Jestli nastoupí do Bílého domu Biden s ideoložkou Harrisovou... Ján Čarnogurský podporuje Trumpa, jinak má obavy

20.10.2020 20:41

ROZHOVOR Ján Čarnogurský, někdejší premiér SR, ministr vnitra a ministr spravedlnosti, v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz komentuje především okolnosti boje proti koronavirové epidemii na Slovensku, hovoří o pozici premiéra Igora Matoviče, detailně rozebírá vojenský spor o Náhorní Karabach mezi Arménií a Ázerbájdžánem a vysvětluje, proč bude v amerických prezidentských volbách fandit Donaldu Trumpovi.

Jestli nastoupí do Bílého domu Biden s ideoložkou Harrisovou... Ján Čarnogurský podporuje Trumpa, jinak má obavy
Foto: Hans Štembera
Popisek: Ján Čarnogurský
reklama

Anketa

Je dobře, že policie rozehnala demonstranty na Staroměstském náměstí?

80%
20%
hlasovalo: 24690 lidí

Pane Čarnogurský, na mnoha frontách a v mnoha světových zemích probíhá aktuálně boj proti pandemii covidu-19. Slovensko bylo zprvu na jaře při té první vlně bez větších problémů, ale teď na podzim se situace změnila k horšímu i u vás…

Ano, naši vrcholní političtí představitelé dokonce říkají, že jdeme „českou cestou“ – to znamená stejné problémy a stejné kroky – jenom je to všechno opožděné zhruba o dva týdny. O víkendu se jak u vás v Česku, tak i u nás na Slovensku uskutečnila demonstrace údajných fotbalových fanoušků, kteří protestovali proti současným bezpečnostním nařízením – a došlo tam i na vodní dělo a slzný plyn – to všechno před úřadem vlády v Bratislavě.

A je ta intenzita bezpečnostních opatření na Slovensku takovým problémem? Prý se tam objevily i transparenty proti premiérovi Igoru Matovičovi. Možná v tom sehrál roli i ten už proslavený trapas v Bruselu...

(smích)... tak to bych netvrdil. Každý má právo dělat si své vlastní maléry, ale musí se z nich taky potom odpovídajícím způsobem umět dostat. A pokud jde o ta bezpečnostní opatření, myslím, že vláda dělá pouze to, co vlády většiny zemí, takže postupujeme zcela standardním způsobem, jako jsou povinné roušky, zavřené restaurace, omezení kulturních a sportovních akcí atd.

Umí se premiér Igor Matovič případně i omluvit?

To je zajímavá otázka, protože přiznám se, že to jsem tedy od něho ještě opravdu neslyšel, ale vůči svým voličům – a o ty mu jde samozřejmě v první řadě – mu bohatě postačí nějaký ten vtípek nebo nadsázka. Což je ve finále efektivnější než nějaká přehnaně uctivá omluva. Ale určitě to na žádný pád nevypovídá o nějaké vratké pozici Matoviče a jeho kabinetu.

Obraťme list a zaměřme pozornost i k dění mimo naši bývalou federaci. Z Náhorního Karabachu se stalo momentálně největší ohnisko napětí ve světě, proti sobě tam bojují Arménie a Ázerbájdžán, podporovaný zejména Tureckem. Faktem je, že v právu by podle pohledu na obyčejnou geopolitickou mapu měla být Arménie. Souhlasíte?

Ano, v tom máte pravdu, protože to území se sice nazývá Náhorní Karabach, ale fakticky tam už po staletí žijí Arméni a od rozpadu Sovětského svazu je to skutečně legitimní součást Arménie.

Ale pro ty okolní země to má určitý význam, zejména pro Rusko, protože Arménie je členem organizace ODKB, které se často přezdívá „východní NATO“. A to v reálu znamená, že Arméni by mohli oficiálně požádat o ochranu či zásah Rusko, které je také členem tohoto paktu.

A Rusko má navíc svůj vlastní geopolitický zájem na tom, aby v té oblasti Jižního Kavkazu mělo po ztrátě Gruzie svůj, řekněme, satelit, svého vděčného spojence – to znamená, že by Armény určitě podpořilo.

Podle informací, které mám ze zákulisí toho konfliktu, ale Rusové zatím stále marně čekají na tu formální arménskou žádost, protože v Arménii je teď u moci vláda – jak se říká „sluníčkářů“, to jest spíše prozápadní, která s oslovením Ruska hodně otálí. Ale potom ať si zase v Jerevanu nestěžují a nepláčou, že na jejich hranicích zbytečně umírají tisíce Arménů.

Jde vlastně o dlouhodobý konflikt dvou etnik, dvou civilizací, dvou národů i dvou náboženství. I když ten geopolitický faktor momentálně převažuje, souhlasíte?

To je věc mnohaleté historie. Náhorní Karabach totiž před první světovou válkou patřil k ruskému impériu a poté i k SSSR, přičemž bolševici tehdy připojili tuhle oblast na základě dohody s protizápadním Tureckem. Takže vznikl nový stát v rámci SSSR Ázerbájdžán a v jeho vnitrozemí autonomní oblast Náhorní Karabach, kde ale žili jako už dávno předtím Arméni, kteří takto ztratili přístup k té hlavní části Arménské republiky, což bylo dlouhodobě zdrojem napětí, a tak začal vlastně také rozpad Sovětského svazu.

To jsme přeskočili jedno tragické období, a to byla genocida Arménů ze strany Turků, která začala už v roce 1915 po prohraném tureckém protiruském tažení, kdy byla vyvražděna polovina arménského národa. A zajímavé je, že například Spojené státy nebo Velká Británie tuto genocidu na rozdíl třeba od Němců odmítají dodnes oficiálně uznat…

Přesně tak, i když některé americké státy už v tomto kroky podnikly a ta situace jim nyní nahrává, takže ta arménská lobby teď právě v souvislosti se současnou tureckou pomocí Ázerbájdžánu slaví úspěch. Naproti tomu například Slovensko uznalo tuto genocidu už v roce 2005 vlastně jako jeden z prvních států.

Zastavme se závěrem u Spojených států amerických, které jste zmínil, protože už ne za dveřmi, ale téměř pod oknem jsou americké prezidentské volby, ve kterých je podle průzkumů prozatím mírným favoritem Joe Biden. Myslíte, že skutečně porazí Donalda Trumpa?

Na to se opravdu těžko odpovídá, protože výzkumy, jak víme, selhaly i při těch minulých volbách, když jasně favorizovaly Hillary Clintonovou.

Ale otevřeně vám řeknu, že kdybych byl Američanem, volil bych Trumpa.

A to z jakého důvodu?

Protože Trump podle mě udržuje tradiční hodnoty americké společnosti v duchu toho hesla udělejme Ameriku znovu velkou.

Zatímco u Joe Bidena je velmi kontroverzní postavou hlavně jeho viceprezidentka Kamala Harrisová, která vystupuje na předvolebních mítincích v těch klasických barvách stejnokrojů homosexuálů z akcí jako Prague Pride, což je pro zastánce té tradiční rodiny prostě nepřijatelné.

A Harrisová je opravdu ideologicky silně zaměřená, takže se bude snažit tento svůj pohled a názor rozšiřovat všemi prostředky po celém světě.

Ať už zvítězí Trump, či Biden, i s přihlédnutím k ekonomickým následkům pandemie koronaviru – je pravděpodobné, že Amerika se obrátí sama do sebe a bude si řešit prioritně jen své vlastní problémy, zatímco od těch zahraničních dá v mnoha případech ruce pryč. Jak by pak vypadal ten postcovidový svět po stránce geopolitických vlivů?

Já bych z toho měl každopádně jedině radost, protože by Američané konečně přestali dávat sliby záruk, které stejně nebudou platit. Protože Američané slibují záruky jenom do chvíle, kdy to vyhovuje i jejich zájmům, ale v té další etapě se odkloní a v podstatě se na své dosavadní spojence lidově řečeno vykašlou.

A jak by z toho odklonu či oslabení amerického vlivu profitovala, či naopak na něm tratila Evropa, Evropská unie?

Já jsem přesvědčený, že by to učinilo Evropu konečně svobodnou, protože by si mohla daleko lépe a především sama podle sebe začít budovat a formovat své vlastní geopolitické vztahy.

A to je přesně to, co v současnosti potřebuje.

Dobrá, ale neznamenal by ten americký ústup naopak destabilizaci světa a další díl studené války – pouze v novém obsazení Ruska a Číny?

Pravda je, že mezi Čínou a Ruskem jsou už dnes velké geopolitické problémy. Ale je třeba vidět, že tyto dvě země k sobě a hlavně proti sobě zatlačila zejména politika Západu, jmenovitě především USA.

Takže tam bych se nějaké významné destabilizace neobával, protože ten hlavní důvod by takto odpadl, a jsem přesvědčený, že v EU by nakonec převážila pragmatická snaha spojit se s Ruskem, zejména hospodářsky – využít evropské technologie a ruské nerostné bohatství – a to by pak ve výsledku mohlo znamenat i klidnou geopolitickou etapu ve vzájemných vztazích.

Rozhovor vedl Tomáš Procházka


 

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

reklama
autor: .
reklama


Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

Otevřít vše. Profesor Beran: Covid mělo až 5 milionů Čechů. Vakcína? Jinak

4:44 Otevřít vše. Profesor Beran: Covid mělo až 5 milionů Čechů. Vakcína? Jinak

ROZHOVOR Kdo prodělal onemocnění covid-19, nemusí se nechávat očkovat, sdělil ParlamentnímListům.cz …