Jak si vysvětlujete v době školních prázdnin vyprodané spoje na Ukrajinu, kde se válčí?
Ukrajina je obrovská. Jezdili jsme tam už dřív autobusy s přestupem na vlak. V letním období byl vždy zájem extrémní. Před válkou to souviselo i s turismem. Hlavně turismus totiž plní během léta autobusy a vlaky. Vyprodané cesty na Ukrajinu dnes také souvisí s létem. Od září to pomine a vlaky i autobusy budou mít opět prázdná místa.
V článku s titulkem „Na Ukrajinu narváno. Dopravci mají zlost. Peklo. To jsme se dozvěděli na Florenci…“ rozvířily ParlamentníListy.cz debatu o tom, proč se lidé se statusem válečného uprchlíka hrnou na prázdniny zpět do země, ze které uprchli?
To je dobrá otázka. Nikdo nepochybuje o tom, že tam válka je. A nikdo nemůže říct, že být na Ukrajině, byť i na západu Ukrajiny, je méně rizikové, než být v Česku. Miliony lidí, co utekly na západ, a byly to převážně ženy s dětmi, pouze snížily riziko svého života.
Je to běžné chování uprchlíků?
Je to legitimní. Kdyby nebylo, tak politici všech zemí, kde žijí uprchlíci, by s jejich přijímáním skončili, protože by vyhodnotili, že jde o izolovanou válku mezi hranicemi Ruska, Běloruska a frontou. Tak to není a i mimo léto lidé cestují tam a zpět. Chtějí vidět své rodiny a je to přirozené.
Na svých stránkách inzerujete, že vlaky jezdí až do Záporoží a Charkova. Fronta ale od těch měst už není daleko…
Našimi vlaky nyní jezdíme do polského Přemyšlu, kde cestující přestoupí a odjedou vlaky ukrajinských železnic. Hlavní vlak odjíždí dvě hodiny po příjezdu, aby se stihla pasová kontrola, a jede přes Lvov, Ternopil, Chmelnyckyj a Vinnycju do Kyjeva. Když si cestující počkají, tak tam navazují další vlaky právě do Charkova a Záporoží.
Opravdu horko je až na bojové linii, jinak rakety létají i nad Kyjevem. Když jste ve válce, tak lidé jsou jako krysy a velmi rychle se přizpůsobí dané situaci a naučí se v ní žít. A pouze část obyvatelstva eliminuje rizikové situace tím, že odjíždí za hranice. Část chce zůstat se svými rodinami, část být za hranicemi.
Jízdenky na vlaky RegioJet jsou tedy vyprodány do konce prázdnin?
Spoje jsou generovány na měsíc dopředu a odteď za dva, tři týdny už tam místa objevíte. Do konce prázdnin ale budou nejspíš všechny autobusy i vlaky plné a od září přibude mnoho volných míst.
Jak vůbec vypadala jednání s ukrajinskou stranou o zmíněných spojích?
Vzniklo to asi dva dny po 24. únoru 2022, tedy po útoku Rusů na Ukrajinu. Ukrajinské železnice nám předaly dopis od kyjevského starosty Vitalije Klička. Tehdy nás žádal o organizaci humanitární pomoci přímo do Kyjeva. Je třeba připomenout, že Kyjev byl tehdy v obklíčení. Známá místa, kde jsem nedávno byl, tedy Buča a Irpiň, kam chodí dnes všechny delegace, jsou vlastně předměstími Kyjeva. Jde o západ Kyjeva, kam dnes jezdí normálně městská hromadná doprava.
V té době tam ale byli Rusové a obkličovali Kyjev. Cesty nefungovaly, protože byly ostřelovány a zároveň byly ucpány utíkajícími lidmi. V danou chvíli, byť s problémy, protože se střílelo i na ni, fungovala železnice. Ohledně humanitární pomoci jsem oslovil Šimona Pánka z Člověka v tísni a pátý den po útoku vyjel první vlak. Měl deset nákladních vozů, což odpovídá dvaceti kamionům, a deset lůžkových, což je nějakých čtyři sta lůžek. Každý den jsme takto jezdili. V té době šlo o největší humanitární akci a veškerou dopravu jsme financovali my, tedy RegioJet. Doprava osobní i nákladní totiž byla zdarma.
Na současnou přepravu běženců na prázdniny zpět do vlasti dostáváte nějaké dotace od státu?
Nejdřív jsme nedostali vůbec nic, ale po několika měsících, tedy zhruba v létě minulého roku, byl zaveden „ticket Ukrajina“. Ten měl určitá pravidla. Bylo to pro cesty z Ukrajiny a na Ukrajinu, s omezením i vnitrostátně. A byl pro lidi, kteří přijeli a udělali si u nás registraci. Ti mohli cestovat zdarma a my za to na českém území dostávali kompenzace. Trvalo to asi dva až tři měsíce, ale pak to bylo zrušeno.
Cena obecně, kterou stojí stát podpora Ukrajinců, se zdá být vysoká. Když se to však vydělí počtem, odpovídá to asi 50 000 korun za rok. Pokud z nich zůstane alespoň třetina a ta se doplní chlapy, kteří po válce přijedou, velmi rychle se tato, řekněme investice, vrátí. Nehledě na to, že jsme si vůči západu odčinili, ten - viděno jejich očima - jakýsi morální dluh z uprchlické krize před několika lety.
Fotogalerie: - Ceny na česko-polských hranicích
Konkurenty RegioJet jsou České dráhy. Jakým způsobem se s touto konkurencí potýkáte při cestách na Ukrajinu?
Ukrajinci jsou velmi konzervativní lidé. Dlouhá desetiletí byli zvyklí jezdit autobusem. Zpočátku byla kvalita autobusových spojů dost mizerná, ale začala se postupem času zlepšovat. Byli tak například schopni cestovat šestnáct hodin do Lvova. S tím, že klidně pět až osm hodin tvrdli na hranicích.
My jim za nižší cenu nabídli jízdu vlakem, kde spí, mají snídani i večeři a ráno přijedou do Přemyšlu. Přestoupí na další luxusní vlak a jedou dál. Do Lvova to trvá kolem dvanácti hodin. Jsem rád i za České dráhy, že nabízíme tuto službu a učíme Ukrajince přeorientovat se na vlak. Je to ekologické, pohodlné a rychlejší. Celníci totiž respektují jízdní řád na železnici.
„Koupila jsem si jízdenku přes RegioJet a do Kyjeva dojela vlakem... Vlaky jsou úplně plné, jedou ženy a děti navštívit příbuzné… Západ Ukrajiny včetně Kyjeva funguje normálně, jen v deset večer se vše zavírá... Ceny o třetinu až polovinu nižší než u nás…," napsala mimo jiné minulý měsíc na Facebook válečná reportérka Markéta Kutilová. Kvůli následné bouři názorů a tlaků smazala příspěvek i svůj profil. Jak to vnímáte?
Byl jsem na Ukrajině před měsícem. Ve Lvově, ani v Kyjevě nehučely zrovna žádné sirény. Když jsem tam byl dva měsíce po začátku války, tak to tam opravdu lítalo a hučelo. Poté, když jsem byl v Kyjevě, tak tam byla zabita nějaká anglicky mluvící novinářka. Nyní je to tam opravdu klidnější.
Všichni bychom si měli položit jednu otázku. Když se vžijete do kůže Ukrajinců, jeli byste se svým dítětem na Ukrajinu na „dovolenou“? Nejeli! Kdybyste tam však měli babičku či část rodiny, bylo vám smutno, tak byste určité riziko podstoupili. U své rodiny bych se však pro klidný pocit snažil mít ji za hranicemi. Proto, abych měl pocit, že jsem udělal jako otec maximum. Češi by s dětmi do západní Ukrajiny, kde takzvaně válka není, nejspíš nejeli. Mohou jet naším vlakem do Lvova. Fungují tam kavárny, restaurace, všechno. Jen v deset večer se všechno zavírá a omezení platí i pro tvrdý alkohol. Na první pohled by tam turismus mohl fungovat.
Před měsícem byla publikována stížnost Dariny Šyrjajevy tohoto znění: „Již před několika týdny jsme online zakoupili jízdenku Lvov-Přemyšl a následně Přemyšl-Praha od Regiojetu na 18. 7. 2023. Včera nám přišel mail, že nám z kapacitních důvodů nebude poskytnuta jízdenka na vlak ze Lvova do Přemyšlu. Po zavolání na infolinku jsme museli celou jízdenku stornovat, načež nám byly peníze přičteny na kredit v aplikaci, což nám je takřka k ničemu, jelikož neplánujeme v nejbližší době služby RegioJetu využívat. Zároveň jsme byli nuceni si zakoupit jízdenku na jiný spoj, který byl zhruba o polovinu dražší než jízdenky od RegioJet.“ Jak je to možné?
To souvisí s tím, byť na tom naši IT specialisté na obou stranách pracují, že bohužel ukrajinské železnice nemají žádné propojení k prodeji jízdenek s euroevropskou železnicí. My jsme jediná společnost, která prodává jízdenky z bodu A v unii až do bodu B na Ukrajině i s místenkou. Ovšem rezervace ukrajinské části cesty probíhá ručně. A v několika případech se stalo, že se mezitím jízdenky na ukrajinské části vyprodaly, takže nám nezbývalo nic jiného, než to cestujícím oznámit a dát jim možnost vrácení jízdného, které zaplatili. A pak je přirozené, že musí jet jiným dopravcem. Předpokládám, že autobusem, který je dražší.
Doufám, že to je dnes už minulostí, protože jsme na základě těchto zkušeností začali vystavovat jízdenky mnohem dříve. Jakmile ji cestující koupí, tak my ji hned kupujeme i na ukrajinské straně, aby se nestalo to, že nám tam nezůstanou místa. To by mělo být vyřešeno. Ve chvíli, kdyby se to mělo v budoucnu stát, tak jsme se rozhodli, že klientům vrátíme jízdné a přidáme jim k němu dvacet procent navíc z ceny, jako omluvu.
Určitě jste si položil otázku, jak to na Ukrajině dopadne. Co jste si odpověděl?
Takovou otázku si pokládá většina lidí, kteří čtou noviny. Většina je na straně Ukrajinců, tedy napadené země. Přestože už hlavní zájem opadl, pořád lidi zajímá, co se tam děje. Chlapi se zajímají o zbraně, ženy o příběhy uprchlíků. V této válce se totiž mění způsob válčení, ale i naše vnímání uprchlictví. Tu otázku si pokládají všichni, ale jen málokdo na ni dokáže odpovědět.
Věřím, že bude fronta během řádu týdnů prolomena, a tak, jak rychle se Rusové stáhli z oblastí Charkova či Chersonu, to tak může dopadnout i na většině dalších míst. Válku vyhrává hlavně srdce a Rusové podle mě důvodům, proč na Ukrajině válčí, z velké části nevěří.
Psali jsme:
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
Ukrajina (válka na Ukrajině)
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
válka na Ukrajině
Zprávy z bojiště jsou v reálném čase těžko ověřitelné, ať již pocházejí z jakékoliv strany konfliktu. Obě válčící strany z pochopitelných důvodů mohou vypouštět zcela, nebo částečně nepravdivé (zavádějící) informace.
Stručné informace týkající se tohoto konfliktu aktualizované ČTK několikrát do hodiny naleznete na této stránce. Redakční obsah PL pojednávající o tomto konfliktu naleznete na této stránce.
autor: Jan Rychetský
Robelix
