Jiří Pospíšil: Jsem přesvědčený, že Miloš Zeman bude jednou v historii hodnocen jako prezident, který svou roli nezvládl

1. 1. 2017 11:33

ROZHOVOR Prezident Miloš Zeman podle europoslance za TOP 09 a Starosty a nezávislé Jiřího Pospíšila roli prezidenta v parlamentní republice absolutně nezvládl. „Jsem hluboce přesvědčený, že Miloš Zeman bude jednou v historii hodnocen jako prezident, který svou roli nezvládl, protože společnost, která je křehká, která je stále zatížena minulostí komunismu, rozdělil, místo toho, aby přispěl k její kultivaci a jejímu spojení,“ prohlásil poslanec Evropského parlamentu Jiří Pospíšil v rozhovoru pro ParlamentníListy.cz.

Jiří Pospíšil: Jsem přesvědčený, že Miloš Zeman bude jednou v historii hodnocen jako prezident, který svou roli nezvládl
Foto: TOP 09
Popisek: Jiří Pospíšil

Co bylo podle vás v uplynulém roce nejpřevratnější událostí?

Budu-li to hodnotit z pohledu europoslance, je to dění ve světě. Je třeba si uvědomit, že geopolitická situace ve světě se nezlepšuje, naopak se zhoršuje, dostáváme se do období velké nejistoty. Nevíme, jak se dále vyvine brexit, jak se vyvine situace ve Spojených státech amerických, i když nechci Donalda Trumpa démonizovat, ale nevíme, jaké vztahy bude mít nový prezident k Rusku a k Putinovu režimu. Musím tedy říci, že uplynulý rok nepřinesl do politické situace Evropy příliš pozitivních zpráv. Naopak, současná situace je více nejasná, protože konflikty, jak na Blízkém východě, tak v Africe, se nepodařilo vyřešit, a nám nezbývá, než být dál ostražití.

Našel byste na událostech tohoto roku i něco pozitivního, nebo šlo jen o sled negativních událostí?

Mám-li poukázat na něco pozitivního, tak pozitivní je ekonomická situace České republiky, kdy – aniž by za to mohla vláda, byť Andrej Babiš to prezentuje jako svoji zásluhu, ale on na tom nemá podíl – se ekonomicky České republice daří, máme nejnižší nezaměstnanost, máme slušný hospodářský růst, a stejně tak se daří našemu největšímu sousedovi a našemu největšímu obchodnímu partnerovi – Německu. Německo má přebytkové rozpočty, je fakticky v Evropě v novodobých dějinách naprostá výjimka. Takže naše ekonomická situace je relativně dobrá, zatím asi není nablízku nějaká ekonomická krize, doufejme, že tato příznivá situace ještě nějakou dobu vydrží.

V souvislosti s migrační krizí a ještě více po brexitu se i v České republice ozývá volání po odchodu České republiky z Evropské unie. Ale i v řadě dalších zemí je slyšet kritiku na kroky Bruselu, objevují se výzvy po nějaké reformě EU. Nepodařilo se vyřešit problémy eurozóny, do potíží se dostávají i některé členské státy, například v Itálii podal demisi premiér Renzi, protože lidé v referendu odmítli jeho reformy. Jak tedy vidíte budoucnost Evropské unie?

Evropská unie není stabilnější, než byla před rokem, za poslední rok neposílila. Ba naopak, brexit a do určité míry referendum v Itálii ukazují, že lidé jsou nespokojeni s tím, v jakém stavu je Evropská unie a jak bruselské elity řídí Evropskou unii. Obávám se, že místo toho, aby se bruselské elity z názoru voličů v Británii, ale i z názoru voličů v Itálii poučily, žádné změny se v tuto chvíli nechystají a nenastanou. Z tohoto důvodu jsem relativně skeptický, protože se domnívám, že naše členství v Evropské unii je pro Českou republiku mimořádně důležité, a to jak z ekonomických, tak geopolitických důvodů.

Jak se bude podle vás dál vyvíjet situace s migrací do Evropské unie? Zatím sem proudí uprchlíci dál, i když vlna přes Turecko a Řecko trochu zeslabila díky dohodě Evropské unie s Tureckem. Ale válka v Sýrii pokračuje. Mluví se o posílení ochrany schengenských hranic a dalších bezpečnostních opatřeních, ale výsledky zatím moc vidět nejsou.

Dneska nikdo nedokáže říci, jak se bude vyvíjet migrace ve světě, tedy ani migrace do Evropské unie. Svět je ve velkém neklidu, na různých místech se odehrává kolem padesáti válečných konfliktů nebo občanských válek. A k tomu přistupují další potenciální důvody migrace, jako jsou klimatické změny, narůstající sucho v Africe atd. Takže musíme počítat s tím, že do budoucna problém migrace bude Evropskou unii a Evropany doprovázet nezávisle na tom, zda se v brzké době vyřeší či nevyřeší konflikt v Sýrii.

Migrace je bohužel fenomén dnešní doby a lidé z chudého trpícího světa chtějí emigrovat do relativně malé bohaté Evropy. To je otázka, která bude před Evropany postavena pořád – na jakou míru solidarity Evropané budou ochotni přistoupit, jak hodně budou ochotni se dělit o své bohatství s lidmi z třetího světa. To vyjádří Evropané ve volbách tím, koho zvolí v různých státech, zda budou volit strany, které chtějí otevřít hranice, nebo budou volit strany, které budou opatrné.

Pro mne je nebezpečí migrace spojeno s tím, že na území Evropy přicházejí lidé, kteří vyznávají jiné kulturní hodnoty, než jsou hodnoty evropské civilizace. A to je pro mne zkrátka problém, protože si myslím, že když někdo přichází do Evropy, měl by naše kulturní hodnoty, naše kulturní postoje, naši morálku a naše právo respektovat. Ne trvat na tom, že přináší do Evropy svoje chování, svoji morálku, svoje právo a to tady chce autonomně prosazovat. To je podle mne pro Evropu nebezpečné. Migrace je tedy problém trvalý, i když vypadá, že se snížil díky dohodě s Tureckem, ale jsem přesvědčen, že je to jen přechodné období. Nechci nikoho strašit, ale myslím, že bychom v této věci měli být ve střehu.

Neohrožuje Evropskou unii i situace v některých evropských zemích? O Itálii jsme mluvili, problémy dlouhodobě Řecko. V některých zemích roste podpora tzv. populistů nebo extremistů typu Wilderse, Marie Le Penové, Hofera, Farage.

To je těžká otázka. Popisujete fenomény, které Evropu do určité míry destabilizují a činí ji slabou. Také jsem řekl, že situace Evropské unie není lepší než před rokem. Naopak v některých oblastech je horší, například brexit je pro Evropskou unii neúspěšným rozhodnutím, neúspěšným pro myšlenku evropské integrace. V každé zemi problémy jsou, jde o to, zda přerostou do takové podoby, že dotyčná země bude chtít vystoupit z Evropské unie nebo že tam dojde k politické destabilizaci. Samozřejmě nelze předjímat rizika, která tady jsou. A bylo by nepravdivé a hloupé nepřipustit, že Evropská unie zažívá špatné období. Ale přesto pořád říkám, že pro Českou republiku je Evropská unie důležitým zakotvením v demokratickém západním světě.

Teď prožívá vážnou krizi sousední Polsko, kde došlo k bezprecedentnímu krokuk omezení přístupu médií na jednání zákonodárců. Vzhledem k tomu, že je to také postkomunistická země, s níž máme společnou historii, totalitní zkušenost i podobné zájmy, se nás to také dotýká. Jak vy hodnotíte poslední události na polské politické scéně?

K některým krokům polské pravicové vlády jsem kritický, protože mohou do budoucna opravdu ohrozit nezávislá veřejná média v Polsku. Jsou to také kroky spojené s problémy justice v Polsku. Je třeba obecně říci, že v celé střední Evropě funguje demokracie s určitým vousem. Když se podíváte na země Visegrádu, v žádné z těchto zemí nefunguje stabilní politické spektrum, to znamená politické strany, které by byly rozděleny na levicové a pravicové. Po pádu komunismu se bohužel ve střední Evropě nepodařilo úplně obnovit standardní systém politických stran, jak funguje na Západě. Můžeme tento systém kritizovat z různých důvodů, ale je to jediný systém, který dlouhodobě zajišťuje svobodu a demokracii, když se střídají u moci demokratické politické strany podle výsledků ve volbách.

Ve střední Evropě se politický systém v jednotlivých zemích mění, je pro ně charakteristická velká nestabilita, po každých volbách vznikají nové a nové politické strany, stírá se pravicovo-levicové dělení politických stran a celkově jsou politické strany nemalou částí veřejnosti v zemích střední Evropy vnímány jako něco negativního. Politika sama sebe některými kauzami diskvalifikovala. To je typické u nás, když se podíváme na kauzy pravicových stran v minulosti, ale i levicových stran, podobné je to i v ostatních zemích Visegrádu. Domnívám se, že může nastat, že v budoucnu v postkomunistických zemích přijdou politické systémy, které budou mít trošku autoritativnější charakter. A toho se obávám a varuji před tím.

Jak vnímáte v této souvislosti situaci v České republice, především zvyšující se podporu hnutí ANO Andreje Babiše, které vévodí žebříčkům průzkumů volebních preferencí, kdy druhá ČSSD za ním zaostává o dvanáct procent hlasů a pravice je stále ještě v troskách? Neobáváte se, že autoritativní oligarchická strana jednoho muže tady může po příštích sněmovních volbách vládnout?

Já se toho samozřejmě obávám. Hnutí ANO je důsledkem rozpadu standardního stranického systému v České republice. Standardní politické strany se z různých důvodů v české politice zdiskreditovaly, výsledkem toho byl příchod oligarchy Andreje Babiše s jeho hnutím a ten hlasy nespokojených voličů pravice i levice sesbíral. Jeho hnutí není standardní politickou stranou, ve které by fungovaly demokratické mechanismy, která by měla jasný politický program, profilovala se pravicově, levicově, liberálně nebo konzervativně. Je to hnutí postavené na jediném muži a jeho kritice politických poměrů v České republice. Sbírá protestní hlasy. Nevím, jak dlouho tohle může být pro Českou republiku prospěšné. Jsem k tomu skeptický, protože, jak už jsem řekl, politické strany se nám v mnohém nemusí líbit, ale politické strany a jejich střídání u moci jsou jedinou zárukou svobody a demokracie v zemi. Je to tak všude na Západě a vždycky to tak historicky bylo.

Pokud voliči hledají nějakého „spasitele“, který je lepší než politici – nikdo takový není. Pan Babiš sice tvrdí, že není politikem, ale samozřejmě politikem dneska je, vždyť reálně vládne. Má velké štěstí, že vládne v době, kdy tahle země bez jeho zásluh prožívá ekonomickou konjukturu, což vytváří dojem úspěšnosti jeho vlády. Ale kdybychom analyzovali práci resortů, které spravují jeho ministři, já sleduji třeba ministerstvo spravedlnosti, tak to není žádná velká sláva. Žádné velké výsledky tam zkrátka nejsou.

Prezident Miloš Zeman je často kritizován za to, že přispívá k obecné atmosféře nesnášenlivosti a zášti. Jak hodnotíte jeho chování ve funkci a jeho spojenectví, které vzniká mezi ním a Andrejem Babišem, což ukázalo i prezidentovo veto zákona o střetu zájmů,jež mělo omezit přidělování dotací, investičních pobídek a veřejných zakázek firmě, kterou vlastní politik?

Jsem k politice Miloše Zemana kritický. Podle mého názoru roli prezidenta v parlamentní republice absolutně nezvládl, jeho rozdělování společnosti pokračuje. Prezident v parlamentní republice má být člověk, který společnost sjednocuje, který klade důraz na morální hodnoty společnosti, na hodnoty právního státu. Má to být někdo takový, jako je spolkový prezident Německa. Bohužel Miloš Zeman se u nás chová jako stranický politik, který má jasné politické postoje, které se části společnosti líbí a část společnosti dráždí. Takhle se může chovat premiér země, který vede politickou stranu, ale neměl by se tak chovat prezident republiky. Jsem hluboce přesvědčený, že Miloš Zeman bude jednou v historii hodnocen jako prezident, který svou roli nezvládl, protože společnost, která je křehká, která je stále zatížena minulostí komunismu, rozdělil, místo toho, aby přispěl k její kultivaci a jejímu spojení. Mrzí mne to, ale takhle to bohužel vnímám. A události tohoto podzimu, protesty proti Miloši Zemanovi, samostatná demonstrace na Staroměstském náměstí v den státního svátku 28. října a jiné občanské aktivity ukazují, že nemalá část české společnosti není s prezidentem spokojena. A to by v parlamentní republice nemělo být. V parlamentní republice má být prezident symbolem české státnosti, symbolem státu.

Co se týče prezidentského veta k zákonu o střetu zájmů, nemyslím si, že by prezident měl místo Ústavního soudu posuzovat ústavnost návrhu. Jeho veto spíše potvrzuje jeho současné politické spojenectví s Andrejem Babišem. To může sehrát roli v prezidentských volbách, kdy ANO nemusí Zemanovi postavit protikandidáta nebo může vybrat někoho slabšího a nahrát tím Zemanovu možnému znovuzvolení.

Uvažoval jste o kandidatuře v přímé prezidentské volbě, proto by zajímalo, jestli jste se rozhodl, zda budete bojovat o nejvyšší ústavní post, případně kdy své rozhodnutí oficiálně oznámíte? A na čem závisí, jak se rozhodnete?

Své rozhodnutí řeknu na jaře. Zopakuji základní teze: Pro mne je důležité, aby se našel kandidát, který by byl schopen porazit prezidenta Zemana, ale který by byl hlavně schopen funkci prezidenta republiky vykonávat jinak než Miloš Zeman. Dívám se na potenciální kandidáty, velmi pozorně sleduji jejich chování, čtu jejich rozhovory, analyzuji a i na základě toho se na jaře rozhodnu. Chci přispět k tomu, že tato země bude mít standardního prezidenta, jako mají jiné země, viz pan Gauck v Německu. To je příklad toho, jakého prezidenta bych rád viděl v parlamentní demokracii, jakou je Česká republika.

Máte nějaký svůj tip, který splňuje vaše představy?

Nějaké tipy mám. Jsou tady lidé, kteří by tyto hodnoty, o nichž hovořím, mohli ve funkci prezidenta naplňovat a kteří by měli šanci Miloše Zemana porazit. Ale ti lidé se zatím nerozhodli, nedali jasné stanovisko, takže není třeba, abych je zmiňoval.

Jste politik? Zveřejněte bez redakčních úprav vše, co chcete. Zaregistrujte se ZDE.
Jste čtenář a chcete komunikovat se svými zastupiteli? Zaregistrujte se ZDE.

autor: Libuše Frantová

Bety.cz - magazín nejen pro mámy - horoskopy, recepty, diskuse, soutěže

Bety.cz TESTOVÁNÍ - Testujte s námi nové produkty či služby a o své názory a doporučení se podělte s ostatními čtenářkami Bety.cz.

Prostřeno.cz - recepty on-line - vaření, recepty, gastronomie

reklama
Tento článek je již staršího data a diskuse k němu byla uzavřena. Děkujeme za pochopení.

Další články z rubriky

„Pražská kavárna se nad ním ofrňuje, ale oživí vám preference.“ Jiří Paroubek radí ČSSD místo Šmardy nasadit velice známou tvář

0:01 „Pražská kavárna se nad ním ofrňuje, ale oživí vám preference.“ Jiří Paroubek radí ČSSD místo Šmardy nasadit velice známou tvář

PŮLNOČNÍ ROZHOVOR „ČSSD byla nejsilnější stranou v zemi, dnes je to strana v politickém komparzu, na…