Já finanční správu neřídím. Ale nařídil jsem jí, ať zruší ten web. Tomu se jinde ve světě říká zneužití pravomoci, promlouvá cifršpión o Babišových dluhopisech

24. 2. 2017 12:16

ROZHOVOR Odpověď ministra financí a majitele Agrofertu Andreje Babiše premiérovi, že se finanční správa nebude zabývat plošně případy vydání korunových dluhopisů, protože to bylo legální, označil jeho bývalý první náměstek Lukáš Wagenknecht za bezprecedentní selhání principů fungování demokratického státu. „Finanční správa je zřejmě ve střetu zájmu díky podezření na daňové úniky svého ministra, které odmítá prošetřit. Jinde ve světě by se tomu říkalo zneužití pravomoci,“ prohlásil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz ekonomický analytik akciové společnosti Empresa media, který v minulosti například auditoval ROP Severozápad.

Já finanční správu neřídím. Ale nařídil jsem jí, ať zruší ten web. Tomu se jinde ve světě říká zneužití pravomoci, promlouvá cifršpión o Babišových dluhopisech
Foto: Hans Štembera
Popisek: Bývalý Babišův náměstek Lukáš Wagenknecht
reklama

Babiš před pár dny prohlásil, že zruší osvobození daní u všech dluhopisů, tedy i v případě majitelů, kteří před pár lety nakoupili státní dluhopisy v dobré víře za určitých podmínek. Teď podal návrh, podle něhož by byly korunové dluhopisy, které majitelé nakoupili od svých firem, zdaněny. Ale je možné to udělat zpětně?

Pro mne to vyjádření bylo trochu nesmyslné, protože podle ústavního pořádku České republiky není možná retroaktivita. Takže pokud v nějaké době zákon platil, není samozřejmě možné ho po nějaké době zpětně přehodnotit. Pokud by někdo chtěl zpětně měnit legislativu a její dopady, je to podle mne protiústavní a nemělo by to projít legislativním procesem.

A mohlo by být zrušeno osvobození daně u již prodaných dluhopisů třeba od příštího roku?

To by pro mne bylo třeba pochopitelné v případě pana Babiše, kdy si on sám emitoval nebo jeho firma jemu emitovala dluhopisy, ale on si jich koupil zatím jen polovinu a polovinu si ještě pořád nekoupil. Takže kdyby se teď změnila úprava daňové legislativy tak, že od nějakého data by to fungovalo už jinak, pak je možné, že by se to muselo od účinnosti nové legislativy danit standardně.

Anketa

Chcete, aby se Tomáš Prouza stal ministrem?

3%
97%
hlasovalo: 7286 lidí

Ministr financí prohlásil, že se změna nebude vztahovat na státní dluhopisy. Zřejmě proto, že tento nápad byl v minulých dnech podroben velké kritice. Jak by lidé důvěřovali státu, kdyby jeden ministr při prodeji státních dluhopisů stanovil nějaké podmínky pro jejich nákup a jeho následovník je měnil?

Pro nakoupené, zaplacené a už zdaněné či nezdaněné je to nesmysl. Pan Babiš mluvil o tzv. nepravé retroaktivitě, tedy změně pravidel v průběhu hry. Jakékoli změny v probíhajícím procesu snižují důvěru lidí v konkrétní vládu. Když se změní podmínky pro dluhopisy nakoupené v minulosti, je to politika konkrétního ministra.

Andrej Babiš veřejně obvinil exministra Miroslava Kalouska, že osvobozením státních korunových dluhopisů od daně připravil stát o 13 miliard korun, teď ale osvobození státem vydaných dluhopisů neruší. Znamená to, že v případě státních dluhopisů šlo o správný krok, který měl logické důvody – zatraktivnit nákup státních dluhopisů? Bylo to tedy výhodné, nebo nevýhodné pro stát?

Tehdejší ministr financí Kalousek vysvětloval, že korunové dluhopisy byly vydávány kvůli možnosti jejich reinvestování. Já jsem z toho pochopil, že jste vydali nějaký dluhopis, a když z toho byl na konci roku nějaký výnos, třeba padesát korun, tak se změnil opět v padesát nových korunových dluhopisů. To měla být logika toho, proč to tak bylo. To se ale týkalo těch dluhopisů, které stát vydával občanům. U soukromých firem je to úplně jiný vesmír. Tam jde hlavně o koncept obcházení práva.

Pokud by stát nechtěl, aby kdokoli z emitovaných dluhopisů platil daně, řekne an block „žádný emitovaný dluhopis, ať je za korunu nebo za sto miliard, nebude podléhat dani, u koruny bude zaokrouhlovat o korunu dolů, u miliardy na miliardy dolů“. Je potřeba posuzovat každý případ od případu, do jaké míry to byla účelová daňová optimalizace a úmysl neplatit daň, nebo zda to byl standardní proces, který byl legitimní a měl vést k tomu, že někdo potřeboval peníze a ty získal nějakou formou.

Jak se to dá posoudit? Lze to posoudit až zpětně podle toho, na co byly peníze z korunových dluhopisů použity, jestli skutečně šly na reinvestice, jak bylo smyslem tohoto opatření?

Každý případ se musí posuzovat samostatně, do jaké míry to byl fiktivní nebo účelový proces, aby se neplatila daň, nebo šlo o normální byznysový case (obchodní případ). Pokud se budeme bavit o konkrétní kauze Agrofert, tady vidím rizikové faktory. Jedna věc je, když formálně postupujete podle zákona, ale tak, abyste účelově nezaplatila daň. K tomu už byl vydán výrok Nejvyššího správního soudu v jiné kauze, byla to společnost CTP, šlo o velkou firmu v České republice, která udělala jinou fiktivní operaci, převáděla majetek mezi českou centrálou a Lucemburskem. A důsledkem nakonec bylo, že snížila daňový základ tak, že neplatila žádnou daň.

Nejvyšší správní soud řekl, ano, oni formálně zákon neporušili, ale smyslem transakce bylo neplatit daň, takže je to obcházení zákona. Když to zjednoduším, i obcházení zákona v konkrétních kauzách, kde nakonec účelově neplatíte daň, je porušením zákona. A pokud se podívám na tuto kauzu Agrofertu, nevidím samozřejmě detailně do jejich účetnictví, ale vidím tam dva hlavní rizikové faktory.

Prvním faktorem je, že několik dní před koncem účinností toho zákona byla provedena transakce, která nikdy předtím ani potom provedena nebyla. Druhá věc je, jestli Agrofert peníze z dluhopisů vůbec potřeboval. Je to možné, ale jak jsme zjistili, dluhopisy za tři miliardy byly emitované, ale pouze půlka byla zaplacena. Jako nejslabší místo vidím, že minimálně z půlky byla ta emise fiktivní a mohla být tím pádem fiktivní i celá. To je zřejmé. Pokud někdo vydal dluhopisy a do dneška peníze nepotřebuje, což je několik let potom, je to věc, kterou by měla finanční správa opravdu vyšetřit. A většinou postupuje velice rychle tak, že potom ty peníze doměří. To vidím jako největší problém té konstrukce.

Proběhly také diskuse o tom, zda šestiprocentní úrok za poskytnutou půjčku v kauze Agrofertu nebyl příliš vysoký, jestli to také nebyl daňový únik, protože banka by v té době poskytla úrok nižší. Co o tom soudíte?

Je možné, že na deset let by úrok šest procent mohl být běžný, ale mohlo to být i výhodnější. Agrofert je velká firma s velkým kapitálem, a vždycky je na bance, do jaké míry vám věří, že budete likvidní, a podle toho rizika vám dává úrokovou míru. Nedokážeme říci, jestli to bylo v pořádku, nebo nebylo. Ale když víme, že půlka peněz pořád ještě nebyla zaplacena, nebyla vydaná, půlka peněz by tedy mohla být úročena méně, protože by si Agrofert mohl půjčit na kratší dobu. To je další problém těchto úroků.

A pokud to byla daňová optimalizace s cílem obejít zákon a nezaplatit daň, je jedno, jestli byl úrok nula, jedno, dvě nebo šest procent, celá ta částka by potom měla být doměřena. Ale to je opravdu na finanční správě. Problémem, který dnes v této kauze spočívá, je, že finanční správa není a nemůže být objektivní a nezávislá. Když se mluvilo o střetu zájmu pana Babiše v oblasti dotací a státních zakázek, tak tady máme problém daňového řízení. Jak můžeme věřit, že jemu podřízená daňová správa to vyšetří správně, když její šéf Janeček chodí na porady vedení ministerstva?

Ministr Babiš si protiřečí. Dnes tvrdí, že finanční správu neřídí, ale před nedávnem prohlásil, že nařídil finanční správě, aby zrušila udavačský web k EET. Důvěra veřejnosti ve standardní fungování státu je snížena. Pokud by vydání korunových dluhopisů Agrofertu finanční správa prověřila a řekla, že je to v pořádku, nemusí to být stále pro nás důvěryhodné. V tom vidím velký problém.

V televizní debatě Andrej Babiš prohlásil, že šestiprocentní úrok Agrofertu není moc, protože ví o případech, kdy si jiné firmy braly podobné úvěry i za osmnáct procent. Jak je možné, že ministr financí ví o takových případech, kde je podezření z účelového obcházení zákona, aniž dá k vyšetření finanční správě?

To je to, co jsem říkal. Tak to politici dělají, že informace schválně nějakou formou dohromady zmotají, pak z toho vypadne něco úplně jiného. Ve stejném televizním pořadu Babiš napadl Českou televizi, že obchodovala s dluhopisy, ale ona nakupovala dluhopisy od státu, to je úplně něco jiného. To je opravdu dezinformace. Pokud ví o nějakém podezřelém případu, měla by ho finanční správa prošetřit. Stejně jako Agrofert. Ale u nějaké malé společnosti, která nemá takové zázemí, má třeba větší poměr cizích zdrojů proti vlastním zdrojům financování, může být opravdu úrok větší. Ale musíme říci, že kdyby si ty peníze firma půjčila od banky, tak by daně zaplatila. Když si je emitovala, tak ne. Ale v případě Babiše existuje ještě jeden problém, že si dluhopisy Agrofertu nemohl koupit nikdo jiný než on. A pokud Agrofert ty peníze nutně potřeboval, proč nedal dluhopisy za celé tři miliardy na trh, aby si je někdo koupil, aby ty peníze měl hned k dispozici? To je také nejméně transparentní věc v celé kauze. A to, že je nepotřeboval, dnes už můžeme říci.

Takto vysvětloval své dluhopisy sám Andrej Babiš

Kdyby Agrofert peníze potřeboval, bylo by podle vás logické, že je dá na trh, aby si je koupil kdokoli, když na celou emisi Andrej Babiš neměl finanční prostředky?

Ano. Taky byste si třeba koupila dluhopis s takovou návratností, s takovou jistotou, s takovou úrokovou mírou. Šestiprocentní úrok je docela dobrá výnosnost. Proč to tak neproběhlo? A jestliže takhle daňově optimalizovali i další a pokud by se prokázalo, že hlavním cílem bylo nezaplatit daň, měla by ta daň být doměřena. Tuto věc bych opravdu oddělil od vydání státních dluhopisů, tam to bylo v zájmu státu. Otázka je, jestli to bylo správně, nebo ne. Ale na to se ostatně finanční správa také může podívat, ať to udělá.

Ministr financí po pondělním jednání vlády uvedl, že podal ve sněmovně pozměňovací návrh, podle kterého by byly korunové dluhopisy, které majitelé nakoupili od svých firem, zdaněny. Já myslela, že už to osvobození od daně dnes neplatí. Jak to tedy je?

První věc je emise dluhopisů, třeba i korunových, a druhá jejich zdanění. V kauze velké korporace CTP, o které jsem mluvil, byl doměřen základ daně 340 milionů korun. Tam to šlo. Ale třeba u Agrofertu nevíme, jestli řízení probíhá. Novináři by se na to měli finanční správy ptát. A pokud šetření zahájeno nebylo, ptát se, jak je to možné.

Ptal se na to ministra financí premiér Sobotka…

To já beru jako mediální hru. Budeme mít volby a oni se kopou do kotníků. Ale pokud premiér má jakékoli podezření, že jeho ministr financí obchází zákon a neplatí daně státu, je to fraška, když mu posílá jen politické a mediální vzkazy. Pokud nedostane okamžité důvěryhodné vysvětlení, které jsme doposud neslyšeli, má takového ministra odvolat.

Hodně se také mluví o tom, zda už Andrej Babiš byl, nebo nebyl v politice, když proběhla transakce s dluhopisy Agrofertu. Ale říkal jste, že polovinu dluhopisů do dneška nezaplatil.

To řekl pěkně v televizní debatě, o které jsme mluvili, europoslanec Luděk Niedermayer. Na začátku byla první tranže, ale pak v roce 2014 Babiš kupoval dalších x set milionů dluhopisů, a to už byl ministr financí. Emise byla vydána tak, že si dluhopisy nemohl koupit nikdo další, pouze pan Babiš. Což je další rizikový faktor té fiktivní konstrukce. To znamená, že Agrofert udělal emisi, kde jediným příjemcem dluhopisů byl Andrej Babiš. On si koupil polovinu, myslím nadvakrát nebo natřikrát, ten poslední nákup už byl v době, kdy byl poslancem a ministrem financí. I když tvrdil, že on ve funkci ministra financí nekrátil daně.

Druhá věc je, že když proběhla transakce mezi ním a Agrofertem, Agrofert nemohl udělat nic jiného než to, co mu Babiš řekl, protože to byla jeho firma, on byl a dodnes je ovládajícím člověkem v Agrofertu. A nikdo mne nepřesvědčí, že ne. Samozřejmě že v politice byl od roku 2011, 2012, i když ještě nebyl tím, kdo měl v politice vliv, ale pak už byl poslancem a ministrem. A to je ta morální stránka věci, když politik něco jiného říká, než sám dělá.

Myslíte, že by teď finanční správa měla, protože už má dost indicií, prověřit všechny případy, kdy soukromé firmy využily vydání dluhopisů pro neplacení daně?

Tato konstrukce je veřejně známa, ví se, že tady je podezření na obcházení daně, což je podle výroku Nejvyššího správního soudu porušení zákona, takže co by ještě jiného finanční správa potřebovala k tomu, aby zahájila se všemi těmi subjekty? Když máte účetnictví, přijde vám daňová kontrola a vyhází vám jakýkoli cesťák, řekne, že si myslí, že to nesloužilo k podnikání, nemáte žádnou obranu a doplatíte daň. A tady jsou stamilionové úniky a nic se neděje. To je přece nesmysl.

Ale Andrej Babiš teď premiérovi napsal, že se finanční správa nebude zabývat plošně případy vydání korunových dluhopisů, protože to bylo legální. Co tomu říkáte? A jak by měl na takový dopis podle vás premiér reagovat?

Toto je podle mě bezprecedentní selhání principů fungování demokratického státu. Finanční správa je zřejmě ve střetu zájmu díky podezření na daňové úniky svého ministra, které odmítá prošetřit. Jinde ve světě by se tomu říkalo zneužití pravomoci.

Ministr financí prohlásil, že si nechá na vydání korunových dluhopisů udělat audit. Jakou může mít váhu audit, který se sám zadá a zaplatí a sám určí, co má být prověřeno?

To se týká další oblasti, a to je prokazování původu majetku. Myslím, že finanční správa má právo na to, abyste jako politik dlouhodobě doložil příjmy, které zdaňujete. To je první případ, který by měl být okamžitě vyšetřen finanční správou. To je ta pravá kauza, která by to měla vyšetřit. Podle mne výrok o auditu je jen mediální píár ministra Babiše, který oznámí, že je všechno v pořádku, nikdo do jeho hospodaření neuvidí. Protože máte pravdu, že záleží na tom, co auditorům zadáte. Kdyby auditor měl zadání „ověřte mi kompletně všechny příjmy od roku 1990, a já ti doložím, co mi řekneš“, je to něco jiného, než prověřit, jaké měl příjmy k tomu a tomu datu. Pokud tam peníze byly v určitý okamžik, a to se od auditora dozvíme, je to málo. Na druhé straně by nám do toho nemuselo nic být, kdyby ministr nakupoval dluhopisy a bylo jasné, odkud na to peníze vzal. Audity, které zadává a platí pan Babiš na svoji obhajobu, jsou jen dalším marketingovým nástrojem, aby se uzavřela debata. Když ten audit bude zúžený, neodpoví na otázku, která nás všechny zajímá: jestli ty příjmy opravdu nebyly z nějaké nekalé činnosti jako praní špinavých peněz atd. Navíc co má nějaký audit do tohoto procesu vstupovat. Pro nás je podstatné, jak se k tomu postaví finanční správa. To je ta autorita, která to má prověřit. A kdyby náhodou od auditorů vyšlo, že je všechno v pořádku, není to už nějaký nátlak na finanční správu? Já to tak vnímám.

Když finanční správa podléhá Andreji Babišovi, neměl by se raději problémem s dluhopisy zabývat někdo jiný?

Podstatná věc je, že finanční správa by měla vyšetřit všechny kauzy týkající se korunových  dluhopisů vydaných v té době. Ale kauzu pana ministra podle mne prošetřit nemůže, to nejde, protože nemůže být nezávislá. Já myslím, že když existuje takové podezření na ministra, šéfa strany, měla by se tím zabývat parlamentní vyšetřovací komise. Nikdo jiný než parlament tady není. Nejvyšší kontrolní úřad nemůže mít pravomoci kontrolovat soukromé subjekty.

Někdy se říká, že jsou takové věci těžko prokazatelné, především u velkých firem, proto také finanční správa raději šetří ty malé. Myslíte si, že se dá jasně prokázat, že v konkrétní kauze vydání korunových dluhopisů šlo o účelový daňový únik?

Jasně. Ta kauza CTP, o které jsem mluvil, byla z roku 2008. Až někdy v roce  2012 upozornila zahraniční finanční správa tu českou, že firma optimalizovala daně, neplatila je u nás ani u nich. Až potom finanční správa dala výrok a platební příkaz k doměření daně 340 milionů. Nakonec to šlo až k Nejvyššímu správnímu soudu, který řekl, že finanční správa postupovala správně. Je to jiný typ optimalizace, ale stejný princip, jak neplatit daň, a po nějaké době to bylo možné vyšetřit a daň doměřit. Ale tam se s tím finanční správa nemazala a tady se nic neděje. Finanční správa má tisíce úředníků na to, aby se tím zabývali. Pokud by to pro někoho byla priorita, tak to udělá velice rychle. Ale zřejmě je priorita jiná, prioritou je asi pokutování drobných živnostníků za nepodstatné chyby a zpoždění v kontrolním hlášení a EET.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: Libuše Frantová
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Petr Gazdík: Babiš přiznal v majetkovém přehledu desítky milionů z firem, které už mu údajně nepatří. Takže...

19:20 Petr Gazdík: Babiš přiznal v majetkovém přehledu desítky milionů z firem, které už mu údajně nepatří. Takže...

ROZHOVOR „Pokud se jednalo o instrukci shora a týkala se fungování finančních úřadů vybírajících naš…