Je mi z Junckera zle, ulevila si Markéta Šichtařová. Brusel to pokazil sám a teď chce holit své ovečky. A rozebrala i lživou propagandu ohledně „řecké rakety“

06.05.2018 12:34

INVENTURA MARKÉTY ŠICHTAŘOVÉ Návrh rozpočtu Evropské unie na dalších šest let považuje Markéta Šichtařová za důsledek toho, jak se změnily její priority a problémy. Vadí jí však, že Evropská komise chce nové zdroje příjmů v hodnotě vyšší než půl bilionu korun. Kdyby předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker věnoval Británii dlouhodobě víc času a pozornosti a nabídl jí takové podmínky, aby zůstala součástí Evropské unie, nemusela by EU pro další rozpočtové období řešit výpadek osmi procent svých příjmů. Proto nyní chce Brusel za svou chybu víc holit své ovečky.

Je mi z Junckera zle, ulevila si Markéta Šichtařová. Brusel to pokazil sám a teď chce holit své ovečky. A rozebrala i lživou propagandu ohledně „řecké rakety“
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ekonomka Markéta Šichtařová

Anketa

Kdo byl nejhorším ministrem obrany?

hlasovalo: 6348 lidí

Evropská komise představila návrh dlouhodobého rozpočtu Evropské unie pro roky 2021 až 2027 ve výši 1,135 bilionu eur, tedy asi 28,4 bilionu korun. Europoslanec za ODS Jan Zahradil v první reakci prohlásil, že je nepřijatelné, aby i přes odchod jednoho z největších čistých plátců unijní rozpočet dále rostl. Brexit bude znamenat výpadek osmi procent příjmů rozpočtu EU, ale nahradit ho, a ještě umožnit zvýšení rozpočtu má zavedení nových daní, což je v mluvě Bruselu skryto pod označení „vlastní zdroje“. Komise chce omezit prostředky na společnou zemědělskou politiku i na politiku soudržnosti, naopak plánuje posílit financování správy hranic, bezpečnosti a obrany, výdaje na výzkum a inovace hodlá zvýšit o 50 procent. Jak ty změny ve struktuře rozpočtu hodnotíte?

Rozpočet EU odráží priority a problémy Evropské unie. EU má nyní jiný problém než před pěti lety. Evropská unie má problém s migranty a s ochranou svých hranic. Naopak už nejsou problémy s francouzskými zemědělci. Z toho plyne, že dá více na bezpečnost a obranu a méně na zemědělství. A jelikož Polsko a Maďarsko zlobí, protože se brání kvótám na migranty více než jiní, tak je ještě klepne přes prsty tím, že sníží objem peněz na soudržnost, ze kterých tyto země čerpají. Nicméně je třeba říct, že i bez migrantů by to takto jednou skončilo. Jen by to trvalo déle. Prostě společná zemědělská politika je tak drahá, že je dlouhodobě neudržitelná, a zároveň střední Evropa bohatne, takže nebude do nekonečna potřebovat tolik peněz na kohezi.

Až sem s tím nemám problém.

Co byste tedy komisaři pro rozpočet Güntheru Oettingerovi a jeho spolupracovníkům vyčetla?

Problém mám, když slyším o nových daních a nových příjmech Evropské unie. To ukazuje na další integraci EU. Kromě společné měnové politiky eurozóny zde bude i fiskální politika. Evropská komise chce nové zdroje příjmů v hodnotě vyšší než půl bilionu korun. To je moc. Lidem by mělo být necháno víc peněz, aby o nich rozhodovali sami.

To, že si Brusel nechal utéct Británii, byla jeho chyba. Předseda Evropské komise Jean-Claude Juncker měl místo oslav Karla Marxe věnovat Británii dlouhodobě víc času a pozornosti a nabídnout jí takové podmínky, aby zůstala součástí EU. Nyní chce Brusel za svou chybu víc holit své ovečky.

Svou roli zde hraje i americký prezident Donald Trump. Tím, že prohlásil, že neví, zda by Amerika bránila Pobaltí v případě napadení ze strany Ruska, ačkoli je Pobaltí členem NATO, znejistil Brusel, zda NATO ještě vážně existuje. Mnoho vlád tak šetřilo, že musí spoléhat na Američany, a ti nechtějí sami financovat NATO. Brusel tak začíná mluvit o vlastní obranné politice. To bude extrémně drahé. Brusel proto bude hledat neustále nové a nové příjmy. Bojím se proto, že se právě odšpuntovala spirála nových a nových požadavků.

O víkendu se uskutečnily v německém Trevíru za účasti předsedy Evropské komise Jeana-Clauda Junckera vzpomínkové akce k dvoustému výročí narození slavného rodáka Karla Marxe. Bývalý český prezident Václav Klaus Junckerovu účast vnímá jako přiznání vlivu, který má Marx na projekt evropské integrace v jeho dnešní podobě Evropské unie. Jsou podle vás na fungování EU některé myšlenky Karla Marxe, ať už ekonomické či jiné, patrné?

Karel Marx byl bohužel jedním z nejvýraznějších ekonomů všech dob. Na velmi dlouhou dobu se mu podařilo vykolejit doslova zločinným směrem uvažování mnoha ekonomů. Bohužel ovlivnil i mnoho politiků, kteří se pokusili aplikovat jeho myšlenky v mnoha zemích. Všude se ukázalo, že nefungují, ať je zkoušeli v jakékoli míře, na jakémkoli kontinentu. Nikde však nebyly použity v plné míře. Vždy šlo o modifikaci. Ta modifikace je v mnoha věcech patrná i v dnešní Evropské unii. I ta u mnoha věcí připomíná systém toho, co u nás už bylo. Samotná EU připomíná RVHP. To, že jde Juncker odhalit sochu Marxovi, je výsměch těm, kteří kvůli pokusům aplikovat jeho politiku zemřeli hladem. Je mi zle z Junckera a nechápu, jak může stále setrvávat ve své funkci. Chápu to tak, že si Západ neprošel tím, čím si prošel Východ, a není tak citlivý na tyto věci. Snad jen to může jeho zabedněnost do určité míry omluvit.

Dlouho nebylo slyšet o Řecku, jehož ekonomická situace svého času hýbala Evropou. Loni vykázalo jeho hospodářství první meziroční růst po téměř devíti letech poklesu a stagnace a nyní předseda Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Angel Gurria po setkání s řeckým premiérem Alexisem Tsiprasem přirovnal tamní ekonomiku k raketě, která po startu pomalu a potom stále rychleji stoupá. Je tedy namístě vyslyšet výzvu šéfa OECD, aby věřitelé Řecku část zbylého dluhu odpustili?

Slova předsedy Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj Angela Gurrii považuji za lživou propagandu. Kdyby bylo Řecko raketou, nepotřebuje, aby mu někdo odpouštěl dluhy. Ten člověk je buď naprosto nelogický, nebo naprosto nemorální. Naopak, když se má Řecko nyní tak dobře, tak by mělo pomoci Slovensku postavit tolik dálnic, jako má Řecko. Slováci kvůli přijetí eura přece jen přispěli na záchranu Řecka. Padla kvůli tomu dokonce i jedna slovenská vláda. To by bylo morální. Gurria naopak nemorálně říká: „Slováci, když už jste ochotní hrát naši hru, že si to necháte líbit, otřeste se ještě víc a plaťte za naši integraci.“

Česká národní banka v nové prognóze zlepšila odhad růstu české ekonomiky v letošním i příštím roce. Letos čeká růst o 3,9 a příští rok o 3,4 procenta, když v předchozí únorové prognóze počítala s letošním růstem o 3,6 a příští rok se 3,2 procenta. Sdílíte v tomto směru optimismus ČNB a co si myslíte o vyjádření guvernéra Jiřího Rusnoka, že na základě nové prognózy přichází v úvahu jedno zvýšení základní úrokové sazby, a to na konci roku?

Ukazuje se, že máme stále nízkou inflaci a ekonomika roste velmi rychle. To je prostředí, kdy centrální banky obvykle zvyšují úrokové sazby. Proto lze čekat další růst úrokových sazeb. Nicméně se domnívám, že si mnozí myslí, že bude výraznější, než nakonec bude. Prognóza ČNB je podle mě optimistická. Vzhledem k tomu, že to je pouze prognóza, je možné, že se pletou. Já si myslím, že ekonomika směřuje na kru a nabourá. Podle mě budeme rádi, když v roce 2019 vůbec porosteme, natož abychom rostli o více než tři procenta.

Z akcí, které se o prvomájovém dni uskutečnily v Česku, mě zaujal pochod, jehož účastníci demonstrovali za důstojné pracovní podmínky, mzdy a platy a dostupné bydlení pro všechny. Zaujal mě ten poslední požadavek. Má se na bydlení pohlížet jako na běžný ekonomický statek, nebo mají být některé skupiny z různých důvodů zvýhodněny? A přimlouvala byste se za realizaci některého z bodů desatera, s nímž demonstranti přišli?

Obecně jsem pro minimum státních zásahů, minimum regulace a nízké daně. Pokud se vydáme tímto směrem, většina věcí se vyřeší bez zásahů politiků a korupce úředníků. Regulace nejspíš povede jen k dražším bytům. U nás vedla k tomu, že máme nehorázně dlouhé stavební řízení, které byty prodražuje. Za drahým bydlením nyní stojí z velké části i ČNB. Banky poskytly až příliš hypoték, což zvýšilo ceny bytů. Podle mě se k hypotéce často dostali lidé, kteří se k ní dostat neměli, protože patří mezi nevěrohodné dlužníky. Problém je tedy na straně nabídky i poptávky. Kdyby bylo jednoduché postavit nový dům, bude větší nabídka a dostupnější bydlení. Kdyby se lidé nepředlužovali, nebyla by tak velká poptávka a ceny bytů by se nedostaly do nesmyslných výšin.

NAHÁ PRAVDA aneb Co nám neřekli o našich penězích a budoucnosti

Ekonomové Šichtařová a Pikora ve svém bestselleru rozcupovávají mýty, které se na nás valí z médií.

 
 
* OBJEDNAT za zvýhodněnou cenu ZDE.

 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Jiří Hroník

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Katastrofální politika USA, triumfální nástup Ruska. Turecko už se dávno nechová jako člen NATO. Bezpečností expert Šándor se obává rozšíření války a mluví o světové zkáze

17:06 Katastrofální politika USA, triumfální nástup Ruska. Turecko už se dávno nechová jako člen NATO. Bezpečností expert Šándor se obává rozšíření války a mluví o světové zkáze

ROZHOVOR „Nemáme žádnou jistotu, co a kdo udrží Erdogana na uzdě, tak aby ve své obsesi proti Kurdům…