Pane prezidente, připomínáme si 80. výročí začátku nacistické okupace. Co byste k připomínce začátku tohoto tragického období českého národa řekl?
Tvrdím, a už jsem to i někde říkal, že je to důsledek zrady našich spojenců v Mnichově. Představa, že bychom se mohli účinně bránit po ztrátě našich opevnění, je velmi velmi naivní. Takže sestupme k vzdálenějším příčinám této situace a řekněme si, že zrada se ani Francii, ani Británii nevyplatila, protože tím, že ztratily středoevropského spojence, byly v případě Francie poražena a v případě Velké Británie téměř poražena.
Poučily se podle Vás Velká Británie a Francie do budoucna z toho, že se jim zrada Československa nevyplatila?
Myslím si, že v Evropské unii toto poučení existuje a stejně tak je vtěleno i do článku 5 Washingtonské smlouvy, to znamená jakási kolektivní sebeobrana.
Před týdnem uplynul rok od Vaší druhé inaugurace. Když se ohlédnete, nakolik se první rok druhého mandátu lišil od těch předchozích let?
Věčným příběhem je Vaše “vroucná a nehynoucí láska” vůči novinářům. Myslíte, že se nějak změnil přístup médií k Vám a Vaší práci?
V některých případech jsem dokonce vyznamenal novináře, kterých jsem si vážil, takže to není paušální nenávist vůči profesi. Mimochodem, není to ani nenávist, je to pohrdání, což je velký rozdíl.
Myslím si, že teď už se s větším úsměvem a s větším pobavením dívám na vzteklé reakce jak novinářů, tak například i některých internetových diskutujících, protože vím, že za čtyři roky odejdu do spokojeného důchodu a tento vztek se zřejmě přenese na mého nástupce, ať už to bude kdokoli.
Uvažuji nad jednou věcí. Je zcela normální politika kritizovat a děje se to každému, nicméně ve Vašem případě se často novináři uchylují až k dosti brutálním útokům. Bylo to pochopitelné ještě před posledními volbami, když třeba chtěli přispět k Vašemu nezvolení, ale nyní už nic nezmění. Čím to je?
Řekl bych, že je to vztek z porážky a malí lidé nedokážou porážku unést.
Teď jsme si připomínali i zcela jiné výročí, 20 let našeho členství v NATO, které do Prahy přijela slavit i Madeleine Albrightová. Ta se prakticky všude, kam vkročila, setkávala s bouřlivým aplausem a téměř nábožným uctíváním. Pletu se v tomto popisu? A sdílíte takový přístup?
Setkal jsem se s ní velmi krátce a pak byla na obědě, který jsem pořádal na Pražském hradě. Z mé strany nebyl ani bouřlivý aplaus, ani nábožné uctívání.
Při debatě na Právnické fakultě jsem se Albrightové zeptal, zda při zpětném pohledu lituje bombardování Jugoslávie, které přineslo tisíce civilních obětí včetně dětí. Řekla, že to bylo nezbytné, protože Srbové prý pořád zabíjeli muslimy. Co byste k tomu řekl?
Jak známo, nedávno jsem se vyjádřil k bombardování Jugoslávie. Vím, že se tomu říkalo válka Madeleine Albrightové a řekl jsem také, že to pokládám za chybu. Naproti tomu jsem podpořil akci NATO v Afghánistánu, kde se naopak obávám ztráty odvahy a jednání s Talibánem, což by vlastně bylo něco podobného jako appeasement ve 30. letech a tedy usmiřování si Hitlera.
Psali jsme:
Záminkou k definitivnímu rozhodnutí útok spustit přitom byl naaranžovaný masakr v kosovské Račaku, kde byli padlí bojovníci UČK navlečeni do civilních šatů a sneseni na jedno místo, aby se vytvořil dojem, že Srbové postříleli nevinné civily. Lze předpokládat, že někdy dojde k objektivnímu zhodnocení této akce?
Na aktérech této operace bude, aby případně tuto záležitost otevřeli a vysvětlili. K UČK bych dodal, že jsem je vždy považoval za teroristickou organizaci. Podobně jako můj předchůdce jsem odmítl jmenovat našeho velvyslance v Kosovu, právě proto, že jsem nesouhlasil s nezávislostí Kosova.
Slovensko v sobotu čeká první kolo prezidentských voleb. Hvězdou předvolebních průzkumů je aktivistka Zuzana Čaputová. Jaký je váš odhad výsledku?
Paní Čaputovou vůbec neznám. Nesetkal jsem se ani na internetu či kdekoli jinde, třeba v monitoru, s jakýmkoli jejím vystoupením. Když někoho neznám a nemohu ho hodnotit, tak se k němu nevyjadřuji.
Zuzana Čaputová vzešla hlavně z neziskového sektoru, kdy její organizaci dle veřejných informací financoval americký miliardář Soros a americká ambasáda, což ji připomíná soupeř Harabin. Když se podíváte na kandidáty, kdo se Vám názorově zamlouvá?
Zamlouvá se mně každý, kdo se zabýval politikou, protože politika je řemeslo, které se člověk má naučit. A buď ho umí, nebo neumí. Ten, kdo se politikou nikdy nezabýval, se mně nemůže zamlouvat, pokud zastávám tento názor.
Z těch dvou zbývajících kandidátů, Maroš Šefčovič má bezesporu zkušenosti z Evropské unie, pan Harabin zkušenosti z Nejvyššího soudu a ministerstva spravedlnosti. Pokud jde o kandidátku, která má podle průzkumů největší preference, pak já pouze konstatuji, a může to být i můj nedostatek informací, že o jejích zkušenostech nic nevím.
Vašim postojům by mohl nejvíce konvenovat Štefan Harabin, který bývá označován za “slovenského Zemana”. Nicméně nemáte v tomto případě svého favorita, jako v amerických volbách, kde jste řekl, že coby americký občan byste volil Trumpa?
Pokud bych byl slovenský občan, v odpovědi na předchozí otázku jsem jasně řekl, mezi kým a kým bych váhal.
Když jsme mluvili o Spojených státech, jejich ministerstvo zahraničí zveřejnilo tradiční výroční zprávu o stavu lidských práv ve světě, kde opět kritizuje ČR za diskriminaci Romů a dokonce zmiňuje, že zde žádný Rom není ministrem ani soudcem Nejvyššího soudu. Co tomu říkáte?
K tomu, aby se někdo stal ať už ministrem nebo soudcem Nejvyššího soudu, je zapotřebí kvalifikace a nikoli etnická příslušnost.
V pasáži o svobodě slova americká zpráva mluví o Vás a pozastavuje se nad Vašimi výroky o novinářích. Překvapuje Vás, že tohle Američany zaujalo?
Za prvé, Američanům do toho vůbec nic není. Za druhé se obávám, že jejich věcné znalosti se limitně blíží nule. A za třetí, mám takový dojem, že i někteří američtí novináři se chovají podobně jako novináři čeští. Když je kritizuje americký prezident, tak proč by český prezident nekritizoval české novináře.
Fotogalerie: - Faltýnkův boj
Mimochodem, jak hodnotíte návštěvu premiéra Babiše v USA a obsah setkání s Donaldem Trumpem?
Velice úspěšně. Jsem tomu rád, protože jsme se shodli, když teď byl Andrej Babiš na koncertě Mireille Mathieu, že jsme si rozdělili role a každý se bude starat - v jeho případě o jednoho a v mém případě o dva prezidenty. Tedy on o amerického a já o ruského a čínského. Z hlediska dobrých vztahů České republiky s těmito zeměmi je to důležité.
Ptal jste se premiéra, co bylo předmětem jednání v centrále CIA, kam zavítal v doprovodu ministra Petříčka a šéfa BIS?
Ne. Mám hlubokou skepsi vůči americkým zpravodajským službám, která je zdůvodněna tím, že tyto služby tvrdily, že v Iráku jsou zbraně hromadného ničení a nebyly tam. Za druhé nedokázaly odhalit přípravu útoků na newyorská dvojčata na americkém území, takže rozhodně nemám důvod považovat zpravodajské služby v USA za sacrosanctum (svatostánek, svaté místo, pozn.red.).
Nehledě na to, že pokud vím, Donald Trump nedávno vyhodil šéfa FBI a předchozímu šéfovi CIA sebral prověrku. A nová šéfka CIA má docela zajímavou a poněkud zvláštní minulost, kdy se tvrdí, že například přihlížela mučení, ale protože o tom málo vím, nechci to dál komentovat.
Jak se díváte na dění kolem brexitu? Britská sněmovna nejdřív napodruhé opět neschválila vyjednanou dohodu, pak neschválila brexit bez dohody… Jak to na Vás působí? Je reálné další referendum?
Jestli se nemýlím, 29. března uplyne deadline, kdy má Velká Británie vystoupit z Evropské unie. Takže buď Britové požádají o prodloužení tohoto termínu a pravděpodobně jim bude vyhověno, anebo nepožádají a v tom případě bez schválení Barnierovy dohody, která má mimochodem 530 stran, což je neuvěřitelné, nastoupí tvrdý brexit.
Tyto tři varianty přicházejí v úvahu. Co se týče nového referenda, pokud by tam byl řekněme desetiletý časový odstup mezi dvěma referendy, dalo by se to pochopit, ale takhle mně to připadá jako urážka britských občanů a jejich názor by se měl respektovat.
Zástupce šéfredaktora PL Radim Panenka při rozhovoru s prezidentem Milošem Zemanem.
Občas se mluví o tom, že by případné druhé referendum nemuselo být výlučně o otázce setrvání či vystoupení, ale týkalo by se vyjednané dohody. Nicméně to zní poněkud bláznivě, když text dohody má přes pět stovek stran…
No právě. Nehledě na to, že tam je jediný skutečný problém tzv. Irská pojistka. Podle mého názoru je to tak trochu pseudoproblém.
ODS vyzvala Václava Klause ml. k odchodu z jejich poslaneckého klubu, stranu prý dlouhodobě poškozuje. Co si o tom myslíte?
Klaus odejít odmítá, prý si počká na případné vyloučení. Pomůže nebo uškodí to ODS?
Jestliže vyloučíte úspěšného politika, pak to stranu oslabí, ale jestliže vyloučíte neúspěšného politika, pak to straně pomůže. Václav Klaus nepochybně není neúspěšný politik.
Na sociálních sítích jsem viděl, že nejvíce ODS za tento krok chválí levicoví liberálové a komentátoři jako Romancov a podobní.
ODS se až dosud pod vedením Petra Fialy chovala vcelku racionálně. Neztotožňovala se s hysterií, kterou vyjadřovala po celou dobu své pětiprocentní parlamentní praxe TOP 09, a nemyslím si, že by ODS příliš pomohlo, kdyby ji chválili lidé typu pana Romancova.
Psali jsme:
Závěrečné téma. Jak vnímáte dění kolem nedávných policejních akcí ve věci výběru mýta a společnosti Kapsch, kdy se pan Faltýnek setkával s ředitelem Kapsche i šéfem antimonopolního úřadu?
Každý člověk se má poučit, a to i ze svých vlastních chyb. Především z nich. Dopustil jsem se té chyby, že když pan Ištvan z olomouckého vrchního státního zastupitelství na tiskové konferenci spolu s panem Šlachtou prohlásil, že odhalili obrovskou kauzu, chobotnici, mafii, která prorůstá do politických i ekonomických struktur, uvěřil jsem mu. Pak se ukázalo, že tam byly jenom nezdaněné kabelky Jany Nagyové. Ostuda na kvadrát.
Vzhledem k tomu, že aktuální akci opět organizuje olomoucké vrchní státní zastupitelství, k němuž po dřívější zkušenosti nemám důvěru, jsem velmi skeptický k výsledkům této monstrózní akce.
A co se týče schůzek Jaroslava Faltýnka? Nejprve setkání s šéfem firmy, která se uchází o obří zakázku, pak s šéfem úřadu, který o tom rozhoduje…
Sám se setkávám s desítkami, ne-li stovkami lidí. Většina těchto lidí sama o schůzku požádá a já nevidím důvod, proč jim to odmítnout. Mimochodem i soudci jako Pavel Rychetský nebo doktor Šámal říkali, že požádali o setkání a bylo jim vyhověno.
Setkal jste se někdy Vy sám se zástupci společnosti Kapsch?
S panem Feixem z Kapsche jsem se potkal asi před pěti lety. Přesto nezávisle na tom považuji za naprosto normální, jestliže se veřejní činitelé vzájemně setkávají, diskutují a nikdo z nich by neměl být ohrazován jakousi skleněnou stěnou.
Ing. Miloš Zeman
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Radim Panenka
