Co jste jako podnikatel a zástupce zaměstnavatelů říkal na to, že šéf odborů Josef Středula na odborářském setkání prohlásil, že prvním vítězem voleb jsou odbory, protože tlakem na současnou vládu dosáhly zvýšení mezd?

Za třetí stranu tripartity – zaměstnavatele – musím říci, že se mi to nelíbí, ale že pan Středula má trochu pravdy, protože tahle vládní koalice, a především premiér a sociální demokracie, hrála stejnou kartu jako odbory. Myslím si, že si v populismu před volbami vzájemně nahrávaly v boji o mzdy. Má tedy bohužel pravdu a je to špatně.

Souhlasíte tedy s prezidentem Hospodářské komory Vladimírem Dlouhým, který řekl, že odboráři jen hulákají, jsou čím dál agresivnější a měli by si uvědomit, kde je jejich místo? Popsal byste chování odborů také tak razantně, nebo byste byl jako člen tripartity v kritice odborů trochu mírnější?

Myslím, že pan Dlouhý není extra razantní, on je přesně ten populistický typ, který vystoupí v pravou chvíli, kdy je to populární. Za prvé odbory mají právo takhle vystupovat, protože jediné, co umí hájit a co je jejich základní povinností hájit, jsou mzdy. Za druhé – nálada v zemi je opravdu taková kvůli slabé roli vládní koalice, především sociální demokracie, která v populismu mimořádně nasadila, proto to tak dopadalo. Myslím, že to řvaní a předvádění se platí v případě odborů jen na národní úrovni, v Praze a pro státní zaměstnance. Jinde to neplatí, v tom se hluboce pan předseda Středula a odboráři z hlavní budovy za sochou Churchilla mýlí. Ve firmách se vyjednává podle toho, jak se firma vyvíjí, jak se vyvíjí produktivita práce, jak se vyvíjí efektivnost firmy. Vlastníci, manažeři i drobní podnikatelé nebo živnostníci přece musí vědět, jaký poměr prostředků mají investovat do budoucnosti, to znamená do inovací, do nové techniky, do technologií, do oprav svého majetku a samozřejmě do lidí. Ale nejen do jejich mezd, ale i do jejich kvalifikace. Takže to předvádění se platí jen pro Prahu a státní zaměstnance, ve firmách je to všechno jinak.