Letošní rok nebyl, co se týče české politické scény, rozhodně „nudný“. Jak těchto dvanáct měsíců hodnotíte? Co se podle vás v České republice povedlo a co naopak můžete označit za problém, nebo dokonce „průšvih“?

Nevím, jak vám, ale mně ten rok nepřišel nijak extrémně zajímavý. Někteří politici se, jak je jejich zvykem, předvolebně předváděli, o jiných, kteří na rozdíl od těch prvních pracovali, jsme moc neslyšeli. Novináři se, jak je také jejich zvykem, věnovali bohužel těm prvním, protože z popisu vykonané práce by je bolely ruce. A svět se točil dál, i když si někteří mysleli, že si z nás sedne na zadek.

Komu z politiků můžeme za posledních dvanáct měsíců opravdu poděkovat? Je někdo takový?

Děkovat můžeme těm, kteří uplynulý rok pracovali, aby se naše obce, kraje a celá země posouvaly dopředu a lidem se lépe žilo. O nich se ale moc nepíše, takže jim třeba poděkujeme až za pár let. Děkovat můžeme těm, kteří se nebojí projevit svůj názor a stát si za ním, i když je za to jiní vláčejí kanály. Protože politika není jen naskakování na „vox populi“, ale odvaha přijmout odpovědnost i za nepopulární věci.

Samozřejmě se musíme vrátit k pádu ČSSD. Tato do té doby vládnoucí strana utrpěla v parlamentních volbách opravdu obrovskou porážku. Kde vidíte hlavní důvod, že u voličů tento rok tak ztratila?