V uplynulých dnech jsme si připomínali 50 let od sebeupálení Jana Palacha. Projevil český národ dostatek úcty k jeho oběti? Má český národ historickou paměť? Jak jste celé pojetí výročí 50. let od sebeupálení Jana Palacha vnímal vy?
Byl jsem v Bruselu a pak ve Štrasburku, takže nevím, jak to všechno probíhalo. Ale uvažoval jsem o tom, jestli by se Jan Palach upálil, kdyby měl tu možnost vidět, jak to bude v jeho zemi půl století po jeho oběti vypadat a kdo všechno bude řečnit nad jeho hrobem.
Kdo je pro vás důvěryhodnější?Anketa
Prezident Zeman pokračoval ve vyhrocené rétorice, když pro Blesk vysvětlil, že nechtěl jít osobně položit věnec k památníku, protože by se na místě piety setkal se svými odpůrci. „Šlo o výraz pohrdání těmito lidmi. Nebylo to kvůli mé kondici,“ prohlásil Zeman. Řekl také, že se snaží vyhýbat setkáním s „blbci“ a „blázny“. O čem to svědčí?
Mně se ta rétorika nezdá nijak vyhrocená. Miloš Zeman má prostě ve zvyku nazývat věci pravými jmény. Můžeme si myslet, že to je odporný zlozvyk, ale stejně s tím nic nenaděláme. Protože byl podruhé po sobě zvolen prezidentem, domnívám se, že to většině lidí u nás dokonce nevadí. Tím hůře pro ty, kvůli kterým tam nešel.
Jak hodnotit názory psychologů, že exponování činu Jana Palacha ze strany médií mohlo přimět k pokusu o podobnou smrt člověka, který se v pátek v Praze polil hořlavinou a zapálil?
Teorie nápodoby existuje ve společenských vědách přinejmenším od dob Gustava le Bona. Takže si myslím, že psychologové dobře vědí, o čem mluví.
Fotogalerie: - Mše za Palacha
Přibývá záměrů na vytvoření nových politických subjektů. Mediální magnát Jaromír Soukup oznámil vznik nového hnutí, lze tento projekt, zvaný „List Jaromíra Soukupa“, brát vážně nebo je ztráta času o tom mluvit? Může být pro nás přínos, nebo právě naopak?
Vladimír Dlouhý kdysi vysvětloval v televizi, že každý náš občan má právo založit si automobilku. Kromě toho má každý občan také nepochybně právo založit si vlastní politickou stranu. Jaromír Soukup toho práva využil. Já osobně bych si založil raději automobilku, ale nechci mu do toho mluvit. Ale vážně. Myslím si, že nemá tak velké šance jako Babišovo ANO anebo ODS, ale určitě má přinejmenším stejné, ne-li větší šance než TOP 09, lidovci a podobné strany, které se pohybují na pětiprocentní hranici.
Nastává oživení také, řekněme, na liberálně proevropské straně politického spektra, své hnutí zakládá končící europoslanec Jaromír Štětina, zkusit štěstí plánuje i jeho kolega z Evropského parlamentu Pavel Telička. Mají podobné šance jako Soukup? Jak se díváte na jejich záměry?
Děkuji, že jste mi to připomněla. Oba zmínění pánové mají podle mého názoru nižší šance než Jaromír Soukup. Jaromíru Štětinovi fandím, může topce ubrat z toho mála, co jí zbude poté, co ji rozeberou Piráti. Pavel Telička stranu ani hnutí nezaloží, jistě si spočetl, že má možnosti lukrativnějšího uplatnění.
Psali jsme:
Pane profesore, plánujete také založit své hnutí nebo alespoň nějakou názorovou platformu?
I o tom jsem uvažoval. Ale vždycky jsem dospěl k závěru, že s tou automobilkou bych prorazil spíše. Kromě toho se domnívám, že naše demokracie je ještě křehčí než naše dálniční síť, proto bych ji nerad přetěžoval. Hlavně ne teď v zimě.
Přidejme ještě další apel nebo úvahu o vytvoření nějakého dalšího politického subjektu. Filozof a signatář Charty 77 Daniel Kroupa se domnívá, že protestní energie už je ve společnosti dost, a proto je správná doba na nové Občanské fórum. Plán před časem představil pro Seznam Zprávy. Čím si vysvětlujete, že je těch snah ať už o založení nějaké strany, nebo hnutí tolik?
Především se domnívám, že pokud by se v politice opět angažoval Daniel Kroupa, mnoho lidí by ta protestní energie rázem přešla. Heslo „Strany jsou pro straníky, Kroupovo fórum je pro všechny“ by mluvilo opravdu za vše. Někteří filozofové si prostě neuvědomují, že opakovaný vtip není vtipem.
Co naše země a Evropa potřebuje, zejména pak s ohledem na blížící se volby do Evropského parlamentu? Více euroskeptických sil, jako je strana Mattea Salviniho, nebo naopak posílení a sjednocení proevropského směru, který reprezentuje třeba Emmanuel Macron?
Obávám se, že „Evropa“ si už vybrala. Smlouva mezi Francií a Německem nebyla uzavřena náhodou. Je to příprava na to, že Evropská unie, která se rozšiřovala zbrkle až skoro někam po Don, se začne drobit. Němci s Francouzi právě začali zachraňovat jádro, ze kterého původně vznikala. Dost možná bez Itálie. Zatím nikdo neví, jak jejich smlouvu číst. Například ten bod, kde téměř fúzují své ozbrojené složky. Znamená to první fázi vzniku evropské armády, anebo to znamená, že o evropské armádě se už neuvažuje? A bod o společných policejních jednotkách, které mají stabilizovat situaci ve třetích zemích, také není jasný. Jedná se výhradně o třetí země vně Evropské unie? Těch otázek je mnoho a nelze je zredukovat na to, že Salvini je zlý a Macron hodný. Každopádně má zlý Salvini ve své zemi větší podporu než hodný Macron ve Francii.
Fotogalerie: - Macron u Zemana
Piráti vyhlásili útok na první místo v evropských i parlamentních volbách. Předseda Ivan Bartoš se netají výraznými ambicemi ve všech směrech. Byl by Bartoš dobrým premiérem? Přinesli Piráti do české politiky pozitivní změny? Jaké?
Piráti jsou něčím novým jenom pro lidi, kteří jsou zhruba v jejich věku. V podstatě kopírují strategii tzv. nových sociálních hnutí ze 70. let minulého století. Ta se také postavila rázně proti sklerotickým a zbyrokratizovaným politickým stranám s cílem převálcovat je a vystrnadit z politiky. Jak vidíme, sklerotické strany jsou u moci vesele dál, jenom o nových sociálních hnutích dnes už skoro nikdo nic neví a to, co z nich zbylo, se příliš nepodobá idejím, s nimiž do politiky vstupovala. Piráty dost možná čeká jejich osud.
PhDr. Ivan Bartoš, Ph.D.
Letos uplyne 30 let od listopadu 1989. Jaké otázky z historie od roku 1989 a 1990 bychom si měli letos položit, protože v nich není jasno?
Měli bychom udělat bilanci, co se od té doby změnilo k lepšímu a co k horšímu. Jenom hodně omezený člověk by si mohl myslet, že se vše ve společnosti změnilo jen k lepšímu, nebo jen k horšímu. Bylo by tomu tak v dějinách vůbec poprvé a nelichoťme si, že jsme zase tak velkou výjimkou.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Daniela Černá
