Navíc postupy pro krizová opatření je nutné řešit mimo krizový stav a s dostatečnou oponenturou opozice.

Myslím si, že pro Sněmovnu existují varianty, kdy jejím jménem může vystupovat její volený orgán, například k tomu určený výbor. To, že se jsou poslanci schopní scházet i ve výjimečných situacích, ostatně dokazuje i současná situace.  Není proto žádný reálný důvod měnit systémová pravidla takto za běhu a snažit se na sílu převzít veškerou moc ve státě tak, jak to můžeme sledovat třeba v Maďarsku.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Oldřich Szaban
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Liberální řečičky fungují, jen když svítí slunce, myslí si Petr Štěpánek. Novolevičácké třeštění, diktatura menšin. Když herečky s brunátnou tváří vyřvávají o pravdě a lásce...

17:43 Liberální řečičky fungují, jen když svítí slunce, myslí si Petr Štěpánek. Novolevičácké třeštění, diktatura menšin. Když herečky s brunátnou tváří vyřvávají o pravdě a lásce...

HŮŘ UŽ BYLO? „Všichni ti, kteří křičí ‚více Bruselu, více Unie‘, nehájí české zájmy, ale hlavně něme…