Jen osel říká, že práce není. Takto Okamura drtí nezaměstnanost

V Česku je nejvíce lidí bez práce od roku 1933, navíc mnoho lidí nemá zaměstnání už několik let a ztrácejí naději. Následují pak půjčky a často exekuce… Je to vina hospodářské a ekonomické krize, která před lety začala nebo to jde na vrub této i minulým vládám?

Jde určitě o souběh mnoha příčin, kdy některé kroky vlády samozřejmě důsledky krize posilují. Řešit nezaměstnanost tím, že změním statistiku, může vážně jen idiot. U pravicové vlády bych si představoval maximální nasazení v tom, aby lidé práci našli nebo si ji sami vytvořili - protože práce je. Proč neumožnit v některých oborech možnost podnikat bez byrokracie – když někdo chce dělat nádeníka - kopat příkopy, řezat dříví nebo cokoli jiného - ať zaplatí nějaký symbolický roční či čtvrtletní paušál, v němž bude zahrnuto sociální i zdravotní pojištění (třeba i zpětně až si vydělá a ať pracuje bez jakékoli další byrokracie).

Samozřejmě tisícovka zdravotního pojištění měsíčně je něco, co lidi na nejnižším příjmovém stupni neskousnou, a tak raději dělají na černo a pojistky za ně platí stát. Možná by se vyplatilo dát těmto lidem pojištění za určitých podmínek i zdarma, jen když ho nebude muset platit stát - stále na tom vyděláme.

Těch příkladů jak oživit pracovní trh je mnoho - základem je dát lidem podmínky, aby se jim pracovat vyplatilo, ale také aby to zvládli, vyplnit daňové přiznání v současnosti nezvládne často ani vysokoškolák. Chtějte to pak po člověku, co se sotva podepíše. A nějaké pokuty na určitou kategorii lidí prostě nefungují. Je proto třeba na ně jít úplně jinak. Jenže to by museli ministři a úředníci používat mozek.

Byla by lepší alternativou vláda ČSSD, třeba i za cenu dalšího zvýšení státního dluhu, anebo je lepší přísná Kalouskova strategie?

Kalouskova strategie je udržet pocit části voličů, že stát šetří. To je vše. Je to volební strategie, která nemá ani hlavu ani patu - nikam necílí. Jen se snaží vytvářet dojem. Efekt je nula.

Vláda ČSSD je otázkou, záleží, koho z ČSSD máme na mysli. Máme tu excelentní ekonomy či odborníky jako je Valtr Komárek, ale taky ekonomy amatéry a vyložené nedouky. Kdopak z nich ovšem ovládne ministerstva? Mnohé alternativy, které například ve své analýze nabízí odbory, mi přijdou velmi dobré - máme tu ekonomy jako Michl, Kohout, Zahradník, Robejšek, kteří denně vyslovují názory vycházející ze zdravého selského rozumu, ale nikdo - pravím nikdo - jim nenaslouchá. Mě je jedno, kdo vládne, ale ať tam nevládnou politické frakce, ale lidé, co svému fochu rozumí.

Tak jako kdysi jsem razil myšlenku, že řeči o soudcovské nezávislosti jsou kecy, tak dnes říkám stejně kacířsky, že řeči o tom, že ministr nemusí být odborník, ale politik, který určuje politickou linii, jsou absolutně zvrácené kecy na omluvu politických kšeftů. Ministerskými posty si přece premiéři a předsedové stran kupují loajalitu koaličních stan a stranických frakcí. Nic víc nic míň.

Politické ideje ať straníci prosazují v parlamentu - tam mohou určovat pravidla - ale exekutivu ať řídí schopní manažeři, ne loutky anebo loutkáři bez vize a schopností.

Jak situaci pozorujete ve vašem Zlínském kraji? Jak nastartovat hospodářský růst?

Pracovní místa stejně jako řešení nezaměstnanosti musí být v prvé řadě systémové, na celorepublikové úrovni. Samozřejmě by bylo fajn, kdyby dotace z kraje nešly na projekty vybraných kámošů, ale na veřejně prospěšné účely, na užitečné projekty, které obohatí kraj, ne jednotlivce, ale opět i tohle je celostátní problém, nikoli jen zlínský.

Určitě bychom vymysleli i spoustu konkrétních projektů pro Zlínský kraj - určitě bych rozjel domácí výrobu všeho, o co je v regionu zájem - proč lidé jezdí do Ikey jako diví a kupují aušusový nábytek z dřevotřísky? Proč nedokážeme využít vlastní zdroje dřeva, domácí pily, truhláře a další řemeslníky? Proč nekoupíme téměř nikde na Moravě skutečně domácí produkty - od buchet po uzené a klobásy? A za domácí nepovažuji takzvané domácí uzené od řezníků napíchané dusičnanem draselným, plné vody, co nevidělo pořádně udírnu.

Tady je poptávka obrovská a nabídka nulová - pročpak nemají nezaměstnaní možnost doma upéct, vyudit, naložit nějaké dobroty a pak to nabídnout na trhu? Zase tu je ta byrokracie - a přitom co by tu bylo nejen práce, ale i radosti - celá Praha by se o takové dobroty prala a nejen ona. Jen tohle by uživilo tisíce šikovných kuchařek a domácích řezníků. Jíst dobré a kvalitní věci je dnes obrovský trend - a jaký to má ještě turistický potenciál. Jen osel říká, že práce není. Té je dost, ale holt ji pro samé papíry nevidíme.

Nejspíš ano. Když lidé vidí stohy papírů a formulářů, co je třeba zařídit, raději se do ničeho nepouští…

Jistě. Stát jim má umožnit aktivně pracovat bez jakýchkoli překážek. Ale určitě bych byl pro zcela zásadní podmínku, aby vítězové velkých veřejných zakázek měli povinnost na určité profese najímat nezaměstnané. Najímat ovšem znamená upravit pravidla tak, aby tito mohli bez problému dělat třeba sezónní práce a za řádnou důstojnou výplatu.

Nezaměstnanost, jak jsme řešili v úvodu, rozjíždí další cyklus přes půjčky, exekuce a tak dále. Dalo by se podle vás mluvit o tom, že se v ČR rýsuje sociální katastrofa?

Podle toho co mi píší lidé z celé země, už mnoho našich občanů, mnoho rodin sociální katastrofu prožilo a prožívá. Byli exekutorskou mafií okradeni řádově o stamiliony - jsou běžné exekuce s jednou položkou, kde si exekutor účtuje statisíce. Tyhle peníze někde musí chybět. Problém je v jediném - spojenci exekutorů, jako je například exministr Pospíšil, stále úspěšně brání nastolení rovnováhy do exekucí - tedy to, aby věřitel dostal své peníze a zároveň dlužník nebyl zničen. Dnes je to tak, že dlužník je zruinovaný pro marginální dluh, věřitel nedostane ani korunu a statisíce shrábne exekutor.

Samozřejmě, když jsme u Pospíšila, máme tu i právnickou lobby. Pročpak myslíte, že prosadil nové občanské a korporátní kodexy? Už teď složité právní úkony budou složitější a pro občany a firmy dražší. Zapomíná se třeba, že v těch exekucích hraje právo velkou roli - je jednak hrozně komplikované dovolat se bez peněz spravedlnosti a samotné paušální poplatky právníkům, co z exekucí žijí, tvoří opět gigantickou část z peněz, o které občané přichází.

Osobně bych byl pro jednoduché elegantní řešení - vrátit exekuce do pravomoci státu - soudů, respektive soudních exekutorů, kteří budou pracovat za rozumný plat a mírná procenta a nebudou to soukromí podnikatelé v oboru ožebračování lidí. Cílem exekucí by totiž nemělo být, aby se napakoval exekutor a právník, ale aby dostal věřitel své peníze zpět.