Jiří Pospíšil: Nepůjdeme s KSČM a extrémisty z SPD. Nedovedu si ani představit spolupráci s ANO

04.10.2018 14:45

ROZHOVOR Kandidát na primátora za Spojené síly pro Prahu, europoslanec Jiří Pospíšil chce, aby naše generace zanechala potomkům nejen chodníky a mosty, ale aby přispěla k duchovnímu a kulturnímu rozvoji Prahy i výstavbou moderní koncertní síně na levém břehu Vltavy nedaleko Hlávkova mostu. Představením hmotové studie plánované stavby spolu s předním českým architektem Josefem Pleskotem a improvizovaným koncertem symfonického orchestru vyvrcholila u stanice metra Vltavská předvolební kampaň TOP 09 a Starostů na pražský magistrát. „Člověk je živ nejen silnicemi a mosty, ale i kulturou. A česká kultura, to je zvlášť česká hudba. Proto potřebujeme nový koncertní sál v Praze. Dlužíme to budoucím generacím, ale i našim předkům, kteří Prahu tak krásně vybudovali,“ prohlásil Jiří Pospíšil na setkání, kterého se zúčastnila i dvojka na kandidátce Hana Marvanové a další čelní představitelé Spojených sil pro Prahu

Jiří Pospíšil: Nepůjdeme s KSČM a extrémisty z SPD. Nedovedu si ani představit spolupráci s ANO
Foto: Hans Štembera
Popisek: Předseda TOP 09 Jiří Pospíšil

Všechny strany se předbíhají ve volební kampani v návrzích, jak zlepší v Praze dopravu, parkování, zajistí nové byty a opraví mosty. Ostatně vy jste také představili konkrétní body na řešení těchto problémů. Ale navíc jste jako jediní přišli i s něčím navíc – s výstavbou moderního koncertního sálu. Proč zrovna koncertní sál?

Nejen silnicemi a mosty je člověk živ. K životu potřebuje i kulturu. A česká kultura, to je zvlášť česká hudba. Proto potřebujeme nový koncertní sál tady v Praze. My říkáme, že uděláme všechno pro to, aby byla vypsána a zrealizována mezinárodní architektonická soutěž, která umožní takovouto stavbu. Pokud byl někdo v Hamburku, ví, o čem hovořím. Tamní Labská filharmonie je skvost, kam ročně přijedou čtyři miliony turistů. Všechna vystoupení jsou vyprodána dopředu, my bychom měli mít něco podobného v Praze. Dlužíme to budoucím generacím, ale dlužíme to i našim předkům, kteří Prahu takhle krásně vybudovali.

Myslíte si, že vzhledem k tomu, že Praha v uplynulém volebním období neinvestovala, je na pražském účtu dostatek prostředků, že vedle řady praktických věcí, jako jsou opravy infrastruktury, zbydou peníze i na takové nadstavbové projekty?

My primárně chceme investovat do mostů a silnic, do toho, co Praha zanedbala. Ale myslíme si, že v horizontu deseti let budou peníze i na takový jeden kulturní projekt. Jsme schopni na to získat i evropské peníze. Jsme přesvědčeni, že kdyby se takový projekt podařilo prosadit, časem se to Praze vrátí. Postavíme-li koncertní síň, bude sem jezdit více bohatších turistů, kteří se nebudou jen opíjet v centru Prahy, ale budou bydlet v hotelích, budou tady víc investovat. Příklad z Hamburku ukazuje, že finanční prostředky na takový projekt se časem vrátí. A Praha bude mít něco, na co budou naši potomci hrdí. Takže já to beru jako něco, co v žádném případě nemá ubírat peníze, které jsou určeny na silnice a mosty. Ale chceme po sobě také zanechat něco jiného než jen chodníky.

Takže projekt koncertní síně na Vltavské je takovou třešničkou na dortu ve vašem volebním programu? A proto jste ji také představili až v samotném závěru volební kampaně?

Je to určitá třešnička na dortu. Celou dobu během kampaně hovoříme o mostech, o investicích, o obchvatech a tak dále, což je samozřejmě číslo jedna. Ale člověk nežije jen materiálnem, duchovní stránka je strašně důležitá. Praha je kulturní a duchovní centrum a měla by jím být i do budoucna. Naše generace by k tomu duchovnu a pražské kultuře měla něco přidat. Má to být tento sál.

Je symbolické, že při této příležitosti tady – na stanici Vltavská – symfonický orchestr zahrál část ze Smetanovy Vltavy.  Ale také tu zazněl Beethoven. Má to také nějaký konkrétní význam?

Beethoven symbolizuje naše spojení, naše bratrství, jsme koalice demokratických stran, to jasně symbolizuje naši proevropskou a západní orientaci. Patříme zkrátka do Evropské unie, proto zazněla také hymna Evropské unie Óda na radost.

O výstavbě nového koncertního sálu se mluví již dlouho. V celé věci se od roku 2010 angažuje Spolek pro výstavbu nového koncertního sálu v Praze, ve kterém figuruje i zde přítomný architekt Josef Pleskot. Ten tady prohlásil, že budujeme silnice, dálnice, byť velmi pozvolným tempem, ale nebudujeme významné kulturní stavby pro radost, vzdělávání, obohacování ducha. Podle něj je třeba připravit mezinárodní soutěž s předními světovými architekty, kteří by navrhli nejlepší design budovy, aby Praha, která zatím dříme a chřadne, zase zazářila v celé své kráse. Zúčastnil by se této soutěže i pan architekt Pleskot?

Pan Pleskot veřejně řekl, že se vzdá účasti v té mezinárodní architektonické soutěži, tady vystupuje jako přední architekt, který se zabývá tím, jak by celé území mohlo být zpracováno, kde by stavba měla stát. Poté, co se vytvoří rekonstrukce celého území, bude se řešit konkrétní projekt v mezinárodní architektonické soutěži. Pan Pleskot řekl, že se toho nechce účastnit, proto je ochoten pomáhat v této první fázi projektu. Není to tak, že si nějaký architekt vytváří předpolí pro mezinárodní soutěž.

Mezinárodní architektonická soutěž, potom veřejná soutěž na dodavatele stavby, to je běh na hodně dlouhou trať. Kdy by se Praha mohla nové koncertní síně dočkat?

Během čtyř let můžeme  vyprojektovat takovou stavbu. To znamená vypsat mezinárodní architektonickou soutěž a vybrat moderní projekt, na kterém by se mohlo pracovat. Myslím, že když se všechno rozběhne, za deset let by mohla být takováto budova hotova. Chci zdůraznit, že i když to všechno bude něco stát, tak díky tomu, že sem budou jezdit turisté a budou sem chodit návštěvníci, se takový projekt  časem zaplatí. Ukazuje to příklad z Hamburku, kde tamní novou koncertní síň Elbe Filharmonie navštíví ročně čtyři miliony turistů, a Němci mají spočítáno, že se jim investice do toho projektu časem vrátí.

Máte alespoň rámcovou představu, kolik by nová koncertní síň mohla stát?

To nelze říci, nejdřív musíme vypsat architektonickou soutěž a podle toho, až budou navrženy projekty, je možné spočítat, kolik by takový projekt mohl stát. Nelze dnes seriózně říci, na kolik by to přišlo.

Věříte, že po víkendových komunálních volbách budete moci svůj volební program na pražské radnici uskutečňovat? A myslíte, že pro tuto myšlenku získáte i další politické strany, které mají šanci ve volbách uspět?

Rozhodnou voliči, jak silný dostaneme mandát. Ale jak jsem slyšel od některých politických stran, ODS projekt v zásadě podporuje, koukal jsem, že hnutí ANO proti projektu není, Piráti jsou také ochotni se o něm bavit. To znamená od klíčových stran, které budou v zastupitelstvu, slyšíme, že tento projekt v žádném případě nenegují, a některé jsou dokonce ochotny ho podpořit. Proto vidím prostor domluvit se na tomto projektu.

Vím, že se nerozděluje koláč, dokud není upečený, ale máte už jasno, s kým byste v žádném případě nechtěli na pražské radnici spolupracovat a s kým naopak budete vyjednávat?

V žádném případě nepůjdeme do koalice na pražské radnici s komunisty, nepůjdeme s extrémisty, s SPD, a já si osobně nedovedu představit, že bychom šli s hnutím ANO. Ale všechno se rozhodne o víkendu. Pro nás jsou klíčoví partneři ODS, Piráti a pan Čižinský, v této rovině budeme vyjednávat.