Miloš Zeman je v polovině svého prezidentského mandátu. Co k němu říci... Jak si vedl? Jakou známku by od vás dostal?
Ne, nepřísluší mi nikoho na světě známkovat, nejsem paní učitelka. Za velký problém Miloše Zemana považuji skutečnost, že ostře rozděluje naši společnost, že není schopen velkorysosti ke svým protivníkům a kritikům. Při prezidentských volbách sliboval, že bude konat opak toho, než čeho jsme každý den svědky. Svému úřadu i sám sobě bohužel ubírá na důstojnosti svými výstřelky, jako tomu bylo v kauze Peroutkova článku. Nemohu si nevzpomenout i na jeho počínání v době po pádu Nečasovy vlády, kdy proti vůli Parlamentu jmenoval vládu, o které dobře věděl, že nebude mít oporu ve sněmovní většině a bude tak vládnout bez mandátu od veřejnosti. Vadí mi, jakými lidmi se na Hradě obklopil i jeho postoje v některých zahraničně-politických otázkách. Naopak si vážím jeho konzistentních postojů vůči Izraeli a oceňuji, že je první prezident, který dává jasně a hlasitě najevo podporu Armádě České republiky.
Prezident se vydal aktivně na pole zahraniční politiky. Tady mu kritici vyčítají příliš provýchodní postoje (ostatně právě je v Číně jako jediná hlava státu EU). Největší kritika se však nesla k jeho postoji k Rusku po anexi Krymu a válce na Ukrajině, myslím, že i od vás. Je tohle pro vás nejzávažnější a nejnebezpečnější počin prezidenta?
Ano, jeho počínání v zahraniční politice nepovažuji za šťastné. Je velmi problematické, že prezident a vláda nejsou v zahraniční politice schopni mluvit stejným hlasem a pozice ČR je tak mnohdy nejednoznačná, což naší zemi nedělá dobrou vizitku v zahraničí i před našimi spojenci. V tomto ohledu bohužel prezident Zeman nebere ohled na nikoho. Připouštím, že prezidenta Putina lze respektovat jako představitele největší země světa, ale není nutné před ním poklonkovat.
Po návratu z první návštěvy Číny prezident Zeman šokoval svými vulgárními výroky v Hovorech z Lán. Třeba ředitel Občanského institutu Roman Joch říkal, že se tak zachoval záměrně, aby zakryl, že z Číny letěl soukromým letadlem jedné podnikatelské skupiny. Ale přesto, takto by asi prezident mluvit neměl... Je to Zemanův největší průšvih?
Nevím, zda je největší. To záleží na subjektivním hodnocení, na tom, co koho pobuřuje více. Mě se asi více dotklo, když opilecky vrávoral při otevírání komory s korunovačními klenoty a místo, aby chlapsky přiznal, že si dal pár panáků slivovice, vymýšlel si virózu.
Psali jsme:
V otázce imigrace má nekompromisní postoj. Je správný, nebo přehnaný a podbízí se populisticky náladám vystrašené veřejnosti?
Postoje prezidenta v otázce imigrace jsou vedle jeho pozitivního vztahu k Izraeli a podpoře Armády České republiky další z velmi mála oblastí, ve kterých jsou naše pozice blízké. Domnívám se, že k této otázce prezident přistupuje poměrně uvážlivě. Jeho kritika Evropské unie pro pasivitu je zcela oprávněná. Stejně jako on, také nevidím, že bychom se od počátku imigrační krize nějak výrazněji pohnuli. Evropa řeší jen to, jak naložit s těmi, kteří její hranice překročí, ale nedívá se dopředu a nepředchází dalšímu zesilování uprchlické vlny. Stejně tak kvituji výroky prezidenta Zemana na obranu české veřejnosti, která je mnohými zastánci naivní politiky otevřené náruče neustále atakována pro údajný rasismus a xenofobii. Taková obvinění jsou přehnaná a nemístná. Rozumím tomu, že příliv uprchlíků vyvolává určité obavy a že lidé se cítí být ohroženi. Nikdo dnes není schopen předpovědět, jaké bude mít současná situace důsledky, a nelze se tedy divit, že to vyvolává u lidí mnoho otázek.
Má ve vysoké politice Miloš Zeman nějaké významné spojence?
Zcela jistě má. Nejde o spojenectví na život a na smrt, ale spíše spojenectví nahodilá nebo vytvořená pragmaticky jen pro některé střednědobé či dlouhodobé cíle. Družinu nejvěrnějších má dle mého názoru v určité části sociální demokracie, která byť je menšinová, není nevýznamná. Ač se to navenek příliš nezdá, domnívám se, že je schopen se na vybraných cílech domluvit rovněž s Andrejem Babišem, neboť ten je pro něj vhodným nástrojem pro šikanu premiéra Sobotky, k níž ho motivují určité nevyřízené účty z minulosti. A v oněch kontroverzních zahraničněpolitických krocích jej vždy ochotně podpoří komunisté, kteří přirozeně inklinují jak k Rusku, tak k Číně a dalším nedemokratickým zemím.
Pokud se rozhodne znovu kandidovat, má někdo šanci proti němu uspět?
Šance zde určitě je. Jak ukazuje nejčerstvější průzkum, popularita prezidenta chladne a zúžila se i skupina voličů ochotných jej znovu ve volbách podpořit. To se ale jistě může změnit, a pokud prezident bude chtít kandidovat znovu, věřím, že si na tom dá záležet a že v posledním roce tohoto funkčního období nastaví vlídnější tvář. Věřím ale, že se relevantní protikandidát najde. Výsledek bude záležet i na tom, kolik jich bude, zda se bude schopna shodnout větší část politické scény na nějakém společném kandidátovi, nebo zda každá strana opět vyrukuje s vlastním. Je zjevné, že nelze opakovat chybu z minulých voleb, kdy došlo fakticky ke štěpení Praha vs. zbytek země. Je třeba hledat takového kandidáta, který bude konvenovat lidem napříč republikou a který bude zároveň silnou osobností s názorem.
Mgr. Jana Černochová
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Oldřich Szaban
