„Minulý týden jsem byl ve Štrasburku, protože tam studuje syn. Jel jsem pro něj přes Německo. Přejel jsem česko-německou hranici i německo-francouzskou a nikde žádné kontroly,“ popisuje své zkušenosti z cestování uplynulých dnů bývalý místopředseda Evropského parlamentu Libor Rouček, pro kterého byly zavřené hranice zásadní zásahem do života. „Vím od kolegů, že na dalších hranicích, např. česko-rakouské, to funguje obdobně. Samozřejmě každá země má stále svá omezení, která platí jak vůči místním občanům, tak turistům. Situace se sice vyvíjí dobrým směrem, ale stále ještě žádná země neuvolní opatření na nulu. Pokud se týká nás, Slovenska, Polska, Německa, Rakouska, jsou čísla na nízké úrovni. Konkrétně Francie má ale snad trojnásobný počet nakažených za den. Takže na ulicích by se měly pořád nosit roušky,“ dodává.
Je správné, že Facebook smazal stránku poslance Lubomíra Volného?Anketa
Každá země zatím vyžaduje jiná potvrzení. „Mám za sebou první očkování a měl jsem s sebou potvrzení o testu, pro případ, že by to někdo na hranicích kontroloval,“ popisuje Rouček. „Ve Štrasburku hranice tvoří řeka, města jsou propojená stejně jako u nás například Polský a Český Těšín. Lidé chodí přes hranici nakupovat a nikdo to nekontroluje,“ zhodnotil.
Po Evropě cestují miliony lidí, provoz se zintenzivnil i kvůli prázdninám a ještě zhoustne. Pro celou EU bude od 1. července platit covid pas. „Očekávám, že hotely, penziony toto budou vyžadovat. Je důležité, aby byly podmínky sjednocené, aby lidé mohli jet na dovolenou a cestovat. Je to výborná myšlenka. Pokud by si každá země vytvářela podmínky po svém, vznikl by na kontinentu neskutečný chaos. Lidé by si jen stěžovali na problémy,“ podotýká.
K atmosféře Štrasburku také poznamenal: „Bylo krásné počasí. Ulice plné, možnost si sednout na zahrádku, do kaváren. I na náměstí před katedrálou, lidé využívali krásné počasí k procházkám. Výletní lodičky jezdily. Třeba na lodičkách lidé museli mít roušku. Nebylo to tak přísné jako u nás, nemuseli mít respirátor… Mně se moc nelíbilo chodit v roušce. Ale když jsem šel do centra, už mě upozorňovali, ať si roušku nasadím. Tak jsem to udělal. Atmosféra byla podobná jako u nás, všichni přivítali rozvolňování.“
Facka Macronovi. Ne všichni mají prezidenta rádi
I Francie žije předvolební atmosférou, zem čekají místní volby, příští rok budou prezidentské. Aktuálně média řeší facku, tedy pokus o napadení francouzského prezidenta Macrona, který se vydal na šestitýdenní turné. „Podobně jako u nás, ne všichni mají prezidenta rádi. Samozřejmě kdyby se něco podobného stalo v jakékoliv zemi, bude se o tom dva, tři dny psát,“ uvedl Rouček. „Francie se stejně jako zbytek Evropy vrací do normálu. Konkrétně ve Francii budou mít volby regionální. První kolo 20. a druhé kolo 27. června. Všichni kandidáti se rozjíždějí na volební kampaň. Protože jsme měli celý rok lockdownů, tak se chce mezi lidmi ukázat i prezident. Celý rok komunikoval s lidmi akorát přes televizní obrazovky, teď se rozjel po Francii. Samozřejmě chce podpořit kandidáty svého hnutí. Příští rok jsou prezidentské volby a Macron uvažuje o tom, že bude kandidovat i po druhé,“ dodal.
Marine Le Penová ale bude konkurence. „Ukázaly to průzkumy. Pořád se v popularitě drží na předních místech. Ve Štrasburku jsem mluvil se dvěma kandidáty do regionálních voleb a ukazuje se, že s její stranou nikdo nechce spolupracovat. Pokud se trend bude vyvíjet stejným směrem, může se opakovat, co jsme už viděli v minulosti, že ve druhém kole podpoří neúspěšní kandidáti kandidáta proti Marine Le Penové. Francouzi očekávají tento vývoj,“ hodnotí Rouček.
Příští týden se chystá bývalý místopředseda Evropského parlamentu do Německa, Heidelbergu a do Trieru. „Debata hlavně v Trieru bude o budoucnosti Evropy. Několik příštích měsíců se takové debaty povedou. Bohužel neprobíhají u nás. Pozvali mě kolegové z Evropské unie. Budou tam představitelé Evropského parlamentu. Bude se vést diskuse o tom, jaké pravomoci by měly mít národní státy, co by bylo lepší přenést na celoevropskou úroveň, pokud jde o zahraniční politiku, jestli by měla stále pokračovat situace, že jeden stát může zablokovat dalších šestadvacet atp.,“ popsal.
Psali jsme:
V německé spolkové zemi Sasko-Anhaltsko se v neděli rozhodovalo o složení regionálního sněmu. Vyhrála Křesťanskodemokratická unie, získala 37,1 procenta. Na druhém místě skončila s 20,8 procenta hlasů protiimigrační Alternativa pro Německo. CDU tak podle některých prošla testem. Šlo navíc o poslední zemské volby před parlamentními. „Určitý test to byl, ale jen v malé spolkové zemi bývalé NDR, kde máme tak dva miliony voličů. Situace je trochu odlišná od celé země. Je tam relativně silná AfD a slabí Zelení na rozdíl od velkých spolkových zemí na západě republiky,“ analyzuje Rouček. Volby podle něj ukázaly, že je AfD i ve východním Německu za zenitem. „Ano, získala svá procenta, ale v porovnání s minulými volbami ztratila. Ještě pár týdnů před volbami ukazovaly průzkumy vyrovnané síly. Když se pak sečetly hlasy, CDU suverénně zvítězila. Je to podobné jako ve Francii. Část voličů, volila CDU nebo die Linke, aby nezvítězila AfD. I na volbách v malé spolkové zemi se ukazuje, že s AfD nikdo nebude spolupracovat, a to na jakékoli úrovni. Když se debatovalo o tom, kdo budou místopředsedové Bundestagu, a AfD se mnohokrát snažila, aby měla místopředsedu, nikdo pro jejich kandidáta nezvedl ruku. S nimi se nikdo nebaví, prezident je nikdy nepozval. Nikdo s nimi spolupracovat nebude, a to ani v bývalých východních zemích,“ dodal.
Kdo volí Zelené? To není žádný lumpenproletariát
Podle průzkumů se v Německu dostávají do čela Zelení. Poslanec Bundestagu z AfD Petr Bystroň v souvislosti s jejich možným vítězstvím mluví o vyvlastnění střední třídy, zhoršení vztahů s Ruskem nebo o poučování Čechů a Slováků. „Vyvlastnit střední třídu a ze všech lidí udělat pouze nic nevlastnící, a tudíž na měsíčním příjmu ze své práce závislou masu pracovní síly pro nadnárodní koncerny,“ popsal Bystroň pro PL cíle Zelených. A co je na tom pravdy podle doktora Roučka? „Vlastně zhola nic. Petr Bystroň podobně jako u nás Andrej Babiš proti Pirátům používá argumenty podpásové a nepravdivé. Kdo jsou voliči Zelených? To není žádný lumpenproletariát, ale střední vrstvy. Badensko-Württembersko není žádný chudý stát, máme tam Mercedes, Porsche, Bosh, Miele, všechny tito firmy… Voliči Zelených jsou ze střední vrstvy. Kdo volí Zelené v Bavorsku, na venkově? Farmáři, biofarmáři. Jejich rodiče volili CSU, chodili do kostela, mladší generace dnes volí Zelené,“ dodal.
Annalena Baerbocková, kandidátka Zelených na kancléřku, postoj vůči Rusku odráží i přístupem k diskutované dostavbě plynovodu Nord Stream 2, kterému by politickou podporu odebrala už dávno. „Zelení se od samého počátku staví proti Nord Streamu. Je to jednak z důvodů zelené filozofie a také nechtějí podporovat autoritářský Putinův režim v Rusku. Nemyslím si, že Zelení volby vyhrají. Ale když budou chtít jít do vlády, bude si muset toto jakákoli koalice vyjasnit. Nemyslím si, že argumentace Zelených převáží. Já si myslím, že Nord Stream se dostaví, vidíme to i na pozici Spojených států, které nebudou zavádět žádné sankce na firmy, které se na stavbě podílejí,“ uvedl Rouček.
Laschet je pilný, pracovitý, jen to charisma…
Kanditáta CDU/CSU Armina Lascheta zná Libor Rouček velmi dobře z Evropského parlamentu. „Je předsedou vlády nejlidnatějšího Porýní-Vestfálska, které má dvakrát víc obyvatel než Česká republika. Zemi spravuje dobře. Je pilný, pracovitý, slušný. Z tohoto pohledu by byl dobrým kancléřem. Ale, jak už jsem zmiňoval dříve, nevyzařuje z něj charisma, které by voliče více oslovilo. Část voličů se k CDU vrátí, ale to neznamená, že by nepreferovali Södera, ze kterého charisma vyzařovalo,“ popisoval.
Mediální hvězdou tak zůstává Baerbocková. „Částečně jsem ji také poznal. Působila tehdy jako asistentka jedné europoslankyně Zelených. Má velmi zajímavé vzdělání, studovala práva, politologii… Když si vezmete dnešní Německo, které hraje na globální úrovni jistou roli… Jejím handicapem bude nedostatek vládních zkušeností. Když si pak toto dají Němci na misku vah, nemyslím si, že Annalena bude vyhlášena vítězkou voleb a případnou kancléřkou. Ale říkám, je jí čtyřicet, je velmi nadaná a sympatická. Možná i s ohledem na možnost jejího růstu, bude vhodné, kdyby byla ministryně… Nejsem si jistý, že jí Němci dají šanci, aby se stala kancléřkou,“ uzavírá Rouček.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
