Co bylo podle vás v uplynulém roce nejpřevratnější událostí?

Budu-li to hodnotit z pohledu europoslance, je to dění ve světě. Je třeba si uvědomit, že geopolitická situace ve světě se nezlepšuje, naopak se zhoršuje, dostáváme se do období velké nejistoty. Nevíme, jak se dále vyvine brexit, jak se vyvine situace ve Spojených státech amerických, i když nechci Donalda Trumpa démonizovat, ale nevíme, jaké vztahy bude mít nový prezident k Rusku a k Putinovu režimu. Musím tedy říci, že uplynulý rok nepřinesl do politické situace Evropy příliš pozitivních zpráv. Naopak, současná situace je více nejasná, protože konflikty, jak na Blízkém východě, tak v Africe, se nepodařilo vyřešit, a nám nezbývá, než být dál ostražití.

Našel byste na událostech tohoto roku i něco pozitivního, nebo šlo jen o sled negativních událostí?

Mám-li poukázat na něco pozitivního, tak pozitivní je ekonomická situace České republiky, kdy – aniž by za to mohla vláda, byť Andrej Babiš to prezentuje jako svoji zásluhu, ale on na tom nemá podíl – se ekonomicky České republice daří, máme nejnižší nezaměstnanost, máme slušný hospodářský růst, a stejně tak se daří našemu největšímu sousedovi a našemu největšímu obchodnímu partnerovi – Německu. Německo má přebytkové rozpočty, je fakticky v Evropě v novodobých dějinách naprostá výjimka. Takže naše ekonomická situace je relativně dobrá, zatím asi není nablízku nějaká ekonomická krize, doufejme, že tato příznivá situace ještě nějakou dobu vydrží.

V souvislosti s migrační krizí a ještě více po brexitu se i v České republice ozývá volání po odchodu České republiky z Evropské unie. Ale i v řadě dalších zemí je slyšet kritiku na kroky Bruselu, objevují se výzvy po nějaké reformě EU. Nepodařilo se vyřešit problémy eurozóny, do potíží se dostávají i některé členské státy, například v Itálii podal demisi premiér Renzi, protože lidé v referendu odmítli jeho reformy. Jak tedy vidíte budoucnost Evropské unie?