Na počátku devadesátých let byl téměř veškerý majetek v této zemi v rukou státu. Považujete  za správný a účinný způsob, jakým byl privatizován, tedy rozdělen do soukromých rukou?

Privatizace byla určitě jedním z možných procesů, jak majetek znárodněný a držený komunisty dostat do soukromých rukou. Samozřejmě ten majetek, který nepodléhal restitucím a zákonu o půdě 3T. Proces byl správný, relativně účinný a v první fázi i spravedlivý. Spravedlivý v tom, že v malé privatizaci se mohl každý občan zúčastnit aukce a pokud privatizovanou jednotku vydražil, Česká spořitelna mu byla povinna do 30 dnů od vydražení poskytnout úvěr, pokud cena vydražené jednotky nepřesáhla 120 % vyvolávací ceny. Do 30 dnů proto, že vydražitel musel státu zaplatit, jinak byl výsledek aukce zrušen.

Tuto dohodu před zahájením aukcí uzavřela trojice Tomáš Ježek, ministr privatizace, Miloslav Kohoutek, předseda představenstva České spořitelny, a Rudolf Baránek, předseda Sdružení československých podnikatelů. Pan Kohoutek dohodu beze zbytku dodržel. To rozhodlo o tom, že privatizace začala, a po každé aukci kdekoliv v republice narůstal počet nových skutečných soukromníků. Toto byla jedna z klíčových záležitostí, které Sdružení československých podnikatelů dosáhlo.