V části veřejnosti sílí pocit, a to i v souvislosti s vytvořením funkce vládního zmocněnce pro oblast médií a dezinformací, že budeme v brzké budoucnosti kráceni na svobodě slova. Teď sice rozhodnutím vlády funkce zanikla, Michal Klíma v ní tedy skončil, ale obavy o svobodu projevu jen tak nezmizí. Je zapotřebí ji nějak limitovat, což mělo být zřejmě obsahem utajovaného akčního plánu pro čelení dezinformacím?
Chystáte se ke koupi elektromobilu?Anketa
Říkáte nesčetné množství pravidel. Jaká jsou ta nejpodstatnější?
Mezi vnější limity svobody projevu patří zejména ustanovení trestního zákona a trestního řádu, předpisy o ochraně osobnosti, předpisy upravující obsah reklamy a celá řada norem týkajících se elektronických médií, jako je například povinnost neohrožovat morální, fyzický a psychický vývoj dětí a mládeže, povinnost vysílat nestranně a vyváženě a tak dále.
Dá se definovat, kam může člověk při využití svého práva na svobodu projevu zajít, aby se sám nevystavil riziku nějakého postihu?
Vyjadřování faktů, názorů a idejí oproti představování si jich v individuálním vědomí nebude nikdy zcela svobodné. Projev totiž může způsobit nenapravitelné škody, například vyzrazením vojenské pozice, ovlivněním soudu nebo vyvoláním rasové nenávisti. Myšlenky musí být svobodné vždy a komunikace s vlastními představami rovněž, ale komunikace adresovaná někomu jinému již penalizována být může.
Mantinely pro to, co lze zveřejnit, si tedy na vlastní zodpovědnost musí každý nastavit sám?
Každý má právo zveřejnit, co uzná za vhodné, a zakázat to by zničilo svobodu projevu. Ale pokud je zveřejněno něco nepatřičného nebo nezákonného, každý musí nést následky svého jednání.
Proč nesáhnout k cenzuře něčeho, co se jeví pro společnost jako škodlivé, k čemuž někteří mocí opilí politici inklinují?
Názor, že absolutní ochrana svobody slova je nezbytná, nespočívá na naivní představě, že slova nemohou napáchat škodu, ale na přesvědčení, že pro společnost je prospěšný svobodný tok a výměna idejí, která převáží negativa způsobená škodlivými idejemi. Každá cenzura je kontraproduktivní, protože pouze při střetu protichůdných myšlenek vyjde najevo pravda.
Tahle vaše slova by se měla tesat, protože střet protichůdných myšlenek je to, co se vytrácí z veřejného prostoru včetně veřejnoprávních médií, a kdo nedrží názorově basu, bývá vyobcován na okraj společnosti. Nejde však jen o média, ale i sociální sítě. Co říkáte těm nenávistným výlevům, které se tam zhusta objevují?
Je očividné, že autoři nenávistných projevů na internetu jsou povětšinou odpůrci demokracie. V minulosti se často ukázalo, že odpůrci demokracie dokázali využít demokracii k získání moci a jejímu následnému zničení a demokracie nedokázala tomuto zničení jakkoli zabránit.
Aby byla demokracie zachována, měla by si umět s těmito hrozbami poradit. I za cenu, že v něčem sama sebe popře?
Existuje filozofický i právní model bránící se demokracie, který znamená ochranu demokracie před jejími odpůrci i za cenu potlačení základních principů, na nichž stojí. Tato obrana musí být natolik silná, nakolik jsou připraveni demokracii její nepřátelé zničit.
Máte jako expert na mediální právo jasno v tom, kdy a proč by se mohla omezit svoboda projevu v médiích a na sociálních sítích?
Omezit média, tedy i média sociální je možné pouze tehdy, pokud by docházelo k útokům na demokracii a další principy, na kterých je postavena naše společnost.
Přidejte si PL do svých oblíbených zdrojů na Google Zprávy. Děkujeme.
autor: Jiří Hroník